39 C 71/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupen advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa žalované o zaplacení částky 23 460,26 Kč s přísl.

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2 261,24 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 20. 8. 2020 do zaplacení, částku ve výši 4 020,11 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 20. 8. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 4 962,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 852,46 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 1 471,40 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 7 224,23 Kč ve výši 8,05 % ročně od 16. 6. 2018 do 19. 8. 2020, a úroku 27 % ročně z částky 7 224,23 Kč od 16. 6. 2018 do zaplacení, ohledně povinnosti žalované zaplatit žalobci částku ve výši 12 215,92 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 8 079,42 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 22 574,14 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 12 215,92 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 8. 2022 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení z částky 12 215,92 Kč ve výši 8,05 % ročně od 23. 8. 2020 do zaplacení, a úroku 27 % ročně z částky 16 236,03 Kč od 23. 8. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení. Žalobce. se svojí žalobou podanou soudu dne 24. 2. 2023 domáhal po žalované zaplacení částky 7 224,23 Kč s kapitalizovanou a procentuální výměrou dohodnutých a zákonných úroků z prodlení a zaplacení částky 16 236,03 Kč rovněž s procentuálně stanovenými a kapitalizovanými dohodnutými a zákonnými úroky z prodlení, a to z titulu smluv, které žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba]). Smlouvou o zápůjčce [číslo] z 8. 8. 2016 bylo žalované zapůjčeno 10 000 Kč, když tuto částku spolu s kapitalizovanými úroky za zápůjčku za dobu trvání smlouvy 1 770 Kč, úroky 27 % ročně dle článku 4 smluvních podmínek a odměny za zpracování půjčky a poplatku za hotovostní inkaso ve výši 2 491 Kč a 4 300 Kč měla žalovaná uhradit v 60 týdenních splátkách po 300 Kč (celkem tedy 18 600 Kč). Žalovaná z titulu této smlouvy hradila splátky, nehradila je však řádně a včas, když celkem zaplatila na této smlouvě 6 736,76 Kč. Žalobce požadoval na jistině smlouvy 7 224,23 Kč, kapitalizované úroky 1 471,40 Kč, kapitalizované zákonné úroky 852,46 Kč a dále pak úroky 27 % a zákonné úroky 8,05 % z jistiny od 16. 6. 2018 do zaplacení. Smlouvou z 22. 6. 2016 byla žalované poskytnuta zápůjčka 21 000 Kč, když tuto zápůjčku měla žalovaná zaplatit spolu s kapitalizovanými úroky za dobu trvání smlouvy a poplatky opět v 60 týdenních splátkách po 650 Kč (celkem tedy 39 000 Kč). I v případě této smlouvy žalovaná nehradila řádně a včas, když na této smlouvě zaplatila celkem částku ve výši 11 838,62 Kč a 5 141,27 Kč po postoupení. Z titulu dluhu na druhé smlouvě žalobce požaduje po žalované uhradit jistinu 16 236,03 Kč, kapitalizované úroky 22 574,14 Kč, kapitalizované zákonné úroky 8 079,42 Kč a úroky v procentuální výměře v dohodnuté výši 27 % a 8,05 % z jistiny od 23. 8. 2022 do zaplacení. Pokud byla žaloba podána s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, příslušné rozkazní oddělení tuto věc postoupilo do sporného řízení„ C“ právě za účelem posouzení nároku žalobce ohledně úroků a poplatků ze zápůjčky (úvěru) a s odkazem na posouzení úvěruschopnosti žalované, když žalobce v žalobě uvedl, že řádně posoudil úvěruschopnost žalované dle právní úpravy platné v době uzavření smluv. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání). Pokud byla žalované doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k rozhodnutí bez jednání, tyto písemnosti byly žalované doručeny fikcí, a to na základě sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo po vrácení nevyzvednuté obsílky z titulu absence poštovní schránky vyvěšeno s poučením žalované na úřední desce soudu dne 18. 5. 2023. Přes poučení v tomto sdělení žalovaná nereagovala, došlo tedy k fikci doručení desátým dnem od data vyvěšení sdělení na úřední desce soudu. Žalovaná zůstala nečinná, nevyjádřila se ani k žalobě ani k aplikaci § 115a o.s.ř., soud tedy naznal, že žalovaná takto dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání. Soud provedl v této věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak výzvou žalované k plnění (§ 142a odst. 1 o.s.ř.) se základním skutkovým a právním rozborem věci, smlouvou o zápůjčce [číslo] z 8. 8. 2016, smlouvou o zápůjčce z 22. 6. 2016, [číslo] smluvními podmínkami k těmto smlouvám, tabulkou umoření z 1. 7. 2018 ohledně smlouvy [číslo] tabulkou umoření z 1. 7. 2018, č. smlouvy [číslo], oznámením žalované ohledně postoupení pohledávek ze 14. 6. 2018, poštovními podacími lístky z 4. 8. 2020 a 13. 7. 2018, seznamem postoupených pohledávek, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 12. 12. 2022, smlouvou o postoupení pohledávek z 14. 6. 2018. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj: Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce ([právnická osoba], [IČO]), když se jedná o obchodní korporaci, která podniká mj. v oblasti poskytování nebankovních úvěrů a zápůjček. Z výpisu z obchodního rejstříku ohledně žalobce je prokázáno, že se rovněž jedná o obchodní korporaci zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, když předmětem podnikatelských aktivit žalobce je rovněž poskytování či zprostředkování spotřebního úvěru a výroba, obchod a služby (výpis z OR ohledně žalobce z 12. 12. 2022). Žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce dvě smlouvy o zápůjčce, a to dne 8. 8. 2016 pod [číslo]. Z obsahu smlouvy vyplývá, že právní předchůdce žalobce žalované poskytl zápůjčku (spotřebitelský úvěr) 10 000 Kč, když tuto částku měla žalovaná zaplatit spolu s poplatkem, kapitalizovanými úroky a poplatkem za hotovostní režim splátek v 60 týdenních splátkách po 310 Kč. Matematickým součinem počtu týdnů splácení a výše splátky soud zjistil, že žalovaná tedy měla uhradit na této zápůjčce (úvěru) 18 600 Kč Smlouva byla se žalovanou uzavřena prostřednictvím obchodního zástupce. Žalovaná na této zápůjčce uhradila ve splátkách, které byly hrazeny nikoliv v dohodnuté výši a značně nepravidelně, celkem částku ve výši 7 738,76 Kč, když tyto platby žalobce započetl na poplatky, úroky a další, když z titulu této smlouvy požaduje po žalované jistinu 7 224,23 Kč, kapitalizované úroky v dohodnuté výši, kapitalizované zákonné úroky a rovněž procentuální výměru úroků v zákonné a dohodnuté výši žalobcem požadované jistiny (smlouvy o zápůjčce z 8. 8. 2016 [číslo] tabulka umoření k této smlouvě na č. l. 24 spisu). V pořadí druhou smlouvu v rámci této věci žalovaná opětně uzavřela s právním předchůdcem žalobce dne 22. 6. 2016 pod [číslo]. Dle této smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka (spotřebitelský úvěr) ve výši 21 000 Kč, když spolu s touto částkou měla žalovaná hradit poplatek z titulu kapitalizovaného úroku za dobu trvání smlouvy, poplatku za administrativní činnosti a hotovostní režim splátek, když žalovaná měla týdně splácet 650 Kč po dobu 60 týdnů, z čehož matematickým součinem vyplývá, že na této smlouvě měla žalovaná uhradit poskytovateli celkem 39 000 Kč. Opětně, jako v případě předchozí smlouvy, žalovaná hradila nepravidelně, když uhradila žalobci celkem částku ve výši 16 979,89 Kč. Tuto celkovou platbu žalobce započetl na dluh, když v rámci v pořadí druhé uzavřené smlouvy požaduje žalobce po žalované na jistině 16 236,03 Kč, kapitalizované úroky 22 574,14 Kč, kapitalizované zákonné úroky 8 079,42 Kč a procentuální výměru úroků v dohodnuté výši 27 % ročně a zákonnou výměru úroků 8,05 % ročně z vyčíslené jistiny od 23. 8. 2022 (smlouva o zápůjčce z 22. 6. 2016 [číslo] tabulka umoření k této smlouvě na č. l. 25 spisu). Pokud žalobce v rámci žalobních tvrzení uváděl v případě obou smluv, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalované, z obsahu výše zmiňovaných smluv o zápůjčce vyplývá, že žádný formulář týkající se příjmů, výdajů žalované a vůbec posouzení schopnosti poskytnuté zápůjčky (úvěry) splácet smlouvy neobsahují, nebyly doloženy ani zákaznické karty, které žalobce zmiňoval ve smlouvě. Z obsahu smluv tedy nevyplývá, že by byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované (smlouvy o zápůjčce, smluv. podmínky k těmto smlouvám). Takto vzniklé pohledávky za žalovanou z titulu zápůjček byly smlouvou o postoupení pohledávek z 14. 6. 2018 postoupeny na současného žalobce ([právnická osoba]), když o postoupení pohledávek byla žalovaná vyrozuměna 14. 6. 2018 (smlouva o postoupení pohledávek z 14. 6. 2018, oznámení žalované o postoupení ze 14. 6. 2018, seznam postoupených pohledávek a poštovní podací lístek z 13. 7. 2018). Právní zástupce žalobce zaslal žalované výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem věci, když z obsahu této výzvy vyplývá, že kromě shora zmíněných smluv o zápůjčce žalovaná uzavřela ještě třetí smlouvu, která však není předmětem tohoto řízení. Žalovaná byla vyzvána k úhradě pohledávek v celkové výši 70 360,53 Kč, nejpozději do 19. 8. 2020, a jak vyplývá ze skutkových tvrzení v žalobě, žalovaná na předžalobní výzvu nereagovala, ničeho ani částečně nezaplatila (předžalobní výzva ze 4. 8. 2020, poštovní podací lístek z téhož data). [jméno] žalovaná, jak již soud uvedl výše, zůstala nečinná, k žalobě se písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřila. Co se týče právní kvalifikace této věci, s ohledem na dataci uzavřených smluv soud podle § 3080 odst. 1 OZ posoudil tuto věc dle právní úpravy platné a účinné v době vzniku závazku. Předmětem závazků žalované byla zápůjčka, která má charakter smlouvy o úvěru. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebním úvěru ve znění platném k datu uzavření závazku dle § 1721 a násl. OZ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy (významné navýšení výše spotřebního úvěru) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných nejen od spotřebitele, tedy od žalované, ale je-li to nezbytné i z databází, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Úvěr je poskytnut tehdy, pokud podle výsledku posouzení úvěruschopnosti je zřejmé, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti úvěr splácet. Při posuzování úvěruschopnosti se posuzuje schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky, zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 OZ soud přihlíží i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodným obohacením je mj. prospěch získaný z neplatného právního úkonu (§ 2991 a násl. OZ). Soud se z úřední povinnosti zabýval především tím, zda poskytovatel úvěru splnil řádně svou povinnost posoudit úvěruschopnost žalované. Byť žalobce uváděl, že tato povinnost byla splněna, jak vyplývá z písemného vyhotovení žaloby, kdy mj. byla zmiňována zákaznická karta, z obsahu smluv o zápůjčce nevyplývá, že by v případě žalované byla řádně zkoumána její úvěruschopnost, kdy zákaznická karta ohledně příjmů, výdajů a další případné listiny týkající se zkoumání úvěruschopnosti žalované doloženy nebyly. Věřitel (právní předchůdce žalobce) měl s odbornou péčí posoudit, zda žalovaná nebude mít zjevný problém úvěry splácet (nález ÚS ČR, sp. zn.

III. ÚS 4129/18), když součástí odborné péče je i taková míra obezřetnosti, že poskytovatel úvěru nespoléhá na údaje tvrzené dlužníkem, ale tyto si sám prověří, či si je nechá doložit (rozhodnutí NSS, sp. zn. 1 As 30/2015). Takovéto rozsáhlé požadavky na důkladné prověřování poměrů jsou dány vývojem spotřebitelských vztahů, když žalobce v rámci tohoto řízení, byť to bylo z jeho strany tvrzeno, neprokázal, že v případě dvou výše zmiňovaných smluv o zápůjčce, byla řádně, obezřetně a v souladu se zákonem prověřována úvěruschopnost žalované, která má, jak vyplynulo z předžalobní výzvy, i další dluhy z titulu zápůjček (úvěrů) od právního předchůdce žalobce. Protože právní předchůdce žalobce dle názoru soudu nepostupoval ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nebyla zkoumána úvěruschopnost žalované, soud pohlíží na obě smlouvy o zápůjčce jako na smlouvy neplatné pro rozpor se zákonem na ochranu spotřebitele (§ 580 odst. 1 OZ, ve spojení s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru), když soud rovněž má za to, že smlouvy jsou neplatné pro rozpor s dobrými mravy (§ 588 OZ, nález ÚS ČR, sp. zn.

III. ÚS 4129/18). V tomto případě se jedná o neplatnost absolutní, kdy ujednání o úrocích a poplatcích v úvěrové smlouvě je neplatné, aniž by tato neplatnost měla být namítána. Pro absolutní neplatnost smlouvy hovoří rovněž i veřejný zájem na zachování veřejného pořádku, tedy princip zodpovědného úvěrování (§ 588 OZ, rozhodnutí ÚS ČR, sp. zn. Pl. ÚS 1/10). V řízení však bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované plnění v částce 10 000 Kč a 21 000 Kč. Jedná se tedy o plnění získané žalovanou bez právního důvodu, kdy žalovaná se podle § 2991 odst. 1 OZ bezdůvodně obohatila. Co se týče plnění 10 000 Kč, žalovaná zaplatila celkem 7 738,76 Kč a k vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka 2 261,24 Kč. V případě druhé smlouvy na částku 21 000 Kč žalovaná zaplatila 11 838,62 Kč a 5 141,27 Kč, když pokud žalovaná obdržela 21 000 Kč, po odečtení dříve uhrazených plateb zbývá z titulu bezdůvodného obohacení uhradit 4 020,11 Kč. S úhradami částky 2 261,24 Kč a 4 020,11 Kč je žalovaná v prodlení od data následujícího po datu, ve kterém měla dobrovolně plnit na základě předžalobní výzvy žalobce. K prodlení došlo podle § 1968 a násl. OZ, výše úroků je v souladu s § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. S ohledem na neplatnost smluv a částečné přiznání nároku z titulu bezdůvodného obohacení soud ve zbývajících uplatněných nárocích žalobu zamítl. Co se týče náhrady nákladů řízení, žalobce požadoval zaplacení částky 23 460,26 Kč, byl úspěšný pouze částečně, a to v méně jak polovině nároku, žalované s ohledem na její částečnou úspěšnost náklady řízení nevznikly, soud proto žádnému z účastníků náklady řízení nepřiznal.