39 C 248/2023
č. j. 39 C 248/2023-65
V PLATNOSTI- MS Brno 39 C 248/2023-65
- MS Brno 39 C 248/2023-69
Městský soud v Brně vysvětlil, že zákonný úrok z prodlení z částky 7 500 Kč má být počítán od 26. srpna, nikoli od 14. června. Soud upravil své dřívější rozhodnutí, které chybně určilo počáteční datum úroku. Oprava byla provedena na základě § 164 odst. 1 zákona o soudním řádu. Změna se týká výpočtu úroků z prodlení v rámci smluvního vztahu.
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahelem jako soudcem ve věci žalobce:IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované:Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená dne Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 21 300 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 11 853,72 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 10. 6. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 1 946,28 Kč s úrokem z prodlení z částky 13 800 Kč ve výši 8,5 % ročně od 16. 12. 2021 do 9. 6. 2023, s úrokem z prodlení z částky 1 946,28 Kč ve výši 8,5 % ročně od 10. 6. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 13 538,72 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 994,41 Kč, úrok 8,5 % ročně z částky 13 800 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, částku 7 500 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 500 Kč ve výši 8,5 % ročně od 14. 6. 2023 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 378,31 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem adresa, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 25. 8. 2023 domáhal po žalované zaplacení celkové částky ve výši 13 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky, kapitalizovanými úroky a úrokem 8,50 % ročně od 17. 3. 2022, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 000 Kč, smluvní pokutu 7 500 Kč s úrokem v zákonné výši 8,5 % ze smluvní pokuty od 14. 6. 2023 do zaplacení s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce 16. 12. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byly poskytnuty finanční prostředky 15 000 Kč, kteréžto finance převzala žalovaná v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná měla zaplatit jistinu úvěru s poplatkem ve výši 14 185 Kč (celkem 29 185 Kč) v 52 pravidelných týdenních splátkách. Smluvní úroková sazba byla sjednána 88 % ročně. Žalovaná k datu splatnosti poslední splátky (15. 12. 2021) svůj závazek zaplatit úvěr nesplnila, uhradila pouze částku 3 146,28 Kč, když úhrady splátek byly započítány na jistinu a poplatek. Žalobci, respektive právnímu předchůdci žalobce, vznikl nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a na sankční poplatky. Pohledávka vzniklá za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena na současného žalobce, když žalovaná dluží na jistině úvěru 13 800 Kč, nezaplacený poplatek 12 238,72 Kč, za předsoudní vymáhání poplatek 1 300 Kč a smluvní pokutu 10 107,96 Kč. Žalobce svůj nárok v žalobě specifikoval ohledně poplatku spojeným s prodlením žalované ve výši kapitalizovaného úroku 13 538,72 Kč (nesplacený poplatek 12 238,72 Kč, poplatky za upomínání žalované a předání pohledávky k vymáhání 1 300 Kč). Žalobce dále požadoval přiznat smluvní úrok 88 % ročně z jistiny úvěru 13 800 Kč za období 90 dnů od data následujícího po datu splatnosti poslední splátky, tedy od 16. 12. 2021 do 16. 3. 2022 ve výši 2 994,41 Kč, smluvní úrok 8,50 % ročně od 17. 3. 2022 do zaplacení. Žalobce dále uvedl, že ku prospěchu žalované smluvní úrok shora definovaným způsobem požaduje i v případě, kdy § 122 odstavec 4 zákona o spotřebitelském úvěru na závazek žalované nedopadá. Dále pak žalobce požaduje účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 217 Kč za odchozí dopisy žalované, telefonické hovory a osobní návštěvu. Pokud žalobci vznikl nárok na smluvní pokutu 10 107,96 Kč, žalobce požaduje smluvní pokutu z částky 13 800 Kč ve výši 0,1 % denně za dobu 16. 12. 2021 do 12. 6. 2023, kdy výše smluvní pokuty je takto stanovena částkou 7 500 Kč. Žalovaná byla vyzývána před podáním žaloby k úhradě dluhu, ničeho nezaplatila.
2. Pokud se žalobce domáhal vydání elektronického platebního rozkazu, příslušné oddělení zdejšího soudu dne 30. 11. 2023 postoupilo spis do sporného řízení k posouzení nároku žalobce ohledně přiměřenosti poplatků spojených s úvěrem a smluvní pokuty.
3. Pokud soud pátral po pobytu žalované, bylo zjištěno, že tato je od 31. 8. 2022 hlášena na adrese adresa, když se jedná o úřední neboli administrativní adresu bydliště žalované v sídle Magistrátu města Brna. Žádná jiná adresa, na které by si žalovaná přebírala poštu, zjištěna nebyla.
4. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud byla žalované na její administrativní adresu bydliště zasílána žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., tedy vyjádření k rozhodnutí bez jednání, k doručení těchto písemností žalované došlo fikcí, když po vrácení nevyzvednuté obsílky soud vydal výzvu dle § 49 odstavec 2 o.s.ř., která byla s poučením žalované vyvěšena na úřední desce soudu dne 27. 2. 2024. Přes poučení v této výzvě žalovaná zůstala nečinná, obsílku si nevyzvedla.
5. Žalovaná se tedy k žalobě písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřila, neuvedla ničeho právně významného a podstatného. Žalovaná se ani nevyjádřila k aplikaci § 115a o.s.ř. a s ohledem na obsah poučení ve výzvě ohledně rozhodnutí bez jednání soud dospěl k závěru, že žalovaná svojí nečinností dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání.
6. V rámci projednávání této věci soud provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak oznámením žalované o postoupení pohledávky ze dne 15. 2. 2023, potvrzením o provedení transakce z účtu č. tel. číslo/Anonymizováno na účet právnická osoba na č. l. 19, potvrzením o zaplacení kupní ceny za postoupené pohledávky z 20. 2. 2023, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2022, přílohou č. 2, 3, 4 ke smlouvě o postoupení pohledávek, seznamem postoupených pohledávek na č. l. 41–44 ze dne 3. 1. 2023, výzvou žalované před podáním žaloby z 29. 5. 2023, oznámením o postoupení pohledávky z 20. 12. 2022, poštovním podacím archem na č. l. 48-49, smlouvou o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo z 16. 12. 2020, standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 24. 2. 2015, výpisem úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky z 22. 8. 2023, zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 12. 2020, když po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě, a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:
7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce (právnická osoba, IČO: IČO, když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Brně, přičemž tato firma podniká mimo jiné i v oblasti poskytování či zprostředkování úvěrů a půjček. Žalobce je rovněž zapsán v obchodním rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové pod obchodní firmou, se sídlem, identifikačním číslem a v právní formě tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce je výroba, obchod, služby, zprostředkovatelská činnost, pojišťovnictví a činnost účetních poradců, vedení daňové evidence a účetnictví (výpis z obchodního rejstříku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24. 2. 2015).
8. Žalovaná jako fyzická osoba podala u právního předchůdce žalobce žádost o spotřebitelský úvěr, když v této žádosti označené jako zákaznická karta vyplývá, že tuto žádost v zákaznické kartě vyplnila žalovaná jako fyzická osoba se svými identifikačními údaji, přičemž její totožnost byla ověřena z občanského průkazu vydaného Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Žalovaná byla zaměstnána v Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba., se sídlem v Anonymizováno, když uvedla, že její čistý příjem činí 15 000 Kč, a další příjmy domácnosti rovněž 15 000 Kč. Toto mělo být doloženo pracovní smlouvou, popř. živnostenským listem z 1. 8. 2020, když ohledně dalších výdělkových, majetkových a finančních poměrů žalované nebyla doložena potvrzení o příjmu ani výpisy z bankovního účtu, výplatní pásky. Byly doloženy pouze výdajové doklady za říjen, listopad 2020 bez toho, aniž by bylo v zákaznické kartě ozřejměno, čeho se tyto výdajové doklady týkají. Odhadované měsíční výdaje žalované jako žadatelky o úvěr byly vyčísleny částkou 1 000 Kč, když žalovaná dle tvrzení v zákaznické kartě neměla mít žádné jiné dluhy či splátky. Žádost o úvěr byla vyplněna zástupcem právního předchůdce žalobce a potvrzena žalovanou dne 16. 12. 2020. Na základě žádosti o spotřebitelský úvěr a údajů v zákaznické kartě došlo mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, když z bližšího obsahu této smlouvy vyplynulo, že tato smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou 16. 12. 2020. Touto smlouvou byl žalované poskytnut úvěr 15 000 Kč, když kromě jistiny úvěru měla žalovaná zaplatit poplatek vyčíslený částkou 12 625 Kč. Tento poplatek se sestával z kapitalizovaného úroku ve výši 7 651 Kč, poplatku za zpracování žádosti o spotřebitelský úvěr 1 500 Kč, poplatek za rozšířené doplňkové služby ohledně splácení 3 474 Kč. Celkem měla žalovaná zaplatit z titulu spotřebitelského úvěru v součtu částku 29 185 Kč, když v této částce byla zahrnuta i úroková sazba 88 % ročně po celou dobu trvání splátky. Úvěr měl být splácen v 52 týdenních splátkách po 562 Kč s poslední splátkou ve výši 523 Kč. Součástí smlouvy byly i standardní informace o spotřebitelském úvěru (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr z 16. 12. 2020, smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze dne 16. 12. 2020, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 52 spisu).
9. Ze skutkových tvrzení žalobce dále vyplynulo, že žalovaná výše zmíněné týdenní splátky nehradila řádně a včas, když uhradila pouze a toliko celkovou částku ve výši 3 146,28 Kč. Platby žalované byly započteny na jistinu a poplatek ve výši 1 946,28 Kč (poplatek), 1 200 Kč (jistina pohledávky). Žalovaná se tedy měla dostat do prodlení s úhradou celkové částky 26 038,72 Kč, kterážto částka představuje jistinu 13 800 Kč a zůstatek poplatku 12 238,72 Kč. Podle článku 6. smluvních podmínek má žalobce nárok na smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné částky a sankční poplatky, když žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč za dobu od 16. 12. 2021 do 12. 6. 2023 (smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo z 16. 12. 2020, žalobní tvrzení žalobce). Pokud žalobce požadoval i poplatky související s vymáháním pohledávky ve výši 217 Kč, jedná se o poplatek za osobní návštěvu pracovníka poskytovatele úvěru s tím, že další náklady na upomínání jsou specifikovány jako návštěva terénního pracovníka 12. 4. 2023 (výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky z 22. 8. 2023, smlouva o spotřebitelskému úvěru). Dle tvrzení žalobce tedy žalovaná dluží z titulu nesplacení spotřebitelského úvěru jistinu 13 800 Kč, kapitalizovaný úrok 13 538,72 Kč, když se jedná o poplatek vypočítaný do doby splatnosti poslední splátky závazku, tedy 15. 12. 2021, kapitalizovaný úrok 2 994,41 Kč za období 90 dnů od data následujícího po datu splatnosti poslední splátky, tedy za dobu od 16. 12. 2021 do 16. 3. 2022, přičemž žalobce požaduje úrok 8,50 % z jistiny nesplacené částky úvěru od 17. 3. 2022 do zaplacení. Smluvní pokutu 7 500 Kč požaduje žalobce v sazbě 0,1 % denně od 16. 12. 2021 do 12. 6. 2023 (smlouva o spotřebitelském úvěru, standardní informace o spotřebitelském úvěru). Žalobce tedy celkem požaduje z titulu nezaplacení úvěru 21 300 Kč, přičemž žalovaná byla dle § 142 odstavce 1 o.s.ř. vyzvána před podáním žaloby podáním 29. 5. 2023 k úhradě dluhu vyčísleného k datu 29. 5. 2023 částkou 37 446,68 Kč. Žalované byla stanovena lhůta pro plnění této částky do 9. 6. 2023 (výzva před podáním žaloby z 29. 5. 2023, poštovní podací lístek k této výzvě). Pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 16. 12. 2022 z právnická osoba postoupena na žalobce, který se stal vlastníkem pohledávky, když přílohou smlouvy byl seznam postoupených pohledávek, vzor potvrzení o zaplacení kupní ceny a smlouva o postoupení pohledávek ohledně zpětného odkupu. O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna písemně, a to dne 20. 12. 2022 a 15. 2. 2023 (oznámení o postoupení pohledávky ze strany žalobce ze dne 15. 2. 2023, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 12. 2022 od právního předchůdce žalobce, poštovní podací arch, potvrzení o provedení transakce na č. l. 19, potvrzení o zaplacení kupní ceny z 20. 2. 2023, přílohy 1–5 ke smlouvě o postoupení pohledávek, poštovní podací arch na č. l. 48 a 49, seznam postoupených pohledávek na č. l. 51).
10. Co se týče zákaznické karty ohledně žalované, tato sdělila, že pracuje v úklidu s průměrným výdělkem 15 000 Kč, s dalšími příjmy domácnosti taktéž 15 000 Kč, které však z příslušné kolonky zákaznické karty nejsou ověřeny, respektive nevyplývá, jak jím toto tvrzení žalované o dalších příjmech domácnosti bylo ověřeno. Žalovaná doložila pracovní smlouvu z 1. 8. 2020 a výdajové doklady za říjen a listopad 2020, přičemž není zřejmé, jakých výdajů se tyto doklady mají týkat. Odhadované měsíční výdaje žadatelky, tedy žalované, měly činit odhadem 1 000 Kč s tím, že žalovaná bydlí u rodičů. Žalovaná si vzala úvěr pro vybavení domácnosti (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr ze dne 16. 12. 2020).
11. Co se týče právní kvalifikace věci, s ohledem na dataci smluvních ujednání mezi účastníky soud posoudil právně tuto věc dle § 3028 odstavec 1 OZ, tedy dle právní úpravy platné v době uzavření smlouvy.
12. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve lhůtě dle § 2396 OZ, s přihlédnutím k § 2399 odstavec 1 OZ.
13. Podle § 86 odstavec 1 zákona o spotřebitelskému úvěru, v platném znění, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelskému úvěru či změnou závazků ohledně významného navýšení výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Spotřebitelský úvěr je poskytnut tehdy, pokud z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost splácet pravidelné splátky úvěru porovnáním příjmů, výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnota majetku je zohledňována tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelskému úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně či zcela splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami.
14. Podle § 580 odstavec 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrý mravům, či které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
16. Podle ustanovení § 2991 odstavec 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení OZ bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávnímu užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám.
17. Soud se v rámci právní kvalifikace věci nejprve z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobce, respektive jeho právní předchůdce před uzavřením smlouvy splnil svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované, když z úvěrové smlouvy vyplývá, že tato byla uzavřena se žalovanou jako spotřebitelem dle § 419 OZ. Úřední povinnost soudu vyplývá z rozhodnutí SDEU C – 678/Anonymizováno když schopnost dlužníka splácet úvěr má věřitel povinnost zkoumat nejen z informací, které získá tvrzeními od dlužníka, ale taktéž, pokud je to nezbytné, i z databáze, která umožňuje posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Z nálezu ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18, s přihlédnutím k rozhodnutí NSS ČR, sp. zn. spisová značka vyplývá, že součástí odborné péče věřitele je obezřetnost, že se nebude spoléhat pouze a toliko na údaje o schopnosti splácet úvěr, které jsou tvrzeny samotným dlužníkem, ale tyto údaje musí být prověřeny či doloženy. Takto rozsáhlé požadavky na prověřování poměru dlužníka ze strany věřitelů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů a zejména pak těmito typy smluv uzavíranými s nebankovními poskytovateli půjček a úvěrů, což může mít negativní společenské dopady a vede ke spirále předlužování spotřebitelů, včetně pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě nebo přechodu do šedé ekonomiky (rozhodnutí NSS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Při výkladu a následném aplikování zákona o spotřebitelském úvěru nelze opomíjet účel a smysl, ale je nutno v něm nalézat zásady uznávané demokratickými právními státy (nález ÚS ČR, sp. zn. I. ÚS 523/07). Mezi tyto zásady náleží i zásada rovnosti a ochrany slabší strany včetně ochrany spotřebitele, která je vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která má usměrňovat v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle, kdy při prověřování úvěruschopnosti a uzavírání takovýchto typů smluv nelze vycházet z toho, že žalovaná smlouvu uzavřela a nemusela ji uzavírat, pokud jí podmínky smlouvy nevyhovovaly. Nelze tolerovat systematické porušení či obcházení zákona ze strany nebankovních poskytovatelů úvěrů s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele na připraveném formuláři odsouhlasil (rozhodnutí KS Brno, sp. zn. 27 Co 221/2019). Žalobce v žalobě vůbec netvrdil a neuváděl, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované dle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelskému úvěru. Pokud došlo k takovému uzavření úvěrové smlouvy, soud takto uzavřenou smlouvu přezkoumal a dospěl k závěru, že tato je neplatná pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele dle § 580 odstavec 1 OZ, ve spojení s §§ 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru dle rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ale také pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 odstavec 1 OZ, s přihlédnutím k nálezu ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129. V tomto případě se tedy musí jednat o absolutní neplatnost pro rozpor se zákonem a dobrými mravy, kdy ujednání o úrocích a poplatcích v úvěrové smlouvě včetně smluvní pokuty je neplatné, aniž by žalovaná neplatnost musela namítat dle § 588 OZ. Pro absolutní neplatnost úvěrové smlouvy hovoří taktéž zájem na zachování veřejného pořádku, tedy zájem na posílení principu zodpovědného úvěrování, kdy koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv jako nedostatečnou ochranu spotřebitelských práv shledala i judikatura ÚS ČR (sp. zn. Pl. ÚS 1/2010). Koncepce relativní neplatnosti spotřebitelských smluv by byla nesouladná s českým ústavním pořádkem a principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, kdy v soukromém právu uplatňovaná zásada autonomie musí být korigována zásadou ochrany slabší smluvní strany, tedy spotřebitele.
18. Právní předchůdce žalobce poskytl žalované plnění ve výši 15 000 Kč z absolutně neplatného právního úkonu, respektive bez správního důvodu, je nutno tedy na přijetí této částky pohlížet v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991. Žalované byla poskytnuta bez právního důvodu částka 15 000 Kč, když žalovaná plnila částečně 3 146,28 Kč, a proto tak z titulu bezdůvodného obohacení žalovaná dluží 11 853,72 Kč. Žalovaná byla vyzývána k vrácení dluhu ve lhůtě do 9. 6. 2023, což je datum uvedené v předžalobní výzvě, od data následujícího, tedy od 10. 6. 2023, je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení dle § 1968 OZ. Ve výroku I. byla tedy žalovaná odsouzena k povinnosti právě z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit žalobci zůstatek částky z 15 000 Kč, tedy 11 853,72 Kč, kterážto částka je výsledkem rozdílu mezi částkou 15 000 Kč a platbami prováděnými žalovanou. Žalovaná je v prodlení s vydáním bezdůvodné obohacení od 10. 6. 2023, přičemž požadovaná výše úroků z prodlení 15 % ročně je v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Ve zbytku, jak je patrno z výroku II., byl nárok žalobce zamítnut právě z důvodu toho, že tato věc nebyla posouzena jako úvěrová smlouva, respektive bylo posouzeno, že úvěrová smlouva či smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná, a proto zůstatek uplatněných nároků nemůže žalobce požadovat a v celém rozsahu dle výroku II. byla tedy žaloba zamítnuta, co se týče zůstatku tzv. jistiny úvěru, úroků, kapitalizovaných úroků a smluvní pokuty 7 500 Kč, neboť žalobci nevznikl na tyto částky, potažmo procentuální výměru nárok. Žalobce požadoval z titulu úvěru a smluvní pokuty celkovou částku 21 300 Kč, přičemž byl úspěšný pouze a toliko v částce 11 853 Kč. Pokud soud odečetl míru úspěchu žalobce od neúspěchu, respektive úspěchu žalované, kdy procentuálně vyjádřeno úspěch činil 11 853,72 Kč, tedy 58,21 % a úspěch žalované činil 9 946,28 Kč, tedy 41,79 %. Po odečtení úspěchu žalobce od jeho neúspěchu, respektive od úspěchu žalované, činí procentuální výměna přiznaných nákladů řízení 16,42 % ročně. Žalobce požadoval náklady řízení v celkové výši 2 304 Kč, a to soudní poplatek ve výši 852 Kč, odměnu za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a výzva žalované k plnění) při sazbě 300 Kč za úkon (§ 14b advokátního tarifu). Ke každému úkonu byl připočten režijní paušál 100 Kč (§ 14b odstavec 5 písmeno a) advokátního tarifu), kdy náklady řízení za právní zastoupení v celkové výši 1 200 Kč navýšil právní zástupce žalobce o 21 % DPH. Pokud se tedy týče procentuální úspěšnosti žalobce 16,42 %, soud částku požadovanou na náhradě nákladů řízení ve výši 2 304 Kč ponížil a přiznal žalobci pouze 16,42 % z této částky, tedy 378,31 Kč, kdy povinnost žalované zaplatit žalobci náklady řízení v částce 378,31 Kč je uvedena ve výroku III. tohoto rozsudku s ohledem na procentuální výměru úspěšnosti a neúspěšnosti té které procesní strany.
19. Lhůta k plnění byla žalované stanovena dle § 160 odstavec 1 o.s.ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím městského soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.