39 C 196/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizována tři slova jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; název žalované , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupen advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa , jako opatrovníkem o zaplacení částky 5 246,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 5 246,54 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně od [datum] do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu dluhu na pojistném, když mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena pojistná smlouva na sdružené pojištění vozidla [anonymizováno], [registrační značka], když žalovaný přestal hradit pojistné od [datum], přičemž následně pojištění zaniklo právě pro neplacení pojistného.

2. Pokud žalobce podal formulářovou žalobou, kterou se domáhal vydání rozhodnutí formou elektronického platebního rozkazu, bylo zjištěno, že žalovaný je sice zapsán v obchodním rejstříku Krajského soudu v [obec], není z výpisu patrný statutární orgán, ani jiná osoba, která by za žalovaného byl oprávněna jednat. Za tohoto stavu soud ustanovil usnesením ze 7. 12. 2020, č. j. 39 C 196/2020-10 žalovanému opatrovníka dle § 29 odst. 2 o.s.ř. právě z důvodu neexistence osoby oprávněné za žalovaného jednat.

3. Opatrovník se vyjádřil k žalobě písemným podáním z [datum], kde navrhl prodloužení lhůty k písemnému vyjádření k žalobě do [datum]. Dále pak uvedl, že na základě nahlédnutí do spisu nevyplývá ze soudního spisu, jakým způsobem byla vypočtena dlužná částka, když čtvrtletní pojistné dle smlouvy činilo 4 130 Kč, kdy z tohoto důvodu je nesoulad mezi požadavkem na zaplacení žalobní jistiny a informací o zániku pojistné smlouvy a o nedoplatku pojistného, přičemž žalovaný měl za to, že žalovanému nebyla řádně doručena výzva k plnění dle § 142a odst. 1 o.s.ř.

4. Soud nařídil v této věci jednání na den [datum], když právní zástupce žalobce se z neúčasti na nařízeném jednání omluvil, souhlasil, aby bylo jednáno v jeho nepřítomnosti. Dále pak doplnil svá skutková tvrzení v tom směru, že žalovaná částka je představována neuhrazeným pojistným za období od [datum] do [datum], což vyplývá z upomínky dlužného pojistného z [datum] a informace o zániku pojistné smlouvy z [datum]. Pojistné představovalo po navýšení celkovou částku 17 328 Kč, když tuto částku měl žalovaný hradit ve čtyřech splátkách k 11. dni měsíce března, června, září a prosince toho kterého kalendářního roku. Navýšení ročního pojistného prokazuje žalobce výročním dopisem, když dlužné pojistné se vypočítává vydělením splátky počtem dnů pojistného období a denní pojistné se vynásobí počtem pojištěných dnů, za které žalovaný pojistné nehradil, když v tomto případě se jednalo o 111 dnů. Na základě součinu částky pojistného denně ve výši 48,13 Kč a počtu dnů prodlení žalovaného žalobce vypočetl poměrnou částku dluhu na pojistném 5 342,80 Kč, když však požaduje toliko 5 246,54 Kč.

5. Soud proto na nařízeném jednání jednal v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce a právního zástupce žalobce, když opatrovník žalovaného odkázal na své původní procesní stanovisko ve věci a navrhl zamítnutí žaloby.

6. V rámci provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, která podniká v oblasti pojišťovnictví. Soudu je rovněž známa fúze [právnická osoba] a [právnická osoba], když se jedná v současné době o obchodní firmu, která je právním nástupcem původního pojistitele, tedy [právnická osoba] Ostatně sám žalovaný, resp. jeho opatrovník, nikterak relevantně nezpochybnili případnou neexistenci žalobce. Soud tedy bere tato zjištění jako nesporná a prakticky prokázaná.

7. Z označení žalovaného vyplývá, že se rovněž jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Krajského soudu v Brně, když však žalovaný nemá od [datum] zapsanou v obchodním rejstříku osobu, která by byla oprávněna za ni jednat jako statutární orgán či jiná zmocněná osoba (úřední záznam z [datum] č. l. 9 spisu).

8. Žalovaný jako zájemce uzavřel se žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem, na základě záznamu z jednání z [datum], téhož dne, tedy [datum], pojistnou smlouvu [číslo] když z bližšího obsahu této pojistné smlouvy soud zjistil, že tato byla uzavřena žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem, jako pojistitelem na straně jedné a žalovaným jako pojistníkem na straně druhé. Předmětem pojistné smlouvy bylo sdružené pojištění vozidla vlastněného a provozovaného žalovaným, když se jednalo o osobní automobil Iveco, typ [příjmení] [jméno] o objemu válců [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka] Smlouva byla uzavřena od [datum] na dobu neurčitou, když žalovaný si sjednal zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla, havarijní pojištění varianta All Risk, když žalovaný měl hradit dle smlouvy pojistné v roční výši 16 520 Kč ve čtvrtletních splátkách 4 130 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, že převzal i předsmluvní informace, pojistné podmínky, informace o zprostředkovateli, sazebník poplatků. [datum] zaslal žalobce žalovanému přípis ve věci přehledu k výročí pojištění, když tímto přípisem byl žalovaný informován, že od [datum] se mění roční částka, kterou musí žalovaný hradit na pojistném na částku 17 328 Kč. Tuto částku měl žalovaný hradit ve čtvrtletních splátkách 4 332 Kč od [datum] ke každému 11. dni měsíce září, prosince, března a června předmětného roku 2018 a 2019 (záznam z jednání mezi žalobcem a žalovaným z [datum], pojistná smlouva ze dne [datum], [číslo] přípis žalobce žalovanému ve věci přehledu k výročí pojištění z [datum]).

9. V rámci skutkových tvrzení žalobce uvedených v žalobě bylo uvedeno, že žalovaný pojistné splatné od [datum], tedy ve zvýšené výši, přestal hradit přesto, že byl na neplacení pojistného upozorňován přípisem z [datum], [datum]. Žalovaný však přes písemné výzvy ničeho, ani částečně, neuhradil, proto [datum] byly žalovanému zaslány informace o zániku pojistné smlouvy, když pojistná smlouva zanikla právě pro neplacení pojistného [datum]. Žalovaný byl v informaci o zániku pojistné smlouvy rovněž upozorněn, že za dobu trvání pojistné ochrany, tedy od [datum] do [datum] činí poměrná část dluhu na pojistném žalobcem požadovanou částku 5 247 Kč, když v přípise žalobce žalovanému ze dne [datum] byl žalovaný informován o tom, že žalobce eviduje nedoplatek na dlužném pojistném za výše zmíněnou dobu 5 447 Kč (upomínka dlužného pojistného z [datum], informace o nedoplatku na pojistném z [datum], informace o zániku pojistné smlouvy z [datum]).

10. Pokud soud provedl kontrolní přepočet dluhu na pojistném za dobu trvání pojistné ochrany, tedy za dobu od [datum] do [datum], když tento den pojistná smlouva zanikla pro neplacení, lze konstatovat, že při roční výši pojistného 17 328 Kč činí denní částka na pojistném 48,13 Kč. Žalovaný nehradil pojistné za výše uvedené období, když se jedná o 111 dnů, přičemž výsledný součin násobení denní částky pojistného počtem dnů, ve kterých nebylo pojistné hrazeno, ale trvala pojistná ochrana ze smlouvy, činí částka dluhu na pojistné v poměrné výši 5 342,80 Kč. Z blíže nezjištěného a žalobcem neozřejměného důvodu je však požadována z titulu dluhu na pojistném 5 246,54 Kč, přičemž v rámci dispozičního práva k žalobě je zajisté právem žalobcem požadovat z titulu nehrazení pojistného částku nižší, než by mu příslušela.

11. Žalovaný byl naposledy vyzýván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a odst. 1 o.s.ř., když předžalobní výzva žalovanému učiněná právním zástupcem žalobce byla dána doporučenou formou, jak vyplývá z poštovního podacího archu z [datum] (předžalobní upomínka ze [datum], poštovní podací arch z [datum]).

12. Co se týče námitek žalovaného, resp. soudem ustanoveného opatrovníka žalovaného, že požadovaná částka je v rozporu s částkou ročního, popř. čtvrtletního pojistného ze smlouvy, zde soud uvádí, že žalobce doložil v rámci přehledu k výročí pojištění z [datum], že pojistné sjednané v původní smlouvě bylo na další rok trvání smlouvy zvýšeno na částkou 17 328 Kč. Žalovaný měl tedy čtvrtletně hradit 4 332 Kč za každé dohodnuté čtvrtletí toho kterého kalendářního roku. Žalovaný však od [datum], tedy následující rok trvání smlouvy, přestal pojistné hradit, byť k tomuto byl několikrát vyzýván, následně tedy došlo pro neplacení k zániku pojistné smlouvy. Tvrzení žalovaného jsou tedy vyvrácena doloženým přehledem k výročí pojištění, když námitka, že snad neměla být řádně doručena předžalobní výzva k plnění z důvodu nečitelnosti, soud konstatuje, že k listinným důkazům provedený poštovní podací arch z [datum] obsahuje adresáta, tedy žalovaného včetně adresy sídla, když doporučeně podaná zásilka byla podána u poštovního úřadu [anonymizováno] [obec] pod [číslo]. Je pravdou, že ne zcela dobře jsou čitelné údaje týkající se podacích znaků pošty, nicméně je zcela jasně patrno, že předžalobní výzva, resp. obsílka žalovanému byla dána k poštovní přepravě doporučenou formou. I tato námitka žalovaného tedy nemůže být důvodná, neboť nečitelnost podacích znaků pošty nemůže být přičítána k tíži žalobci. Soud nemá žádné pochybnosti o tom, že byla sepsána a následně doporučeně zaslána žalovanému předžalobní výzva. Žalovaný byl tedy před podáním žaloby podle § 142a odst. 1 o.s.ř. řádně vyzván k úhradě dluhu, když však je zřejmé, že žalovaným nebylo ničeho, ani částečně, hrazeno.

13. Co se týče právní kvalifikace této věci, s ohledem na dataci uzavření původní smlouvy o pojištění, soud na tuto věc aplikoval dle § 3028 odst. 1 OZ stávající právní úpravu, když mezi žalobcem a žalovaným došlo v souladu s ustanovením § 2 a násl. zákona o pojistné smlouvě k uzavření pojistné smlouvy, která se týká sdruženého pojištění vozidla vlastněného a provozovaného žalovaným. V rámci smlouvy bylo sjednáno zákonné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a nadto bylo sjednáno i havarijní pojištění a pojištění skel dle § 3 a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění novel (zákon o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla).

14. Smlouva byla uzavřena mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem na základě pojistného zájmu žalovaného dle § 2761 a násl. OZ. Uzavřením pojistné smlouvy dle § 2758 odst. 1 OZ tak došlo ke vzniku závazkového vztahu, na základě kterého měl žalovaný jako pojištěný dle § 2766 OZ řádně a včas hradit pojistné, a to s odkazem na dikci § 2782 odst. 1 OZ, s přihlédnutím k § 12 a § 13 zákona o pojistné smlouvě. Žalovanému byla sdělena dle § 2786 odst. 1 OZ upravená, tedy zvýšená výše pojistného na další rok trvání smlouvy, kdy k úpravě pojistného je žalobce samozřejmě oprávněn, když toto oprávnění vyplývá ze smlouvy uzavřené mezi účastníky, s přihlédnutím k pojistným podmínkám. Žalovaný měl tedy řádně a včas hradit pojistné, když pojistné bylo hrazeno toliko v období [číslo] až [číslo]. Pokud měl žalovaný hradit zvýšenou výši pojistného od září 2018 dle smlouvy, žalovaný pojistné přestal hradit, i když byl na tuto skutečnost upozorněn a vyzýván k úhradě dluhu. Žalovaný na výzvy nijak nereagoval, ničeho, ani částečně, nezaplatil, proto došlo k zániku pojistné smlouvy dle § 2804 OZ.

15. Pro úplnost soud tedy uvádí, že pojistná smlouva se týkala zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle § 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, když následně bylo sjednáno i havarijní škodové pojištění dle § 2811 a násl. Sb., s přihlédnutím k § 2861 OZ.

16. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že žaloba je důvodná, a proto jí soud také v celém rozsahu vyhověl, když námitky uplatněné žalovaným v rámci tohoto řízení soud neshledal důvodnými, když žalobce v reakci na vyjádření žalovaného doplnil skutková tvrzení ohledně změny výše pojistného, způsobu výpočtu. Námitka týkající se neprokázání toho, že by snad žalovanému neměla být doručena řádná výzva k plnění, je vyvrácena hodnocením předžalobní výzvy a poštovního podacího archu jako listinného důkazu soudem, kdy soud nemá pochybnosti, že pro částečnou nečitelnost údajů vyplňovaných Českou poštou nelze toto hodnotit tak, že by snad předžalobní výzva nebyla odeslána. Naopak, žalobce zcela jednoznačně doložil, že splnil svou povinnost dle § 142a odst. 1 o.s.ř. a před podáním žaloby žalovaného vyzval k řádné úhradě dluhu.

17. Soud tedy žalobě jako zcela důvodné vyhověl, když žalovaný je v prodlení od [datum] a požadovaná výše úroků z prodlení ze žalobní jistiny je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalobce jako obchodní korporace má v rámci předsoudního vymáhání pohledávky nárok na úhradu nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy v přísudečném výroku kromě žalobní jistiny a příslušenství přiznal žalobci i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

18. Žalobce byl v této právní věci zcela úspěšný, soud mu proto přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení. Náklady řízení se sestávají ze soudního poplatku 400 Kč, dále pak odměny za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalovanému k plnění) při sazbě 200 Kč (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu byla připočtena náhrada hotových výdajů 100 Kč za úkon (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč soud navýšil o 21 % DPH. V součtu tak musí neúspěšný žalovaný zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku.

19. Pouze pro úplnost soud považuje za nutné uvést, že žalobce požadoval náklady řízení za tři úkony stanovené dle § 7 a § 13 advokátního tarifu. Protože však žaloba byla podána na standardizovaném formuláři pro vydání elektronického platebního rozkazu, soud na náhradu nákladů řízení, resp. na jejich výši aplikoval § 14b advokátního tarifu, kdy s přihlédnutím k judikatuře vyšších soudů, zejména pak soudu ústavního ohledně nákladů řízení v bagatelních věcech lze konstatovat, že tentýž žalobce vede u zdejšího soudu větší množství řízení z obdobných či totožných právních i skutkových důvodů. Soud tedy neshledal, proč by měla být náhrada nákladů řízení přiznána dle § 7, když je plně namístě odůvodněna aplikace § 14b, tedy zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení, na základě kterých soud přiznal odměnu v této bagatelní výši žalobci.

20. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.