39 C 36/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa původního účastníka a žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , ml. sídlem adresa o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví

I. Návrh žalovaného, aby soud odložil zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitým věcem, a to k pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] – rodinný dům, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro obec Brno, k. ú. [část obce], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město na dobu 2 let, se zamítá.

II. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně, [celé jméno žalobkyně], narozené [datum] a žalovaného, [celé jméno žalovaného], narozeného [datum] k pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] – rodinný dům, zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec Brno, okres [okres], u [stát. instituce], [stát. instituce], se zrušuje.

III. Nemovitosti, a to pozemek [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba – budova [adresa] – rodinný dům, zapsané na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec Brno, okres [okres] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce], se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vyrovnání podílu částku ve výši 5 465 000 Kč ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit českému státu – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 11 858 Kč ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit českému státu – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 11 858 Kč, rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Původně žalobce a) [celé jméno původního účastníka], narozený [rok] a žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně], narozená [rok], podali Městskému soudu v Brně dne 16. 2. 2021 žalobu, kterou se domáhali zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci za náhradu, a to nemovité věci, pozemku [parcelní číslo], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], když náhrada za podíl měla být stanovena polovinou ceny obvyklé zjištěné znaleckým posudkem s tím, že původně žalobci a) a b) se žalovaným byli podílovými spoluvlastníky výše specifikované nemovitosti, když podílové spoluvlastnictví účastníků bylo zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], obec a okres [okres] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-město. Žalobci a) a b) byli podílovými spoluvlastníky k ideální jedné polovině, žalovaný byl pak podílovým spoluvlastníkem ideální druhé poloviny. Ideální polovinu domu nabyli žalobci kupní smlouvou v roce 1979, když získali zároveň právo užívat byt ve II. nadzemním podlaží spolu s garáží v suterénu domu. Druhou polovinu vlastnil tehdy [jméno] [celé jméno žalovaného], otec žalovaného, když s vlastnictvím ideální druhé poloviny bylo spojeno právo užívat byt v I. nadzemním podlaží. Mezi účastníky, resp. podílovými spoluvlastníky nastaly názorové neshody stran údržby nemovitostí, a to po smrti [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy druhou ideální polovinu domu nabyl žalovaný. Z dosavadního jednání se žalovaným ohledně úpravy, oprav a údržby nemovitosti nedošlo v zásadě k žádné opravě, kdy žalovaný se vyjádřil tak, že nemá zájem nemovitosti opravovat, aby nedošlo k jejich zhodnocení. V roce 2020 účastníci uzavřeli dohodu, v důsledku čehož byl vypracován posudek stavebně-technického stavu předmětné nemovitosti ze strany Ing. [jméno] [příjmení], kde cena nemovitosti byla stanovena částkou 8 850 000 Kč. Účastníci mezi sebou jednali, kdy návrh žalovaného zaplatit žalobcům za vypořádání 4 800 000 Kč je pro žalobce nepřijatelný. Žalovaný změnil svůj přístup k řešení záležitostí týkajících se společného hospodaření se společnou věcí, kdy žalobci mají zájem na tom, aby bylo co nejdříve rozhodnuto o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, protože žalobci mají zájem o dům nadále pečovat jako výluční vlastníci a nechtějí množit soudní spory o další řízení. Případnou částku na vypořádání (4 425 000 Kč) jsou k datu podání žaloby ochotni a schopni vyplatit okamžitě. Žalobci nemají jinou možnost bydlení na rozdíl od žalovaného, jehož bytová potřeba je uspokojena. V první řadě je účelnost stran využití společné věci dána silněji na straně žalobců, kdy tito mají zájem druhý byt případně pronajímat a zisk investovat do údržby nemovitostí či do vlastní zdravotní péče. Žalobci neměli v době podání žaloby zájem ve spoluvlastnickém vztahu nadále setrvávat, na vypořádání podílového spoluvlastnictví se žalovaným se nemohou dohodnout. Právní rozdělení nemovitosti na jednotky by bylo neúčelné a neřešilo by situaci, kdy je mezi vlastníky spor o způsobu hospodaření se společnou věcí, žalobci se osobně o nemovitost starají a zajišťují její údržbu a správu, v nemovitosti fakticky žijí a užívají více jak 40 let předmětnou nemovitost a mají zájem o přikázání nemovitosti do jejich vlastnictví za náhradu a splňují i kritérium solventnosti. Ze všech těchto důvodů se žalobci domáhají zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti za náhradu.

2. Žalovanému, resp. jeho právnímu zástupci byla doručena žaloba s výzvou k vyjádření k žalobě dne 30. 3. 2021. Žalovaný se vyjádřil písemným podáním z 15. 4. 2021, kde navrhl zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti tak, že předmětná nemovitost bude rozdělena na bytové jednotky a společné části domu dle § 1144 OZ s tím, že byt v I. nadzemním podlaží nemovitosti obývá maminka žalovaného ([jméno] [anonymizováno]), a byt ve II. nadzemním podlaží užívají žalobci. Tvrzení žalobců o tom, že užívají i garáž, není pravdivé, kdy tuto skutečnost žalobci ničím nepodložili, pouze tvrdili, že jsou to právě oni, kterým náleží právo užívat garáž v suterénu domu. Vlastnické a užívací právo ke garáži a sklepní místnosti v domě není žádným právním titulem spoluvlastníky upraveno. Není pravdou, že by o údržbu nemovitosti se starali žalobci po dohodě s otcem žalovaného, [jméno] [celé jméno žalovaného], kdy první větší oprava domu byla provedena v roce 2002 (výměna rozvodů vody, kanalizace a plynu). Práce v obou bytech i společných prostorách zajistil a prováděl bratr žalovaného, který v té době v domě žil se svými kolegy, kdy byl účtován jen materiál a práce kolegů. V roce 2003 byla opravena fasáda domu, což zajišťoval žalovaný, který zajistil dodavatele opravy fasády. V roce 2011 byl vyměněn plot před domem včetně vstupní branky, kdy ani tuto opravu [jméno] [celé jméno žalovaného] žalobcům nesplácel, pouze náklady na bránu při vjezdu do garáže uhradil žalobce, neboť se s [jméno] [celé jméno žalovaného] neshodli na tom, jaký typ brány má být pořízen. Z toho vyplývá opak, než tvrdí žalobce. Splácení podílu na nákladech za opravy bylo výjimečné, navíc [jméno] [celé jméno žalovaného] se na opravách osobně podílel a na údržbě domu se podílel nejen žalovaný, ale i jeho bratr [jméno]. Tvrzení žalobců, že žalovaný nemá v úmyslu nemovitost opravovat, aby nedošlo k jejímu zhodnocení a navýšení ceny pro odkup, je účelové a nepravdivé, nepravdivé je i tvrzení žalobců, že za posledních pět let nedošlo k žádné opravě. Účastníci řízení v minulosti spolu komunikovali a dohodli se na opravě balkonů v roce 2017. Co se týče roku 2018, došlo k zatečení dešťové vody do domu, a škodu na základě vyřízení pojistné události žalovaným hradila pojišťovna ze společné pojistky na celý dům. V roce 2020 žalovaný zajistil opravu střešního vikýře a na základě revizní zprávy i namontování nového vikýře. Není pravdou, že návrh na zateplení nemovitosti poslali žalobci žalovanému včetně položkového rozpočtu a ceny, žalobce cenu za zateplení sdělil ústně s tím, že částka se bude měnit. Žalovanému byl zaslán pouze slepý rozpočet, tedy položkový výpis bez uvedení cen. Žalovaný má zájem o dům pečovat, některé opravy ze své iniciativy zprostředkoval a snažil se nalézt optimální řešení pro správu předmětného domu. Tvrzení žalobců, že mají nezájem svůj spoluvlastnický podíl komukoliv prodat, není rovněž pravdivé, kdy v rámci první schůzky v únoru 2021, aniž žalobci sdělili záměr podat žalobu, která byla téhož dne (16. 2. 2021) podána, resp. sepsána, navrhovali prodej podílu a zjišťovali zájem žalovaného. Právní zástupkyně žalobců 3. 3. 2021 zaslala e-mail, kterým žalobci navrhovali a odůvodňovali cenu 7 900 000 Kč, kterou by byli ochotni za spoluvlastnický podíl prodat. 15. 3. 2021 právní zástupkyně žalobců informovala právního zástupce žalovaného v důsledku změny postoje o tom, že klienti neprodají ideální polovinu domu a ve věci bude rozhodovat soud.

3. Co se týče znaleckého posudku [číslo] [rok], kde byla stanovena cena nemovitostí 8 850 000 Kč, z toho vyplývá, že polovina vlastnického podílu byla stanovena na částku 4 425 000 Kč, kde žalovaný na jednání 16. 2. 2021 navrhl, že zaplatí žalobcům 4 800 000 Kč z titulu vypořádání vlastnického podílu. Žalobci požadovali uhradit 7 900 000 Kč za svůj spoluvlastnický podíl, tedy částku vyšší, než je polovina ceny určená znaleckým posudkem. Žalovaný nepovažuje za vhodný způsob řešení vypořádání tak, jak byl navržen žalobci. Žalovaný má za to, že je nezbytné podílové spoluvlastnictví zrušit, žalovaný nesouhlasil se způsobem rozdělení a s vypořádáním vlastnictví nemovitých věcí. Žalobci vymezují, že na rozdíl od žalovaného nemají vyřešenou bytovou potřebu a jinou možnost, než v domě nemají. V případě matky žalovaného, která bytovou jednotku reálně obývá, je situace totožná, kdy maminka žalovaného nemá jinou možnost bydlení. Není pravdou, že by bytová potřeba na straně žalobců byla dána silněji. Jestliže žalobci nastiňují možný záměr s bytovou jednotkou žalovaného následně pronajímat a získané finance investovat do správy domu či zdravotní péče, současně však tvrdí, že by maminku žalovaného nechali bezúplatně užívat byt, kdy žalovanému není jasné, jakým způsobem žalobci hodlají účelně využívat byt a ponechat jej mamince žalovaného k bezplatnému užívání. Citová vazba k nemovitosti je na obou stranách dána stejně. Žalovaný rovněž nesouhlasil s tím, že právní rozdělení nemovitosti na jednotky by bylo neúčelné, k čemuž odkázal na rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 22 Cdo 2595/2008. Další argument žalobců, že se osobně o dům starají, neobstojí, neboť správu a údržbu nemovitých věcí v minulosti zastával také žalovaný. Maminka žalovaného má totožné citové a rodinné vazby k bytu, jako cítí žalobci. Návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byl podán v nevhodnou dobu pro žalovaného, kdy v této fázi probíhajícího řízení současně s písemným vyjádřením k žalobě podává žalovaný návrh na odklad zrušení spoluvlastnictví dle § 1155 odst. 1 OZ z důvodu zdravotního stavu maminky a z důvodu toho, že maminku žalovaného pojí k domu rodinné vazby a žije v předmětném bytě více jak polovinu života. Probíhající řízení o vypořádání spoluvlastnictví představuje vážné ohrožení oprávněného zájmu žalovaného. V rámci návrhu na odklad zrušení spoluvlastnictví žalovaný navrhl zamítnutí žaloby a odložení zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětných nemovitým věcem.

4. Žalobci v rámci repliky k vyjádření žalovaného a k vyjádření k návrhu na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví navrhli ohledně odkladu zrušení podílového spoluvlastnictví jeho zamítnutí, neboť žalovaným tvrzený zdravotní stav maminky nenaplňuje kritérium potřebné intenzity závažného přechodného zdravotního problému pro odklad spoluvlastnictví. V rámci repliky k vyjádření žalovaného žalobci setrvali na svých původních procesních stanoviscích.

5. V průběhu řízení původně žalobce a) [celé jméno původního účastníka] zemřel dne 1. 10. 2021, kdy z usnesení Městského soudu v Brně vydaného Mgr. [jméno] [příjmení], notářkou v [obec] z 3. 2. 2022, č. j. [číslo jednací] (č. l. 93 spisu) bylo zjištěno, že původně žalobkyně b) [celé jméno žalobkyně] nabyla do výlučného vlastnictví ideální ½ předmětných nemovitostí, které jsou předmětem vypořádání. Za tohoto stavu proto soud usnesením z 28. 2. 2022, č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci 30. 3. 2022, řízení ohledně žalobce a) zastavil s tím, že na straně žalobců bude nadále pokračováno s původně žalobkyní b) [celé jméno žalobkyně].

6. V průběhu řízení žalovaný změnil své procesní stanovisko a projevil zájem o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tak, že nemovitosti budou přiřknuty do výlučného vlastnictví žalovaného a žalovaný bude povinen zaplatit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] na vyrovnání jejího podílu finanční částku, kdy žalovaný nabízel v rámci případného vypořádání žalobkyni částku o 10 % vyšší, než jak bylo stanoveno znaleckým posudkem.

7. Pokud se soud pokoušel v průběhu tohoto řízení o mimosoudní vyřízení věci, toto zůstalo bezvýsledné, když žalobkyně trvala na své žalobě, žalovaný navrhoval v rámci zrušení podílového spoluvlastnictví, aby nemovitost byla rozdělena na bytové jednotky s podílem na společných částech domu, resp., aby nemovitost byla přiřknuta do jeho výlučného vlastnictví.

8. Soud v této právní věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to zejména pak výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], k. ú. [část obce], okres [okres], obec Brno, z 10. 2. 2021, e-mailovou zprávou z 14. 6. 2018 a 19. 6. 2020, položkovým rozpočtem na č. l. 7-13 spisu, rozpočtovým listem na č. l. 14-15 spisu, tzv. slepým rozpočtem a rozpočtovými náklady na č. l. 16-21, odborným posouzením stavebně-technického stavu rodinného domu na adrese [ulice a číslo] v [obec], fotodokumentací k tomuto odbornému posouzení, e-mailem žalovaného zpracovateli odborného posouzení z 12. 1. 2021, znaleckým posudkem [číslo] 2020 z 30. 12. 2020, který byl čten k listinným důkazům jako odborné vyjádření, e-mailovými zprávami ze dnů 22. 1. 2021 a 1. 2. 2021, rukopisem z 6. 2. 2021 na č. l. 38, e-mailovou zprávou z 15. 3. 2021 a 3. 3. 2021, lékařskou zprávou ohledně zdravotního stavu [jméno] [příjmení], výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], k. ú. [část obce], okres a obec Brno k datu 29. 3. 2021, výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], k. ú., [část obce], obec Brno, okres [okres], u KÚ pro [anonymizováno], [stát. instituce] z 2. 3. 2022, čtením znaleckého posudku [číslo] 2021 z 24. 2. 2022 zpracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba], čtením e-mailové zprávy právního zástupce žalobkyně právnímu zástupci žalovaného z 15. 3. 2021, potvrzením o zůstatku na účtu žalovaného z 24. 10. 2022, hypotečním příslibem z 19. 10. 2022, výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví], k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres] 28. 11. 2022, čestným prohlášením Ing. [jméno] [příjmení], narozené 1975, e-mailovou komunikací mezi právními zástupci účastníků z 10. 11. 2022, 11. 10. 2022, 7. 10. 2022 a 27. 9. 2022, výslechem žalovaného, který byl slyšen jako účastník řízení při jednání soudu 7. 9. 2022, výslechem znalců (zpracovatelů znaleckého posudku), Ing. [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] při jednání soudu 7. 9. 2022, když soud po zhodnocení všech výše provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal za prokázaný tento následující skutkový děj:

9. Žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, a to [parcelní číslo] o výměře 164 m2, zastavěná plocha a nádvoří, když součástí výše zmíněné parcely je stavba – rodinné dům [adresa]. Podílové spoluvlastnictví (každému z účastníků k ideální ½) je zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], okres [okres], obec Brno. Žalobkyně v rámci SJM dříve předmětnou ideální ½ nemovitostí vlastnila se svým manželem, původním žalobcem a) [celé jméno původního účastníka], který v průběhu tohoto řízení zemřel a v rámci rozhodnutí o dědictví, kterým bylo vypořádáno i SJM, se žalobkyně stala podílovou spoluvlastnicí ½ nemovitostí. Původním nabývacím titulem spoluvlastnictví u žalobce a), který v průběhu řízení zemřel a současné žalobkyně byla kupní smlouva z 25. 10. 1979. Nabývacím titulem žalovaného bylo usnesení soudu o dědictví z 29. 7. 2015, č. j. [číslo jednací] (výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], k. ú. [část obce], okres [okres], obec Brno, vedený KÚ pro [anonymizována dvě slova] [okres] z 10. 2. 2021, 29. 3. 2021 a 2. 3. 2022, usnesení MS v [obec] z 3. 2. 2022, č. j. [číslo jednací]).

10. Co se týče nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví účastníků, jedná se tedy o rodinný dům na adrese [ulice a číslo] v [obec], k. ú. [část obce], když se jedná o podsklepený řadový čtyřpodlažní rodinný dům. V předmětné nemovitosti se nachází dvě bytové jednotky, a to mezonetový byt ve II. nadzemním podlaží, který užívá žalobkyně, byt v I. nadzemním podlaží užívá matka žalovaného, [jméno] [příjmení]. V lednu 2021 bylo zpracováno posouzení stavebně-technického stavu předmětné nemovitosti, kdy zpracovatel odborného vyjádření Ing. [jméno] [příjmení] v rámci posouzení stavebně-technického stavu doporučil výměnu střešní krytiny, výměnu vodorovné i svislé izolace, kdy zpracoval i odhadované náklady na rekonstrukci domu. Součástí stavebně-technického posouzení nemovitosti byla i fotodokumentace stavby. Ing. [jméno] [příjmení] zpracoval i znalecký posudek [číslo] [rok], který soud četl jako odborné vyjádření, když z tohoto odborného vyjádření vyhotoveného 30. 12. 2020 vyplynulo, že obvyklá cena nemovitosti činí 8 850 000 Kč, když byla zároveň stanovena cena ideálního spoluvlastnického podílu ve výši ½ 2 655 000 až 3 318 750 Kč. Z e-mailové komunikace mezi účastníky, resp. právními zástupci účastníků v letech 2020, 2021 a 2022 bylo prokázáno, že účastníci, co se týče nutných oprav domu a údržby, mají rozdílné představy a názory na provádění těchto prací, kdy lze konstatovat, že v současné době se účastníci nemohou dohodnout a nemají zájem na dalším setrvání ve spoluvlastnickém vztahu, kdy z e-mailové komunikace mj. vyplynuly rozdílné názory na provádění prací a údržby domu (e-mailová komunikace ze dnů 14. 6. 2018, 19. 6. 2020, položkový rozpočet s rekapitulací stavebních dílů, vedlejších rozpočtových nákladů, rozpočtový list a slepý rozpočet na č. l. 7-21 spisu, odborné posouzení stavebně-technického stavu nemovitosti z 11. 1. 2021, fotodokumentace k tomuto odbornému posouzení, odborné vyjádření – znalecký posudek [číslo] 2020 z 30. 12. 2022, e-mail z 22. 1. 2021, 1. 2. 2021, 5. 3. 2021, 3. 3. 2021, 23. 6. 2021, 3. 2. 2021, 15. 3. 2021, 10. 11. 2022, 11. 10. 2022, 27. 9. 2022).

11. Jak již soud uvedl výše, žalobkyně užívá v předmětné nemovitosti mezonetovou bytovou jednotku ve II. nadzemním podlaží, když co se týče finančních prostředků žalobkyně, z potvrzení o zůstatku na účtu u [právnická osoba] z 2. 9. 2022 vyplynulo, že žalobkyně má u této banky zřízen účet, kdy zůstatek na tomto účtu činí k datu 2. 9. 2022 5 667 621,90 Kč. Co se týče žalovaného, tento v nemovitosti nebydlí, bydlí na adrese [adresa], dle kterého má žalovaný od 4. 8. 2014 u této banky zřízen účet a k datu 20. 10. 2022 činí zůstatek na účtu žalovaného 3 173 806,89 Kč. Žalovaný dále doložil hypoteční příslib [anonymizováno] [bankovní účet] vystavený mBank, kdy z tohoto hypotečního příslibu z 19. 10. 2022 vyplynulo, že mBank potvrdila, že na základě žádosti žalovaného o hypoteční úvěr bylo provedeno předběžné posouzení úvěruschopnosti žalovaného s tím, že žalovanému, pokud nedojde ke změně posuzovaných skutečností, může být poskytnut hypoteční úvěr až do výše 3 012 575,49 Kč za předpokladu, že ve lhůtě 60 dnů od podpisu žádosti o hypoteční úvěr bude tento poskytnutý úvěr zajištěn zástavním právem k vyhovující nemovité věci. Žalovaný doložil výpis z katastru nemovitostí k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], okres [okres], a to konkrétně [list vlastnictví] z 28. 11. 2022, kdy z tohoto výpisu vyplynulo, že žalovaný je podílovým spoluvlastníkem nemovitosti v [obec] u [obec] společně s Ing. [jméno] [příjmení], která v rámci svého čestného prohlášení uvedla, že bude souhlasit se zastavením této nemovitosti pro případné poskytnutí hypotečního úvěru. Sám žalovaný v předmětném domě v [obec] [část obce] nebydlí, žalovaný v rámci své výpovědi potvrdil, že tam bydlí jeho matka [jméno] [příjmení], která užívá bytovou jednotku o velikosti 2+1. Kromě matky žalovaného v předmětné nemovitosti bydlí i žalobkyně, která užívá druhou bytovou jednotku. Pokud žalovaný dříve preferoval rozdělení domu na bytové jednotky, s tímto t. č. nesouhlasí, neboť žalující strana by užívala větší polovinu domu. Matka žalovaného v předmětné nemovitosti bydlela před rokem 1976 (výslech žalovaného v rámci jednání soudu 7. 9. 2022, potvrzení o zůstatku na účtu žalobkyně vystavený [právnická osoba] 2. 9. 2022, potvrzení o zůstatku na účtu žalovaného u m [právnická osoba] z 20. 10. 2022, hypoteční příslib [anonymizováno] [bankovní účet] z 19. 10. 2022).

12. V rámci projednávání této věci soud ustanovil znalecký ústav [právnická osoba], když tomuto znaleckému ústavu bylo uloženo, aby ve věci zpracoval znalecký posudek. Ze závěrů znaleckého posudku vyplynulo, že k datu vyhotovení znaleckého posudku (14. 2. 2022) činí obvyklá cena předmětné nemovitosti 10 930 000 Kč, když obvyklá cena spoluvlastnického podílu o velikosti ideální 1/2 činí 5 465 000 Kč. Zpracovatelé znaleckého posudku byli vyslechnuti u jednání soudu dne 7. 9. 2022, kdy zpracovatel Ing. [jméno] [příjmení] uvedl ohledně případného cenového růstu za období od zpracování znaleckého posudku od února 2022 do září 2022, že došlo k cenovému nárůstu cca o 15 %. Ing. [jméno] [příjmení] byl slyšen taktéž jako zpracovatel znaleckého posudku, kdy Ing. [příjmení] zpracovával problematiku stavebně-technické části a případného rozdělení nemovitosti na bytové jednotky. Znalec uvedl, že předmětný dům lze rozdělit na bytové jednotky, a to horizontálně, kde záleží na dohodě a vůli účastníků, kteří se musí v případném rozdělení domu na bytové jednotky domluvit na stavebních úpravách tak, aby dům šel na bytové jednotky rozdělit. Náklady na takovýto postup v případě rozdělení domu na bytové jednotky a společné prostory zpracovatel odhadl na 1 mil. – 2 mil. Kč. Co se týče tzv. vertikálního rozdělení nemovité věci, zpracovatel toto přirovnal k vytvoření dvojdomku, ze kterého je každá část obyvatelná, ale samotný dům je rozdělen zdí, která odděluje jednotlivé části, resp. poloviny domu, kdy i v případě horizontálního rozdělení záleží na dohodě obou zúčastněných stran (znalecký posudek [číslo] 2021 z 14. 2. 2022 - doručeno soudu 24. 2. 2022, výslech znalce – zpracovatelů znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], CSC. a Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.).

13. K listinným důkazům byly doloženy se souhlasem [jméno] [příjmení] i lékařské zprávy o jejím zdravotním stavu, když z výše uvedeného vyplývá, že se jedná o maminku žalovaného a taktéž uživatelku bytové jednotky v předmětné nemovitosti, a to v I. nadzemním podlaží. Z lékařské zprávy z 16. 3. 2021 na č. l. 55 spisu je prokázáno, že [jméno] [příjmení], narozená 1957, byla hospitalizována na oddělení následné péče po operaci dutiny břišní, kdy u [jméno] [příjmení] je s ohledem na lékařský zákrok vysoká pravděpodobnost zlepšení mobility do stavu před hospitalizací. [jméno] [příjmení] s vydáním aktuální lékařské zprávy souhlasila, jak vyplynulo ze souhlasu z 24. 6. 2021. Z další zprávy o zdravotním stavu [jméno] [příjmení] vyplynulo, že tato je od 8. 2. 2021 hospitalizována na oddělení [anonymizována tři slova], kam byla přeložena z chirurgie Vojenské nemocnice, kde byla hospitalizována od 28. 12. 2020 do 8. 2. 2020 z důvodu náročné břišní operace a zdlouhavého hojení operační rány. Od května 2021 bylo započato s rehabilitací, která je vedena pozvolna z důvodu upoutání pacientky na lůžko, která spolupracuje a zlepšuje se její hybnost. Je dán předpoklad, že bude schopna se vrátit do domácího prostředí (souhlas [jméno] [příjmení] s vydáním lékařské zprávy o zdravotním stavu z 24. 6. 2021, závěrečná zpráva [anonymizována dvě slova] na č. l. 71, lékařská zpráva z 16. 3. 2021 na č. l. 55 spisu).

14. Obě strany deklarovaly nemožnost se dohodnout na mimosoudním vyřízení věci, kdy zároveň obě strany prostřednictvím svých právních zástupců shodně navrhovaly, aby dosud existující podílové spoluvlastnictví k nemovitosti v k. ú. [část obce] v [obec] bylo zrušeno. Žalobkyně i žalovaný prostřednictvím právních zástupců navrhovali, aby nemovitost byla přikázána do výlučného vlastnictví toho kterého účastníka s tím, že druhé straně bude vyplacena patřičná peněžitá náhrada (e-mailové zprávy mezi právními zástupci účastníků z 10. 11. 2022, 3. 11. 2022, 11. 10. 2022, 7. 10. 2022, 27. 9. 2022).

15. Závěrem lze tedy pro stručnost shrnout, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, jak je výše uvedeno, v k. ú. [část obce] v [obec]. Podílové spoluvlastnictví obou stran sporu je zapsáno na [list vlastnictví], k. ú. [část obce], obec a okres [okres], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, [stát. instituce]. Součástí [parcelní číslo] v k. ú. [část obce] je stavba rodinného domu [adresa], když se jedná o nemovitost na adrese [adresa], žalobkyně, v I. nadzemním podlaží užívá bytovou jednotku matka žalovaného, když sám žalovaný v nemovitosti nebydlí a spoluvlastní nemovitost v [obec], kterou vlastní v podílovém spoluvlastnictví s Ing. [jméno] [příjmení], která v rámci svého čestného prohlášení uvedla, že bude souhlasit se zatížením případné nemovitosti zástavním právem pro získání hypotečního úvěru. Žalobkyně má na svém účtu k datu 2. 9. 2022 zůstatek 5 667 621,90 Kč, žalovaný má na svém účtu k datu 20. 10. 2022 zůstatek 3 173 806,89 Kč, když mu byl dán hypoteční příslib na úvěr až do částky 3 012 575,49 Kč. Samotná nemovitost byla oceněna ve znaleckém posudku ohledně ceny obvyklé částkou 10 930 000 Kč s cenou ideální ½ spoluvlastnického podílu 5 465 000 Kč, když rámcově se jeden ze zpracovatelů znaleckého posudku vyjádřil, že od data zpracování znaleckého posudku do září 2022 došlo k nárůstu cen nemovitostí cca o 15 %.

16. Žalovaný v rámci svého písemného vyjádření k žalobě zároveň navrhl, aby soud odložil zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitým věcem z důvodu zdravotního stavu maminky.

17. Podle ustanovení § 1155 odst. 1 OZ na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

18. Podle ustanovení § 1156 OZ odklad zrušení spoluvlastnictví lze později změnit dohodou spoluvlastníků a nedojde-li k ní, rozhodnutím soudu vydaným na návrh spoluvlastníka, který prokáže, že na něm nelze spravedlivě požadovat, aby ve spoluvlastnictví setrval, anebo že se podstatně změnily okolnosti, pro něž k odkladu spoluvlastnictví došlo.

19. Co se týče návrhu žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti s návrhem na zamítnutí žaloby, soud s ohledem na výše prokázaný skutkový děj dospěl k závěru, že není dán žádný důvod pro odložení spoluvlastnictví, a to ani z důvodu toho, že maminka žalovaného předmětnou nemovitost užívá, resp. užívá v této nemovitosti bytovou jednotku, když z lékařských zpráv vyplynulo, jaký je její zdravotní stav. Zásada zrušitelnosti spoluvlastnictví může být prolomena dohodou spoluvlastníků. V zásadě platí, že odložení zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků má chránit nejen spoluvlastníky, ale i třetí osoby, když soud dospěl k závěru, že žalovaný neprokázal žádný důvod, pro který by měl soud odložit zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků ve smyslu § 1155 OZ, kdy nelze očekávat, že by se účastníci v mezidobí dohodli. Je právem každého ze spoluvlastníků domáhat se v tomto případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví před soudem a nelze v tom spatřovat nic, co by bylo k tíži žalovaného jako druhého podílového spoluvlastníka. Žádný důvod pro odklad zrušení spoluvlastnictví tedy soud neshledal, a proto ve výroku I. tohoto rozsudku návrh žalovaného na odklad zrušení spoluvlastnictví zamítl, a to pro jeho nedůvodnost.

20. Mezi stranami této věci nebylo sporu o tom, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k předmětným nemovitostem by mělo být zrušeno.

21. Podle ustanovení § 1115 odst. 1 OZ osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníci.

22. Podle ustanovení § 1121 OZ každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu, když podíl podle § 1122 odst. 1 OZ vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech, které vyplývají ze spoluvlastnictví věci.

23. Podle ustanovení § 1126 odst. 1 OZ každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci, když z právního jednání ohledně společné věci jsou všichni spoluvlastníci oprávněni a povinni společně a nerozdílně dle § 1127 odst. 1 OZ.

24. Podle ustanovení § 1140 odst. 1 OZ nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

25. Podle ustanovení § 1140 odst. 2 OZ každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu, nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

26. Podle ustanovení § 1143 OZ nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

27. Podle ustanovení § 1144 odst. 1 OZ je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

28. Podle ustavení § 1147 OZ není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníků. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, kdy v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena mezi spoluvlastníky.

29. Podle ustanovení § 1148 odst. 1 OZ při zrušení spoluvlastnictví si spoluvlastníci vzájemně vypořádají pohledávky a dluhy související se spoluvlastnictvím nebo se společnou věcí.

30. Podle ustanovení § 1149 odst. 2 OZ při vypořádání spoluvlastnictví k nemovité věci zapsané do veřejného seznamu vznikají nová vlastnická práva zápisem do tohoto veřejného seznamu.

31. Po aplikaci právní kvalifikace této věci ke shora prokázanému skutkovému ději má soud za to, že oba účastníci v průběhu tohoto řízení deklarovali nutnost podílové spoluvlastnictví zrušit, kdy účastníci se nedokázali před zahájením řízení podáním žaloby ani po jejím zahájení domluvit na správě nemovité věci v podílovém spoluvlastnictví, kdy každá ze stran sporu měla a má rozdílné představy o hospodaření se společnou věcí a ostatně i na existenci podílového spoluvlastnictví mezi účastníky. Soud proto dospěl k závěru, že je plně namístě odůvodněno, aby podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitosti [parcelní číslo] - zastavěná plocha a nádvoří, když součástí parcely je stavba – budova [adresa] – rodinný dům, bylo zrušeno.

32. Co se týče případného způsobu vypořádání, znalec nevyloučil, resp. potvrdil, že je možné, aby nemovitost byla rozdělena na bytové jednotky s podílem na společných částech domu. Takovéto rozdělení by si však vyžádalo nemalé náklady (1mil. – 2 mil. Kč), kdy s ohledem na vztah obou účastníků a nemožnost domluvit se na správě společné věci by vedl zřejmě ke vzniku dalších sporů z důvodu nemožnosti se dále dohodnout. Soud proto dospěl k závěru, že je plně namístě odůvodněno, aby podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno za náhradu, kdy soud dospěl k závěru, co se týče účelného využití věci, že na straně žalobkyně je dán silnější důvod pro to, aby jí nemovitost byla dána do jejího výlučného vlastnictví, neboť žalobkyně v předmětném domě a v bytové jednotce ve II. nadzemním podlaží minimálně od 70. let minulého století bydlí a má sama zájem nemovitost dále užívat jako výlučný vlastník. Navíc žalobkyně prokázala, že má na svém účtu dostatek finančních prostředků pro to, aby vyplatila cenu spoluvlastnického podílu žalovanému dle znaleckého posudku. Žalovaný v nemovitosti nebydlí, v nemovitosti bydlí pouze jeho matka, kterou žalovaný navštěvuje, kdy podíly obou stran sporu jsou rovnocenné, přičemž žalobkyně i žalovaný vlastní každý ideální ½ nemovitosti. Soud tedy dospěl k závěru, že nejúčelnějším způsobem vypořádání je přikázání nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně, a to za náhradu, kdy žalobkyně musí vyplatit cenu vypořádacího podílu žalovanému.

33. Co se týče toho, že dle názoru zpracovatele znaleckého posudku měly od února do září 2022 narůst ceny nemovitostí o cca 15 %, soud v této věci podotýká, že se jedná o nemovitost postavenou v roce 1935, kde žalobkyně v nemovitosti žije od roku 1979 a tato nemovitost s ohledem na její stavebně-technický stav si dozajista vyžádá náklady na opravu a údržbu předmětné nemovitosti. Sám zpracovatel znaleckého posudku uvedl, že ceny obecně vzrostly cca o 15 %, kdy nelze v této věci toto tvrzení znalce vzít v potaz a případně automaticky navýšit cenu nemovitostí a tím i spoluvlastnického podílu o znalcem zmiňovaných 15 %. V současné době cena na trhu s nemovitostmi stagnuje a soud dospěl k závěru, že cena vyjádřená ve znaleckém posudku [právnická osoba] je cenou přiměřenou, odpovídající a obvyklou i přes znalcem zmiňované navýšení cen nemovitostí o 15 %. Jednalo se pouze o odhad znalce obecný, nikoliv ve vztahu k této konkrétní nemovitosti, kdy soud tedy vyšel z ceny stanovené znaleckým posudkem.

34. Ze všech těchto důvodů proto soud ve výroku II. tohoto rozsudku podílové spoluvlastnictví k předmětný nemovitostem zrušil s tím, že ve výroku III. byla nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví žalobkyni, který splnila všechna kritéria (solventnost, účelné užívání nemovitosti), když žalobkyně prokázala, že má dostatek finančních prostředků na to, aby dostála svému závazku vyplatit spoluvlastnický podíl žalovaného, který nadto nemovitost neužívá, neboť má svou bytovou potřebu zabezpečenou a je podílovým spoluvlastníkem nemovitosti v [obec] u [obec]. Byť byla žalovanému přislíbena hypotéka ve výši 3 mil. Kč, jednalo se pouze o příslib, nikoliv o samotné poskytnutí hypotéky, kdy navíc žalovaný nijak neprokázal, kromě návštěv maminky, že by měl zájem předmětnou nemovitost užívat a realizovat svá vlastnická práva.

35. Soud proto ve výroku IV. uložil žalobkyni jako osobě, které byla nemovitost přiřknuta do jejího výlučného vlastnictví, aby žalovanému na vyrovnání jeho spoluvlastnického podílu vyplatila částku 5 465 000 Kč, tedy cenu spoluvlastnického podílu dle znaleckého posudku ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku s tím, že patnáctidenní lhůta s ohledem na to, že žalobkyně má cca 5,6 mil. Kč na svém účtu, je lhůtou přiměřenou pro to, aby žalobkyně dostála svému závazku.

36. Co se týče spoluvlastnických podílů, každá ze stran sporu vlastnila ideální ½, kdy podíly stran jsou tedy v zásadě stejné, a bylo hlavně a především zájmem obou stran sporu, aby jednou provždy byl jejich spoluvlastnický vztah k nemovitosti ošetřen, byť rozhodnutím soudu. V souvislosti s tímto řízením vynaložil stát, resp. zdejší soud ze svých rozpočtových prostředků celkovou částku 23 716 Kč na vyplacení odměny znaleckém ústavu za vypracování znaleckého posudku a účast zpracovatelů znaleckého posudku na jednání soudu. S ohledem na výši spoluvlastnických podílů soud považuje za spravedlivé, aby s odkazem na § 148 odst. 1 OZ každá ze stran této věci se podílela na nákladech vzniklých státu rovným dílem, a soud proto v příslušném výroku uložil žalobkyni i žalovanému, aby každý z nich zaplatil na náhradě nákladů řízení, které vznikly českému státu – Městskému soudu v Brně 11 858 Kč, a to ve lhůtě obvyklé (§ 160 o.s.ř.).

37. Co se týče nákladů řízení mezi účastníky, nutno uvést, že v podstatě žalobkyně byla sice zcela úspěšná, požadovala vzniklé náklady řízení dle § 142 odst. 1 o.s.ř., nicméně soud s odkazem na judikaturu vyšších soudů ve skutkově i právně totožných, potažmo obdobných věcech, má za to, že jestliže bylo zájmem účastníků, aby podílové spoluvlastnictví bylo zrušeno, je nutno ohledně nákladů řízení také uvést, že v takovýchto případech si každá ze stran sporu nese vzniklé náklady řízení ze svého. Soud proto ohledně nákladů řízení mezi účastníky rozhodl tak, že žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení, neboť bylo v zájmu účastníků, aby si tito vyřešili jednou provždy podílové spoluvlastnictví k nemovitosti, ve kterém ostatně již nechtěli setrvávat, přičemž, pokud bylo mezi účastníky mimosoudně jednáno, k dohodě mezi nimi nedošlo. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že je plně namístě odůvodněno, aby si každá ze stran sporu náklady řízení nesla ze svého.