39 C 252/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení částky 4 496 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 4 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 20. 5. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 496 Kč s úrokem z prodlení z částky 4 496 Kč ve výši 9,75 % ročně od 3. 3. 2019 do 19. 5. 2021 se žaloba zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 3. 9. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 4 496 Kč s příslušenstvím, a to z titulu toho, že původní věřitel ([právnická osoba]) poskytl žalované úvěr ve výši 4 000 Kč, a to dle smlouvy z 23. 1. 2019. Tato poskytnutá částka měla být vrácena nejpozději dne 2. 3. 2019. Žalovaná tak dluží na jistině úvěru 4 000 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti 496 Kč. Úvěr byl žalované poskytnut na její bankovní účet. Takto vzniklá pohledávka byla postoupena na současného žalobce, když žalovaná ničeho, ani částečně, nehradila.

2. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej doručit žalované do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.

3. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud žalované byla doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k postupu soudu dle § 115a o.s.ř., k doručení těchto písemností žalované došlo fikcí na adresu jejího bydliště ([ulice a číslo] v [obec]). Po vrácení nevyzvednuté obsílky soudu soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalované vyvěšeno na úřední desce soudu 9. 2. 2022. Žalovaná jako adresátka písemnosti si písemnosti obsažené v obsílce výše specifikované ve lhůtě 10 dnů nevyzvedla, proto soud považoval dle zákona desátý den lhůty pro vyvěšení sdělení na úřední desce soudu za den doručení. Žalovaná se nevyjádřila písemně ani jinou relevantní formou k žalobě, ani k postupu soudu, soud měl proto za to, že žalovaná dala takto najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání.

4. V rámci provedeného dokazování soud především konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence právního předchůdce žalobce, firmy [právnická osoba], [IČO], když se jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze. Tato firma podniká mj. v oblasti poskytování nebankovních úvěrů a půjček. Žalovaná jako fyzická osoba měla vstupem na stránky provozované právním předchůdcem žalobce [webová adresa] uzavřít na základě registrace dne 23. 1. 2019 smlouvu o úvěru. Z obsahu této smlouvy je zřejmé, že se má jednat o smlouvu o spotřebitelském úvěru, když dle data smlouvy tato měl být uzavřena 23. 1. 2019. Na písemném vyhotovení smlouvy je na straně zapůjčitele pouze a toliko nečitelná parafa podpisu, podpis žalované jako klientky zcela absentuje, byť žalobce uvedl, že se žalovaná zaregistrovala zadáním osobních údajů dle části B žaloby včetně telefonu a e-mailové adresy. Žalovaná takto zřídila uživatelský účet, když odsouhlasila znění úvěrové smlouvy. Není však zřejmé, ani z písemného vyhotovení smlouvy, ani z případných identifikačních znaků, hesel a dalších věrohodných skutečností, kterými by snad měla žalovaná písemné vyhotovení smlouvy o úvěru verifikovat. Smlouva měla být doplněna dodatkem ke smlouvě o spotřebitelském účtu, ze kterého opětně vyplývá, že žalovaná měla požádat o odložení termínu splatnosti půjčky (dne 2. 3. 2019) o 4 dny. Opětně z tohoto písemně vyhotoveného dodatku je u poskytovatele úvěru jako zapůjčitele toliko nečitelná parafa podpisu, přičemž podpis a strojopisné jméno, příjmení a další identifikační údaje žalované absentují. Ke smlouvě a dodatku byl připojen formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ze kterého vyplynulo, že žalované měl být poskytnut spotřebitelský úvěr na dobu 30 dnů ve výši 4 000 Kč. Standardní formulář pro informace o spotřebitelském úvěru je opatřen datem 21. 2. 2019 s nečitelnou parafou podpisu, když z těchto standardních informací nevyplývá specifikace žalované, když pokud v článku VI. dodatku ke smlouvě o úvěru, s přihlédnutím k článku VII. smlouvy o úvěru, má vyplývat, že žalovaná měla poskytovateli úvěru poskytnout úplné, přesné údaje pro posouzení úvěruschopnosti klienta. Ze skutkových tvrzení žalobce ani z písemného vyhotovení smlouvy nevyplývá, jakým způsobem měla být úvěruschopnost žalované před schválením, resp. poskytnutím úvěru být prověřována a s jakým výsledným výstupem (smlouva o spotřebitelském úvěru z 23. 1. 2019, dodatek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru z 23. 1. 2019, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru z 23. 1. 2019 a 21. 2. 2019, všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce).

5. Ze skutkových tvrzení žalobce dále vyplývá a je potvrzeno předloženým výpisem na č. l. 12, že žalované byla částka 4 000 Kč poskytnuta na její účet č. [bankovní účet] dne 23. 1. 2019 pod variabilním symbolem [číslo], když se jedná zřejmě o rodné číslo žalované (výpis na č. l. 12 z 23. 1. 2019). Ze skutkových tvrzení žalobce dále vyplynulo, že žalovaná ničeho, ani částečně, nehradila, když má tedy zaplatit na jistině úvěru 4 000 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti 496 Kč. Žalovaná ničeho nezaplatila, když takto vzniklá pohledávka za žalovanou byla smlouvou o postoupení pohledávky z 1. 1. 2021 postoupena z poskytovatele úvěru na žalobce, který se stal vlastníkem pohledávky. Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna (oznámení o postoupení pohledávky z 16. 5. 2021, smlouva o postoupení pohledávky z 1. 1. 2021). Žalovaná byla právním zástupcem žalobce dne 16. 5. 2021 vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 3 dnů na bankovní účet, když celkem bylo v rámci předžalobní výzvy požadováno po žalované uhrazení částky 8 487,91 Kč, náklady řízení, které byly v předžalobní výzvě vyčísleny částkou 6 534 Kč (výzva k úhradě před podáním žaloby z 16. 5. 2021, poštovní podací lístek z 16. 5. 2021).

6. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud ve smyslu § 3028 odst. 1 OZ posoudil tuto věc dle právní úpravy dle smlouvy, která měla být uzavřena v lednu 2019.

7. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky ve lhůtě dle § 2399 odst. 1 OZ.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o úvěru či v rámci změny závazku z takové smlouvy spočívající v navýšení výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele dle nezbytných, dostatečných, spolehlivých a přiměřených informací, které jsou získány od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr je poskytnut tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti nevyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě od data uzavření smlouvy, když je povinen poskytnutou jistinu vrátit v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

11. Podle ustanovení § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právních jednání, které se příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet úvěr dle dostatečných informací získaných z vlastních zdrojů, a to i od spotřebitele. Úvěr je poskytnut tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti zřejmé, a to s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, že spotřebitel spotřebitelský úvěr bude schopen splácet.

13. Podle ustanovení § 582 odst. 1 OZ, není-li právní jednání učiněno ve formě sjednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dostatečně zhojí.

14. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději soud musí především konstatovat, že jestliže žalobce dokládá svůj nárok doloženou smlouvou a dodatkem o poskytnutí spotřebitelského úvěru žalované s absentujícími řádnými podpisy žalované či jinými údaji svědčícími o jednoznačném projevení vůle uzavřít tuto smlouvu, k takovéto smlouvě nelze přihlížet, neboť soud má za to, že takto uzavřená smlouva je neplatná. Pokud žalobce uvádí, že se žalovaná přihlásila na webové stránky provozované poskytovatelem úvěru, není zřejmé, zda a vůbec, na základě jakého ověření totožnosti se žalovaná přihlásila, když i co se týče specifikace poskytovatele úvěru, je na písemně vyhotovené smlouvě a dodatku pouze nečitelná parafa podpisu a není zřejmé, která osoba za poskytovatele úvěru smlouvu uzavřela. Navíc, pokud žalobce uváděl, resp. bylo uváděno ve smlouvě, že došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti žalované, k tomuto tvrzení nebyly doloženy žádné důkazy, když pouze tvrzení v rámci ujednané smlouvy, že byla řádně prověřena úvěruschopnost osoby, které je poskytnut úvěr, byť v částce 4 000 Kč, toto konstatování nepostačuje, když žalobce s ohledem na dikci § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru musí řádně nejen informacemi a tvrzeními žalované strany, ale i svým vlastním přičiněním řádně a včas přezkoumávat úvěruschopnost žalované se zcela jasným výstupem, jak tato úvěruschopnost byla nejen posouzena, ale jakým způsobem poskytovatel úvěru dospěl k závěru, že je žalovaná schopna úvěr splácet. S odkazem na dikci § 580 s přihlédnutím k § 588 občanského zákoníku nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že na případně uzavřenou smlouvu o úvěru je v této věci nutno hledět jako na absolutně neplatnou, ke kterémuž následku neplatnosti soud přihlíží ex offo, tedy i bez uplatněné námitky s odkazem na § 588 OZ.

15. Pokud tedy žalovaná získala plnění na svůj účet ve výši 4 000 Kč, nejednalo se o úvěr, ale žalovaná se na základě výše zmiňované neplatnosti úvěrové smlouvy pouze a toliko bezdůvodně obohatila, kdy podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat to, oč se obohatil, když bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, co za něho bylo plněno, co po právu měl plnit sám. Žalovaná uzavřela s poskytovatelem úvěru absolutně neplatnou smlouvu právě o poskytnutí spotřebitelského úvěru, když soud tuto smlouvu shledává jako neplatnou s ohledem na § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru s přihlédnutím k § 86 a § 87 téhož zákona. Soud podle § 588 OZ přihlédl k neplatnosti právního jednání ex offo, kdy navíc je nutno konstatovat, že dle názoru soudu není zřejmé, zda se skutečně jednalo o vůli žalované, resp. o žalovanou samotnou, která, byť je specifikována ve smluvních ujednáních jménem, příjmením, datem narození, rodným číslem, telefonem a e-mailem, není tedy zřejmé, zda se skutečně jednalo o projev vůle žalované osoby tak, jak je v této věci specifikována, získat takovýmto způsobem úvěr. Navíc v kolonce vyjadřující podpis žalované tento podpis chybí, nejsou uvedena ani příslušná generália, která by osvědčovala, že žalovaná podepsala smlouvu elektronicky na základě identifikačního kódu zaslaného formou SMS apod. tak, jak je do jisté míry v rámci elektronických uzavírání smluv dnes obvyklé a všeobecně známé.

16. Soud tedy žalobě v žalobní částce 4 000 Kč vyhověl, když tato částka byla poskytnuta žalované na její účet a žalovaná se na základě výše uvedených důvodů neplatnosti bezdůvodně obohatila dle § 2991 a násl. OZ. Žalovaná byla tedy ve výroku I. tohoto rozsudku odsouzena k povinnosti z titulu bezdůvodného obohacení zaplatit žalobci částku 4 000 Kč s úrokem z prodlení z této částky, když žalovaná je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od data následujícího po datum, ve kterém byla předžalobní výzvou žalobcem vyzvána k úhradě dluhu. Úroky z prodlení soud přiznal v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Ve zbytku, tedy v částce 496 Kč sestávající se z nezaplaceného poplatku za žádost žalované o prodloužení splatnosti včetně úroků z prodlení v zákonné výši z částky 4 496 Kč od 3. 3. 2019 do 19. 5. 2021, tedy do data, ve kterém žalovaná měla hradit dle předžalobní výzvy, byla žaloba zamítnuta.

17. Žalovaný byl úspěšný v částce 4 000 Kč, neúspěšný byl ohledně 496 Kč. Po odečtení neúspěchu od úspěchu soud má za to, že jsou dány důvody pro přiznání náhrady nákladů řízení v této věci, ale nikoliv ve výši požadované právním zástupcem žalobce. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známo, že tentýž žalobce ve skutkově i právně totožných či obdobných věcech podává u zdejšího soudu formulářovými žalobami větší množství takovýchto žalob, kdy soud náklady řízení nepřiznal dle § 7 advokátního tarifu, ale s odkazem na § 14b advokátního tarifu dle zvláštní právní úpravy pro řízení zahajovaných standardizovanými formuláři. Náklady řízení přiznané žalobci dle § 142 odst. 1 o.s.ř. činí soudní poplatek 400 Kč, odměnu za právní pomoc za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva žalované k plnění) při sazbě 200 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému takto provedenému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně.

18. Pouze pro úplnost soud, co se týče právní kvalifikace věci, podotýká, že v řízení bylo prokázáno doloženou smlouvou o postoupení pohledávek a vyrozuměním žalované o postoupení pohledávek, že k postoupení pohledávky na současného žalobce došlo v souladu s ustanovením § 1879 a násl. OZ.

19. Lhůta k plnění, co se týče úhrady bezdůvodného obohacení a nákladů řízení, byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.