39 C 196/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Rozmahelem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno bytem Anonymizováno o zaplacení částky 25 843,30 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 25 843,30 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 710,52 Kč, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 640,82 Kč, úrokem z částky 25 108,02 Kč ve výši 14,75 % ročně od 23. 7. 2024 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 25 108,02 Kč ve výši 14,75 % ročně od 23. 7. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 16 159 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, , Jméno advokáta, , advokáta se sídlem , adresa, , rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 12. 8. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že žalobce uzavřel se žalovaným 8. 2. 2019 smlouvu o úvěru prostřednictvím smlouvy o osobní kreditní kartě k účtu žalovaného. Žalovaný mohl čerpat kreditní kartou úvěrový limit do výše 30 000 Kč, když úvěr se zavázal splatit s dohodnutým úrokem 21,99 % ročně. Žalovaný měl rovněž hradit poplatky za bankovní služby. Takto poskytnutý úvěr čerpal žalovaný prostřednictvím kreditní karty, nicméně však nesplácel, a proto žalobce od smlouvy odstoupil. Žalovaný tak dluží z titulu úvěru, který mohl čerpat kreditní kartou, na jistině 25 108,02 Kč, poplatky 612,25 Kč, když žalobce rovněž požaduje kapitalizovaný obchodní úrok 2 710,52 Kč (21,99 % z čerpané jistiny) a zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši 640,82 Kč do 22. 7. 2024.

2. Soud zjistil příslušnými lustracemi, že žalovaný byl hlášen k pobytu v ČR na adrese , adresa, do 30. 10. 2023. Z toho důvodu příslušné oddělení platebních rozkazů postoupilo tuto věc do sporného oddělení „C“. Pokud tato zjištění byla dána na vědomí žalobci, tento na žalobě trval, když mimo jiné uvedl, že podle článku 4.2 všeobecných obchodních podmínek měl žalovaný hlásit jakoukoliv změnu adresy, když žalobce dovodil místní příslušnost zdejšího soudu i místem plnění. Nadto zmínil i článek 32.2 všeobecných obchodních podmínek, ze kteréhožto článku vyplývá, že k řešení sporů jsou příslušné soudy ČR, s přihlédnutím k článku 25, Nařízení Brusel I. BIS.

3. V rámci dalšího šetření ohledně pobytu žalovaného v databázi zdejšího soudu soud zjistil další adresu žalovaného, a to , adresa, , kdy, pokud na tuto adresu byla žalovanému doručována žaloba a výzva k vyjádření, na této adrese měl žalovaný výše zmíněné písemnosti doručeny fikcí, když po marném uplynutí úložní lhůty byla obsílka s těmito písemnostmi žalovanému vložena do poštovní schránky na této adrese. Pokud měl žalovaný ve sdělení , právnická osoba, uvedenu i adresu zaměstnavatele žalovaného, zaměstnavatel žalovaného sdělil, že žalovaný ve firmě , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, , Anonymizováno, , právnická osoba, . již nepracuje, neboť zaměstnavatel pracovní poměr žalovaného zrušil z důvodu neomluvených absencí. Bývalý zaměstnavatel žalovaného rovněž uvedl adresu bydliště žalovaného , adresa, .

4. Soud v této věci nařídil opětně jednání na den 11. 6. 2025, kde obesílal žalovaného na adresu , adresa, . , jméno FO, této adrese měl žalovaný opětovně doručovanou žalobu, výzvu k vyjádření a předvolání k jednání doručenou fikcí, když po marnému uplynutí úložní lhůty byla obsílka s těmito písemnostmi dne 25. 3. 2025 vložena do poštovní schránky.

5. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak podmínek osobních kreditních karet na č. l. 15-25, všeobecných obchodních podmínek na č. l. 26, oznámení , právnická osoba, . o úrocích na č. l. 30-31, sazebníku , právnická osoba, od 15. 1. 2019, předžalobní upomínky a potvrzení o doporučeném zaslání z 13. 6. 2024, výpisu z účtu ke kreditní kartě z 20. 5. 2024, odstoupení od smlouvy z 3. 5. 2024, standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvy o osobní kreditní kartě z 8. 2. 2019.

6. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, která podniká v oblasti bankovnictví a mimo jiné i v oblasti poskytování úvěrů a půjček.

8. Žalovaný uzavřel se žalobcem dne 8. 2. 2019 smlouvu o osobní kreditní kartě, když z bližšího obsahu této smlouvy soud zjistil, že žalovanému byl poskytnut úvěrový limit až do výše 30 000 Kč, který mohl žalovaný čerpat vydanou kreditní kartou. Žalovanému zároveň vznikla povinnost čerpaný úvěr řádně a včas splácet ve splátkách dle článku 3.3 úvěrových podmínek, přičemž výše měsíčních splátek činila 3 % vyčerpané jistiny úvěru s minimální splátkou včetně úroků 100 Kč. Splátky měly být prováděny převodem z účtu žalovaného zřízeného u žalobce, číslo účtu , č. účtu, . Žalovaný úvěr čerpal, následně však porušil své povinnosti dle článku 5.1 písmeno a) úvěrových podmínek a úvěr, byť jej čerpal, nesplácel (smlouva o osobní kreditní kartě ze dne 8. 2. 2019, standardní informace o spotřebitelském úvěru včetně splátkového kalendáře ze dne 8. 2. 2019, podmínky osobních kreditních karet, všeobecné obchodní podmínky žalobce). To, že žalovaný svým povinnostem na základě řádného a včasného splácení čerpaného úvěru, vyplývá nejen ze splátkového kalendáře, který tvoří součást standardních informací o spotřebitelském úvěru, ale taktéž i z výpisu z účtu ke kreditní kartě na jméno žalovaného ze dne 20. 5. 2025. Žalovaný vyčerpal k datu výpisu celkem částku ve výši 25 049,02 Kč, když k této čerpané částce je nutno připočíst i pojištění splátek 366,48 Kč a poplatky za správu úvěru (výpis z účtu ke kreditní kartě ze dne 20. 5. 2024, číslo účtu , č. účtu, , podmínky osobních kreditních karet, standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebník poplatků, služeb a sazebník úroků).

9. Protože žalovaný se dostal do prodlení se splácení úvěru, žalobce využil svého oprávnění a dne 3. 5. 2024 od smlouvy odstoupil oznámením žalovanému, které bylo dáno k poštovní přepravě dne 6. 5. 2024. V tomto oznámení o odstoupení od smlouvy o osobní kreditní kartě byl žalovaný informován o nesplaceném dluhu, když z fotokopie doporučeně podané dodejky vyplývá, že žalovaný si oznámení o odstoupení od smlouvy na adrese , adresa, nevyzvedl, obsílka byla vrácena zpět žalobci (oznámení o odstoupení od smlouvy ze dne 3. 5. 2024, fotokopie dodejky k tomuto odstoupení). Žalovaný byl 13. 6.2024 právním zástupcem žalobce dle § 142a odstavec 1 o.s.ř. vyzván předžalobní upomínkou k úhradě dluhu, když předžalobní upomínka byla dána k poštovní přepravě 13. 6. 2024. Žalovaný na předžalobní upomínku nijak nereagoval, ničeho nezaplatil (předžalobní upomínka ze dne 13. 6. 2024, potvrzení o podání doporučeně podané zásilky, sazebník , právnická osoba, .).

10. Závěrem lze shrnout, že v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovaným došlo ve smyslu ustanovení § 1721 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 1724 odstavec 1 OZ, k uzavření závazkového vztahu, když prvotním smluvním typem, který byl mezi účastníky uzavřen, byla smlouva o vedení účtu na jméno žalovaného dle § 2662 a násl. OZ. Následně k této smlouvě uzavřel žalobce se žalovaným dle smluvních ujednání mezi účastníky smlouvu o osobní kreditní kartě, a to dne 8. 2. 2019, když na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr, který mohl čerpat kreditní kartou do výše limitu 30 000 Kč s úrokovou sazbou v dohodnuté výši 21,99 % ročně. Obsahem tohoto závazku dle smlouvy o kreditní kartě bylo tedy poskytnutí úvěru žalovanému dle § 2395 OZ, kde smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ.

11. Žalovaný využil svého oprávnění, přičemž dle § 2397 OZ mu byl úvěr poskytnut a žalovaný jej mohl čerpat prostřednictvím vydané kreditní karty. Žalobce tak poskytl žalovanému dle § 2398 odstavec 1 OZ peněžní prostředky do výše úvěrového limitu, žalovaný takto poskytnutý úvěrový limit využíval a čerpal prostřednictvím kreditní karty. Svým závazkům řádně a včas úvěr splácet a vrátit poskytnuté peněžní prostředky dle splátkového kalendáře však žalovaný nedostál a porušil tak svoji povinnost dle § 2399 odstavec 1 OZ. Vztah mezi účastníky zanikl výpovědí smlouvy o osobní kreditní kartě, když žalovanému vznikla povinnost vrátit čerpané finanční prostředky včetně dohodnutých úroků, poplatků ve výši 612,25 Kč zpět žalobci. Žalovaný však ničeho nezaplatil. Pokud žalobce k jistině úvěru ve výši 25 108 Kč požaduje i poplatky za úvěr v celkové výši 612,25 Kč, výše těchto účtovaných poplatků vyplývá ze Sazebníku poplatků a služeb, přičemž, co se týče kapitalizovaného obchodního úroku k datu 22. 7. 2024, kapitalizovaná výše zákonných úroků a kapitalizovaného obchodního úroku odpovídá úrokové sazbě dohodnutého úroku i zákonné úrokové sazbě v procentuální výměře. Žalovaný je nadále ve smyslu § 1968 a násl. OZ v prodlení s úhradou svého závazku vůči žalobci. Žalobce má z titulu trvání prodlení žalovaného nárok na zaplacení nejen kapitalizovaných obchodních a zákonných úroků, ale taktéž na úroky v dohodnuté a zákonné výši od 23. 7. 2024, tedy od data po dni, ke kterému byla výše úroků kapitalizována a je žalobcem požadována. Procentuální výměra zákonných a dohodnutých úroků odpovídá § 2 vládního nařízení číslo 351/2014 Sb., když, co se týče dohodnutého úroku 14,75 % ročně od 23. 7. 2024, tento dohodnutý úrok je požadován v nižší procentuální výměře, než jak bylo dohodnuto ve smlouvě, což je samozřejmě právem žalobce, aby požadoval na dohodnutých úrocích méně, než jak bylo dohodnuto v rámci smluvních ujednání.

12. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno.

13. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odstavec 1 o.s.ř. náklady řízení, a to soudní poplatek 1 034 Kč, dále pak odměnu za právní zastoupení, a to za pět úkonů právní služby (příprava převzetí zastoupení, předžalobní výzva žalovanému, podání žaloby a dvakrát účast na jednání soudu ve dnech 15. 1. a 11. 6. 2025). Odměna za 1 úkon právní služby činí 2 140 Kč (§ 7 bod 5 vyhlášky 177/1996 Sb.). K prvním třem provedeným úkonům právní služby soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč (§ 13 odstavec 4 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024). Za další 2 úkony spočívající v účasti na nařízených soudních jednáních po 1. 1. 2025 přísluší právnímu zástupci žalobce náhrada hotových výdajů 450 Kč (§ 13 odstavec 4 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 10 700 Kč a náhradu hotových výdajů ve výši 1 800 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně.

14. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.