39 C 90/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Václavem Rozmahelem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro příjem pošty: Anonymizováno o zaplacení částky 25 215 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 509 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 12,75 % ročně od 18. 10. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ohledně povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 5 122 Kč s úrokem z prodlení z částky 19 631 Kč ve výši 14,75 % ročně od 26. 1. 2024 do 17. 10. 2025, s úrokem z prodlení z částky 5 122 Kč ve výši 14,75 % ročně od 18. 10. 2024 do zaplacení, ohledně nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč a povinnosti žalovaného zaplatit žalobci částku ve výši 5 584 Kč se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku ve výši 425,85 Kč, k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. , jméno FO, , advokáta se sídlem , adresa, , rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svojí žalobou podanou soudu 6. 3. 2025 domáhal po žalovaném zaplacení celkové částky ve výši 25 215 Kč s příslušenstvím s tím, že dne 11. 12. 2023 uzavřel žalobce se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky 15 000 Kč, které byly zaslány na účet žalovaného. Žalovaný měl za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek 4 631 Kč se splatností včetně jistiny 25. 1. 2024. Žalovaný své smluvní závazky nehradil řádně a včas. K uzavření smlouvy došlo prostřednictvím webové stránky žalobce, kde žalovaný vyplnil příslušný formulář (žádost o poskytnutí zápůjčky) se zadáním osobních údajů. Žalobce před uzavřením smlouvy ověřil totožnost žalovaného formou ověřovací korunové bezhotovostní platby. Žalobce rovněž prověřoval úvěruschopnost žalovaného informacemi o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech. Na zápůjčce žalovaný uhradil 491 Kč, následně pak ničeho neplatil, byť byl vyzýván v únoru 2024 k zaplacení dluhu. Žalovaný dluží na jistině a poplatku 19 631 Kč, na nákladech spojených s uplatněním pohledávky 2 500 Kč. Žalobce rovněž požadoval po žalovaném smluvní pokutu 5 584 Kč, když tato smluvní pokuta byla vypočtena dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce ve výši 0,10 % denně z dlužné částky 15 000 Kč od 26. 1. 2024 do data sepisu žaloby, tedy do 6. 3. 2025. Protože žalovaný částečně, jak bylo uvedeno výše, uhradil 491 Kč, původně vyčíslenou smluvní pokutu 6 075 Kč žalobce ponížil o provedenou úhradu, když tak požaduje na smluvní pokutě 5 584 Kč. Žalobce v žalobě souhlasil s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání).

2. Pokud soud vydal v této věci platební rozkaz, žalovanému se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou a z toho důvodu byl platební rozkaz dle § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen.

3. V rámci pátrání po pobytu žalovaného soud zjistil lustrací v ISZR, že žalovaný jako slovenský státní příslušník má povolen od 15. 12. 2022 pobyt v ČR na adrese , adresa, . Na tuto adresu byla žalovanému opětovně doručována žaloba, výzva k vyjádření k žalobě a výzva k vyjádření k aplikaci § 115a o. s. ř. (rozhodnutí bez sjednání).

4. Výše uvedené písemnosti měl žalovaný doručeny fikcí na zjištěné adrese pro příjem pošty (, adresa, ), když po marnému uplynutí úložní lhůty byla obsílka žalovanému dne 15. 7. 2015 vložena do jím užívané poštovní schránky.

5. Žalovaný se k žalobě písemně ani jinou formou nevyjádřil, nevyjádřil se ani k případnému rozhodnutí bez jednání. Soud měl proto za to, že žalovaný svojí nečinností dává souhlas s tím, aby soud rozhodl v této věci bez nařízeného jednání.

6. Soud v této věci provedl dokazování čtením listinných důkazů doložených do spisu, a to zejména pak výpisem z běžného účtu u , právnická osoba, . číslo , č. účtu, , výpisem z běžného účtu se souhrnným zaúčtováním, poštovním podacím lístkem ze 14. 10. 2024, předžalobní výzvou žalovanému ze dne 14. 10. 2024, smlouvou o zápůjčce ze dne 11. 12. 2023, upomínkou z 1. 2. 2024, 8. 2. 2024, 15. 2. 2024, 24. 2. 2024, 10. 3. 2024, Všeobecnými obchodními podmínkami žalobce ze dne 11. 12. 2023, když soud po zhodnocení všech výše uvedených důkazů jednotlivě a ve vzájemném souhrnu vzal za prokázaný tento následující skutkový děj:

7. Z jiné úřední a rozhodovací činnosti je soudu známa existence žalobce jako obchodní korporace, když se jedná o firmu, která má v předmětu podnikání mimo jiné i poskytování či zprostředkování spotřebitelského úvěru. Existenci žalobce jako právnické osoby (obchodní korporace) si soud rovněž ověřil nahlédnutím do příslušného veřejného rejstříku.

8. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající, která má povolen pobyt na území ČR na adrese , adresa, , když žalovaný si přebírá poštu na adrese , adresa, , což si soud zjistil v informačním systému zdejšího soudu (sdělení MV ČR ze dne 15. 7. 2025).

9. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 11. 12. 2023 uzavřena smlouva označená jako smlouva o zápůjčce. Z bližšího obsahu této smlouvy soud zjistil, že žalobce jako věřitel se zavázal poskytnout žalovanému bezúčelovou a bezhotovostní zápůjčku ve výši 15 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného číslo , č. účtu, . Žalovanému vznikla povinnost kromě výše zápůjčky zaplatit žalobci i poplatek za její poskytnutí ve výši 4 631 Kč, a to nejpozději do 10. 1. 2024. Smlouva o zápůjčce byla uzavřena i odkazem na Všeobecné obchodní podmínky žalobce spolu se sazebníkem, když z bodu 2.3 smlouvy vyplývá, že součástí smluvních ujednání je i sazebník poplatků a nákladů žalobce, které může účtovat po žalovaném, když se jedná o poplatky mimo jiné i 500 Kč za písemnou upomínku k úhradě, poplatky za e-mailové, telefonické SMS, výzvy a další. V článku 2.3 předmětné smlouvy byla i sjednána smluvní pokuta 0,10 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení dle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. Smlouva byla žalovaným uzavřena prostřednictvím provozovaných webových stránek žalobce, když žalovaný uzavřel smlouvu a tuto podepsal prostřednictvím jedinečného PIN kódu číslo , hodnota, (smlouva o zápůjčce ze dne 11. 12. 2023, Všeobecné obchodní podmínky žalobce).

10. Z výpisu z běžného účtu číslo , č. účtu, vyplynulo, že k datu 4. 12. 2023 zaslal žalovaný ze svého účtu, jež je uveden výše (č. ú. , č. účtu, ) ověřovací platbu na účet žalobce pro ověření své totožnosti, a to ve výši 1 Kč. Následně žalobce 11. 12. 2023 zaslal žalovanému na jeho shora uvedený účet částku zápůjčky (úvěru) ve výši 15 000 Kč. Účet číslo , č. účtu, je veden na jméno žalobce (výpis z běžného účtu číslo , č. účtu, ze dne 31. 12. 2023 na č. l. 15–16).

11. Z tvrzení žalobce v jeho žalobě dále vyplynulo, že žalovaný měl zaplatit na svůj dluh částku ve výši 491 Kč. Toto tvrzení žalobce nebylo doloženo žádným důkazem, nicméně soud neshledal žádný důvod, proč tvrzení žalobce nevěřit, přičemž nadto žalovanému byly doručeny fikcí písemnosti soudu týkající se této věci a žalovaný nijak nereagoval.

12. Žalovaný byl písemně upomínán ve dnech 1. 2. 2024, 8. 2. 2024, 15. 2. 2024, 24. 2. 2024 a 10. 3. 2024, když žalobce tedy zaslal žalovanému celkem pět upomínek o zaplacení splátky zápůjčky u žalobce, přičemž s odkazem na článek 2.3 smlouvy požadoval žalobce v rámci tohoto řízení za každou z těchto pěti výzev částku 500 Kč z titulu poplatku za úhradu nákladů žalobce jako věřitele, které byly zasílány žalovanému (upomínky ze dne 1. 2. 2024, 8. 2. 2024, 15. 2. 2024, 24. 2. 2024, 10. 3. 2024). Pokud tedy žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč, jedná se tedy o náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 500 Kč za každou z pěti výzev zasílaných žalovanému. S ohledem na prodlení žalovaného žalobce vyúčtoval žalobci dle čl. 2.3 smlouvy o zápůjčce z 11. 12. 2023 smluvní pokutu 0,10 % denně z jistiny zápůjčky ve výši 15 000 Kč, a to od 26. 1. 2024 do 6. 3. 2025, tedy od data následujícího po splatnosti zápůjčky do data vyhotovení žaloby, když takto vyčíslená smluvní pokuta 0,1 % denně z částky 15 000 Kč činí 6 075 Kč. Částku požadovanou na smluvní pokutě žalobce ponížil, respektive platbu žalovaného 491 Kč započetl žalobce na tuto smluvní pokutu, když z toho důvodu požaduje z titulu úhrady smluvní pokuty po žalovaném 5 584 Kč (smlouva o zápůjčce - konkrétně čl. 2.3 této smlouvy).

13. Žalovaný byl před podáním žaloby písemně vyzýván dne 14. 10. 2024 právním zástupcem žalobce k úhradě dluhu v souladu s § 142a odst. 1 o.s.ř., když žalovaný na předžalobní výzvu nijak nereagoval. Pro úplnost soud uvádí, že žalovanému byla předžalobní výzva zasílána na adresu na Slovensku, a to doporučenou formou (předžalobní výzva k úhradě ze dne 14. 10. 2024, poštovní podací lístek z téhož data).

14. Pokud žalobce dále v žalobě tvrdil, že před uzavřením smlouvy byla ověřena totožnost klienta, respektive žalovaného a dále pak, že byly od žalovaného vyžádány informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech, k tomuto nebyly doloženy žádné důkazy, kdy soud dospěl k závěru, že byť žalobce tvrdil, že úvěruschopnost žalovaného byla prověřena, toto nebylo nikterak dokázáno, nebylo ani dokázáno, zda a jakým způsobem žalovaný své poměry žalobci doložil, jak tyto poměry byly žalobcem zhodnoceny s následkem poskytnutí zápůjčky žalovanému.

15. Jak již soud uvedl výše, žalovaný v této věci zůstal naprosto nečinný, neuvedl ničeho právně ani skutkově významného.

16. Co se týče právní kvalifikace této věci, podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru či změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, i z databází, které umožňují posouzení úvěruschopnosti spotřebitele či z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr tehdy, jestliže z výsledků posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele takto poskytnutý úvěr splácet.

17. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru porovnáním příjmů, výdajů spotřebitele, způsobu plnění dosavadních dluhů.

18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jestliže poskytovatel poskytne spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, která běží od data uzavření smlouvy, když spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené možnostem.

19. Podle § 547 OZ právní jednání musí odpovídat svým obsahem a účelem dobrým mravům i zákonu.

20. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrý mravům, či odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, což platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

21. Neplatnost smlouvy o zápůjčce (úvěru) ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele řádně a především s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je neplatností absolutní. Ohledně neplatnosti takového právního jednání, které se příčí dobrým mravům, či odporuje zákonu a narušuje veřejný pořádek, soud musí přihlížet i bez návrhu (rozhodnutí ESD č. C – 679/18, nález ÚS ČR, sp. zn. III. US 4129/18).

22. Na základě výše uvedeného se proto soud ex offo (z úřední povinnosti) nejprve zabýval platností předmětné smlouvy o zápůjčce.

23. Byť smluvní ujednání mezi účastníky bylo nazváno jako smlouva o zápůjčce ve smyslu ustanovení § 2390 a násl. OZ, jedná se o smluvní ujednání, které je svým charakterem spotřebitelskou smlouvou (§ 419 OZ), když žalobce v rámci svých podnikatelských aktivit poskytuje spotřebitelům zápůjčky a úvěry. Žalobce má tedy především dle zákona o spotřebitelském úvěru povinnost řádně a s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, který byl žalovanému poskytnut ve výši 15 000 Kč, přičemž žalovaný měl takto poskytnutý úvěr vrátit do 25. 1. 2024. Co se týče posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, tedy žalovaného, musí být zřejmé, že žalovaný jako spotřebitel bude takto poskytnutou zápůjčku schopen splácet, jinak je smlouva neplatná.

24. Byť v této věci žalobce v rámci žalobních tvrzení uváděl, že si od žalovaného vyžádal příslušné informace o rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech a tyto byly ověřeny na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, žalobce toto nijak nedoložil a neprokázal. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce žádným způsobem nezjišťoval, neposuzoval případnou schopnost či neschopnost žalovaného řádně a včas splácet zápůjčku, nebyly zkoumány pravidelné měsíční příjmy a výdaje žalovaného na bydlení a živobytí, nebyly zjištěny ani jeho osobní, majetkové a další poměry. Žalobce si nevyžádal žádné podklady a doklady k případnému ověření úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu shora zmíněného § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a sám aktivně neprovedl žádné šetření, zejména ohledně případných databází, kde by byla osvědčena schopnost žalovaného řádně splácet poskytnutou zápůjčku. Žalobce tedy své povinnosti stanovené zákonem řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostál, když tvrzení žalobce a argumentace stanoviskem ČNB není v této věci přiléhavá a relevantní. Navíc žalobce tím, že v žalobě dal souhlas s postupem soudu dle § 115a o.s.ř. (rozhodnutí bez jednání), se sám zbavil případné možnosti případně listiny týkající se úvěruschopnosti žalovaného doložit. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková míra obezřetnosti, ve které poskytovatel úvěru nespoléhá na případné údaje a sdělení žalovaného o jeho schopnosti úvěr splácet, ale sám si tyto údaje a tvrzení musí aktivně prověřit, či od spotřebitele si je nechá doložit, obzvláště v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (rozsudek NSS, č. j. 1 As 30/2015–39, rozsudek NS ČR, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

25. Z provedeného dokazování vyplývá, respektive soud dospěl k závěru, že byť žalobce tvrdil, že prověřoval poměry žalovaného, tyto vůbec nezjišťoval, nebylo tedy zřejmé, ani známo, jaké jsou měsíční příjmy a výdaje žalovaného. Žalobce proto nemohl řádně a v souladu se zákonem posoudit, jaké jsou skutečně volné měsíční prostředky žalovaného a zda žalovaný bude schopen zápůjčku včetně dohodnutých poplatků za její poskytnutí splácet. Soud dospěl k závěru, že pokud žalobce nezjišťoval majetkové, osobní a další poměry žalovaného, v režimu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy soud neměl k dispozici žádný výstup ohledně hodnocení úvěruschopnosti žalovaného, za této situace neměla být žalovanému zápůjčka vůbec poskytnuta.

26. Soud shledává smlouvu o zápůjčce doloženou žalobcem jako smlouvu od počátku absolutně neplatnou, kdy v obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutno vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení tak, jak je upraveno v občanském zákoníku (§ 2991 a násl. OZ). Výše zmíněný § 87 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální právní úpravou k obecné úpravě týkající se vydávání bezdůvodného obohacení, kdy vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy je stanovena povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a nezaplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Základním účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který v tomto případě nedostatečně posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele řádně splácet poskytnutou zápůjčku, kdy s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce je nutno uvést, že žaloba je důvodná pouze částečně.

27. Žalovanému bylo na jeho účet poskytnuto plnění ve výši 15 000 Kč, na kteréžto zápůjčce žalovaný uhradil toliko 491 Kč. Zůstatek dluhu, respektive výše bezdůvodného obohacení je tak představována částkou ve výši 14 509 Kč, o kteroužto částku se žalovaný bezdůvodně obohatil na základě neplatné smlouvy o zápůjčce. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku uložil z titulu bezdůvodného obohacení žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši 14 509 Kč. Žalovaný je v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení od data následujícího po datu, ve kterém marně uplynula lhůta stanovená v předžalobní výzvě, když žalobce sice nedoložil, kdy a jakým způsobem byla předžalobní výzva žalovanému doložena, ale s ohledem na lhůtu ve výzvě soud dospěl k závěru, že žalovaný se dostal do prodlení od data následujícího po datu, ve kterém marně uplynula lhůta pro dobrovolné plnění dle předžalobní výzvy. V tomto případě, pokud byla předžalobní výzva žalovanému dána doporučenou formou k poštovní přepravě dle poštovního podacího lístku dne 14. 10. 2024, žalovanému muselo, respektive mohlo být doručeno nejpozději třetí den od odeslání výzvy, kdy od data následujícího po datu doručení je žalovaný v prodlení.

28. Soud tedy stanovil datum prodlení žalovaného a počátek možnosti přiznat zákonné úroky z prodlení datem 18. 10. 2024, přiznaná výše úroku z prodlení je v souladu s § 2 vládního nařízení číslo 351/2013 Sb., když k datu počátku prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení činí zákonem stanovená úroková míra přiznaných 12,75 % ročně. Protože žalobce požadoval po žalovaném zaplacení žalobní jistiny v celkové výši 25 215 Kč, ve zbývajícím rozsahu, a to v částce 5 122 Kč s úrokem z prodlení z původně požadované jistiny (výše zápůjčky a poplatek ve výši 19 631 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 631 Kč od 26. 1. 2024 do 17. 10. 2025 a dále pak s úrokem z prodlení z částky 5 122 Kč od 18. 10. 2024 byla žaloba zamítnuta. Žaloba byla rovněž zamítnuta ohledně požadavku žalobce na úhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky dle sazebníku 2 500 Kč a v neposlední řadě i smluvní pokuta 5 584 Kč požadovaná dle § 2048 a násl. OZ, když smluvní pokuta byla sice ve smlouvě ujednána, ale tato smlouva jako závazkový vztah dle § 1721 a násl OZ byla soudem shledána jako absolutně neplatná, tudíž veškeré další nároky vyplývající ze smlouvy nelze žalobci přiznat.

29. Žalovaný má povinnost z titulu bezdůvodného obohacení v době přiměřené jeho možnostem bezdůvodné obohacení vrátit žalobci, kdy lhůta dle § 160 o.s.ř., i s přihlédnutím k výši bezdůvodného obohacení, je lhůtou přiměřenou.

30. Žalobce byl v této věci úspěšný částečně a z jiného právního důvodu, soud proto s přihlédnutím k výši žalobní jistiny 25 215 Kč odečetl neúspěch žalobce od neúspěchu žalovaného, když žalobce byl úspěšný v 57,54 % a jeho neúspěch (úspěch žalovaného) činí 42,46 %. Po odečtení míry úspěchu žalobce od úspěchu žalovaného tedy soud vypočetl přiznané náklady řízení procentuální výměrou 15,08 % ročně, kdy v této procentuální výměře soud ve výroku III. rozhodl o nákladech řízení přiznaných žalobci.

31. Ohledně nákladů řízení se jedná o soudní poplatek 1 009 Kč, dále pak odměnu za právní služby za dva úkony právní pomoci (příprava a převzetí věci, výzva žalovanému k plnění) ve výši 300 Kč za úkon (§ 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a další úkon spočívající v podání žaloby při sazbě 400 Kč (§ 14b odst. 1 vyhlášky 177/1996 Sb., ve znění od 1. 1. 2025). K takto provedeným úkonům právní služby je nutno připočíst náhradu hotových výdajů 100 Kč za každý z provedených úkonů (§ 14b odst. 5 písm. a), odst. 6 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.).

32. Celkovou odměnu za právní zastoupení ve výši 1 000 Kč a hotové výdaje 300 Kč soud navýšil o 21 % DPH ve výši 273 Kč. Žalobce uplatnil svůj nárok v tzv. „formulářové žalobě“ dle § 14b a násl. advokátního tarifu, když soudu je rovněž z úřední činnosti známo, že tentýž žalobce podává u zdejšího soudu ze skutkově i právně totožných či obdobných důvodů větší množství žalob, soud proto stanovil a vypočetl odměnu za právní zastoupení dle § 14b advokátního tarifu. V součtu tak činí náklady řízení, na které by měl žalobce nárok, částku 2 582 Kč, když s ohledem na procentuální výměru úspěšnosti 15,08 % ročně bylo žalobci přiznáno dle § 142 o.s.ř., s přihlédnutím k § 142a o.s.ř. vypočtených 15,08 % ročně ze shora vyčíslených nákladů řízení, tedy částka ve výši 425,85 Kč. Tato částka odpovídá s ohledem na původní výši vypočtených nákladů řízení 15,08 procentům dle míry úspěšnosti žalobce. Rovněž ohledně nákladů řízení byla lhůta k plnění žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.