39 C 224/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 6 059,86 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 059,86 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8. 25 % ročně od 10. 3. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 527,14 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 527,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6 059,86 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do 9. 3. 2021 a úrok 23,72 % ročně z částky 6 059,86 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 31. 7. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 6 059,86 Kč s kapitalizovaným příslušenstvím v zákonné a dohodnuté výši a dále pak procentuální výměry úroků z prodlení v zákonné výši a dohodnuté výši z dlužné částky, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba], se sídlem [obec]) uzavřel se žalovaným smlouvu o půjčce, když v rámci sjednání půjčky byla posouzena úvěruschopnost žalovaného. Po vyhodnocení žádosti o půjčku byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 8 000 Kč, když tuto částku se žalovaný zavázal spolu s úrokem 1 120 Kč, úrokem 23,72 % ročně, poplatkem za administrativní činnost 1 600 Kč a poplatkem 3 200 Kč za hotovostní inkaso splátek uhradit v pravidelných týdenních splátkách po dobu 58 týdnů ve výši 244 Kč od září 2015, s datem poslední splátky v říjnu 2016. Žalovaný svoji povinnost nesplnil, když z titulu neuhrazené jistiny dluží částku 6 059,86 Kč, kterou žalobce požaduje s příslušenstvím v kapitalizované výši a procentuální výměře.

2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalovanému doručit do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl vydaný platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.

3. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání. Pokud byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), tyto písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho bydliště v [obec], když k doručení písemností došlo fikcí, přičemž po vrácení nevyzvednuté obsílky soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu dne 6. 1. 2022. Přes poučení v tomto sdělení žalovaný nijak nereagoval, obsílku si nevyzvedl, k doručení písemností tedy došlo fikcí desátým dnem od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu.

4. Žalovaný se nevyjádřil ani k žalobě ani k postupu soudu, soud měl tedy za to, že i žalovaný dává najevo svůj souhlas s postupem dle § 115a o.s.ř.

5. V rámci provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, resp. z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]), když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, která byla vymazána k datu 30. 9. 2016 na základě fúze sloučením s firmou [právnická osoba]. Předmětem podnikatelských aktivit této obchodní korporace bylo mj. poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru.

6. Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce dne 18. 9. 2015 smlouvu nazvanou jako Smlouva o půjčce dle občanského zákoníku, s přihlédnutím k zákonu o spotřebitelském úvěru. Předmětem půjčky (úvěru) bylo poskytnutí částky ve výši 8 000 Kč žalovanému. Kromě této částky měl žalovaný zaplatit i poplatek za administrativní činnost 1 600 Kč, kapitalizované úrok 1 120 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek 3 200 Kč. Na těchto výše zmíněných poplatcích tedy měl žalovaný zaplatit celkem 5 920 Kč, přičemž celkovou částku 14 152 Kč měl žalovaný hradit v pravidelných týdenních splátkách 244 Kč od 25. 9. 2015, s datem poslední splátky 28. 10. 2016. K půjčce bylo sjednáno i životní pojištění [anonymizována dvě slova], když žalovaný měl zaplatit poskytovateli úvěru za zařazení do pojišťovacího programu částku 232 Kč. Mezi stranami smlouvy byla dohodnuta úroková míra ve výši 23,72 % ročně, která byla v rámci doby trvání úvěru zohledněna kapitalizovanou výší dohodnutého úroku ve výši 1 527,14 Kč (smlouva o půjčce ze dne 18. 9. 2015). Pokud žalobce uváděl, že byla v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru posouzena úvěruschopnost žalovaného, z písemného vyhotovení smlouvy vyplývá, že žalovaný předložil občanský průkaz a výpis z účtu s tvrzením o příjmech domácnosti 34 400 Kč s použitelným příjmem 17 700 Kč s měsíčními výdaji na domácnost 16 700 Kč (smlouva o půjčce).

7. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalovaný nesplácel své závazky z titulu půjčky (úvěru) řádně a včas, když dosud tedy dluží na jistině půjčky 6 059,86 Kč, k čemuž je nutno připočíst i kapitalizované úroky ve výši 4 527,81 Kč, zákonné úroky z prodlení 1 527,14 Kč. Takto kapitalizovaná výše úroků v zákonné i dohodnuté výši je kapitalizována k datu 6. 12. 2019, když žalovaný hradil na půjčce naposledy 30. 10. 2018 a k datu postoupení 6. 12. 2019 žalovaný dlužil jistinu 6 059,86 Kč, poplatky za životní pojištění a hotovostní inkaso splátek. Sám žalovaný zůstal v této věci naprosto nečinný, neuvedl ničeho právně ani skutkově významného a podstatného. Žalovaný byl vyzván žalobcem před podáním žaloby k úhradě dluhu z titulu úvěru na výše zmíněné smlouvě, když z předžalobní výzvy dle § 142a odst. 1 o.s.ř. vyplývá, že žalovanému 22. 2. 2021 byla dána dodatečná lhůta pro plnění 9. 3. 2021 (předžalobní výzva z 22. 2. 2021).

8. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na současného žalobce, a to dne 6. 12. 2019, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Co se žalobce týče, jeho existence je rovněž soudu známa z jiné úřední a rozhodovací činnosti, když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze s předmětem podnikání poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze 7. 6. 2018, smlouva o postoupení pohledávek z 6. 12. 2019, seznam postoupených pohledávek, oznámení žalovanému o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019 s informací o zpracování osobních údajů, předžalobní výzva žalovanému, poštovní podací lístky ze 7. 1. 2020 a 23. 2. 2021).

9. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud dle § 3028 odst. 1 OZ posoudil tuto věc dle platné právní úpravy, když mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo podle § 1721 a násl. OZ k uzavření smlouvy o úvěru dle § 2395 OZ, kde smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve lhůtě a měně dle § 2396 a § 2399 odst. 1 OZ. Je nesporné, resp. vyplývá z písemného vyhotovení smlouvy o úvěru, že žalovanému byla poskytnuta částka ve výši 8 000 Kč, když žalovaný měl tuto částku s dalšími poplatky a pojištěními hradit v týdenních splátkách v dohodnuté výši. Žalovaný naposledy hradil na úvěru dne 30. 10. 2018, když na samotné jistině dluží žalobcem požadovanou částku 6 059,86 Kč.

10. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, když věřitel poskytne spotřebitelský úvěr tehdy, pokud je pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

13. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil s tím, že obohatí se zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

14. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je sice důvodná, ale pouze a toliko částečně, když v řízení bylo sice prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o půjčce (úvěru) dne 18. 9. 2015, přičemž pokud žalobce v rámci svých skutkových tvrzení uváděl, že byla řádně ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru posouzena a vyhodnocena úvěruschopnost žalovaného, soud na rozdíl od žalobce má za to, že takto uzavřená smlouva o zápůjčce s uvedením posouzení úvěruschopnosti žalovaného je smlouva neplatná dle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobce jako poskytovatel úvěru neboli úvěrující sice ve smlouvě zaškrtl příslušné kolonky, s tím, že příjmy žalovaného činí cca 34 000 Kč a náklady na domácnost činí cca 16 700 Kč, když takto uvedené příjmy a výdaje domácnosti žalovaného nejsou doloženy, vyjma výpisem z účtu, který však k žalobě nebyl přiložen, nebylo tedy zřejmé, jakou částkou disponoval žalovaný na účtu apod. Žalobce navíc ohledně avizovaných nákladů na domácnost nevycházel z hodnověrných dokladů, jako např. SIPO, nájemní smlouva, pracovní smlouva, z výplatních pásek, kteréžto listiny vůbec nebyly doloženy a lze se oprávněně domnívat, že žalobce, resp. právní předchůdce ani nevstoupil do databází za účelem posouzení úvěruschopnosti žalovaného, co se týče případných evidencí žalovaného, seznamu dlužníků apod. Soud má za to, že smlouva o úvěru je absolutně neplatná, kdy nebyly blíže s péčí řádného hospodáře ověřeny ani příjmy ani výdaje žalovaného. Je však zřejmé, že pokud z titulu neplatné smlouvy žalovaný obdržel plnění ve výši 8 000 Kč, když k datu podání žaloby na této půjčce, resp. úvěru dluží žalobcem požadovanou částku 6 059,86 Kč, jedná se na straně žalovaného o bezdůvodné obohacení z titulu neplatného právního úkonu a jednání. Žalovaný byl vyzván k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ve lhůtě do 9. 3. 2021, přičemž však bezdůvodné obohacení v přiznané výši 6 059,86 Kč nezaplatil, je proto od data následujícího, tedy od 10. 3. 2021 v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 OZ. Z toho důvodu soud ve výroku I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 6 059,86 Kč s příslušenstvím od 10. 3. 2021, když výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta, neboť nelze na základě absolutně neplatné smlouvy pro rozpor s dobrými mravy a veřejným pořádkem, s přihlédnutím k § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru přiznat cokoliv požadovaného nad rámec bezdůvodného obohacení, když ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení, kapitalizovaného úroku v dohodnuté výši a zákonného úroku z prodlení z částky 6 059,86 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do 9. 3. 2021 včetně úroku v dohodnuté procentuální výši 23,72 % ročně byla žaloba zamítnuta, jak ostatně vyplývá z výroku II. tohoto rozsudku. Žalobce byl úspěšný ve výši jistiny bezdůvodného obohacení, soud mu proto přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů tohoto řízení, a to soudní poplatek 400 Kč, odměnu za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva žalovanému k plnění) při sazbě 200 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl 100 Kč na hotových výdajích (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč soud navýšil o 21 % DPH.