39 C 204/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum posledně bytem adresa žalovaného t. č. neznámého pobytu zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa , jako opatrovníkem o zaplacení částky 16 456,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 16 456,02 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně od 1. 5. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 7 285,60 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 6. 11. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o bankovních službách, na základě které byl žalovanému u žalobce zřízen a veden běžný účet v CZK. Součástí smluvních ujednání byly i obchodní podmínky žalobce, když žalovaný byl informován o tom, že i po předchozích písemných upozorněních je na běžném účtu záporný zůstatek, nepovolený debet, který musí žalovaný vyrovnat. Žalovaný však ničeho nezaplatil, proto došlo ke zrušení smlouvy z důvodu přečerpání prostředků do nepovoleného debetu. Žalovaný byl o tomto vyrozuměn s tím, že následně po zrušení účtu byl nevyrovnaný debetní zůstatek ve výši žalobní jistiny převeden na vnitřní účet pohledávek z titulu nepovoleného debetu.

2. Pokud se žalobce v rámci formulářové žaloby v této věci domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaného se nepodařilo nalézt v žádném z dostupných evidenčních systémů, proto platební rozkaz nebyl vydán a věc byla postoupena do sporného řízení.

3. Soud doručoval žalobu a výzvu k vyjádření k žalobě žalovanému na adresu, pod kterou byl žalovaný specifikován v žalobě. Na této adrese nedošlo k doručení žalovanému, když soud v rámci dostupných informačních systémů musí konstatovat, že žalovaný není evidován jako osoba s bydlištěm na území ČR. Žádnou jinou adresu, na které by se žalovaný zdržoval a případně i přebíral poštu, se nalézt nepodařilo, nebyla zjištěna ani žádná osoba blízká žalovanému, která by byla ochotna vykonávat funkci opatrovníka.

4. Z výše uvedených důvodů, když žalovaný je osobou neznámého pobytu, soud přikročil dle § 29 odst. 3 o.s.ř. k ustanovení opatrovníka žalovanému z řad advokátů, a to pro ochranu zájmů žalovaného v tomto řízení.

5. Opatrovník žalovaného se vyjádřil písemným podáním doručeným soudu 9. 3. 2021, kde navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný nebyl v rámci uzavření smlouvy o vedení účtu ze strany žalobce před uzavřením smlouvy, ani poté, seznámen se všeobecnými obchodními podmínkami, proto se tyto podmínky nestaly obsahem smluvního vztahu a nelze je aplikovat. Pohledávka žalobce se tedy nestala splatnou a žalobci nemohl vzniknout nárok na úrok z prodlení. Ohledně nákladů řízení opatrovník žalovaného uvedl, že tyto jsou přiznávány, pokud byla shledána jejich potřeba k účelnému uplatňování práva. Žalobce jako významná banka disponuje dostatečným materiálním, personálním vybavením k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá práva před soudem, když smluvní zastoupení advokátem se sídlem v [obec] nelze považovat za účelně vynaložené náklady, když žalobce si mohl zvolit advokáta se sídlem v [obec], kdy náklady řízení spojené s cestovným z [obec] do [obec] nelze považovat za účelné. Žalobci rovněž nemůže být přiznána náhrada nákladů řízení, neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, když žalobci by příslušela náhrada dle § 14b advokátního tarifu za prvé tři úkony učiněné ve věci.

6. K vyjádření opatrovníka se vyjádřil žalobce písemným podáním ze dne 31. 3. 2021, kde setrval na svém původním procesním stanovisku, totiž, že žalobě by měl soud vyhovět. S tvrzením žalovaného ohledně smluvního vztahu a všeobecných obchodních podmínek žalobce nesouhlasí. Jedná se sice o adhezní smlouvu dle § 1751 OZ, kdy z judikatury VS Olomouc vyplývá, že podstatou adhezních smluv je to, že jedna strana předloží kompletní text smlouvy a druhá strana má možnost smlouvu přijmout či odmítnout. Ze smlouvy o bankovních službách vyplývá, že žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, že se seznámil s obsahem a významem všech dokumentů, tedy i se všeobecnými obchodními podmínkami a s těmito souhlasí. Žalovaný neprokázal, že by nebyl seznámen s obchodními podmínkami. Žalovaný byl dostatečně informován o svých právech, a tedy mu z podpisu smlouvy plynula práva a povinnosti. Co se týče doručování výzev žalovanému, žalobce odkázal na judikaturu NS ČR, sp. zn. 26 Cdo 2988/2011, kdy výzva k vyrovnání nepovoleného debetu a oznámení o zrušení účtu a zřízení zvláštního účtu pohledávek byly žalovanému zaslány obyčejně a ze zákona není dáno, jakou formou mají být upomínky odesílané, neboť strany sporu si ve smlouvě neujednaly přísnější formu doručování zásilek. Dále pak žalobce odkázal na rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 28 Cdo 2622/2006. Žalovaný měl objektivní možnost seznámit se s obsahem všech upomínek, odstoupení a oznámení, když podle článku 4.3 všeobecných obchodních podmínek měl případně oznámit změnu kontaktní adresy, což neučinil. Co se týče nákladů řízení, žalobce odkázal na článek 37 odst. 2 a 3 listiny základních práv a svobod, kdy osoby i s právnickým vzděláním, které vykonávají advokátní činnost, mají nárok na právní pomoc v řízení před soudy a jinými orgány od počátku řízení, když v tomto směru žalobce odkázal na usnesení NS ČR, sp. zn. 25 Cdo 644/2014. Požadované úkony, které právní zástupce žalobce provedl, jsou v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. a nejde o navyšování nákladů za právní zastoupení. Žalobce má za to, že i kdyby disponoval zaměstnanci dostatečně právně vybavenými, není žádný důvod pro to, aby se nemohl nechat ve věci zastoupit advokátem, kdy se nejedná o zjevné zneužití práva. Ze všech těchto důvodů žalobce na žalobě trval a navrhoval, aby jí soud vyhověl.

7. Soud v této věci nařídil jednání na den 14. 4. 2021, kde právní zástupce žalobce a opatrovník žalovaného setrvali na svých původních procesních stanoviscích.

8. Soud provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak historickým výpisem ohledně úvěru z 6. 8. 2020, sazebníkem poplatků a služeb [anonymizováno] banky, fotokopií knihy odeslané pošty na č. l. 42, výzvou k úhradě dluhu ze 17. 8. 2020, všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, výzvou k vyrovnání nepovoleného debetu z 16. 3. 2020, periodickým výpisem z účtu č. [bankovní účet] z 29. 4. 2020, oznámením žalovanému o zrušení účtu z 30. 4. 2020, odstoupením od smlouvy z 20. 4. 2020, smlouvou o bankovních službách z 18. 11. 2019, fotokopií dodejky žalovanému na č. l. 71, 72.

9. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

10. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, která je zapsána v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je mj. podnikání v oblasti bankovnictví, tedy i vedení a zřizování účtů, poskytování úvěrů, půjček atd.

11. Žalobce uzavřel se žalovaným dne 18. 11. 2019 smlouvu o bankovních službách, když na základě této smlouvy byl na jméno žalobce zřízen běžný účet č. [bankovní účet]. Nedílnou součástí smlouvy uzavřené mezi žalobcem a žalovaným byly i všeobecné obchodní podmínky, sazebník poplatků a služeb žalobce, když žalovaný smlouvu podepsal a vlastnoručním podpisem 18. 11. 2019 tak potvrdil mj. i smluvní ujednání stran tohoto sporu, že podpisem smlouvy klient, tedy žalovaný potvrdil, že se seznámil s obsahem a významem dokumentů, které tvoří nedílnou součást smlouvy (všeobecné obchodní podmínky, podmínky debetních karet, podmínky přímého bankovnictví, oznámení o provádění platebního styku a sazebník poplatků služeb a úroků). Žalovaný tedy svým vlastnoručním podpisem na smlouvě potvrdil, že se seznámil s výše uvedenými dokumenty a že jejich obsah je mu znám. Pokud žalovaný, resp. opatrovník žalovaného tvrdí opak, neprokázal, resp. nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, že by se žalovaný s těmito podmínkami neseznámil. Smlouva byla tedy dále určena bližším odkazem na všeobecné obchodní podmínky a sazebník poplatků a služeb [anonymizováno] banky, kdy z článku 18.3 obchodních podmínek vyplývá, že žalobce je oprávněn smlouvu kdykoliv vypovědět bez udání důvodu. Článek [číslo] všeobecných obchodních podmínek řeší problematiku vzniku nepovoleného debetu neboli minusového zůstatku na účtu. Z ujednání článku 13.2 všeobecných obchodních podmínek vyplývá, že pokud je účet přiveden do debetu, je žalovaný jako klient žalobce povinen neprodleně uhradit žalobci minusový zůstatek, tedy dlužné částky z titulu nepovoleného debetu včetně příslušenství, kdy ze sazebníku poplatků a služeb vyplývá, jakou úrokovou sazbou je nepovolený debet úročen (smlouva o bankovních službách z 18. 11. 2019, všeobecné obchodní podmínky žalobce a sazebník poplatků služeb a úroků).

12. Z periodického výpisu účtu žalovaného z 29. 4. 2020, č. [bankovní účet], bylo prokázáno, že na tomto účtu je k datu vyhotovení výpisu evidován počáteční zůstatek ve výši - 16 456,02 Kč. Jakým způsobem došlo ke vzniku minusového zůstatku, vyplývá z historického výpisu z účtu, resp. úvěru [číslo] ze dne 6. 8. 2020, kdy k datu 29. 4. 2020 je zde poznámka o čerpání úvěru ve výši minusového zůstatku 16 456,02 Kč, tedy žalobní jistiny v této věci. Na minusový zůstatek s výzvou k neprodlenému vyrovnání byl žalovaný upozorněn přípisem 16. 3. 2020, když k tomuto datu činil aktuální zůstatek na účtu - 15 145,29 Kč. Žalovaný na tuto výzvu nijak nereagoval, když 30. 4. 2020 bylo žalovanému ze strany žalobce zasláno oznámení o zrušení účtu s tím, že nepovolený a nevyrovnaný minusový zůstatek na jeho účtu byl převeden na zvláštní účet pohledávek. To se stalo poté, co dne 20. 4. 2020 žalobce podle článku [číslo] všeobecných obchodních podmínek od smlouvy o vedení účtu odstoupil, následkem čehož došlo ke zrušení účtu tak, jak je výše uvedeno, když žalobce odůvodnil zrušení účtu odkazem na zánik smlouvy v důsledku odstoupení (historický výpis z úvěru za období od 29. 4. 2020 do 30. 4. 2020, výzva k vyrovnání nepovoleného debetu z 16. 3. 2020, periodický výpis z účtu žalovaného z 29. 4. 2020 č. [bankovní účet], oznámení o zrušení účtu a zřízení účtu pohledávek z 30. 4. 2020, odstoupení od smlouvy o zřízení a vedení účtu 20. 4. 2020).

13. Pokud žalovaný, resp. opatrovník žalovaného zpochybňoval doručování žalovanému ohledně výše zmíněných odstoupení, výzev atd., žalovaný neuvedl jinou korespondenční adresu, než ostatně tu, pod kterou je specifikován v žalobě, když, pokud byly na tuto korespondenční či doručovací adresu žalovanému doručovány přípisy žalobce, z fotokopie dodejky na č. l. 71, 72 vyplývá, že nedošlo k doručení tohoto přípisu podaného k poštovní přepravě 27. 4. 2020, když obsílka se vrátila žalobci zpět s poznámkou, že se adresát odstěhoval. Tato skutečnost, že žalovaný neoznámil změnu adresy bydliště žalobci, však nelze přičítat k jeho tíži a žalovaný měl povinnost v případě změny kontaktních údajů tyto okamžitě nahlásit žalobci jako poskytovateli bankovní služby. Žalovaný tak zjevně neučinil, kdy z judikatury NS ČR, sp. zn. 28 Cdo 2622/2006 je zřejmé, že písemnost je doručována druhému účastníkovi, jakmile se ocitne ve sféře jeho dispozice, pokud zákon nestanoví určitý způsob doručování. Ve sféře dispozice žalovaného se písemnost ocitla tak, že žalovaný získal možnost seznámit se s jejím obsahem, kdy měl možnost obsah písemnosti převzít a poznat (sp. zn. 21 Cdo 563/2005). Nelze tedy přičítat k tíži žalobci, že žalovaný nejen že nevyrovnal minusový zůstatek způsobený zřejmě nedostatkem finančních prostředků na účtu, ale neoznámil ani případnou změnu kontaktních údajů (dodejka žalovanému na č. l. 71, 72, duplicitně připojené odstoupení od smlouvy z 20. 4. 2020).

14. Závěrem soud shrnuje, že žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o vedení účtu, na základě které byl žalovanému zřízen účet u žalobce v měně CZK. Žalovaný mohl přijímat a provádět platby a výplaty z tohoto účtu, měl však také povinnost mít na svém účtu dostatek finančních prostředků. Žalovaný tuto povinnost nesplnil, když účet se dostal do debetu neboli minusového zůstatku. Žalovaný měl povinnost takto vzniklý debet ihned vyrovnat, a to v souladu s článkem 13.2 všeobecných obchodních podmínek. Byť byl vyzýván k vyrovnání debetu, svou povinnost nesplnil a minusový zůstatek narůstal až do výše žalobní jistiny. Smlouva byla zrušena na základě odstoupení, když posléze došlo rovněž ke zrušení účtu a minusový zůstatek byl převeden na zvláštní účet pohledávek. Sám žalovaný s ohledem na svůj neznámý pobyt neuvedl ve věci nic, co by bylo podstatné a významné. Pokud žalovaný, resp. opatrovník žalovaného uvedl, že žalovaný neměl možnost se seznámit s obsahem obchodních podmínek a nelze tedy vzít v potaz to, že obchodní podmínky se nestaly součástí smluvních ujednání, žalovaný svým podpisem potvrdil, že je mu znám obsah dokumentů a listin taxativně vymezených ve smlouvě, kdy tato námitka neobstojí, neboť žalovaný, byť tvrdil, že neměl objektivně možnost se s těmito listinami seznámit, jeho podpis s ohledem na dikci smlouvy svědčí o opaku. Pokud by žalovaný smlouvu podepsal, aniž by se s listinami seznámil, jednalo by se o ne zcela korektní jednání svědčící do jisté míry o finanční negramotnosti žalovaného, přičemž žalovaný nijak neprokázal opak, tedy, že by objektivně neměl možnost se s předmětnými obchodními podmínkami a dalšími listinami seznámit. Totéž se týká doručování žalovanému, kdy je evidentní s ohledem na okolnosti případu, že žalovaný na adrese nebydlí, tato skutečnost, že žalovaný nesplnil svou povinnost a neoznámil případnou změnu kontaktních údajů, nemůže být přičítána k tíži žalobci.

15. Co se týče právní kvalifikace věci, soud tuto věc posoudil ve smyslu § 3028 odst. 1 OZ, tedy dle platné právní úpravy. Mezi žalobcem a žalovaným došlo v souladu s ustanovením § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, který má s přihlédnutím ke smluvním ujednáním mezi účastníky formu smlouvy o účtu ve smyslu ustanovení § 2662 OZ.

16. Podle tohoto ustanovení OZ smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu, či provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Žalovaný měl možnost do výše finančních prostředků na účtu s těmito nakládat dle § 2664 OZ, když případný minusový zůstatek na účtu neměl žalovaný povolen. Pokud by tento minusový zůstatek na účtu vznikl, žalovaný měl povinnost dle výše zmíněného ujednání v obchodních podmínkách neprodleně minusový zůstatek vyrovnat, kdy však toto neučinil. Debetní zůstatek na účtu se dále navyšoval až k datu 30. 4. 2000 do výše žalobní jistiny, kdy došlo k odstoupení od smlouvy. Tímto způsobem byl tzv. per analogiam ve smyslu ustanovení § 2395 OZ poskytnut žalovanému úvěr ve výši minusového zůstatku, když žalovaný měl minusový zůstatek, jak je uvedeno výše, vyrovnat, což neučinil.

17. Na základě aplikace právní kvalifikace této věci nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že žaloba je důvodná, kdy žalobce prokázal vznik minusového zůstatku na zrušeném účtu žalovaného, kterýžto zůstatek byl následně převeden na účet pohledávek, přičemž žalovaný je od data následujícího po datu, kdy mohl debetní zůstatek vyrovnat, v prodlení. Požadovaná výše úroku je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě vyhověl, i co se týče příslušenství k pohledávce, neboť žalovaný je od 1. 5. 2020 dle § 1968 a násl. OZ v prodlení s úhradou svého závazku vůči žalobci.

18. Co se týče výše zmiňovaných námitek žalovaného, resp. jeho opatrovníka, tyto jsou v souvislosti s projednáváním této věci do jisté míry spekulativní, což se týče seznámení se s obchodními podmínkami. Co se týče doručování, žalovaný uvedl kontaktní a doručovací adresu - tu, pod kterou byl specifikován v žalobě a nelze tedy doručování žalovanému na této adrese ve světle výše zmíněné judikatury NS ČR považovat za neúčinné, když to, že žalovaný neoznámil případnou změnu kontaktních údajů, nemůže jít k tíži žalobci. Sám opatrovník žalovaného zmiňuje ve svém vyjádření, že dle článku 4.3 obchodních podmínek žalovaný nepodal žádost o změnu identifikačních údajů. Tato nečinnost žalovaného, jak již vyplývá z výše uvedeného, nemůže jít samozřejmě k tíži žalovanému, byť tento mohl objektivně s ohledem na to, že se jedná o cizího státního příslušníka, takovýto úkon učinit. Jak vyplývá z § 570 OZ, právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; a zmaří-li druhá strana (tedy žalovaný) dojití, platí, že řádně došlo. V tomto případě žalovaný oznámil tu adresu pro doručování, na které se nezdržuje, a pokud žalobce posílal upomínky a výzvy či případné odstoupení od smlouvy, žalovaný jistým způsobem zmařil řádné doručení.

19. Soud tedy žalobě vyhověl, když úspěšnému žalobci byly dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznány náklady řízení.

20. Žaloba byla podána na tzv. standardizovaném formuláři pro vydání elektronického platebního rozkazu, za což přísluší žalobci odměna za právní zastoupení dle § 14b advokátního tarifu.

21. Přiznané náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 800 Kč, odměny za právní zastoupení za prvé tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva žalovanému k plnění) při sazbě 300 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 2 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému z těchto úkonů soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celková odměna za právní zastoupení za prvé tři úkony dle zvláštních ustanovení advokátního tarifu o náhradě nákladů řízení tedy činí částku 1 200 Kč. Další úkony provedené v této věci byly oceněny sazbou odměny dle § 14b odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb. Jedná se o dva úkony právní služby (stanovisko žalobce k vyjádření opatrovníka a účast na jednání soudu) při sazbě 1 780 Kč za úkon (§ 7 bod 5 vyhl. 177/1996 Sb.). K těmto úkonům soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč za úkon (§ 13 odst. 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Za tyto dva úkony činí odměna za právní zastoupení 3 560 Kč a náhrada hotových výdajů 600 Kč. Odměnu za právní zastoupení za prvé tři úkony a odměnu za právní zastoupení a hotové výdaje za další dva úkony právní služby, kdy se jednalo celkem o pět úkonů právní pomoci, soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Neúspěšná strana sporu, tedy žalovaný, musí zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku uvedenou ve výroku II. tohoto rozsudku.

22. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

23. Pokud byl žalovaný v této věci zastoupen opatrovníkem, soud do výroku rozsudku nepojmul výrok ohledně přiznaných nákladů opatrovníka za výkon funkce, kdy v případě, že rozhodnutí v této věci nabude právní moci, bude o odměně opatrovníka rozhodnuto zvláštním usnesením, neboť o náhradě nákladů vzniklých opatrovníkovi při výkonu jeho funkce soud rozhoduje až po pravomocném ukončení té které věci.