Městský soud v Brně · Rozsudek

39 C 84/2023

č. j. 39 C 84/2023-116

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-25 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2026:39.C.84.2023.1

Citované zákony (7)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Rozmahelem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného Anonymizováno t. č. bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 14 733 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 733 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 5. 3. 2023 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádnému z účastníků se nepřiznává právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Městský soud v Brně již jednou v této věci rozhodl rozsudkem ze dne 23. 6. 2023, č. j. , spisová značka, , tak, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 733 Kč s příslušenstvím, když, pokud se žalobce domáhal úhrady celkové částky ve výši 26 253 Kč s příslušenstvím, v rozsahu částky 5 667 Kč s příslušenstvím z částky 2 400 Kč a částky 2 500 Kč a 5 853 Kč byla žaloba zamítnutá, když ohledně částky 14 733 Kč tato částka byla posouzena jako bezdůvodné obohacení žalovaného, ohledně zamítavé části výroku II. původního rozsudku byla žaloba zamítnuta z důvodu toho, že žalobce jako poskytovatel zápůjčky dostatečně neposoudil úvěruschopnost žalovaného.

2. V předcházejícím řízení byl žalovaný zastoupen soudem ustanoveným opatrovníkem, neboť žalovaný byl v té době neznámého pobytu a na adrese , adresa, v Brně se nezdržoval.

3. Opatrovník žalovaného podal proti rozsudku soudu prvého stupně, a to proti přísudečnému výroku I. a výroku III. (náklady řízení) odvolání s tím, že provedené důkazy neprokazují, že by žalobce jednal s osobou žalovaného, a že by žalovaný byl vlastníkem bankovního účtu číslo , č. účtu, , či k němu měl přístup nebo dispoziční oprávnění. Závěr soudu, že žalovanému byla na bankovní účet připsána částka 15 000 Kč, z provedeného dokazování nevyplývá.

4. Na základě podaného odvolání Krajský soud v Brně svým usnesením ze dne 11. 10. 2024, č. j. , spisová značka, , rozsudek soudu prvého stupně v napadených výrocích I. a III. zrušil a v tomto rozsahu vrátil soudu prvého stupně k dalšímu řízení s tím, že jestliže nebylo prokázáno, že žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu, nelze vycházet ani z toho, že požadoval zaslání peněz na účet uvedený ve smlouvě. Z potvrzení banky provedeného důkazu nevyplývá, že by účet příjemce byl účtem žalovaného, respektive že by s penězi na účtu mohl tento disponovat. Závěr soudu o bezdůvodném obohacení žalovaného tedy nemá oporu v provedeném dokazování s tím, že žalobce bude poučen dle § 118a odst. 3 o důkazní povinnosti a tyto navržené důkazy je nutno provést.

5. Žalobce navrhl bez poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. v rámci omluvy neúčasti na nařízeném jednání dne 5. 3. 2025, kdy navrhl učinit dotaz na příslušný bankovní ústav, kdo je majitelem účtu číslo , č. účtu, , a zda v období od 28. 11. 2021 do 2. 12. 2021 byla na tento bankovní účet připsána částka 15 000 Kč od žalobce.

6. V mezidobí byla zjištěna adresa trvalého bydliště na , Anonymizováno, , a to právě ze sdělení , Anonymizováno, a. s. ze dne 21. 2. 2025 ohledně majitele účtu číslo , č. účtu, , kterým je dle identifikačních údajů žalovaný.

7. Na tuto adresu se žalovanému podařilo doručit (, Anonymizováno, , , jméno FO, Mesto), a to prostřednictvím dožádaného , Anonymizováno, , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , když žalovanému byla doručena žaloba a výzva k vyjádření dle § 114b o. s. ř. včetně rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Tyto písemnosti měl žalovaný doručeny dožádaným soudem dne 5. 5. 2025, když žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ani soudu nesdělil, jaký vážný důvod mu ve vyjádření brání. Pokud soud nařídil jednání v této věci na den 17. 12. 2025, s náhradním termínem 14. 1. 2026 a 18. 2. 2026, přičemž žalovaný byl opětně obesílán prostřednictvím dožádaného soudu, žalobce, respektive jeho právní zástupce se z neúčasti na těchto jednáních omlouval. Na adrese bydliště žalovaného na , Anonymizováno, se následně nepodařilo doručit.

8. S ohledem na zjištěný pobyt žalovaného na , Anonymizováno, soud usnesením ze dne 13. 6. 2025, č. j. , spisová značka, , opatrovnictví žalovaného zrušil z důvodu dohledání jeho bydliště, když bylo tímto usnesením zároveň rozhodnuto o odměně soudem ustanoveného opatrovníka.

9. S ohledem na nedoručení písemností žalovanému na adrese jeho bydliště na , Anonymizováno, , soud pátral v mezidobí po pobytu žalovaného, když zjistil, že u zdejšího soudu bylo zahájeno několik exekučních řízení vůči žalovanému, když žalovaný je v současné době identifikován adresou , adresa, v , Anonymizováno, . Soud v této věci nařídil jednání na den 18. 2. 2026, když žalovaný byl obesílán na nově zjištěnou adresu současného pobytu. Obsílka soudu obsahující předvolání k jednání byla žalovanému doručena fikcí, a to dle § 49 odst. 4 o. s. ř., kteréžto sdělení s poučením žalovanému bylo vyvěšeno na úřední desce soudu 11. 2. 2026, přičemž obsílka žalovanému na adresu v Zálužicích se vrátila nevyzvednutá z důvodu absence domovní schránky, přičemž z obsahu obsílky je zřejmé, že tato byla uložena na příslušném poštovním úřadu a žalovaný byl vyrozuměn o uložení této obsílky s možností jejího vyzvednutí. Soud tedy s ohledem na údaje , právnická osoba, na obsílce žalovaného má za to, že žalovaný se na této adrese zdržuje, když s ohledem na nevyzvednutí obsílky byla tato opětně vrácena zpět, a soud posléze vydal sdělení dle § 49 odst. 4 o. s. ř. s poučením žalovanému, které bylo vyvěšeno na úřední desce soudu.

10. Žalovaný má tedy doručení vykázáno uložením, nicméně k žalobě a zůstatku uplatněného nároku se žádným způsobem písemně či jinou relevantní formou nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil.

11. Soud v této věci opětně provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to smlouvou o zápůjčce z 30. 1. 2021, potvrzením o provedené platbě z 16. 11. 2022, poštovním podacím archem z 2. 3. 2023, předžalobní výzvou z 1. 3. 2023, upomínkami ze dnů 16. 1. 2022, 27. 1. 2022, oznámením o zesplatnění z 15. 2. 2022, všeobecnými obchodními podmínkami žalobce, výzvami k úhradě z 24. 2. 2022, 9. 3. 2022, sdělením , právnická osoba, . z 21. 2. 2025, přehledem transakce na účtu z 30. 11. 2021 s identifikací banky protistrany a identifikace klienta ohledně poskytnutí zápůjčky, duplicitně připojeným sdělením , právnická osoba, . z 21. 2. 2025 s přehledem transakcí na účtu žalovaného, když soud po zhodnocení těchto výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal za prokázaný tento následující skutkový děj:

12. Z jiné úřední činnosti soudu je mu známa existence žalobce jako obchodní korporace, která podniká mimo jiné v oblasti poskytování či zprostředkování úvěrů a půjček. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem bylo zapůjčení částky 15 000 Kč na účet číslo 1035309969/6100 ve lhůtě dvou dnů od data účinnosti smlouvy. Žalovaný měl kromě zápůjčky žalobci vrátit i poplatek 5 400 Kč, celkem tedy 20 400 Kč ve třech splátkách po 6 800 Kč. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena žalovaným na základě poskytnutí elektronického podpisu, jedinečným kódem PIN, který byl zaslán na telefonní číslo klienta, když se mělo jednat o prostý elektronický podpis dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb. Ze sdělení , právnická osoba, . bylo prokázáno, že co se týče účtu číslo , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, ., tento účet je veden na jméno žalovaného, který byl specifikován rodným číslem , RČ, , když žalovaný měl tento účet zřízen jako fyzická osoba. Žalovaný je slovenský státní příslušník s trvalým bydlištěm na adrese Oškerda 12, , jméno FO, Mesto. Z přehledu pohybů na účtu bylo rovněž prokázáno, že dne 30. 11. 2021 byla na tento účet na jméno žalovaného u , právnická osoba, . připsána částka 15 000 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že tento účet již není aktivní, a to od 6. 6. 2024, když žalovaný měl tento účet u , právnická osoba, . otevřen na měnu CZK a euro. Co se týče případného posouzení úvěruschopnosti žalovaného, ze smlouvy o zápůjčce vyplynulo, že žalovaný pouze potvrdil, že se seznámil s obsahem smlouvy a obchodních podmínek, když, co se týče osobních, finančních a dalších poměrů žalovaného, i když žalobce v žalobě tvrdil, že v době před uzavřením smlouvy si takovéto informace od žalovaného vyžádal, ze smlouvy o zápůjčce ani z obchodních podmínek nevyplývá, jaké informace ohledně úvěruschopnosti žalovaného byly poskytnuty a jak sám žalobce si úvěruschopnost žalovaného prověřil. Pokud měly být určité údaje uvedeny na zákaznické kartě na jméno žalovaného, žádná zákaznická karta doložena nebyla.

13. Je nepochybné, že žalovaný jako fyzická osoba slovenského státního občanství v době pobytu na území ČR uzavřel se žalobcem smlouvu o zápůjčce, a to dálkovým přístupem formou poskytnutého PIN na telefonu žalovaného, když na základě takto uzavřené smlouvy byla žalovanému bez řádného posouzení jeho úvěruschopnosti poskytnuta částka ve výši 15 000. Na této částce uhradil žalovaný nezjištěným způsobem 267 Kč, když soud posoudil smlouvu o zápůjčce dle § 561 odst. 1 věta prvá OZ, s přihlédnutím k § 7 zákona o elektronickém podpisu a čl. 3 odst. 11 a odst. 12 nařízení Rady EU číslo 910/2014 jako smlouvu neplatnou, neboť žalobce nesplnil své povinnosti dle §§ 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost poskytovatele zápůjčky či úvěru vyplývá rovněž z nálezu ÚS ČR, sp. zn. III. ÚS 4129/18.

14. Ze všech těchto důvodů má tedy soud za to, že smlouva o zápůjčce je dle § 588 OZ, ve spojení s §§ 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, když však s ohledem na sdělení , právnická osoba, . je nepochybné, že žalovaný byl majitelem účtu uvedeného v neplatné smlouvě o zápůjčce, na kterýžto účet byla žalobcem bez právního důvodu žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč, přičemž na této částce uhradil žalovaný 267 Kč.

15. Soud proto zbývající uplatněný nárok ve výši 14 733 Kč posoudil jako bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1 OZ, s přihlédnutím k § 2991 odst. 2 OZ, neboť žalovanému bylo ze strany žalobce poskytnuto plnění ve výši 15 000 Kč z neplatného právního úkonu, když na této poskytnuté částce uhradil žalovaný 267 Kč. Ostatně z písemného odůvodnění původního rozsudku z 23. 6. 2023, na který soud pro stručnost odkazuje, vyplývá, že žalovaný na částce, vyjma 267 Kč, ničeho nesplácel, byť byl žalobcem a inkasní agenturou několikrát vyzýván. Co se týče částky 14 733 Kč, tato částka nebyla dosud žalovaným ani částečně hrazena, když se jedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného. Žalovaný je povinen ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1 OZ toto bezdůvodné obohacení vydat žalobci jako ochuzenému. Ze všech těchto důvodů proto soud, co se týče nároku na zaplacení částky 14 733 Kč s příslušenstvím v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2023 vyhověl, když žalovaný je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od data následujícího po datu, ve kterém měl žalovaný dle předžalobní výzvy hradit. Ve zbývajícím rozsahu soud tedy shledal žalobu jako důvodnou, když v intencích právního názoru Krajského soudu v Brně bylo prokázáno, že osoba žalovaného měla u , právnická osoba, . zřízen účet, na který byla připsána žalobcem částka 15 000 Kč. Na této částce žalovaný uhradil 267 Kč, když, pokud následně ničeho na této částce nevrátil, dluží tak žalobci z titulu bezdůvodného obohacení přisouzenou částku 14 733 Kč.

16. Prodlení žalovaného nadále trvá od data následujícího po datu, ve kterém mohl dobrovolně plnit, požadovaná výše úroků je v souladu s příslušnou právní úpravou.

17. Co se týče náhrady nákladů řízení, kdy soud o nákladech řízení rozhodl tak, že se žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, žalobce požadoval z titulu zápůjčky celkem 26 253 Kč, přičemž byl úspěšný v částce 14 733 Kč z jiného právního důvodu, než jím bylo tvrzeno a uváděno. Po odpočtu úspěchu žalovaného od úspěchu žalobce lze konstatovat, že úspěch žalobce je tedy nepatrný, přičemž s ohledem na všechny okolnosti této věci má soud za to, že je plně namístě odůvodněno, aby žádné ze stran sporu náklady řízení nebyly přiznány dle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť účastníci měli téměř shodný poměr úspěchu a neúspěchu v tomto řízení a žalobce byl úspěšný v nepatrné částce. Soud tedy o nákladech řízení rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.