39 C 244/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 14 622,13 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14 622,13 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 440,89 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 427,46 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 14 622,13 Kč ve výši 8,25 % ročně od 8. 1. 2022 do zaplacení, a s úrokem z částky 14 622,13 Kč ve výši 25,35 % ročně od 8. 1. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 22. 8. 2022 domáhal po žalované zaplacení částky 14 622,13 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem a kapitalizovaným úrokem a dále pak s procentuální výměrou zákonného úroku z prodlení 8,25 % ročně a úroku 25,35 % ročně z částky 14 622,13 Kč od 8. 1. 2022 do zaplacení s tím, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovanou smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru, když na základě této smlouvy získala žalovaná 20 000 Kč, když částku zapůjčenou z titulu úvěru měla žalovaná zaplatit s kapitalizovaným úrokem za peněžní prostředky za dobu trvání smlouvy 4 000 Kč, odměnu za administrativní činnost 4 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 8 000 Kč Celkem tedy měla žalovaná zaplatit žalobci z titulu úvěru částku ve výši 36 000 Kč, když tato částka měla být uhrazena v 60 týdenních splátkách po 600 Kč od 12. 9. 2019, s datem poslední splátky 3. 11. 2020. Dlužná částka nebyla ze strany žalované k datu 3. 11. 2020 v plné výši uhrazena, když žalovaná dluží na jistině 5 377,87 Kč, úrok 4 000 Kč, poplatek za administrativní činnost 4 000 Kč a hotovostní inkaso splátek 3 822,13 Kč. Následně byla takto vzniklá pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce k datu 7. 1. 2022, když žalovaná na jistině dlužila 14 622,13 Kč a na poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 177,87 Kč. Žalobce tedy požaduje po žalované dlužnou jistinu 14 622,13 Kč, kapitalizované úroky 4 427,46 Kč, kapitalizovaný zákonné úroky 1 440,89 Kč a dále pak požaduje dohodnuté úroky 25,35 % ročně a zákonné úroky z prodlení 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 8. 1. 2022.

2. Pokud soud vydal v této věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalované doručit do vlastních rukou, když soud usnesením dle § 173 odst. 2 o.s.ř. vydaný platební rozkaz zrušil.

3. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud byla žalované opětovně doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k aplikaci § 115a o.s.ř., žalovaná se vyjádřila písemně podáním 16. 2. 2023, kde uvedl, že půjčku řádně splatila a není jí tedy známo, kdo co po ní chce. Žalovaná pečuje o osobu blízkou, nemá žádnou mzdu. Nemá rovněž žádný příjem. Tato skutečnost byla uvedena před lety na zdejším soudu, kde předložila a doložila doklady. Žalovaná obdrží důchod za 10 let, kdy bude mít tedy z toho důvodu i příjem. Dále pak odkázala na § 268 odst. 1 písm. e) o.s.ř. za situace, že nemá z čeho platit.

4. K vyjádření žalované se vyjádřil žalobce podáním datovaným dne 22. 2. 2023, kde žalobce setrval na žalobě v plném rozsahu s tím, že pokud žalovaná uvádí, že dlužnou částku zaplatila právnímu předchůdci žalobce, tuto skutečnost žalovaná nijak neprokazuje. Ve smlouvě nazvané Smlouva o spotřebitelském úvěru si žalovaná zvolila úhradu formou splátek, hotovostním inkasem, byla povinna uhradit 60 splátek po 600 Kč. Žalovaná sama iniciovala uzavření předmětné smlouvy a vyhodnotila podmínky ve smlouvě jako přijatelné. Z přehledu plateb vyplývá, že žalovaná nehradila splátky dle smlouvy řádně a včas, přičemž žalobce je případně ochoten souhlasit s úhradou aktuální dlužné částky v měsíčních splátkách 1 000 Kč.

5. V rámci nařízeného jednání dne 5. 4. 2023 žalobce na žalobě trval, žalovaná uvedla, že si půjčila 20 000 Kč a tuto částku zaplatila na účet poskytovatele úvěru. Zaplatila tedy to, co si půjčila, což doložila poukázkami, potvrzením o vkladu na účtu a potvrzením o platbě v hotovosti.

6. Soud provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak kartou zákazníka, žádostí o spotřebitelský úvěr na č. l. 15-16 ze 4. 9. 2019, výzvou k zaplacení z 14. 4. 2022, smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti z 4. 9. 2019, oznámením o postoupení pohledávky z 3. 2. 2022, poštovním podacím lístkem ze 4. 2. 2022 a 19. 4. 2022, seznamem postoupených pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek ze 7. 1. 2022, výpisem z obchodního rejstříku Městského soudu v Praze ohledně žalobce ze 7. 6. 2018, potvrzením o převzetí hotovosti na formuláři [příjmení] [jméno] z 11. 9., pokladním dokladem [právnická osoba] z 21. 10. 2019, poštovní poukázkou typu A z 27. 1. 2020, rozhodnutím Úřadu práce z 22. 2. 2021, 24. 3. 2021, 8. 8. 2022, oznámením o důchodu z 15. 12. 2022, oznámením o změně výše dávky státní sociální podpory a rozsudkem Městského soudu v Brně ze 14. 12. 2009, č. j. 22 P 14/2027-188.

7. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

8. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]), když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, přičemž tato obchodní korporace podniká mj. i v oblasti poskytování nebankovních úvěrů a půjček. Žalobce je rovněž obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, když tato obchodní korporace podniká v oblasti výroby, obchodu a služeb a rovněž poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 7. 6. 2018).

9. Žalovaná vyplnila u právního předchůdce žalobce jako poskytovatele úvěru kartu zákazníka – žádost o spotřebitelský úvěr, a to dne 4. 9. 2019. Z karty zákazníka vyplynulo, že kromě osobních údajů, adresy bydliště žalovaná vyplnila i údaje týkající se hlavních příjmů. Zaškrtla kolonku, že pobírá mateřskou či rodičovskou, zaměstnavatelem je [ulice] správa sociálního zabezpečení a Úřad práce, kdy žalovaná dle těchto údajů je poživatelkou dávek sociální podpory. Toto tvrzení mělo být ověřeno osobně, kdy není zřejmé, jakým způsobem si poskytovatel úvěru údaje uváděné žalovanou ověřoval. Žalovaná dále pobírala životní minimum, příspěvek na bydlení a poplatky na mobilitu, péči v celkové výši 28 500 Kč. Její výdaje na bydlení byly stanoveny částkou 6 441 Kč, osobní výdaje na žalovanou a dvě děti 7 500 Kč. K tomuto měly být doloženy faktury za elektřinu, vodu a plyn, složenky ohledně příjmů a nájemní smlouva. Žalovaná v rámci přezkoumávání své úvěruschopnosti dále podle článku 7.1 následně uzavřené smlouvy prohlásila, že poskytla úplné, přesné a pravdivé údaje nutné pro posouzení její schopnosti poskytnutý úvěr splácet. Na základě takto vyplněné karty zákazníka a žádosti žalované o úvěr byla se žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] to dne 4. 9. 2019. Ze smlouvy vyplynulo, že úvěr byl poskytnut žalované ve výši 20 000 Kč, kromě této částky měla žalovaná hradit i úrok specifikovaný v kapitalizované výši 4 000 Kč, administrativní poplatek 4 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek. V součtu tak měla žalovaná zaplatit na poskytnutém úvěru v původní výši 20 000 Kč celkem 36 000 Kč, a to v pravidelných týdenních splátkách 600 Kč po dobu 60 týdnů, když první splátku měla uhradit žalovaná k datu 12. 9. 2019 a poslední splátku 3. 11. 2020. Z tvrzení žalobce vyplynulo, že k datu 3. 11. 2020 (datum poslední splátky) žalovaná dluh na úvěru, poplatcích a úrocích v plné výši neuhradila, když tak dluží na jistině úvěru 14 622,13 Kč, kapitalizované úroky 4 427,46 Kč a kapitalizované zákonné úroky 1 440,89 Kč. Žalobce dále požaduje procentuální výměru zákonných úroků z prodlení 8,50 % ročně z dlužné jistiny a dále pak dohodnuté úroky 25,35 % ročně, vše od 8. 1. 2022 do zaplacení (smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti [číslo] ze 4. 9. 2019, žádost o spotřebitelský úvěr, karta zákazníka z téhož data).

10. Takto vzniklá pohledávka z titulu neuhrazeného úvěru byla smlouvou o postoupení pohledávek ze 7. 1. 2022 postoupena na současného žalobce, když o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna přípisem datovaným dne 3. 2. 2022 (smlouva o postoupení pohledávek ze 7. 1. 2022, seznam postoupených pohledávek, oznámení žalované o postoupení pohledávky z 3. 2. 2022, poštovní podací lístek 4. 2. 2022).

11. Z doložené tabulky na jméno žalované vyplývá, že tato tabulka – přehled splátek se týká půjčky [číslo] s datem poskytnutí 5. 9. 2019. Celková částka z titulu půjčky (spotřebitelského úvěru), která měla být hrazena týdenními splátkami 600 Kč, činí 36 000 Kč, když žalovaná uhradila dne 16. 9. 2019 částku 3 000 Kč, 21. 10. 2019 částku 1 000 Kč a 29. 1. 2020 částku 16 000 Kč. Z těchto plateb vyplývá, že žalovaná od září 2019 do ledna 2020 uhradila z titulu půjčky celkem částku 20 000 Kč, přičemž z doložených poštovních poukázek typu A z 27. 1. 2020 vyplynulo, že žalovaná uhradila poskytovateli úvěru 16 000 Kč, v hotovosti zaplatila 11.

9. částku 3 000 Kč a dne 21. 10. 2019 na účet poskytovatele úvěru 1 000 Kč (přehled plateb k půjčce na č. l. 38, poštovní poukázka A z 27. 1. 2020, potvrzení o převzetí hotovosti z 11. 9. a potvrzení o vkladu na účet ve výši 1 000 Kč z 21. 10. 2019).

12. Žalovaná dále doložila ohledně svých majetkových, výdělkových a osobních poměrů další doklady, a to rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 14. 12. 2009, č. j. 22 P 14/2007-188, ze kterého vyplynulo, že v době vydání rozsudku žalovaná měla ve své péči tehdy nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum] a nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného [datum], když předmětným rozsudkem byla stanovena vyživovací povinnost na tehdy nezletilé děti částkou celkem 2 400 Kč a zároveň bylo rozhodnuto o nedoplatku na výživném. Žalovaná pobírá dle rozhodnutí Úřadu práce, Krajská pobočka [obec] z 22. 2. 2021 příspěvek na péči na [jméno] [příjmení] ve výši 13 900 Kč, když tento příspěvek na péči byl zvýšen o 2 000 Kč rozhodnutím z 24. 3. 2023. Žalovaná je poživatelkou invalidního důchodu 2. stupně v celkové výši 8 931 Kč. Tento důchod byl od 1. 1. 2023 zvýšen na částku 10 061 Kč. Pokud žalovaná pobírá státní sociální podporu, z rozhodnutí Úřadu práce ČR z 8. 3. 2023 vyplynulo, že žalovaná pobírá i příspěvek na bydlení od 1. 2. 2023 ve výši 1 084 Kč (rozsudek Městského soudu v Brně z 14. 12. 2009, č. j. 22 P 14/2007-188 s právní mocí 3. 2. 2010, rozhodnutí Úřadu práce ČR, Krajská pobočka [obec] z 22. 2. 2021, 24. 3. 2023, rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení z 8. 8. 2022, oznámení České správy sociálního zabezpečení z 15. 12. 2022, oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory z 8. 3. 2023).

13. Závěrem lze tedy pro stručnost shrnout, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr 20 000 Kč, kterýžto poskytnutý úvěr měla žalovaná po navýšení o poplatky, úroky a hotovostní inkaso splácet v celkové výši 36 000 Kč po dobu 60 týdnů v týdenních splátkách 600 Kč. Žalovaná částku tvořící původní výši úvěru 20 000 Kč uhradila od září 2019 do ledna 2020, ničeho dále nehradila.

14. Takto vzniklá pohledávka byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na současného žalobce, o postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna.

15. Podle ust. § 1721 OZ ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.

16. Podle § 1724 odst. 1 OZ smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

17. Podle § 1731 OZ z návrhu na uzavření smlouvy (nabídka) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

18. Podle ust. § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ.

19. Podle § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

20. Podle ust. § 419 OZ spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

21. Podle ust. § 84 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady či posouzením úvěruschopnosti spotřebitele zveřejní či spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli či zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti.

22. Podle ust. § 86 odst. 1 OZ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku ze smlouvy spočívající ve významném navýšení spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, které získá nejen od spotřebitele, ale pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů.

23. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru (výsledky posouzení úvěruschopnosti), je smlouva neplatná, k čemuž soud přihlíží i bez návrhu.

24. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

25. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

26. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, když bezdůvodným obohacením je mj. i plnění získané z neplatného právního důvodu.

27. Po aplikaci právní kvalifikace této věci soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobce, resp. poskytovatel úvěru jako věřitel před uzavřením smlouvy o úvěru splnil své povinnosti, a to posoudit úvěruschopnost žalované, když úvěrová smlouva měla být se žalovanou uzavřena jako se spotřebitelem (§ 419 OZ). Schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru z údajů získaných od dlužníka, a pokud by to bylo nezbytné, i z databází, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí řádně posoudit, zda dlužník, tedy v tomto případě žalovaná, nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18), když součástí odborné péče věřitele je obezřetnost, že se nebude poskytovatel úvěrů spoléhat na údaje o schopnosti splácet úvěr dle tvrzení dlužníka, ale sám si tyto údaje prověří, či si je nechá doložit (rozhodnutí NSS, č. j. 1 As 30/2015-39).

28. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměrů úvěrovaných dlužníků ze strany věřitelů jsou dány postupným vývojem spotřebitelských vztahů, který má negativní celospolečenské dopady a mnohdy vede, či může vést ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných, sociálních vztahů, přechod do šedé ekonomiky apod. (rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Při výkladu a aplikaci právních předpisů, tedy mj. i zákona o spotřebitelském úvěru, nelze pomíjet účel a smysl zákona, ale je nutno vždy nalézat zásady uznávané demokratickými právními státy (nález ÚS ČR, sp. zn. I. ÚS 523/07), když mezi tyto zásady náleží i zásada rovnosti a ochrany slabší strany, která se projevuje i vyšší ochranou spotřebitele vtělenou do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů (zákon o spotřebitelském úvěru). V rámci zkoumání úvěruschopnosti, v tomto případě žalované, nelze tedy vycházet pouze a toliko z toho, že žalovaná smlouvu uzavřela, a nemusela ji uzavírat, pokud jí podmínky nevyhovovaly, když nelze současně tolerovat systematické obcházení či porušování zákona ze strany poskytovatelů úvěrů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel poskytovateli na připraveném formuláři vyplní patřičné údaje a tyto odsouhlasí (rozhodnutí KS [obec], sp. zn. 27 Co 221/2019). Co se týče zkoumání úvěruschopnosti žalované v rámci poskytnutí spotřebitelského úvěru, byla doložena pouze žádost o spotřebitelský úvěr (karta zákazníka), kde žalovaná vyplnila údaje týkající se svých výdělkových, majetkových a osobních poměrů. Není zřejmé, zda byly doloženy řádné podklady, jako např. rozhodnutí o výživném, sociálních dávkách, důchodu, když žalovaná sama uváděla, že jejím zaměstnavatelem má být Čeká správa sociálního zabezpečení a Úřad práce. Není taktéž zřejmé při stanovení výdajů na bydlení ve výši 6 441 Kč a osobních výdajů na živobytí 7 500 Kč na dvě děti, z jakých podkladů při stanovení a vyplnění těchto částek žalovaná vycházela, resp. jak si žalobce tyto údaje ověřil. Pokud měly být doloženy faktury za elektřinu, vodu, plyn, SIPO, složenky ohledně příjmů a nájemní smlouva, tato ke kartě zákazníka doložena nebyla, když žalovaná původně půjčenou částku 20 000 Kč v mezidobí celou uhradila, a to v době od září 2019 do ledna 2020. Není také zřejmé, zda a jakým způsobem si žalobce, resp. poskytovatel úvěru, ověřoval solventnost žalované přístupem do jiných zdrojů, když sama žalovaná odkazovala v rámci svého písemného vyjádření na dikci ustanovení § 268 odst. 1 písm. e) o.s.ř. (zastavení výkonu rozhodnutí z důvodu postižení věcí, které jsou dle § 322 o.s.ř. vyloučeny či majetek, ze kterého nelze vymáhanou pohledávku uspokojit).

29. Po zvážení všech okolností tohoto případu soud dospěl k závěru, že s ohledem na novelu zákona o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 96/2022 Sb. - § 16 odst. 1 - soud musí přihlédnout k případné neplatnosti z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti i bez návrhu, když toto platilo do 29. 5. 2022. Soud dospěl k závěru, že takto uzavřená smlouva je neplatná nejen pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované, ale jedná se zde i o neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, když v tomto případě se musí nutně jednat o neplatnost absolutní, kdy ujednání o úrocích a poplatcích v úvěrové smlouvě je neplatné bez dalšího, aniž by případně žalovaná neplatnost namítala dle § 588 OZ. Pro absolutní neplatnost celé úvěrové smlouvy také hovoří zájem na zachování veřejného pořádku, tedy především zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování (§ 588 OZ).

30. Soud tedy shledává uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalované, když žalovaná však přijala částku 20 000 Kč, kterou však v mezidobí uhradila. Na straně žalované by se tedy mohlo jednat pouze a toliko o bezdůvodné obohacení, když bezdůvodné obohacení, jak bylo ze strany žalované prokázáno, ve výši 20 000 Kč již bylo poskytovateli úvěru uhrazeno. Ze všech těchto důvodů pro absolutní neplatnost smlouvy soud žalobu zamítl, když žalovaná bezdůvodné obohacení úvěrujícímu již uhradila a ujednání o úrocích, poplatcích pro nedostatečné úvěrování, resp. zkoumání úvěruschopnosti žalované a rozpor se zákonem a dobrými mravy jsou soudem shledána jako neplatná, a to absolutně, i s přihlédnutím k rozhodnutí ÚS ČR, sp. zn. Pl. ÚS 1/10 Sb. Žalované bylo plnění poskytnuto bez právního důvodu, toto plnění bylo žalovanou již vráceno, a proto soudu nezbylo nic jiného, než žalobu v celém požadovaném rozsahu zamítnout.

31. Žalobce tedy nebyl v této věci úspěšný, žalovaná strana sporu, která byla úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení, když však tyto nebyly požadovány. Soud proto ohledně nákladů řízení rozhodl ve výroku II. tohoto rozsudku tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.