39 C 41/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 2 832,14 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 2 832,14 Kč s kapitalizovaným úrokem z této částky ve výši 245,65 Kč a úrokem z prodlení z částky 2 832,14 Kč ve výši 8,50 % ročně od 2. 3. 2019 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 1 489 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokáta se sídlem [adresa], rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 25. 1. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřela dne 19. 10. 2016 se žalovaným smlouvu o účtu, dle které byl pro žalovaného zřízen sporožirový účet. Žalovaný přivedl účet do nepovoleného debetu a má povinnost minusový zůstatek vyrovnat s tím, že takto vzniklý nepovolený debet se úročí dle oznámení [obec] spořitelny. Z titulu nevyrovnaného debetu činí dlužná částka žalobcem požadovanou žalobní jistinu.

2. Pokud soud pátral po pobytu žalovaného, bylo zjištěno, že v současné době nemá žalovaný evidován v ČR žádný druh pobytu. V rámci procesního stanoviska žalobce sdělil, že mu není známa jiná adresa bydliště, když dle názoru žalobce je dána příslušnost zdejšího soudu podle článku 5, s přihlédnutím k článku 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady EU č. 1215/2012 Sb.

3. Bankovní služby byly poskytovány [právnická osoba] v [obec], tedy v obvodu působnosti zdejšího soudu. Žalobce má tedy za to, že zdejší soud je mezinárodně i místně příslušný k rozhodnutí této věci.

4. Žalobce v rámci písemného vyhotovení žaloby nesouhlasil s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř.

5. Pokud soud vyzval žalobce k vyjádření, zda bude souhlasit s rozhodnutím bez jednání, žalobce sdělil, že souhlasí s rozhodnutím bez jednání, pokud žalovaný nezaujme žádné procesní stanovisko.

6. Žalovaný má evidovanou adresu, pod kterou je ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku, když na tuto adresu byla žalovanému doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. Žalovaný má na této adrese veškeré výše specifikované písemnosti doručeny fikcí, a to na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu 27. 4. 2021 poté, co se obsílka s těmito písemnostmi soudu vrátila se sdělením, že žalovaný jako adresát nebyl zastižen, obsílka byla připravena k vyzvednutí a adresátu zanechána výzva, aby si písemnost vyzvedl. Žalovaný toto neučinil, proto soud přikročil k aplikaci § 49 odst. 4 o.s.ř., když žalovaný přes poučení v tomto sdělení nijak nereagoval a obsílku si nevyzvedl. Došlo tedy k naplnění fikce doručení, a to desátým dnem od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu.

7. Žalovaný zůstal v této věci nečinný, nevyjádřil se ani k žalobě ani k postupu soudu dle § 115a o.s.ř. Soud měl tedy za to, že i žalovaný souhlasí s rozhodnutím bez jednání.

8. V rámci provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, že žalobce je zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze jako obchodní korporace pod obchodní firmou, se sídlem, identifikačním číslem a v právní formě tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku. Předmětem podnikatelských aktivit žalobce jsou výroba, obchod a služby. Existence žalobce jako obchodní korporace (právnické osoby) je soudu ostatně známa z jeho jiné úřední a rozhodovací činnosti.

9. Právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřela se žalovaným jako fyzickou osobou rámcovou smlouvu o finančních službách dne 19. 10. 2016. Z bližšího obsahu této smlouvy soud zjistil, že žalovanému byl u právního předchůdce zřízen sporožirový účet č. [bankovní účet], když žalovaný k tomuto účtu neměl povolen debet neboli možnost přivést při nedostatku finančních prostředků zřízený a vedený účet u [obec] spořitelny do debetu neboli minusového zůstatku. Z historie a vzniku debetu na účtu žalovaného ze dne 1. 3. 2019 soud zjistil, že žalovaný neměl na svém účtu za období od 1. 3. 2018 do 1. 3. 2019 dostatek finančních prostředků, když mu byly účtovány úroky z prodlení, když takto vznikl na jeho účtu nepovolený debet, který byl účetně v historii úvěru, resp. účtu žalovaného specifikován jako čerpání úvěru 1. 3. 2018 ve výši - 2 832,14 Kč, když se jedná o částku, která vznikla připisováním úroků z prodlení na účtu žalovaného, který neměl na účtu dostatek finančních prostředků. Ze sazebníku poplatků služeb a úrokových sazeb je prokázáno, že nepovolený debet je úročen úrokovou sazbou požadovanou v kapitalizované výši. Pro úplnost soud považuje za nutné uvést, že rámcová smlouva byla doplněna smlouvou o účtu, kdy žalovaný měl účet č. [bankovní účet] otevřen k datu 19. 10. 2016, uzavřením a podpisem rámcové smlouvy i smlouvy o účtu potvrdil, že vzal na vědomí všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba] a sazebník poplatků služeb a úroků. K účtu byla žalovanému vydána platební karta, typ VISA CLASSIC, pro tuto kartu mohl žalovaný vybírat v hotovosti 20 000 Kč denně, platit u obchodníků 50 000 Kč za den a 5 000 Kč za 1 den (smlouva o účtu z 19. 10. 2016, rámcová smlouva o finančních službách z 19. 10. 2016, transakční historie na účtu žalovaného z 1. 3. 2019, všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], ceník [právnická osoba] pro bankovní obchody, oznámení o úrokových sazbách).

10. Lze tedy konstatovat, že s přihlédnutím k výše uvedeným zjištěním na účtu žalovaného zřízeného u právního předchůdce žalobce vznikl nepovolený debetní (minusový) zůstatek, přičemž žalovaný měl povinnost vzniklý nepovolený debet vyrovnat, když takto vzniklý nepovolený debet se úročí úrokem z prodlení dle oznámení [právnická osoba] Přesto, že měl být žalovaný dle skutkových tvrzení žalobce několikrát vyzýván k neprodlenému vyrovnání a úhradě debetu na účtu, 1. 3. 2018 byl účet převeden na evidenční účet pohledávek z titulu nepovoleného debetního zůstatku, a to právě ve výši požadované částky. Žalobce úrok z prodlení kapitalizoval, když se jedná o úrok z prodlení v zákonné výši 43,34 Kč (transakční historie na účtu žalovaného).

11. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek z 28. 2. 2019 postoupena na současného žalobce, o čemž byl žalovaný vyrozuměn přípisem 25. 3. 2019. Žalovaný však nijak nereagoval, ničeho neuhradil, když k datu postoupení pohledávky činí kapitalizované úroky 245,65 Kč (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019, seznam postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení kupní ceny ze 4. 3. 2019, seznam postoupených pohledávek, potvrzení, resp. dohoda o úplatě z 28. 2. 2019, oznámení o postoupení pohledávky z 25. 3. 2019).

12. Jakým způsobem vznikl za období od 19. 10. 2016 do 31. 1. 2018 nepovolený debet ve výši žalované částky, toto bylo soudem zjištěno a prokázáno z výpisu z osobního účtu za období od 1. 1. 2016 do 31. 1. 2018 na č. l. 73 až 83 soudního spisu (výpisy z osobního účtu žalovaného). Před podáním žaloby byl žalovaný písemně upomenut o úhradě dluhu výzvou z 1. 3. 2018 a v neposlední řadě i předžalobní výzvou z 9. 5. 2019 (předžalobní výzva z 9. 5. 2019, výzva žalovanému s výpovědí smlouvy o účtu z 1. 3. 2018, poštovní podací lístky k doporučeně podaným zásilkám).

13. Jak již soud uvedl výše, žalovaný zůstal naprosto nečinný, neuvedl ničeho právně ani skutkově podstatného a významného v této věci, neprokázal ani, že by jeho dluh z titulu nevyrovnaného debetu, byť částečně, zanikl jeho plněním, resp. zaplacením.

14. Co se týče právní kvalifikace této věci, soud s ohledem na dikci § 3028 odst. 1 OZ posoudil tuto věc ve smyslu platné právní úpravy k datu uzavření smlouvy o vedení účtu. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo na základě uzavřené rámcové smlouvy a na základě smlouvy o vedení účtu dle § 1721 a násl. OZ k uzavření závazkového vztahu, který má charakter smlouvy o platebním účtu dle § 2669 a násl. OZ.

15. Podle § 2662 OZ smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu, či provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

16. Podle § 2664 OZ s peněžními prostředky na účtu může majitel účtu za podmínek sjednaných ve smlouvě nakládat ujednaným způsobem. Podle ust. § 2665 OZ ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, i když není na účtu dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Jednalo se o osobní účet na jméno žalovaného, když, co se týče výše zmíněného § 2669 OZ, jedná se o platební účet, který je upraven jinou právní úpravou.

17. Podle ust. § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ.

18. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 OZ per analogiam úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak ve lhůtě 1 měsíce od data, kdy byl o vrácení požádán.

19. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději nezbývá soudu nic jiného, než konstatovat, že žaloba je důvodná, neboť žalobce prokázal, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo na základě smlouvy k založení a vedení účtu na jméno žalovaného, když žalovaný neměl na tomto účtu povolen debet neboli možnost čerpat do mínusu. Debet však vznikl, když žalovaný byl vyzýván k neprodlenému vyrovnání. Žalovaný však ničeho neuhradil. Na minusovém zůstatku debet tedy nebyl vyrovnán, proto byl účet vypovězen, když v žalobní jistině byl žalovanému v podstatě poskytnut úvěr dle § 2395 a násl. OZ, který však žalovaný nezaplatil. Soud tedy shledal žalobu jako zcela důvodnou, když žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby a soudnímu vymáhání pohledávky z titulu toho, že bylo prokázáno, že ve smyslu § 1879 a násl. OZ byla pohledávka z [právnická osoba] na něj postoupena.

20. Požadovaná výše úroků v kapitalizované výši i v procentuální výměře je v souladu s ust. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.

21. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odst. 1 o.s.ř. náklady řízení, a to soudní poplatek 400 Kč, dále pak odměnu za právní zastoupení za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) ve výši 200 Kč za každý úkon (§ 14b odst. 1 bod 1 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl hotové výdaje 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 900 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. V součtu tak musí neúspěšný žalovaný zaplatit na náhradě nákladů řízení částku dle výroku II. tohoto rozsudku.

22. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.