39 C 175/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 2 611,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 611,84 Kč s úrokem z prodlení z částky 258,64 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 149,99 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 149,99 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 53,22 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 2 000 Kč zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky 2 611,84 Kč, a to z titulu toho, že žalobce uzavřel s [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek [datum], když se jednalo o postoupení pohledávky za žalovaným z toho důvodu, že [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací ve znění všeobecných podmínek pro poskytování těchto služeb. Žalobce, resp. právní předchůdce žalobce, [právnická osoba], poskytoval žalovanému sjednané služby, když v rámci smluvních ujednání byl sjednán pronájem přijímacích zařízení, a to modemu, set top boxu a telefonu. Žalovaný cenu za pronajaté zařízení ve výši 149,99 Kč za měsíc nehradil, nezaplatil ani připojovací poplatek ve výši 98,99 Kč. Žalovaný řádně a včas nehradil vyúčtování za poskytované služby elektronických komunikací, žalobce proto dle článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek od smlouvy odstoupil, když žalovanému byla v rámci odstoupení poskytnuta náhradní lhůta ke splnění povinností za zaplacení služeb. Podle článku 7.4 všeobecných obchodních podmínek měl žalovaný nepoškozené a funkční zařízení vrátit ve lhůtě 14 dnů od data ukončení smlouvy odstoupením, když pro případ nesplnění této povinnosti činí smluvní pokuta dle ceníku [anonymizováno] 2 000 Kč, když k vrácení zařízení a následně k zaplacení smluvní pokuty byl žalovaný opakovaně vyzýván. Žalovaný smluvní pokutu ani dlužnou částku na pronájmu a připojovacím poplatku neuhradil, byť byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu.

2. Pokud soud vydal v této věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit do vlastních rukou žalovanému. Z toho důvodu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.

3. Žalovanému byla doručována žaloba, výzva k vyjádření a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Veškeré písemnosti výše specifikované byly žalovanému doručeny na adresu jeho bydliště fikcí, když obsílka soudu byla dne [datum] uložena u příslušného poštovního úřadu a žalovaný byl o uložení obsílky s výzvou k vyzvednutí vyrozuměn. Žalovaný si obsílku nevyzvedl, proto tato byla dne [datum] vložena do poštovní schránky žalovaným užívané. Žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě ani k navrženému postupu soudu, kdy s ohledem na obsah poučení ve výzvě k vyjádření k aplikaci § 115a o.s.ř. soud měl za to, že žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání.

4. Výzva k vyjádření k rozhodnutí bez jednání byla rovněž doručena žalobci, resp. právní zástupkyni dne [datum], když žalobce souhlasil s rozhodnutím bez jednání v rámci přípisu ze dne [datum].

5. Soud tedy ve věci postupoval dle § 115a o.s.ř. a rozhodl v této věci bez jednání.

6. V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence žalobce i firmy [právnická osoba], když se jedná o obchodní korporace. [právnická osoba] jako právní předchůdce žalobce podniká v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací. Dne [datum] uzavřela [právnická osoba] se žalovaným smlouvu, jejímž předmětem bylo poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací (internet, televize, telefon). V rámci sjednání této smlouvy bylo dohodnuto, že žalovaný si pronajme modem [anonymizováno], bezdrátový telefon a set top box. Žalovaný měl dle smlouvy jednorázově zaplatit připojovací poplatek 99 Kč, když smlouva byla uzavřena dle zákona [číslo] o elektronických komunikacích, ve znění všeobecných obchodních podmínek. Dle závazkového listu ze dne [datum] byly žalovanému v jeho bydlišti učiněny příslušné úkony pro naplnění poskytování služeb elektronických komunikací, když žalovaný měl hradit dle smlouvy příslušná vyúčtování včetně připojovacího poplatku a částky 149,99 Kč za měsíc z titulu úhrady ceny pronájmu modemu, set top boxu a telefonu (smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací z [datum] s datem instalace [datum], zakázkový list z [datum]).

7. Žalovaný měl řádně a včas hradit vyúčtování za poskytované služby včetně poplatku za pronájem zařízení a servisního poplatku. Žalovanému bylo zasláno vyúčtování – faktura [číslo] se splatností [datum], když žalovaný měl celkem zaplatit za služby a nájem zařízení 1 229,58 Kč. Z tohoto daňového dokladu dle tvrzení žalobce rovněž vyplývá, že v této částce je fakturována cena a připojovací poplatek ve výši 159,65 Kč a 98,99 Kč. Fakturou [číslo] se splatností [datum] bylo žalovanému účtováno za služby, resp. za nájem zařízení 149,99 Kč, stejně tak jako ve faktuře [číslo] se splatností [datum]. Fakturou [číslo] se splatností [datum] byla žalovanému účtována po vystavení a zohlednění dobropisu [číslo] se splatností [datum] ponížená cena 53,22 Kč (faktura [číslo] se splatností [datum], [číslo] se splatností [datum], [číslo] se splatností [datum], [číslo] se splatností [datum], [číslo] se splatností [datum]).

8. Žalovaný tato vyúčtování řádně a včas nehradil, žalobce proto dle článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek od smlouvy odstoupil dle článku 2.9, když žalovanému vznikla povinnost dle článku 7.4 všeobecných obchodních podmínek vrátit pronajaté zařízení ve lhůtě 14 dnů pod sankcí smluvní pokuty sjednané ve smlouvě ve výši 2 000 Kč (smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací z [datum]). Žalovaný byl upomenut o zaplacení dluhu z titulu nehrazení vyúčtování upomínkou – vyúčtováním [číslo] když součástí vyúčtování byly i upomínky za platby za minulé období. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení přípisem z [datum], když z výpisu z klientského účtu [číslo] vyplývá, jaké platby měl žalovaný hradit (výpis z klientského účtu [číslo] z [datum], upomínky ve vyúčtování, výzva k úhradě dluhu z [datum]).

9. Žalobce tedy požadoval po žalovaném celkovou částku ve výši 2 611,84 Kč, když tato požadovaná částka se sestává ze smluvní pokuty dle ceníku [anonymizováno] 2 000 Kč, dlužného nájemného a servisního poplatku ve výši 611,84 Kč dle vyúčtování za období květen až srpen 2017. Žalovaný tuto částku neuhradil, když takto vzniklá pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávky postoupena na současného žalobce dne [datum] (smlouva o postoupení pohledávky z [datum], potvrzení o úhradě ceny z [datum]).

10. Žalovaný byl rovněž vyzýván před podáním žaloby předžalobní upomínkou dle § 142a odst. 1 o.s.ř. dne [datum], ve které byl vyrozuměn nejen o postoupení pohledávky, ale také o své povinnosti uhradit příslušné vyúčtování, ve kterém byly zahrnuty i ceny za pronájem a smluvní pokuta tak, jak je žalobcem požadováno (předžalobní upomínka z [datum], seznam postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky [datum]).

11. Co se týče právní kvalifikace této věci, s ohledem na dataci uzavření smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací, soud tento případ posoudil v režimu § 3028 odst. 1 OZ, tedy podle občanského zákoníku platného a účinného od 1. 1. 2014.

12. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ve smyslu § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, přičemž smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací soud posoudil jako smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 1810 a násl. OZ Součástí smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací bylo i smluvní ujednání, které se týkalo nájemního vztahu, když žalovaný měl za zapůjčené technické zařízení (modem, telefon a set top box) hradit dohodnutou cenu za pronájem tohoto zařízení, a to v souladu s ustanovením § 2201 a násl. OZ Nájemní smlouvou se právní předchůdce žalobce jako pronajímatel zavázal přenechat nájemci, tedy žalovanému, věc k dočasnému užívání a nájemce, tedy žalovaný, měl povinnost hradit žalobci, resp. právnímu předchůdci, nájemné. V případě vymezení předmětu nájmu dle § 2202 odst. 1 OZ se jednalo o technická zařízení sloužící právě pro používání služeb elektronických komunikací. Žalovaný s ohledem na to, že řádně a včas nehradil vyúčtování, ve kterém bylo zahrnuto i nájemné 149,99 Kč měsíčně, a nezaplatil ani příslušný připojovací či servisní poplatek 98,99 Kč, svým povinnostem v rámci smluvních ujednání nedostál a je tedy s úhradou jednotlivých částek nájemného a servisního poplatku v prodlení dle § 1968 a násl. OZ. Z toho důvodu soud na základě aplikace právní kvalifikace věci k prokázanému skutkovému ději ohledně nájemného a servisního poplatku dospěl k závěru, že žaloba je v rozsahu částky 611,84 Kč naprosto důvodná, neboť žalovaný měl hradit nájemné a servisní poplatek, což nečinil, a dluží tak z toho titulu žalobci částku 611,84 Kč. Nájemné bylo, či mělo být hrazeno dle ceníku právního předchůdce žalobce, přičemž žalovaný se dostal do prodlení s hrazením nájemného, neboť nehradil celkové vyúčtování za měsíce květen až srpen 2017, kde ve fakturovaných částkách za služby byla zahrnuta i příslušná část nájemného a servisní poplatek. V rozsahu 611,84 Kč je tedy dána důvodnost žaloby nejen po právní ale i po skutkové stránce, a soud proto ve výroku I. v tomto rozsahu žalobě vyhověl, když požadovaná výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

13. Co se týče výroku II., tedy smluvní pokuty 2 000 Kč, dle názoru žalobce tato povinnost k úhradě smluvní pokuty pro žalovaného vyplývá z článku 7.4 všeobecných podmínek, kdy žalovaný má povinnost v případě ukončení smlouvy funkční a nepoškozené zařízení vrátit ve lhůtě 14 dnů na kontaktním místě UPC. Smluvní pokuta byla po žalovaném požadována z důvodu, že žalovaný nesplnil svou povinnost vrátit pronajaté zařízení.

14. Jak soud uvádí, dle § 1810 a násl. OZ se jedná o smlouvu, která má charakter smlouvy spotřebitelské, kdy ujednání o smluvní pokutě obsažené pouze ve všeobecných podmínkách, ale nikoliv ve smlouvě samotné, je neplatné, kdy nelze konstatovat, že v předtištěném formuláři nelze ujednání o smluvní pokutě považovat za přímé ujednání, neboť výše smluvní pokuty je stanovena s odkazem na příslušný ceník firmy UPC.

15. Ujednání o smluvní pokutě dle všeobecných obchodních podmínek či v ceníku je ve smyslu Nálezu ÚS ČR, sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne [datum] v rozporu s ochranou spotřebitele a takové ujednání je nutno posuzovat jako absolutně neplatné, když podle předmětného zmíněného nálezu ÚS ČR v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu jako jednu z forem zajištění závazku dle § 2048 a násl. OZ, nemohou být součástí pouze všeobecných obchodních podmínek, ale smlouvy, tedy spotřebitelské smlouvy samotné, kdy z podpisu na této listině by mělo být zřejmé, že žalovaný byl naprosto jednoznačně seznámen se svojí povinností hradit případně smluvní pokutu při nevrácení zařízení. Protože v tomto případě tak postupováno nebylo, jedná se o rozpor se zásadou poctivosti, kdy zvláště formulářová spotřebitelská smlouva by měla být pro průměrného spotřebitele dostatečně čitelná, přehledná, logicky uspořádaná a jasná. Protože se v daném případě jedná o smlouvu spotřebitelskou ve smyslu § 419 a násl. OZ, kde žalobce, resp. právní předchůdce žalobce jednal v rámci svých obchodních a podnikatelských aktivit, ale žalovaný nikoliv, ujednání o smluvní pokutě, tedy i nárok na úhradu částky 2 000 Kč za nevrácené zařízení, je neplatné, kde není součástí smlouvy samotné. Takovéto ujednání o smluvní pokutě ne neplatné pro rozpor se zákonem dle § 588 OZ, kdy soud ve výroku II. uplatněný nárok vůči žalovanému na zaplacení smluvní pokuty 2 000 Kč zamítl.

16. Co se týče výroku III., kterým soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, žalobce původně požadoval zaplacení celkové částky 2 611,84 Kč, kdy v částce 2 000 Kč, tedy ve více jak polovině uplatněného nároku, nebyla žalující strana úspěšná. Soud proto z důvodu, že žalované straně poměrně úspěšnější náklady řízení nevznikly, rozhodl o nákladech řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.

17. Pouze pro úplnost soud považuje za nutné uvést, že žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby, neboť dle § 1879 a násl. OZ došlo k postoupení pohledávky z firmy UPC na současného žalobce, kdy o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn.