39 C 206/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahelem jako soudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného posledně bytem Adresa žalovaného zastoupen advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta , jako opatrovníkem o zaplacení částky 63 597,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 43 997,78 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 5. 7. 2022 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 19 600 Kč s úrokem z částky 63 597,78 Kč ve výši 23,99 % ročně od 21. 12. 2022 do zaplacení, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 63 597,78 Kč ve výši 11,75 % ročně od 14. 4. 2022 do 4. 7. 2022, a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 19 600 Kč ve výši 11,75 % ročně od 5. 7. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 3 996 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, , rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 2. 10. 2023 domáhal po žalovaném zaplacení částky 63 597,78 Kč s příslušenstvím (smluvený a zákonný úrok z prodlení), a to z toho důvodu, že právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o vydání kreditní karty, na základě které mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 65 000 Kč prostřednictvím kreditní karty s dohodnutou úrokovou sazbou 23,99 % ročně. Žalovaný měl povinnost hradit čerpaný úvěr povinnými minimálními splátkami z čerpaných prostředků. Žalovaný povinnost splácet úvěr nesplnil, když před podáním žaloby uhradil žalovaný na splátkách úvěru celkem 19 600 Kč, a to v platbách ve výši 5. 9. 2022 částku 2000 Kč, 21. 12. 2022 částku 8 700 Kč, 3. 2. 2023 částku 6 200 Kč a 11. 4. 2023 částku 2 700 Kč. Žalovaný tedy dluží nesplacenou jistinu úvěrového rámce 63 597,78 Kč, když z této částky požaduje žalobce smluvený i zákonný úrok z prodlení. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla postoupena na současného žalobce, a to právním předchůdcem (, právnická osoba, .). Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu před podáním žaloby, ničeho ani částečně nehradil.

2. Pokud se žalobce domáhal vydání rozhodnutí formou elektronického platebního rozkazu, protože žalovaný nebyl v příslušných registrech pobytu na území ČR jakýmkoliv způsobem ztotožněn, žalobce byl vyzván ke specifikaci žalovaného, k čemuž doložil ofocenou část s generáliemi žalovaného z britského cestovního pasu, z čehož vyplynulo, že žalovaný je cizí státní příslušník, který v době zahájení řízení podáním žaloby neměl povolen ani evidován žádný druh pobytu.

3. Dotazem na , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovaný si dvakrát podával žádost o přechodný pobyt, přičemž ohledně obou žádostí bylo rozhodnuto tak, že řízení bylo zastaveno z důvodu nedoložení stanovených náležitostí a z důvodu nedostavení se žalovaného ke zpracování údajů. Žalovaný byl hlášen do 1. 1. 2022 na adrese, pod kterou byl specifikován v žalobě (, adresa, ). Od září 2022 do dubna 2023 byl žalovaný evidován v evidenci nežádoucích osob, když dále figuroval v cizineckém informačním systému, v hlášení ubytování na hotelích či jiných ubytovacích zařízeních. Žalovaný byl hlášen dále k ubytování v ubytovacím zařízení od června do listopadu 2023 na adrese , adresa, .

4. Protože Ministerstvo vnitra sdělilo adresu pobytu žalovaného ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , soud mu na tuto adresu zasílal žalobu, výzvu k vyjádření a výzvu k vyjádření k případnému rozhodnutí bez jednání, když obsílka se vrátila zpět s tím, že adresát, tedy žalovaný, je na sdělené adrese neznámý.

5. Žádná jiná adresa bydliště žalovaného nebyla zjištěna, a protože se mu nepodařilo doručit na poslední známou adresu v cizině, soud přikročil dle § 29 odstavec 3 o.s.ř. k ustanovení opatrovníka žalovanému z řad advokátů, kdy nebyla zjištěna ani žádná osoba blízká, ochotná vykonávat funkci opatrovníka.

6. Soudem ustanovený opatrovník se k žalobě vyjádřil písemným podáním doručeným soudu dne 17. 4. 2024, kde navrhl zamítnutí žaloby s tím, že žalovaný je občanem , Anonymizováno, , Anonymizováno, a při posuzování úvěruschopnosti vycházel původní věřitel z nerelevantních zdrojů, kdy, byť podle názoru původního věřitele nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí sjednaného úvěru bránila, opatrovník žalovaného má za to, že se původní věřitel spokojil pouze s doložením příjmů žalovaného, kdy při posuzování úvěruschopnosti je nutno postupovat v souladu s § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. V tomto směru žalovaný tedy poukázal rovněž na rozsudek Soudního dvora EU. sp. zn. C–449/13 a rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 201/2018, kdy navíc namítl, že požadovaný úrok v součtu zákonného i dohodnutého úroku přesahuje 35,74 % ročně, což je v rozporu s dobrými mravy.

7. Soud v rámci projednávání této věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak obchodními podmínkami pro vydávání a používání kreditních karet, oznámením žalovanému o postoupení pohledávky z 27. 6. 2022, 12. 5. 2022, protokolem o převzetí kreditní karty z 31. 1. 2019, oznámením s výzvou k úhradě dluhu z 27. 6. 2022, návrhem na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty z 20. 11. 2012, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , protokolem o převzetí kreditní karty z 20. 11. 2017, potvrzením držitele dodatkové karty z 8. 12. 2017, přípisem žalovanému z 2. 2. 2022 o okamžité splatnosti kreditní karty, ceníkem produktů a služeb pro soukromé osoby, prohlášením k protokolu o posouzení úvěruschopnosti z 21. 9. 2023, 2. 10. 2023, výpisem z účtu kreditní karty za dobu od 27. 11. do 27. 12. 2017, výpisem z účtu kreditní karty od 27. 12. 2017 do 26. 1. 2018, 26. 1. 2018 – 27. 2. 2018, 27. 2. 2018 – 27. 3. 2018, 27. 3. 2018 – 27. 4. 2018, souhrnným přehledem čerpání úvěrového limitu od 27. 3. 2018 do 27. 4. 2018, výpisy z kartového účtu od 27. 4. 2018 do 25. 5. 2018, 25. 5. 2018 – 27. 6. 2018, 27. 6. 2018 – 27. 7. 2018, 27. 7. 2018 – 27. 8. 2018, 27. 8. 2018 – 27. 9. 2018, 27. 9. 2018 – 26. 10. 2018, 26. 10. 2018 – 27. 11. 2018, 26. 10. 2018 – 27. 12. 2018, 27. 12. 2018 – 25. 1. 2019, 25. 7. 2019 – 27. 2. 2019, 27. 2. 2019 – 27. 12. 2019, 27. 12. 2019 – 27. 12. 2021, 27. 12. 2021 – 27. 1. 2022, mimořádným výpisem z účtu č. , hodnota, od 17. 7. 2017 do 9. 5. 2022, smlouvou o poskytování bankovních a dalších služeb z 17. 7. 2017, seznamem odeslaných oznámení o postoupení pohledávky na žalobce, seznamem odeslaných předžalobních výzev, přehledem podacích čísel z 20. 5. 2022, rámcovou smlouvou o postupování pohledávek č. 2018/09 z 29. 8. 2018, vzorem smlouvy o postoupení pohledávek, vzorem seznamu postoupených pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018/09/44, seznamem postoupených pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek č. 2018/09/44, seznamem postoupených pohledávek k této smlouvě, souhrnným výpisem z účtu kreditní karty od 8. 12. 2017 do 27. 1. 2022, všeobecnými obchodními podmínkami , právnická osoba, .

8. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě, a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

9. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce (, právnická osoba, ., IČO: , IČO, ), když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, přičemž předmětem podnikatelských aktivit právního předchůdce žalobce je mimo jiné poskytování služeb v oblasti bankovnictví, vedení a zřizování účtů, poskytování úvěrů a půjček apod.

10. Žalovaný jako britský státní příslušník se zdržoval po určitou dobu na území ČR, když v současné době nemá žalovaný evidován žádný druh pobytu (fotokopie cestovního pasu žalovaného na č. l. 18 spisu, sdělení MV ČR).

11. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne 17. 7. 2017 smlouvu o poskytování bankovních a dalších služeb, na základě které byl mimo jiné žalovanému u žalobce zřízen běžný a spořicí účet s přímým bankovnictvím a vydáním debetní platební karty. Účet byl žalovanému zřízen pod číslem , č. účtu, , spořicí účet byl zřízen pod číslem , č. účtu, , když žalovanému byly ve smlouvě dány k dispozici i údaje pro používání přímého bankovnictví a vydána debetní karta MasterCard s bezkontaktní nálepkou s týdenním limitem pro bezhotovostní transakce 50 000 Kč (smlouva o poskytování bankovních a dalších služeb ze dne 17. 7. 2017).

12. Dne 20. 11. 2017 podal žalovaný u žalobce, respektive jeho právního předchůdce, návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty , Anonymizováno, číslo , hodnota, , když z obsahu tohoto návrhu soud zjistil, že žalovaný v rámci vyplnění návrhu zadal své údaje identifikační i kontaktní, když mimo jiné uvedl, že bydlí v pronajatém domě či bytě a pracuje u firmy , právnická osoba, . s čistým příjmem 40 000 Kč. Na základě schválení návrhu získal tedy žalovaný možnost čerpat úvěr prostřednictvím kreditní karty do výše úvěrového limitu ve výši 65 000 Kč, když měl splácet splátku ve výši 3,5 % čerpaných finančních prostředků, minimálně však 300 Kč. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23,99 % ročně z výše úvěru, když tato úroková míra je uvedena v ceníku poplatků a služeb právního předchůdce žalobce. Žalovaný měl při poskytnutí úvěrového limitu ve výši 65 000 Kč uhradit celkem 74 046,48 Kč, když již v návrhu na vydání kreditní karty byl v článku III. uveden splátkový kalendář s harmonogramem splácení (návrh na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty číslo , hodnota, ze dne 12. 11. 2017, všeobecné obchodní podmínky, obchodní podmínky pro vydávání a používání kreditních karet, ceník , právnická osoba, . pro cenu produktů a služeb pro soukromé osoby).

13. Co se týče výše uvedeného návrhu na uzavření smlouvy o vydání kreditní karty, žalovanému byl dán k dispozici i formulář týkající se standardních informací o spotřebitelském úvěru, když z tohoto formuláře soud zjistil, respektive vzal za opětovně potvrzené, že žalovaný mohl čerpat až do výše úvěrového limitu ve výši 65 000 Kč kreditní kartou , Anonymizováno, úvěr, který měl řádně a včas splácet, přičemž součástí formuláře pro tyto standardní informace je i splátkový kalendář. Co se týče případného posouzení úvěruschopnosti, , právnická osoba, . prohlásila k protokolu o posouzení úvěruschopnosti ze dne 2. 10. 2023 na adresu žalobce, že úvěruschopnost k případu , jméno FO, byla posuzována k datu schvalování žádosti, tedy 20. 11. 2017, přičemž deklarovaný příjem žalovaného byl 40 000 Kč s dalšími regionálními náklady 6 794 Kč, přičemž příjem žalovaného v době nápočtu nabídky činil 38 798,86 Kč a zpětně dopočtený příjem 22 440,05 Kč (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, prohlášení , právnická osoba, . k protokolu o posouzení úvěruschopnosti). Z protokolu o převzetí kreditní karty s příslušným PIN ze dne 20. 11. 2017 a 31. 1. 2019 je prokázáno, že žalovanému byla v souvislosti s jeho žádostí o poskytnutí úvěru prostřednictvím kreditní karty vydána dvakrát kreditní karta, a to naposledy dne 31. 1. 2019 (protokol o převzetí kreditní karty s PIN z 20. 11. 2017 a 31. 1. 2019). Žalovaný, byť úvěr zřejmě čerpal, nesplácel jej řádně a včas, když dne 2. 2. 2022 bylo žalovanému zasláno na vědomí, že z důvodu řádného a včasného nezaplacení finančních závazků , právnická osoba, . prohlašuje všechny závazky ze smlouvy týkající se čerpání úvěru prostřednictvím kreditní karty za splatné k datu 31. 1. 2022 a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě vyčísleného dluhu ve výši 72 710,50 Kč (přípis ve věci okamžité splatnosti kreditní karty z 2. 2. 2022, prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti z 2. 10. 2023).

14. Z výpisu z účtu kreditní karty za období od 27. 11. 2017 do 27. 12. 2017 soud zjistil, že v tomto období činil úvěrový limit žalovaného 65 000 Kč, když v předmětném zúčtovacím období čerpal z úvěrového limitu 13 810,26 Kč. Žalovaný měl zaplatit minimální splátku 483,36 Kč. Součástí výpisu z účtu z kreditní karty je i detailní výpis transakcí za období od 8. 12. 2017 do 24. 12. 2017. V období od 27. 12. 2017 do 26. 1. 2017 žalovaný čerpal z úvěrového limitu v zúčtovacím období 22 304,47 Kč, když minimální splátka činila 1 247,10 Kč. Rovněž v tomto období je součástí výpisu z účtu kreditní karty detailní výpis transakcí. Z výpisu z účtu kreditní karty od 26. 1. 2018 do 27. 2. 2018 je prokázáno, že v tomto období žalovaný čerpal z úvěrového limitu 7 750,03 Kč, když minimální splátka kreditního úvěru činila 2 631,93 Kč. Jaké transakce v tomto období žalovaný prováděl, je prokázáno i detailním výpisem transakcí. Z výpisu z účtu kreditní karty za období od 27. 2. 2018 do 27. 3. 2018 soud zjistil, že žalovaný v této době čerpal z úvěrového limitu 1 327,03 Kč, když splátka se tak navýšila na 1 428,75 Kč. Žalovaný v zúčtovacím období uhradil na kartovém účtu 3 758,10 Kč. Z výpisu z účtu kreditní karty za dobu od 27. 3. 2018 do 27. 4. 2018 soud zjistil, že žalovaný v tomto období vyčerpal 21 317,63 Kč, když tedy na konci zúčtovacího období k datu 27. 4. 2018 čerpal 62 134,52 Kč a měl hradit minimální splátku 3 412,61 Kč, když na kartový účet bylo připsáno 4,44 Kč (výpisy z účtu kreditní karty za období od 27. 11. 2017 do 27. 4. 2018). Z výpisu z kartového účtu za období od 27. 4. 2018 do 27. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný měl k datu 27. 1. 2022 uhradit celkovou splátku ve výši 72 710,50 Kč. Žalovaný však ničeho ani částečně neuhradil, z toho důvodu, jak vyplývá z výše uvedeného, byl úvěr zesplatněn (výpis z kartového účtu za období od 27. 4. 2018 do 27. 1. 2022, okamžité zesplatnění úvěru).

15. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty za období od 8. 12. 2017 do 27. 1. 2022 soud zjistil, jakým způsobem žalovaný ve výše uvedeném období úvěr z kreditní karty čerpal, když k datu 27. 1. 2022 činil nesplacený zůstatek -72 710,50 Kč. Za období od 1. 1. 2000 do 9. 5. 2022 žalobce doložil i mimořádné výpisy z účtu u , právnická osoba, ., číslo , hodnota, , kdy z těchto mimořádných výpisů bylo prokázáno, že žalovaný dne 5. 9. 2022 uhradil splátku 2 000 Kč, 21. 12. 2022 částku 8 700 Kč, 3. 2. 2023 částku 6 200 Kč a 11. 4. 2023 částku 2 700 Kč, celkem tedy 19 600 Kč. Žalovaný tedy dluží na nesplacené jistině úvěru částku ve výši 63 597,78 Kč (mimořádný výpis z účtu číslo , hodnota, za období od 17. 7. 2017 do 9. 5.2022). Co se týče plateb prováděných žalovaným, ohledně plateb z února a března roku 2023 se jedná pouze a toliko o tvrzení žalobce, které nebylo ničím řádně doloženo a ozřejměno.

16. Takto vzniklá pohledávka z titulu nesplácení kreditního úvěru čerpaného prostřednictvím příslušné karty byla smlouvou o postoupení pohledávky postoupena na současného žalobce, když o postoupení byl žalobce jak postupitelem tak postupníkem vyrozumíván na adresy ve , Anonymizováno, , Anonymizováno, a na známou adresu v ČR (rámcová smlouva o postupování pohledávek číslo , Anonymizováno, ze dne 29. 8. 2018, seznam postoupených pohledávek, smlouva o postoupení pohledávek číslo , Anonymizováno, 29. 4. 2022, smlouva o postoupení pohledávek číslo 2018/09/44 ze dne 7. 5. 2022, seznam odeslaných oznámení o postoupení pohledávky z I-, Anonymizováno, a.s. na , Jméno žalobce, ., oznámení o postoupení pohledávky žalovanému z 27. 6. 2022 zasílané na adresu v Brně a na adresu ve Velké Británii, vyrozumění o postoupení pohledávky z 12. 5. 2022, přehled podacích čísel z 20. 5. 2020, přehled podacích čísel z 20. 5. 2022). Dne 27. 6. 2022 bylo žalovanému oznámeno právní zastoupení současného žalobce, který se stal vlastníkem pohledávky za žalovaného, a to postoupením z firmy , Anonymizováno, .s., kterážto firma uzavřela první smlouvu o postoupení pohledávky s , právnická osoba, . Žalovaný byl zároveň vyzván k úhradě dluhu, který byl v předžalobní upomínce vyčíslen částkou 86 964,22 Kč. Žalovaný však ničeho ani částečně nehradil (oznámení o právním zastoupení z 27. 6. 2022 s výzvou k úhradě dluhu, seznam podacích čísel k předžalobním výzvám).

17. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud se nejprve z úřední činnosti zabýval opatrovníkem žalovaného namítanou neplatností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným ohledně čerpání účtu prostřednictvím kreditní karty, respektive čerpání úvěru prostřednictvím kreditní karty je svým charakterem smlouvou spotřebitelskou, když právní předchůdce žalobce v rámci svých podnikatelských aktivit poskytuje spotřebitelům úvěry. Ze zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že povinností poskytovatele úvěru jako věřitele je nejprve řádně posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele, případně poskytnutý spotřebitelský úvěr splácet. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být jednoznačně zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, přičemž v opačném případě je nutno takovouto smlouvu považovat za neplatnou. Z předložené smlouvy o vydání kreditní karty vyplývá, že právní předchůdce žalobce vyšel pouze z tvrzení žalovaného s doložením příjmů od jeho zaměstnavatele na území ČR, když, co se týče dalších výdajů žalovaného na bydlení a další životní náklady, byla pouze v potvrzení, respektive z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti uvedena částka deklarovaného příjmu a zpětně dopočteného příjmu, když z návrhu na uzavření smlouvy vyplývá, že náklady žalovaného nebyly v návrhu na uzavření o vydání kreditní karty vůbec uvedeny, když žalobce, respektive poskytovatel úvěru vycházel pouze z deklarovaného příjmu a obratů na účtu 5317852001/5500, kam firma , právnická osoba, ., tedy zaměstnavatel žalovaného, zasílala žalovanému mzdu v průměrné výši 40 873 Kč. V řízení nebylo vůbec doloženo, jakým způsobem byly zohledněny životní náklady žalovaného na bydlení, stravu a další náklady, když poskytovatel úvěru se pouze spokojil s výší příjmů žalovaného. S přihlédnutím k §§ 86 a 87 zákona o spotřebitelskému úvěru soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když nepostupoval řádně a s odbornou péčí při posuzování schopnosti žalovaného splácet úvěr, jak ostatně vyplývá z rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18, kde Ústavní soud dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková míra obezřetnosti, že poskytovatel nespoléhá na údaje a tvrzení žalovaného či úvěrovaného o schopnosti úvěr splácet, ale sám si tyto údaje prověří, případně si je nechá doložit. Byť byla zmínka o databázích SOLUS a podobně, žalobce žádné důkazy týkající se lustrace žalovaného v těchto databázích nedoložil. Žalobce tedy své povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelskému úvěru nedostál, když neplatnost smlouvy podle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele, když tuto neplatnost je nutno ve smyslu ustanovení § 580 odstavec 1 OZ označit jako neplatné právní jednání, které se příčí, respektive odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ustanovení § 2991 odstavec 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

20. Nesplnění povinnosti dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nemůže zhojit ani to, že žalovaný byl na základě poskytování bankovních služeb ve smyslu § 1721 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 2662 a násl. OZ, klientem poskytovatele úvěru, kde měl zřízen u , právnická osoba, . platební a další spořicí účet.

21. Z předložených výpisů z účtu kreditní karty od 27. 11. 2017 do 27. 4. 2018 však vyplývá, že žalovaný v inkriminovaném období úvěr poskytnutý prostřednictvím kreditní karty čerpal, když na těchto čerpaných finančních prostředcích uhradil od září 2022 do dubna 2023 částku 19 600 Kč. Pokud tedy žalobce dlužil na nesplacené jistině dle tvrzení žalobce úvěrového rámce 63 597,78 Kč, od této částky soud odečetl výše zmíněné platby žalovaného ve výši 19 600 Kč. Žalovaný, byť prokazatelně finanční prostředky z neplatné smlouvy o úvěru čerpaném prostřednictvím kreditní karty čerpal, dosud neuhradil 43 997,78 Kč, když k čerpání této částky s ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru došlo bez právního důvodu a o tuto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 43 997,78 Kč, když žalovaný se o tuto částku bezdůvodně obohatil na úkor žalobce. Pokud byl žalovaný předžalobní výzvou vyzýván k neprodlené úhradě dluhu ve lhůtě sedmi dnů od data odeslání předžalobní výzvy, žalovaný se uplynutím této sedmidenní lhůty dostal do prodlení dle § 1968 OZ, když soud žalobě vyhověl ohledně zaplacení částky 43 997,78 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Žalovaný je v prodlení marným uplynutím sedmi dnů od data odeslání předžalobní výzvy datované 27. 6. 2022, když tato lhůta uplynula marně 4. 6. 2022 a od data následujícího, tedy od 5. 6. 2022 je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení v přisouzené výši žalobci jako vlastníkovi pohledávek. Žalovanému tedy kromě vrácení bezdůvodného obohacení byla uložena povinnost, aby zaplatil žalobci i úroky z prodlení ve výši 15 % ročně (§ 2 Vládního nařízení číslo 351/2013 Sb.).

22. Ve výroku I. tedy z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného bylo jeho osobě uloženo, aby zaplatil žalobci částku ve výši 43 997,78 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 15. 7. 2022 do zaplacení.

23. S ohledem na výše zmíněnou neplatnost smlouvy o poskytnutí úvěru byla ve výroku II. tohoto rozsudku žaloba v částce 19 600 Kč s dohodnutým úrokem 23,99 % ročně z částky 63 597,78 Kč od 21. 12. 2022 do zaplacení zamítnuta, a to i ohledně zákonného úroku z prodlení z částky 63 597,78 Kč od 14. 4. 2022 do 4. 7.2022 v žalobcem požadované zákonné výši 11,75 % a z částky 19 600 Kč v zákonné výši od 5. 7. 2022 do zaplacení, kdy soud ve výroku II. ve zbývajícím rozsahu tedy žalobu zamítl, neboť žalobě bylo částečně vyhověno nikoliv z titulu nesplaceného úvěru, ale pouze a toliko z jiného právního důvodu, tedy z důvodu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, který získal neoprávněně finanční prostředky z titulu neplatné smlouvy o poskytnutí kreditního úvěru.

24. Žalobce byl v této právní věci nikoliv zcela, ale pouze částečně úspěšný, a to z jiného právního důvodu, kdy po odečtení úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce soud ve smyslu ustanovení § 142 a násl. o.s.ř. přiznal úspěšnému či částečně úspěšnému žalobci náklady řízení po zohlednění jeho úspěchu, respektive neúspěchu ve věci, kdy při stanovení výše náhrady nákladů řízení soud po odečtení úspěchu a neúspěchu vyšel z rozdílu mezi těmito položkami, kdy při stanovení náhrady nákladů řízení vyšel z rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem, tedy z částky 24 397,78 Kč. Náklady řízení částečně úspěšnému žalobci byly přiznány za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva žalovanému k plnění), když odměna za jeden úkon právní služby byla přiznána v částce ve výši 300 Kč za úkon (§ 14b odstavec 1 bod 2 vyhlášky 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu právní služby soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odstavec 5 písmeno a) vyhlášky 177/1996 Sb.). Celková odměna za právní zastoupení žalobce včetně hotových výdajů tedy činí částku 1 200 Kč. Částka na náhradě nákladů řízení za právní zastoupení byla soudem navýšena o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Žalovaný tedy musí zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 452 Kč. K nákladům řízení soud připočetl soudní poplatek ve výši 2 544 Kč. Celkové náklady řízení přiznané žalobci po zohlednění jeho úspěchu, respektive neúspěchu ve věci, tedy činí částku 3 996 Kč.

25. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.