39 C 8/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Václavem Rozmahel jako soudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. Ing. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného pro příjem pošty: ulice a číslo , PSČ obec o zaplacení částky 40 100 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 40 100 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,50 % ročně od 14. 7. 2021 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba ohledně povinnosti žalovaného zaplatit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 167,88 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 780,81 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 40 100 Kč ve výši 9,75 % ročně od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021 a ohledně úroku z částky 40 100 Kč ve výši 29 % ročně od 19. 12. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 3 782 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa žalobkyně], ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu dne 17. 8. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 40 100 Kč, kapitalizovaného úroku 4 780,81 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 7 167,88 Kč, úroku 29 % ročně z částky žalobní jistiny a zákonného úroku z prodlení od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 45 000 Kč. Zápůjčku měl žalovaný spolu s poplatkem 43 343 Kč, úrokem 11 028 Kč, náklady za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 19 940 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a splácení 12 375 Kč splácet v pravidelných měsíčních splátkách 4 908 Kč po dobu 18 měsíců, když poslední splátka činila 4 907 Kč Celkem měl žalovaný zaplatit na zápůjčce 88 343 Kč. Žalovaný uhradil toliko 4 900 Kč, když dluží z titulu vrácení zápůjčky na jistině 40 100 Kč a na dlužných poplatcích 39 768 Kč, když takto vzniklá pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, který požaduje po žalovaném jistinu 40 100 Kč, kapitalizované úroky, kapitalizované zákonné úroky, dohodnuté úroky dle smlouvy 29 % ročně a zákonné úroky z prodlení. Co se týče kapitalizovaného úroku 4 708,81 Kč, jedná se o 29% výměru úroku z jistiny od 24. 7. 2020 do 18. 12. 2020, kapitalizované zákonné úroky činí 9,75 % ročně z jistiny zápůjčky od 28. 2. 2019 do 18. 12. 2020.

2. Žalobce v žalobě dále uvedl, že poskytovatel zápůjčky před jejím poskytnutím s odbornou péčí prověřil schopnost žalovaného půjčku splácet dle zákaznické karty žalovaného.

3. Pokud soud vydal v této právní věci platební rozkaz, nepodařilo se jej žalovanému doručit do vlastních rukou. Z toho důvodu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o.s.ř. zrušen.

4. Žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím bez jednání dle § 115a o.s.ř. Pokud byla žalovanému na zjištěnou adresu pro příjem pošty doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření dle § 115a o.s.ř., tedy vyjádření k rozhodnutí bez jednání, tyto písemnosti měl žalovaný doručeny fikcí, když po vrácení obsílky soudu s poznámkou, že adresát nemá na adrese pro příjem pošty poštovní schránku, soud vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému vyvěšeno na úřední desce soudu 21. 2. 2022.

5. Žalovaný zůstal nečinný, k žalobě ani k postupu soudu ohledně rozhodnutí bez jednání se nevyjádřil. Soud měl tedy za to, že žalovaný nečinností dává najevo svůj souhlas s rozhodnutím bez jednání.

6. Městský soud v Brně provedl v této právní věci dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak smlouvou o zápůjčce z 23. 1. 2019, [číslo] zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr z 22. 1. 2019, oznámením o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021, poštovním podacím lístkem z 25. 1. 2021 a 28. 6. 2021, tabulkou umoření z 12. 1. 2021, výzvou k plnění z 28. 6. 2021, seznamem postoupených pohledávek, smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce z 7. 6. 2018.

7. Po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

8. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence právního předchůdce žalobce ([právnická osoba]), když se jedná o obchodní korporaci, která mj. podniká i v oblasti poskytování nebankovních úvěrů a půjček. Žalobce je rovněž zapsán v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze pod obchodní firmou, se sídlem, identifikačním číslem a v právní formě tak, jak je žalobce ostatně specifikován v záhlaví tohoto rozsudku, když žalobce podniká v oblasti výroby, obchodu a služeb a poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru (výpis z obchodního rejstříku žalobce ze 7. 6. 2018).

9. Žalovaný jako fyzická nepodnikající osoba podal u právního předchůdce žalobce žádost o spotřebitelský úvěr, a to dne 22. 1. 2019, když z obsahu žádosti – zákaznické karty vyplynulo, že žalovaný jako náhradní kontaktní adresu uvedl mj. i adresu na [anonymizována dvě slova] v [obec], když požádal touto písemnou formou o poskytnutí zápůjčky 20 000 Kč s měsíčními splátkami. V příslušných kolonkách bylo zaškrtnuto, že žalovaný bydlí jako nájemník, je svobodný, dosažené vzdělání má učňovské (střední odborné bez maturity) a pracuje jako svářeč (zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr z 22. 1. 2019, smlouva o zápůjčce z 23. 1. 2019).

10. Z tabulky umoření vyplynulo, že žalovaný zaplatil dne 29. 1. 2019 splátku 4 900 Kč, čímž došlo k ponížení původní jistiny zápůjčky na 40 100 Kč, tedy na částku ve výši žalobní jistiny. Žalovaný dále ničeho neplatil, což ostatně vyplynulo i ze skutkových tvrzení žalobce. Žalovaný tak dle požadavku žalobce dluží na jistině zápůjčky 40 100 Kč, kapitalizované úroky 4 780,81 Kč, kapitalizované zákonné úroky 7 167,88 Kč, když je dále požadován i dohodnutý úrok ve smlouvě 29 % ročně z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 a zákonný úrok z prodlení 9,75 % ročně z jistiny, rovněž od 19. 2. 2020. Z logiky věci vyplývá, že co se týče kapitalizovaného úroku 4 780,81 Kč, jedná se o dohodnutý úrok 29 % ročně z jistiny půjčky od 24. 7. 2020 – marné uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky do 18. 12. 2020. Kapitalizovaný úrok je požadován rovněž od 28. 2. 2019 do 18. 12. 2020 ve výši 9,75 % ročně, tj. 7 167,88 Kč (tabulka umoření z 12. 1. 2021).

11. Takto vzniklá pohledávka v žalované výši včetně příslušenství byla smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 postoupena na současného žalobce, když právní předchůdce žalobce přípisem z 6. 1. 2021 oznámil žalovanému postoupení pohledávky (smlouva o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020, oznámení žalovanému o postoupení pohledávky z 6. 1. 2021, poštovní podací lístek z 25. 1. 2021, seznam postoupených pohledávek bez bližší specifikace o dlužnících).

12. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzván podáním 28. 6. 2021 k úhradě dlužné částky, kde žalovaný byl vyzván k úhradě celkového dluhu 100 104,03 Kč ve lhůtě do 13. 7. 2021 (předžalobní výzva z 28. 6. 2021, poštovní podací arch, podací lístek – dopis online z 28. 6. 2021).

13. Sám žalovaný zůstal v této věci nečinný, když z kontaktní adresy jím uvedené ve smlouvě si obsílku nevyzvedl, ani nereagoval na sdělení soudu dle § 49 odst. 4 o.s.ř. Žalovaný tedy zůstal nečinný, neuvedl ničeho právně ani skutkově podstatného či významného pro posouzení této věci.

14. Podle ustanovení § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji využil dle libosti a po čase vrátil věci stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

15. Podle ustanovení § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky v měně dle § 2396 OZ.

16. Podle ustanovení § 2399 odst. 1 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do 1 měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

17. Podle ustanovení § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

18. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy (spočívající ve významném navýšení celkové výše úvěru) posoudí úvěruschopnosti spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných nejen od spotřebitele, ale pokud je to i nezbytné, i z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů, když spotřebitelský úvěr je poskytnut tehdy, jestliže z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posuzuje schopnost spotřebitele splácet měsíční splátky porovnáním příjmů, výdajů spotřebitele způsobem plnění dosavadních dluhů. Hodnota majetku je zohledňována tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být v části či zcela splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami, nebo že z finanční situace spotřebitele vplývá, že bude schopen splácet úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Po aplikaci shora prokázaného skutkového děje k právní kvalifikaci této věci, je možno konstatovat, že s ohledem na příslušnou právní úpravu upravující problematiku poskytování spotřebitelského úvěru jako závazkového právního vztahu dle § 1721 a násl. OZ, se soud z úřední povinnosti zabýval především tím, zda žalobce, resp. jeho právní předchůdce jako věřitel ze smlouvy o zápůjčce splnil beze zbytku před uzavřením smlouvy svou povinnost, totiž posoudit úvěruschopnost žalovaného jako dlužníka, když lze mít za to, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena se žalovaným jako se spotřebitelem dle § 419 OZ, neboť, byť tato smlouva byla nazvána jako smlouva o zápůjčce, jedná se v podstatě o smlouvu o poskytnutí úvěru, a to úvěru spotřebitelského dle § 2395 OZ, s přihlédnutím k zákonu o spotřebitelském úvěru. Povinnost věřitele posuzovat řádnou úvěruschopnost žadatele neboli povinnost žalovaného řádně a včas úvěr splácet, vyplývá nejen ze zákona, kdy poskytovatel úvěru má povinnost snažit se získat od dlužníka nutné údaje pro posouzení jeho úvěruschopnosti včetně výstupů z vnějších databází, které blíže umožňují posouzení úvěruschopnosti žalovaného i z jiných zdrojů (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel zápůjčky musí s přihlédnutím k nálezu ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18, s řádnou odbornou péčí posoudit, zda dlužník, tedy žalovaný nebude mít zjevný problém úvěr splácet, když součástí takovéto odborné péče je i přiměřená a nutná obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá pouze a toliko na údaje o schopnosti dlužníka úvěr splácet, ale údaje tvrzené dlužníkem si musí sám ověřit, nechá si je případně od dlužníka doložit dle rozhodnutí NSS, č. j. 1 As 30/2015-39. Z karty zákazníka vyplývá, resp. bylo prokázáno, že žalovaný doložil pracovní smlouvu a potvrzení o příjmu z 21. 1. 2019, když bez jakéhokoliv doložení byl proveden odhad měsíčních výdajů žadatele 10 000 Kč, bez toho aniž by byly zkoumány okolnosti týkající se nákladů na bydlení, kde sám žalovaný zaškrtl kolonku, že bydlí jako nájemník. Nebyly zohledněny tedy žádné údaje a náklady týkající se bydlení žalovaného, kdy tento uvedl, že nemá žádné splátky jiných dluhů, když pokud by žalobce či jeho právní předchůdce vstoupil do příslušných databází případných exekucí nebo evidencí dlužníků, zjistil by a ověřil by si, zda žalovaný skutečně nemá žádné dluhy, potažmo exekuce. Soud, pokud byly konstatovány měsíční výdaje 10 000 Kč, bez zohlednění případných dalších nákladů na bydlení při čistém příjmu žalovaného 31 800 Kč, soud tedy dospěl k závěru, že žalobce nedostatečně splnil svou povinnost s ohledem na judikaturu tak, jak je výše uvedeno, a řádně a důkladně si neprověřil poměry žalovaného, když takovéto důkladné prověřování je dáno především dosavadním vývojem spotřebitelsko-úvěrových a zápůjčních vztahů a poskytováním úvěrů poskytovaných nebankovními subjekty. Negativní celospolečenské dopady takovýchto smluv, kdy ostatně žalobce nikterak nezohlednil, z jakého důvodu byla žalovanému poskytnuta částka 45 000 Kč, když z doložené žádosti o spotřebitelský úvěr vyplývá, že žalovaný požadoval pouze a toliko 20 000 Kč. S přihlédnutím k tomu, že žalobci byl poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč, tedy vyšší, než bylo z jeho strany požadováno, při shora uvedeném prověření, a to nedostatečném prověření poměrů žalovaného, žalobce, resp. jeho právní předchůdce by při poskytnutí úvěrové míry vyšší, než bylo dlužníkem požadováno, měl tedy důkladněji a podrobněji prověřit majetkové, výdělkové a osobní poměry žalovaného, když lze konstatovat, že pokud žalovaný uvedl v žádosti o spotřebitelský úvěr další dvě adresy, resp. náhradní kontaktní adresu na ulici [ulice a číslo] v [obec], soud žalovanému na tuto adresu doručoval, neboť na adrese [obec a číslo] si žalovaný také obsílku nevyzvedával, žalobce, resp. jeho právní předchůdce nedoložil, zda se tedy jednalo o adresy uvedené žalovaným, nebo zda byl doložen nějaký doklad svědčící o tom, že žalovaný je na této adrese kontaktní, resp. že se zde zdržuje a přebírá poštu. Soud má rovněž za to, že jestliže žalovanému byl poskytnut úvěr 45 000 Kč a tzv. poplatek za zápůjčku činí 43 343 Kč, tedy téměř 100 % půjčené částky, lze mít rovněž i v této věci za to, že podle § 580 odst. 1 OZ, ve spojení s § 86 zákona o spotřebitelských úvěrech, je tato smlouva v rozporu se zákonem na ochranu spotřebitele, ale je také s ohledem na téměř stoprocentní tzv. poplatek za zápůjčku v rozporu s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 OZ.

22. Soud tedy pohlíží ve smyslu § 588 OZ na doloženou smlouvu o zápůjčce, kterou byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr, jako na absolutně neplatnou, když však žalobce v řízení prokázal, že žalobci byla z titulu zápůjčky poskytnuta částka 45 000 Kč a žalovaný na splátce uhradil 4 900 Kč. Ve výši žalobní jistiny, tedy v částce 40 100 Kč je nutno pohlížet na nesplácení úvěru žalovaným jako na bezdůvodné obohacení, když žalovanému byla dle § 2991 odst. 1 (neplatná smlouva) poskytnuta částka 45 000 Kč bez právního důvodu a žalovaný na této částce uhradil 4 900 Kč. Žalovaný se tedy obohatil v částce 40 100 Kč, když toto bezdůvodné obohacení nebylo žalovaným vráceno po datu určeném v předžalobní výzvě jako poslední den lhůty k plnění, tedy do 13. 7. 2021. Od data následujícího po tomto datu, tedy od 14. 7. 2021 je žalovaný v prodlení dle § 1968 a násl. OZ s vydáním bezdůvodného obohacení, proto soud kromě vydání bezdůvodného obohacení ve výši 40 100 Kč odsoudil žalovaného i k povinnosti zaplatit žalobci úroky z prodlení dle § 1968 a násl. OZ, kde výše úroků v zákonné výši je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve výroku I. z titulu vrácení bezdůvodného obohacení proto soud žalobě vyhověl v částce 40 100 Kč s příslušenstvím ve výši zákonného úroku z prodlení od 14. 7. 2021 do zaplacení, neboť žalovaný přijetím této částky se bezdůvodně obohatil a povinnost vrátit bezdůvodné obohacení mu vznikla až marným uplynutím lhůty v předžalobní výzvě. Na základě výše uvedených důvodů soud ve výroku II. tohoto rozsudku další požadavky žalobce na zaplacení kapitalizovaného zákonného a dohodnutého úroku z prodlení včetně zákonného úroku z prodlení od 19. 12. 2020 do 13. 7. 2021 a dohodnutého úroku 29 % ročně ze žalobní jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení zamítl, neboť věc byla posouzena jako bezdůvodné obohacení žalovaného z titulu neplatně uzavřené smlouvy o zápůjčce (spotřebitelském úvěru).

23. Co se týče náhrady nákladů řízení, žalobce byl úspěšný, byť z jiných právních důvodů, v žalobní jistině, soud tedy dle § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal žalobci požadovanou výši nákladů řízení, a to soudní poplatek 1 604 Kč, dále pak odměnu za tři úkony právní služby (převzetí zastoupení, podání žaloby a předžalobní výzva k plnění) při sazbě 500 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 bod 3 vyhl. 177/1996 Sb.). Ke každému úkonu soud připočetl hotové výdaje 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhl. 177/1996 Sb.). V součtu tak činí odměna za právní zastoupení částku 1 800 Kč, kterážto byla navýšena o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Žalovaný tak musí zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení v součtu částku specifikovanou ve výroku III.

24. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.