39 C 46/2021
č. j. 39 C 46/2021-57
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 173 § 202
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1721 § 1968 § 2048 § 2201 § 2213 § 2217 § 3028
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 6.492,43 Kč s příslušenstvím – faktura
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 6 000 Kč, se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 492,43 Kč s úrokem z prodlení z částky 148,89 Kč ve výši 8,05 % ročně od 6. 11. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 149,99 Kč ve výši 8,05 % ročně od 6. 12. 2017 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 149,99 Kč ve výši 8,50 % ročně od 6. 1. 2018 do zaplacení, s úrokem z prodlení z částky 43,56 Kč ve výši 8,50 % ročně od 6. 2. 2018 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 26. 8. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky v celkové výši 6 492,43 Kč s příslušenstvím, když částka 6 000 Kč byla představována smluvní pokutou za nevrácené zařízení pro využívání služeb elektronických komunikací a zbývající částka ve výši 492,43 Kč je představována cenou za pronajaté zařízení, když právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovaným smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací. Žalovaný si z titulu této smlouvy pronajal přijímací zařízení, a to setobox Modem, což potvrdil podpisem na zakázkovém listu. Cenu pronajatého zařízení ve výši 149,99 Kč měsíčně však žalovaný v rámci vystaveného vyúčtování za měsíce listopad a prosinec 2017, leden 2018 a únor 2018 nehradil, když v měsíci únoru měl zaplatit z titulu pronájmu zařízení na základě dobropisu pouze 43,56 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě požadovaného dluhu, ale bez výsledku.
2. Pokud soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, tento se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou. Za tohoto stavu byl vydaný platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen a ve věci nařízeno jednání na den 14. 5. 2021. Žalovaný měl předvolání k tomuto jednání, žalobu a výzvu k vyjádření k žalobě řádně doručeno do vlastních rukou dne 26. 3. 2021. Žalobce se z neúčasti na jednání omluvil. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalobce, právního zástupce žalobce a žalovaného.
3. V rámci provedeného dokazování vzal soud za prokázáno, respektive konstatuje, že z jiné úřední a rozhodovací činnosti je mu známa existence právního zástupce žalobce ([právnická osoba]), i samotného žalobce, když se jedná o obchodní korporace, zapsané v obchodním rejstříku [název soudu]. Právní předchůdce žalobce podniká, mimo jiné, v oblasti výroby, obchodu a služeb a v oblasti poskytování služeb elektronických komunikací. S přihlédnutím k nečinnosti žalovaného, který se nevyjádřil ani k samotné žalobě ani k existenci žalobce a jeho právního předchůdce, lze mít tedy za to, že existence žalobce a jeho právního předchůdce je nesporná, přičemž existence současného žalobce je prokázána výpisem z obchodního rejstříku (výpis z obchodního rejstříku MS [obec] ze dne 7. 8. 2013).
4. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dvě smlouvy o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, a to dne 23. 10. 2015 a 15. 9. 2015. Předmětem smlouvy ze dne 23. 10. 2015 byl mimo jiné i pronájem boxu za 70 Kč, předmětem smlouvy z 15. 9. 2015 byly služby týkající se balíčku [anonymizována dvě slova] ke komfortu internet, telefon včetně pronájmu HD boxu a balíček internetu 200 a [anonymizována dvě slova] Smlouvy byly dále blíže určeny odkazem na všeobecné podmínky [právnická osoba] pro domácnosti. Ze zakázkového listu z 26. 10. 2015 bylo dále prokázáno, že žalovanému byl instalován telefon a zařízení pro příjem internetu. Ze zakázkového listu ze 16. 9. 2015 soud zjistil, že žalovanému byl instalován telefon k internetu, a zařízení pro příjem wifi. Ze zakázkového listu z 11. 10. 2016 soud zjistil, že žalovanému bylo v rámci smluvního vztahu předáno zařízení Modem na objednané služby dle smlouvy. Dle zakázkového listu z 11. 10. 2016 byl Modem vyměněn za jiný (smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací z 23. 10. 2015 a 15. 9. 2015, všeobecné podmínky pro poskytování těchto služeb, zakázkový list z 26. 10. 2015, 16. 9. 2015 a 11. 10. 2016). Z ceníku služeb [právnická osoba] na č. l. 28 – 31 soud zjistil, jaká je cena případně objednaných služeb ohledně internetu, TV a telefonu (ceník služeb [právnická osoba]).
5. Z vyúčtování [číslo] se splatností 17. 2. 2018 je prokázáno, že za měsíc únor 2018 měl žalovaný zaplatit za objednané a používané služby 8 375,03 Kč. Z vyúčtování [číslo] se splatností 2. 2. 2018 měl žalovaný hradit 4 678,75 Kč za zúčtovací období od 15. 1. 2018 do 14. 2. 2018. Z vyúčtování [číslo] se splatností 2. 1. 2018 soud zjistil, že žalovaný za období od 15. 12. 2017 do 14. 1. 2018 měl platit za služby 3 546,27 Kč. Z vyúčtování [číslo] se splatností 15. 12. 2017 měl žalovaný za zúčtovací období 15. 11. 2017 až 14. 12. 2017 hradit 2 263,79 Kč. Dle vyúčtování [číslo] se splatností 2. 11. 2017 měl žalovaný hradit za období od 15. 10. 2017 do 14. 11. 2017 hradit 1 131,31 Kč. Z výpisu z klientského účtu [číslo] soud zjistil, že v období od 15. 1. 2015 do 15. 2. 2018 bylo žalovanému vystaveno vyúčtování, které žalovaný od roku 2015 hradil, přičemž ohledně vyúčtování splatným od listopadu 2017 do února 2018 nebylo žalovaným hrazeno, když tak nehradil fakturovanou cenu za pronajaté zařízení 149,99 Kč, kterážto cena pronájmu byla zahrnuta do vyúčtování. Daňový doklad [číslo] byl dobropisován daňovým dokladem [číslo] splatným 20. 2. 2018, když žalovaný tak dluží z titulu pronájmu zařízení celkem částku ve výši 492,43 Kč (vyúčtování [číslo] výpis z klientského účtu [číslo] od ledna 2010 do prosince 2019 včetně). Žalovaný tedy řádně nehradil sjednanou cenu za pronájem technických zařízení (modemu ve výši 149,99 Kč se splatností listopad, prosinec 2017 a leden a únor 2018), když z titulu dluhu na pronájmu dluží 492,43 Kč. Protože žalovaný opakovaně porušil své povinnosti ze smlouvy, žalobce dle čl. 2 [číslo] obchodních podmínek od smlouvy odstoupil přípisem 10. 1. 2018, kterýžto dopis byl žalovanému zasílán podle čl. 2 všeobecných obchodních podmínek. Na základě odstoupení od smlouvy měl žalovaný dle čl. 7 všeobecných obchodních podmínek za povinnost nepoškozené a funkční pronajaté zařízení vrátit ve lhůtě 7 dnů od ukončení smlouvy na kontaktním místě UPC či na distribučním skladu zaslaným poštou. Žalovaný tuto svou povinnost nesplnil, pronajaté zařízení nevrátil, proto žalobce požaduje smluvní pokutu dle čl. 7 všeobecných smluvních podmínek za každé pronajaté zařízení v celkové výši 6 000 Kč. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván přípisem 20. 1. 2020 právním zástupcem žalobce k úhradě dlužné částky, když žalovaný na předžalobní výzvu nijak nereagoval, stejně jako z jeho strany nebylo reagováno na předcházející výzvy k úhradě dluhu (výzva k úhradě dlužné částky a vrácení zařízení z 20. 4. 2018, odstoupení od smlouvy z 10. 1. 2018, předžalobní upomínka z 20. 1. 2020, poštovní podací arch z 21. 1. 2020).
6. Takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 27. 3. 2019 postoupena na současného žalobce, když žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn přípisem ze dne 2. 4. 2019.
7. Žalobce tedy požaduje po žalovaném úhradu celkové částky 6 492,43 Kč z titulu smluvní pokuty za nevrácené zařízení ve výši 6 000 Kč a dluhu na pronájmu za toto zařízení 492,43 Kč. Sám žalovaný se k žalobě písemně ani ústně nevyjádřil, neuvedl ve věci ničeho právně ani skutkově významného.
8. Co se týče právní kvalifikace této věci, mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo v souladu se zákonem o elektronických komunikacích k uzavření smlouvy o poskytování těchto služeb žalovanému, když smluvní vztah mezi účastníky zanikl odstoupením podle čl. 2 .7.3.2 všeobecných obchodních podmínek. Žalovaný měl v souladu s čl. 7 těchto podmínek povinnost vrátit nepoškozené a funkční zařízení ve lhůtě stanovené ve smluvních ujednáních dle obchodních podmínek od ukončení smlouvy pod sankcí smluvní pokuty za každé nevrácené zařízení v celkové výši 6 000 Kč Smlouva byla uzavřena v roce 2015, soud tedy tuto věc posoudil dle § 3028 odst. 1 OZ dle stávající právní úpravy. Součástí smlouvy o službách elektronických komunikací bylo ujednání, že žalovaný musí řádně a včas ve vyúčtování hradit nájem za pronajaté zařízení, když na tento závazkový vztah ohledně nájmu je nutno pohlížet v režimu § 1721 a násl. OZ, když k uzavření smlouvy došlo podle § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích. Žalovaný měl dle smlouvy povinnost hradit řádně a včas nájemné za pronajaté zařízení, když nájem byl zohledněn ve vyúčtování za každé zúčtovací období. Toto ujednání mezi účastníky je nutno posoudit v režimu nájemní smlouvy dle § 2201 a násl. OZ. Žalovaný měl jako nájemce povinnost řádně a včas hradit nájemné z titulu užívání pronajaté věci dle § 2213 OZ. Povinnost žalovaného řádně a včas hradit nájemné podle § 2217 odst. 1 OZ však žalovaný neplnil, když následně tedy došlo k porušení smluvních ujednání a následnému ukončení smlouvy odstoupením ze strany poskytovatele služeb.
9. Ohledně smluvní pokuty podle čl. 7 všeobecných obchodních podmínek, tato byla sice uvedena a dohodnuta v obchodních podmínkách, když podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se s obchodními podmínkami seznámil, ze smluvních ujednání však nevyplývá, že by smluvní pokuta byla dohodnuta ve smlouvě. Lze konstatovat podle § 2048 a násl. OZ, že smluvní pokuta dohodnutá a uvedená v obchodních podmínkách není v rozporu s právní úpravou smluvní pokuty dle nového občanského zákoníku, ale soud zde musí odkázat na závěry uvedené v nálezu ÚS ČR ze dne 11. 11. 2013, sp. zn. I. ÚS 3512/11, kdy je právě řešena problematika smluvních pokut v rámci uzavřených spotřebitelských smluv. Ujednání, zakládají smluvní pokutu, ze zásady nemohou být toliko a pouze součástí obchodních či obdobných podmínek, ale spotřebitelské smlouvy samotné, tedy listiny, na kterou připojuje spotřebitel (v tomto případě žalovaný) svůj podpis. Poskytování služeb žalovanému bylo ukončeno z důvodu odstoupení od smlouvy. Pokud žalobce požaduje částku 492,43 Kč z titulu dlužného nájemného z jednotlivých částek dluhu, přičemž se nejedná o služby spadající do právního režimu dle § 64 odst. 2 písm. a) zákona o elektronických komunikacích. Jedná se o cenu za jiné služby, tedy za pronájem, kdy o tomto dluhu na pronájmu za pronajaté zařízení může rozhodovat soud, neboť se nejedná o dluh na telefonních či jiných poplatcích ohledně kterých je legitimován rozhodovat Český telekomunikační úřad v rámci správního řízení.
10. Na základě aplikace právní kvalifikace této věci je nutno uvést, že nárok žalobce na smluvní pokutu není důvodný, neboť smluvní pokuta byla sjednána pouze v obchodních podmínkách. Podle nálezu Ústavního soudu, výše uvedeného, je nutno v rámci spotřebitelských smluv smluvní pokutu jako jednu z forem zajištění závazku sjednávat přímo ve smlouvě.
11. Na základě výše uvedeného proto soud ve výroku I. uplatněný nárok na uhrazení částky 6 000 Kč z titulu smluvní pokuty za nevrácené zařízení, tento zamítl, ve výroku II. bylo ohledně dluhu na nájemném za pronajaté zařízení žalobě vyhověno. Žalovaný je v prodlení s úhradou jednotlivých částek nájemného od data následujícího po datu splatnosti té které faktury či vyúčtování po zohlednění poslední fakturované částky na základě dobropisu. Žalovaný je podle § 1968 OZ v prodlení, požadovaná výše zákonných úroků je v souladu s § 2 Vládního nařízení č. 351/2013 Sb.
12. Ohledně nákladů řízení žalobce nebyl úspěšný v této věci, respektive byl úspěšný pouze v požadované částce 492,43 Kč a ve zbývajícím nároku 6 000 Kč byla žaloba zamítnuta. Žalovaný byl tedy úspěšný ve větší míře, než žalobce. Žalovaný s přihlédnutím k jeho nečinnosti náklady řízení nepožadoval, respektive tyto mu nevznikly a soud proto ohledně nákladů řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku, tedy že žádnému z účastníků se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.