39 C 9/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Rozmahelem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky 89 499 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 89 499 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 7 892,89 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 644,27 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 89 499 Kč ve výši 14,75 % ročně od 18. 5. 2024 do zaplacení, úrok z částky 89 000 Kč ve výši 14,75 % ročně od 18. 5. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 28 320,03 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, , tituly před jménem, , advokáta se sídlem , Jméno advokáta B, /, Anonymizováno, , , adresa, , rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 6. 12. 2024 domáhal po žalovaném zaplacení částky s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to z titulu toho, že právní předchůdce žalobce (, právnická osoba, .) uzavřel se žalovaným 2. 5. 2022 smlouvu o povoleném debetu (minusovém zůstatku) na běžném účtu číslo , Anonymizováno, . když žalovaný, takto mohl prostřednictvím svého účtu čerpat úvěr formou přečerpání účtu do sjednaného limitu. Součástí smluvních ujednání účastníků byl ceník, všeobecné obchodní podmínky. Povolený debet byl zřízen do částky 100 000 Kč a v případě jeho překročení se jednalo o porušení smlouvy a vznik nepovoleného záporného zůstatku. Takto povolený debet se žalovaný zavázal splácet prostřednictvím svého běžného účtu, když měl povinnost udržovat na svém účtu dostatek finančních prostředků. Debet byl úročen dohodnutým úrokem 14,75 % ročně. Žalovaný se do nepovoleného záporného zůstatku dostal a nezajistil dostatek finančních prostředků pro úhradu příchozích transakcí. Z toho důvodu byl úvěr formou debetu zesplatněn k datu 17. 5. 2024. Žalovaný dluží z titulu jistiny úvěru 89 000 Kč, poplatky 499 Kč, smluvený úrok k datu 17. 5. 2024 ve výši 644,27 Kč, úrok z prodlení k témuž datu 7 892,89 Kč, když žalobce dále požaduje smluvené úroky 14,75 % ročně z neuhrazené jistiny úvěru a zákonné úroky z prodlení z částky 89 499 Kč, když tato částka se sestává z jistiny úvěru a poplatků. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, ale bez výsledku. Takto vzniklá pohledávka byla postoupena na současného žalobce.

2. Žalovanému byla žaloba s výzvou k vyjádření doručena na adresu jeho bydliště, pod kterou je specifikován v záhlaví rozsudku. K doručení těchto písemností žalovanému došlo fikcí, když po marném uplynutí úložní lhůty byla obsílka se žalobou a výzvou k vyjádření vložena dne 19. 2. 2025 do poštovní schránky žalovaného na adrese jeho bydliště. Žalovaný se k žalobě písemně ani jinou relevantní formou nevyjádřil.

3. Pokud soud nařídil v této věci jednání, soud žalovaného k nařízenému jednání dne 21. 5. 2025 opětovně obesílal v rámci předvolání, když obsílka se vrátila zpět s tím, že adresát nemá domovní schránku. Protože však se jedná o bydliště žalovaného, na kterém si dříve převzal poštu, respektive korespondence soudu mu byla vložena do schránky, soud vydal sdělení dle § 49 odstavec 4 o.s.ř., které bylo s poučením žalovanému dne 6. 5. 2025 vyvěšeno na úřední desce soudu. Žalovaný na poučení v tomto sdělení nereagoval, obsílku si nevyzvedl. K doručení tedy došlo fikcí desátým dnem od data vyvěšení shora zmíněného sdělení na úřední desce soudu. Žalovaný se k nařízenému jednání dne 21. 5. 2025 nedostavil, když právní zástupce žalobce na žalobě trval.

4. Soud v této věci provedl dokazování čtením listinných důkazů, a to prohlášením o splatnosti dluhu z 17. 5. 2024, návrhem smlouvy o debetu na běžném účtu z 2. 5. 2022, akceptací návrhu z 2. 5. 2022, přehledem podacích čísel z 26. 8. 2024, vyrozuměním o postoupení pohledávky z 16. 9. 2024, podacím lístkem na č. l. 20, výzvou z 11. 11. 2024, ceníkem produktů a služeb, produktovými podmínkami, potvrzením o úplatě, smlouvou o postoupení pohledávek z 27. 8. 2024, seznamem postoupených pohledávek, všeobecnými obchodními podmínkami, výpisem z obchodního rejstříku ohledně žalobce.

5. Po zhodnocení výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal soud za prokázaný tento následující skutkový děj:

6. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známo, že právní předchůdce žalobce , právnická osoba, ., IČO , IČO, je obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, když předmětem podnikatelských aktivit žalobce, respektive jeho právního předchůdce, je mimo jiné podnikání v oblasti bankovnictví, tedy i vedení účtů, poskytování úvěrů a půjček. Žalobce je rovněž obchodní korporací zapsanou v obchodním rejstříku Městského soudu v Praze, když předmětem podnikatelských aktivit žalobce je výroba, obchod a služby a poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru.

7. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 27. 8. 2024 uzavřena smlouva číslo 12/2022/20, jejímž předmětem bylo postoupení pohledávek dle rámcové smlouvy o postupování pohledávek číslo 12/2022 ze dne 27. 12. 2022. Na základě smluvního vztahu mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným proto také došlo k postoupení pohledávky z titulu neuhrazeného debetu za žalovaným na současného žalobce. O postoupení pohledávky byl žalovaný vyrozuměn, když postoupení pohledávek bylo sjednáno jako úplatné (potvrzení úplaty z 3. 9. 2024, smlouva o postoupení pohledávek číslo 12/2022/20 z 27. 8. 2024, seznam postoupených pohledávek, výpis z obchodního rejstříku ohledně žalobce ze dne 12. 12. 2022, vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne 16. 9. 2024, poštovní podací lístek).

8. Žalovaný jako klient právního předchůdce žalobce měl u právního předchůdce zřízen běžný účet číslo , č. účtu, , když pod registračním číslem , Anonymizováno, /PD podal žalovaný u právního předchůdce návrh na uzavření smlouvy o povoleném debetu na jeho běžném účtu. Z obsahu návrhu soud zjistil, že žalovaný touto formou požádal o povolený debet (minusový zůstatek) až do částky 100 000 Kč s výší úrokové sazby 21,9 % ročně. Tento návrh na uzavření smlouvy o povoleném debetu právní předchůdce žalobce dne 2. 5. 2022 akceptoval (návrh na uzavření smlouvy o povoleném debetu ze dne 2. 5. 2022, certifikát podpisů, akceptace návrhu na smlouvu o povoleném debetu na běžném účtu ze dne 2. 5. 2022).

9. Žalovanému byl touto formou poskytnut úvěr, který mohl čerpat přečerpání běžného účtu do sjednaného limitu, když žalovaný na druhou stranu měl na svém účtu mít oproti právu průběžně čerpat peněžní prostředky do sjednaného debetního limitu pro úhradu svých závazků vůči žalobci právě z titulu debetu. Součástí smluvních ujednání mezi účastníky byly i poplatky dle smlouvy a ceníku včetně pojištění (smlouva o povoleném debetu uzavřená návrhem a akceptací, produktové a všeobecné obchodní podmínky, ceník). Žalovaný účet čerpal, nesplnil však svou povinnost, aby se nedostal do nepovoleného záporného zůstatku, když z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že žalovaný neměl na svém běžném účtu finanční prostředky pro hrazení svých závazků z povoleného debetu. Ze všech těchto důvodů proto žalovaný neuhradil debet ve výši jistiny úvěru 89 000 Kč, když k tomuto je nutno připočíst i poplatky 499 Kč. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu na debetu, ničeho nezaplatil, proto žalobce využil svého oprávnění a prohlásil nevyrovnaný minusový zůstatek na účtu za okamžitě splatný ve výši 89 000 Kč na jistině a 499 Kč na poplatcích. K tomuto je nutno připočíst smluvený úrok 644,27 Kč k datu 17. 5. 2024, když kapitalizovaná výše smluveného úroku za požadované období odpovídá dohodnuté úrokové sazbě 14,75 % ročně. Žalobce rovněž požaduje úrok z prodlení v zákonné kapitalizované výši 7 892,89 Kč rovněž k datu zesplatnění úvěru 17. 5. 2024. Prodlení žalovaného nadále trvá, proto žalobce dále od data 18. 5. 2024 požaduje procentuální výměru úroků z prodlení a zákonný úrok z prodlení dle § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. K tomuto soud uvádí, že žalobce požaduje dohodnutý úrok ve výši v době rozhodné platných úroků z prodlení v procentuální výměře, kdy takto došlo k ponížení procentuální výměry dohodnutých úroků oproti smluvním ujednáním (smlouva o debetu, obchodní podmínky, ceník, výpisy z účtu žalovaného).

10. Jak již soud uvedl výše, sám žalovaný neuvedl v této věci ničeho právně ani skutkově podstatného a významného, když v souladu s § 142a odstavec 1 o.s.ř. byl žalovaný upomenut před podáním žaloby předžalobní upomínkou k úhradě dluhu, na což nereagoval. Žalovaný nereagoval ostatně žádným způsobem ani v tomto řízení, neprokázal ani, že by jeho závazek vůči žalobci, byť částečně, zanikl splněním. Navíc právní zástupce žalobce přítomný na jednání uvedl, že žalovaný v mezidobí ničeho nezaplatil.

11. Co se týče právní kvalifikace této věci, v řízení bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo ve smyslu ustanovení § 1721 a násl. OZ, s přihlédnutím k § 1724 odstavec 1 OZ k uzavření závazkového vztahu, když mezi žalobcem, respektive jeho právním předchůdcem žalobce a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o vedení běžného účtu podle § 2662 a násl. OZ. V souvislosti s vedením účtu na jméno žalovaného právním předchůdcem žalobce žalovaný učinil návrh na povolení debetu na tomto účtu až do výše 100 000 Kč. Právní předchůdce tak tento návrh akceptoval a tímto došlo ve smyslu § 2395 a násl. OZ k uzavření smlouvy o úvěru, který žalovaný mohl čerpat prostřednictvím povoleného debetu (minusového zůstatku), když však měl povinnost zároveň mít na svém účtu dostatek finančních prostředků k vyrovnání svých závazků vůči právnímu předchůdci žalobce. Na základě akceptace návrhu a vzniku smlouvy o úvěru žalobce (jeho právní předchůdce) dostál svým povinnostem dle § 2398 odstavec 1 OZ a žalovanému zřídil na jeho účtu povolený debet. Žalovaný měl ve smyslu § 2399 odstavec 1 OZ čerpaný debet vyrovnat, respektive splácet a mít na svém účtu dostatek finančních prostředků pro vyrovnání vzniklých závazků z titulu povoleného debetu. Žalovaný však tyto finanční prostředky na účtu neměl, účet přivedl do debetu do výše 89 000 Kč. K nepovolenému debetu byly žalovanému účtovány i poplatky a úroky. Požadovaná výše úroků v zákonné výši je v souladu s § 1968 OZ, s přihlédnutím k § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb. Pokud žalobce požaduje z titulu postoupení pohledávky i dohodnutý úrok ve výši 14,75 % ročně, jedná se o úrok odpovídající v zákonné výši úroku z prodlení, když původní sjednaná výše dohodnutého úroku byla takto ponížena. Pokud soud provedl kontrolní přepočet kapitalizovaného i zákonného úroku z prodlení, dospěl k závěru, že kapitalizovaná výše do 18. 5. 2024 odpovídá dohodnuté a požadované úrokové sazbě dohodnutého i zákonného úroku z prodlení. Prodlení žalovaného nadále trvá, a to od 18. 5. 2024 (datum následující po zesplatnění debetu), soud proto žalobě vyhověl, i co se týče procentuální výměry dohodnutých a zákonných úroků z prodlení.

12. Po aplikaci právní kvalifikace této věci k prokázanému skutkovému ději soud konstatuje, že žaloba je důvodná, a proto jí také bylo v celém rozsahu vyhověno.

13. Úspěšnému žalobci soud přiznal dle § 142 odstavec 1 o.s.ř. náklady řízení, a to soudní poplatek 3 580 Kč. Kromě soudního poplatku byly přiznány i náklady za právní zastoupení (4 úkony právní služby, a to převzetí zastoupení, výzva žalovanému k plnění, podání žaloby a účast na jednání soudu 21. 5. 2025) při sazbě 4 700 Kč za úkon (§ 7 bod 5 vyhlášky 177/1996 Sb.). Ke každému provedenému úkonu soud připočetl náhradu hotových výdajů 300 Kč, respektive 450 Kč za úkon spočívající v účasti na jednání v květnu 2025 (§ 13 odstavec 4 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění do 31. 12. 2024 a od 1. 1. 2025). Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 18 800 Kč a hotové výdaje ve výši 900 Kč a 450 Kč soud navýšil o 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobce doložil, že je registrován jako plátce této daně. Právní zástupce žalobce má sídlo mimo obvod Městského soudu v Brně, přičemž právní zástupce, který se v substituci dostavil na jednání, má sídlo v , adresa, . Přísluší mu tedy také dle § 13 odstavec 1 vyhlášky 177/1996 Sb. náhrada cestovních výdajů za použití automobilu, registrační značky , SPZ, při průměrné spotřebě 7,3 l/100 km a vyhláškové ceně pohonných hmot 35,80 Kč/l, náhrada cestovného, když amortizační náklady opotřebení činí 5,80 Kč/km. Cestovné bylo tedy přiznáno v celkové výši 196,30 Kč, když se jednalo o 1/3 cestovních výdajů spojených s účastí na jednání soudu, neboť právní zástupce žalobce měl tentýž den 3 nařízená jednání v obdobných věcech u zdejšího soudu. Celkem bylo z , adresa, a zpět ujeto 70 km a při vyhláškové ceně benzínu, paušální náhradě za 1 km jízdy po podělení třemi tak činí náklady na cestovném žalobcem požadovanou částku 196,30 Kč. Podle ustanovení § 14 odstavec 1 písmeno a) advokátního tarifu soud přiznal rovněž náhradu za promeškaný čas v souvislosti s dostavením se k jednání soudu a zpět, respektive za čas strávený cestou do místa soudu a zpět při sazbě 150 Kč za každou započatou půlhodinu (§ 14 odstavec 3 vyhlášky 177/1996 Sb.). Celkem se jedná o dvě půlhodiny po 150 Kč, když žalobce v tomto případě účtoval rovněž 1/3 takto vzniklých nákladů 100 Kč. Rovněž cestovné a náhrada za ztrátu času ve výši 1/3 uplatněných nákladů byly navýšeny o 21 % DPH.

14. Celkem tak neúspěšný žalovaný musí zaplatit úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení částku specifikovanou ve výroku II. tohoto rozsudku.

15. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odstavec 1 o.s.ř.