39 C 231/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahelem jako soudcem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno bytem Anonymizováno o zaplacení částky 41 816,91 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 500 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 13. 4. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 27 316,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 7 875,23 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši 6 206,36 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 41 816,91 Kč ve výši 11,75 % ročně od 28. 9. 2023 do 12. 4. 2024, zákonným úrokem z prodlení z částky 27 316,91 Kč ve výši 11,75 % ročně od 13. 4. 2024 do zaplacení, a s úrokem z částky 41 816,91 Kč ve výši 20,79 % ročně od 28. 9. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 31. 5. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 41 816,91 Kč s příslušenstvím, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, ) uzavřel se žalovaným smlouvu, na základě které byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 50 000 Kč. Poskytovatel úvěru posoudil řádně úvěruschopnost žalovaného, když úvěr byl žalovanému poskytnut. Žalovaný měl takto poskytnutý úvěr zaplatit v měsíčních splátkách ve výši 5 244 Kč, když tyto splátky měl žalovaný hradit po dobu 21 měsíců. Kromě jistiny úvěru 50 000 Kč měl žalovaný z titulu poplatku za úvěr zaplatit i poplatek 60 115 Kč, který zahrnoval úrok 48 205 Kč, poplatek za zpracování úvěru 1 500 Kč, poplatek za komfortní a flexibilní splácení 10 410 Kč, když žalovaný na úvěru uhradil pouze 35 500 Kč a z toho důvodu dluží na jistině úvěru 41 816,91 Kč, kapitalizované úroky 6 206,36 Kč, kapitalizované zákonné úroky 7 875,23 Kč, když žalobce nadto požaduje i úroky 20,79 % ročně z jistiny od 28. 9. 2023 a zákonné úroky z prodlení z jistiny taktéž od 28. 9. 2023. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání).

2. Pokud byl v této věci vydán platební rozkaz, nepodařilo se jej žalovanému doručit do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen. V rámci pátrání po pobytu žalovaného soud zjistil, že se jedná o , Anonymizováno, státního příslušníka, který má evidovanou adresu trvalého bydliště od 13. 6. 2018 na , adresa, v , Anonymizováno, . Na tuto adresu byla žalovanému zasílána žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k rozhodnutí bez jednání. K doručení těchto písemností žalovanému došlo fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky z důvodu absence poštovní schránky soud vydal sdělení dle § 49 odstavec 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu 11. 11. 2024. Žalovaný nijak nereagoval, obsílku si nevyzvedl, když k doručení písemností došlo fikcí. Žalovaný zůstal v této věci nečinný, neuvedl ničeho právně ani skutkově podstatného či významného.

3. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr z 13. 4. 2021, smlouvou o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, z 13. 4. 2021, smluvními podmínkami k této smlouvě, oznámením o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023, tabulkou umoření úvěru ze dne 2. 10. 2023 za dobu od 13. 4. 2021 do 18. 1. 2022, poštovními podacími lístky ze dnů 27. 10. 2023 a 2. 4. 2024, výzvou žalovanému k plnění z 28. 3. 2024, seznamem postoupených pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 12. 12. 2022, když po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

4. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce (, právnická osoba, ), když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Předmětem podnikatelských aktivit této firmy je zprostředkování či poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalobce je rovněž zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, když předmětem podnikatelských aktivit žalobce je výroba, obchod a služby a poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 12. 12. 2022). Právní předchůdce žalobce a žalobce uzavřeli mezi sebou dne 21. 9. 2023 smlouvu o postoupení pohledávek, když ze seznamu postoupených pohledávek vyplývá, že došlo k postoupení i pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 13. 4. 2021. Žalovanému byl zaslán přípis, kterým byl informován o postoupení pohledávky na žalobce (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 21. 9. 2023, seznam postoupených pohledávek, oznámení žalovanému ze dne 29. 9. 2023, poštovní podací lístek).

5. Žalovaný je maďarský státní příslušník, který má povolen trvalý pobyt na území ČR. Žalovaný u právního předchůdce žalobce podal žádost o spotřebitelský úvěr – zákaznickou kartu dne 13. 4. 2021, když z obsahu této žádosti soud zjistil, že žalovaný požádal o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50 000 Kč. Z bližšího obsahu zákaznické karty kromě jména, příjmení, data narození a bydliště žalovaného soud zjistil, že tento má bydlet v nájmu, má čisté měsíční příjmy 16 010 Kč, když žalovaný sdělil, že pracuje jako kuchař u zaměstnavatele , jméno FO, . Celkem jeho příjmy činily 16 010 Kč. Příjmy žalovaného byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, když z dalších údajů ohledně měsíčních výdajů žalovaného vyplývá, že tento má další externí splátky 3 000 Kč, přičemž zpracovatel žádosti žalovaného o úvěr odhadl měsíční výdaje žalovaného částkou 4 300 Kč, když se jednalo pouze o odhad měsíčních výdajů bez jakéhokoliv ověření skutečných nákladů na bydlení, živobytí a další poměry žalovaného. Ze zákaznické karty vyplynulo, že 13. 4. 2021 zástupce poskytovatele úvěru veškeré údaje řádně zjistil, ověřil a zaznamenal, když z dalších písemných údajů na zákaznické kartě není zřejmé, jakým způsobem bylo při ověřování příjmů žalovaného postupováno, jakým způsobem či jakou metodou byly odhadnuty relativně nízké výdaje žadatele o úvěr ve výši 4 300 Kč. Nicméně na základě takto podané žádosti o úvěr – zákaznické karty tentýž den, 13. 4. 2021 uzavřel žalovaný s poskytovatelem úvěru smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 50 000 Kč. Za poskytnutý úvěr kromě jistiny úvěru měl žalovaný zaplatit i poplatek 60 115 Kč, celkem tedy 110 115 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po dobu 21 měsíců ve výši 5 244 Kč. Poslední splátku měl žalovaný uhradit 13. 1. 2023 (zákaznická karta, žádost o spotřebitelský úvěr z 13. 4. 2021, smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru, smlouva o spotřebitelském úvěru číslo , hodnota, z 13. 4. 2021). Ze skutkových tvrzení žalobce, s přihlédnutím k tabulce umoření ze dne 2. 10. 2023, soud zjistil, že žalovaný úvěr čerpal ve výši 50 000 Kč 13. 4. 2021. V době od 5/2021 do 8/2021 žalovaný hradil splátky ve výši 5 250 Kč za každý měsíc, když následně zaplatil dvakrát splátku ve výši 7 500 Kč dne 19. 1. 2021 a 7 000 Kč 28. 1. 2022. Z tabulky umoření vyplývá, že žalovaný zaplatil celkem částku ve výši 35 500 Kč, dále pak již úvěr neplatil. Žalobce tedy požaduje po žalovaném na jistině úvěru 41 816,91 Kč, kapitalizované dohodnuté úroky a kapitalizované zákonné úroky 6 206,36 Kč a 7 875,23 Kč, když žalobce nadále požaduje dohodnuté úroky z jistiny nesplaceného úvěru 20,76 % ročně a zákonné úroky z prodlení od 28. 9. 2023. Sám žalovaný, jak je uvedeno výše, ničeho nezaplatil, zůstal ostatně v tomto řízení naprosto nečinný, nereagoval ani na předžalobní výzvu ani na oznámení o zesplatnění úvěru (tabulka umoření z 2. 10. 2023, oznámení o postoupení pohledávky z 29. 9. 2023, předžalobní výzva žalovanému k úhradě dluhu z 28. 3. 2024, poštovní podací lístek z 2. 4. 2024). Žalobce uplatňuje touto žalobou svůj nárok z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, když žalovaný řádně poskytnutý úvěr nehradil řádně a včas. Ze samotného písemného vyhotovení smlouvy o spotřebitelskému úvěru je zřejmé, že žalovaný žádal a byl mu poskytnut úvěr 50 000 Kč, když k této částce měl žalovaný zaplatit i celkový poplatek za zpracování úvěru, úrok a poplatky za splácení 60 115 Kč, celkem tedy částku ve výši 110 115 Kč v měsíčních splátkách ve výše uvedené výši po dobu 21 měsíců. Žalovaný zpočátku hradil, posléze se dostal do prodlení, když však zaplatil za celou dobu trvání úvěrové smlouvy 35 500 Kč.

6. Mezi žalobcem a žalovaným tedy mělo dojít ve smyslu § 1721 OZ, s přihlédnutím k § 1724 odstavec 1 OZ, k uzavření závazkového vztahu, který má dle § 2 zákona o spotřebitelském úvěru, s přihlédnutím k § 419 OZ, parametry a všechny znaky spotřebitelského úvěru.

7. Podle ustanovení § 86 odstavec 1 OZ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelskému úvěru (či změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, které jsou získány od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr je poskytnut tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet.

8. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti posuzuje schopnost spotřebitele úvěr splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

9. Podle § 87 odstavec 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odstavec 1, věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 580 odstavec 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle ustanovení § 2991 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí obohacení vydat ochuzenému, když podle odstavce 2 tohoto ustanovení OZ se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něj bylo plněno, co po právu měl plnit sám.

13. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu po aplikaci zjištěného skutkového děje k příslušné shora uvedené právní úpravě dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko částečně a z jiného právního důvodu, než jak bylo skutkově vymezeno žalobcem. V řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce jako poskytovatelem úvěru a žalovaným jako úvěrovaným došlo na základě žádosti žalovaného 13. 4. 2021 k uzavření smlouvy, na základě které měl být žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr 50 000 Kč, a to v souladu s § 2 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru, s přihlédnutím k ustanovení § 2395 OZ. Kromě poskytnuté jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč měl žalovaný zaplatit i tzv. poplatek za poskytnutí úvěru sestávající se z kapitalizovaného dohodnutého úroku, poplatků za zpracování doplňkové služby splácení v celkové výši 60 115 Kč. Základním předpokladem úspěšnosti žalob týkajících se neuhrazení spotřebitelského úvěru je však prokázání toho, že v případě poskytnutého úvěru byla řádně prověřena úvěruschopnost v tomto sporu žalovaného dle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelskému úvěru. Žalobce sice tvrdil v žalobě, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena řádně, když ze zákaznické karty vyplynulo, že si poskytovatel úvěru zjistil příjmy žalovaného z pracovního poměru, což bylo doloženo pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami, není však zřejmé, z čeho poskytovatel úvěru vycházel při odhadu měsíčních výdajů žadatele 4 300 Kč, když žalovaný jako žadatel sám uvedl, že žije v nájmu. Nebyly doloženy žádné doklady týkající se výše skutečných nákladů na bydlení, na živobytí, když částka 4 300 Kč i v roce 2021, je dle názoru soudu naprosto nedostačující i jak pro běžné hrazení potřeb, které má žalovaný v souvislosti s bydlením v ČR, tak i případného nájmu, kdy navíc se jednalo pouze o odhad bez doložení skutečných měsíčních výdajů, přičemž ze zákaznické karty nevyplynulo, jakým způsobem poskytovatel úvěru analyzoval finanční situaci žalovaného, který dále uváděl, že má další externí splátky na blíže nespecifikovaných závazcích ve výši 3 000 Kč. Ani tyto externí splátky či další závazky žalovaného nebyly žádným způsobem doloženy ani v rámci zákaznické karty ani soudu. Soud má tedy za to, že úvěr byl sice žalovanému poskytnut ve výši 50 000 Kč, ale bez toho, aniž by poskytovatel úvěru řádně v souladu s § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně přezkoumal a zanalyzoval případnou možnost žalovaného úvěr splácet, když ze zákaznické karty vyplývá, že kromě dluhů u Providentu měl žalovaný i další dluhy a splátky ve výši 3 000 Kč. Soud tedy se zabýval ve smyslu § 87 odstavec 1 OZ platností uzavřené smlouvy o úvěru, přičemž je nutno konstatovat, že smlouva o úvěru uzavřená mezi původním věřitelem a žalovaným je neplatná dle § 87 odstavec 1 OZ, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce vůbec schopnost žalovaného úvěr splácet a vrátit zkoumal, když na tomto nemění nic ani skutečnost, že žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě a smlouvě o úvěru potvrdil, že před uzavřením smlouvy byla jeho úvěruschopnost splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr dostatečně přezkoumána, analyzována a doložena. Navíc není zřejmé, jaké dodatečné informace poskytovatel úvěru získal, zda využil databází pro další prověření úvěruschopnosti žalovaného, který má kromě finančního závazku vůči původnímu vlastníkovi pohledávky i zřejmě další nesplacené závazky. Z toho důvodu má soud za to, že úvěruschopnost žalovaného ze strany právního předchůdce žalobce nebyla dostatečně ověřena, ani co se týče skutečných výdajů žalovaného na živobytí, když úvěr byl poskytnut na základě doložení zaměstnání žalovaného a jeho čisté mzdy ve výši 16 010 Kč, když žalovaný měl u firmy , jméno FO, pracovat jako kuchař. Nebylo zjištěno, zda se jedná o restauraci, závodní či jinou obdobnou jídelnu, bufet apod. Navíc při příjmech žalovaného ve výši 16 010 Kč a dalších externích splátkách 3 000 Kč příjmy žalovaného pro případné splácení úvěru činily 16 010 Kč, když poskytovatel úvěru pouze odhadl měsíční výdaje žadatele bez toho, aniž by se skutečnou výší nákladů na živobytí, bydlení a další potřeby blíže zabýval a tyto si nechal zdokladovat.

14. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o úvěru, a to spotřebitelském úvěru, je absolutně neplatná dle § 87 odstavec 1 OZ. Žalobci byl poskytnut úvěr, respektive částka ve výši 50 000 Kč, když z této částky žalovaný uhradil, jak vyplývá z tabulky umoření dluhu a tvrzení žalobce v žalobě, 35 500 Kč. Žalovaný tedy dluží z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odstavec 1 OZ z titulu získaného plnění z neplatného právního úkonu částku 14 500 Kč. S vrácením bezdůvodné obohacení v této výši je žalovaný v prodlení od data následujícího po datu, ve kterém měl plnit dle předžalobní výzvy, tedy od 13. 4. 2024. Z toho důvodu z titulu bezdůvodného obohacení soud ve výroku I. rozsudku žalovanému uložil, aby zaplatil 14 500 Kč s úrokem z prodlení dle § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. od 13. 4. 2024 do zaplacení. Ve zbývající výši, tedy v částce 27 316,91 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem, kapitalizovaným úrokem a dále s procentuální výměrou úroku z prodlení z původně požadované jistiny nesplaceného úvěru a dohodnutý úrok 20,79 % ročně soud v tomto rozsahu žalobu zamítl tak, jak je patrno z výrokové části II. tohoto rozsudku. Žalobní jistina v této věci činila 41 816,91 Kč. Žalobce byl částečně úspěšný pouze z titulu bezdůvodné obohacení, a to v částce 14 500 Kč. Míra neúspěchu žalovaného je tedy vyšší, než jak bylo původně požadováno, soud tedy ohledně nákladů řízení žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, a to z důvodu toho, že úspěšný žalovaný byl procentuálně úspěšnější než žalobce, kterému bylo soudem jeho žalobě vyhověno částečně a z jiného právního důvodu, než jak žalobce uplatnil v rámci skutkového vymezení této věci. Soud tedy ohledně nákladů řízení žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal, když s ohledem na nečinnost žalovaného tomuto v souvislosti s tímto řízením žádné náklady řízení vzniknout nemohly.

15. Co se týče aktivní legitimace žalobce, z výše uvedeného vyplývá, že ve smyslu § 1879 a násl. OZ došlo k postoupení pohledávky z titulu požadovaného plnění ze spotřebitelského úvěru na současného žalobce, když o postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn, přičemž nikterak na toto nereagoval.