41 C 101/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Jakubíčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupeného advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalovaného ev. Anonymizováno , Anonymizováno zastoupenému opatrovníkem Jméno opatrovníka , advokátem sídlem Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 62 483,83 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 57 419,68 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 69 077,15 Kč od 30. 9. 2022 do 5. 10. 2022 s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 57 419,68 Kč od 6. 10. 2022 do zaplacení, jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a částku 100 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 4 864,15 Kč s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 4 864,15 Kč od 4. 10. 2022 do zaplacení, jakož i náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč a částku 100 Kč, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 40 446 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 62 483,83 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výrocích I. a II. rozsudku. Dále 2x 100 Kč, coby smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných nároků, 2x 1 200 Kč, coby náklady související s uplatněním pohledávek a vzniklé náklady řízení. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že žalovanému v souladu se smlouvami dodával zemní plyn a elektrickou energii do odběrného místa , adresa, . Nejdůležitější povinností žalovaného pak bylo za dodané komodity hradit jejich cenu. To však žalovaný řádně nečinil. Žalobce zdůraznil, že je obchodníkem se zemním plynem (dále jen „plyn“) a s elektrickou energií. To samo o sobě znamená, že není distributorem uvedených komodit a nemá přístup k plynoměru a elektroměru umístěným v odběrném místě žalovaného, ani právo z nich provádět odečty. Konkrétně v této věci po žalovaném nárokuje: 1) úhradu dlužné částky 57 419,68 Kč za období od 2. 7. 2021 do 10. 10. 2021, která je nezaplacenou cenou za dodaný plyn. V rámci popisu skutkového stavu žalobce uvedl, že fakturou č. , hodnota, za uvedené období původně vyúčtoval žalovanému přeplatek ve výši 269,79 Kč. Následně musel vystavil opravný doklad č. , hodnota, , kterým reagoval na zjištění distributora. To spočívalo ve zjištění skutečné spotřeby plynu v odběrném místě žalovaného. Ta měla dosáhnout 5 202,12 m3. Tomu odpovídala i cena plynu ve výši 69 077,15 Kč. Na uvedenou částku pak žalovaný provedl dne 5. 10. 2022 úhradu ve výši 11 657,47 Kč. Proto žalobce na nedoplatku za odebraný plyn nárokuje touto žalobou jen částku 57 419,68 Kč. Co se týká 2) žalobou uplatněného nároku, tak ten se týká dlužné částky za odebranou a nezaplacenou elektrickou energii. Dluh ve výši 4 864,15 Kč vzniknul za období od 30. 10. 2019 do 24. 8. 2020. Co se týká časových a věcných souvislostí, tak žalobce původně kvantifikoval spotřebovanou elektrickou energii v uvedeném období hodnotou 4,396 MWh odebrané elektrické energie. Tomu odpovídala dlužná částka 6 735 Kč, která byla splatná do 23. 9. 2020. Následně, pro nová zjištění distributora elektrické energie, bylo nezbytné vystavit opravný doklad, který spotřebu v uvedeném odběrném místě stanovil na 3,57 MWh. Tomu odpovídala částka přeplatku ve výši 12 778,82 Kč splatná do 4. 2. 2022. Podle dalšího opravného dokladu měl žalovaný odebrat elektrickou energii v hodnotě 1,164 MWh, za kterou měl žalovaný uhradit žalobci částku 4 865,15 Kč. Ohledně vyúčtování spotřeby uvedené komodity a správnosti postupu žalobce, ale i co do možnosti rozporovat vyúčtování dodávek žalobce odkázal na rozhodnutí Krajského soudu v Ústí nad Labem ve věci sp. zn. 14 Co 464/2013 a na rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 27 Co 203/2010 s tím, že ohledně dodávek obou komodit žalovanému neexistují dodací listy, ale až finální vyúčtování provedených odběrů. Pokud pohledem odběratele došlo k nějaké odchylce od průměru či k chybě v náměru, tak bylo předně na odběrateli, aby takové „chybné vyúčtování“ reklamoval. To se však v této věci a u žalovaných nároků nikdy nestalo. Nárok žalobce na doplatek ceny za odebranou elektrickou energii není rozhodně promlčený, neboť období, za které byl nedoplatek za odebranou elektrickou energii fakturován, je dán intervalem od 30. 10. 2019 do 24. 8. 2020. Pokud byly postupně vystavované opravné doklady, tak je pro věc samou důležité, že splatnost dlužné částky nastala dne 24. 9. 2020 a žalobce žalobu podal již dne 28. 6. 2023. Tudíž tříletá promlčecí lhůta v době podání žaloby marně neuplynula.

2. Po poučení ze strany soudu žalobce svá skutková tvrzení doplnil tak, že plynoměr i elektroměr v odběrném místě nebyly pro distributory přístupné. Proto ani nebylo možné je průběžně kontrolovat a provádět odečty. Žalovaný součinnost neposkytoval a samoodečty neprováděl. Mimo pana , jméno FO, . , jméno FO, , který nemovitost od žalovaného koupil dne 8. 7. 2021, s právnímu účinky vkladu ode dne 14. 6. 2021, a který jedenkrát reklamaci uplatnil, nebyla žalovaným žádná reklamace podaná. Žalobce podrobně popsal historii obou dvou smluvních vztahů s tím, že v minulosti přeplatky žalovanému buď vrátil, anebo je započetl na jiné žalovaného nedoplatky. Zpětně zjištěná skutečná spotřeba žalovaného a jí odpovídající finanční vyjádření nemůže jít k tíži žalobce. Pokud bývalý jednatel žalovaného pan , jméno FO, . , jméno FO, a pan , jméno FO, . , jméno FO, , jako nový nabyvatel nemovitosti vzájemně podepsali předávací protokol, ve kterém jsou uvedené stavy plynoměru a elektroměru, tak právě jím lze jasně prokázat, jaké byly skutečné stavy odebraného plynu a elektrické energie v době, kdy nový majitel nemovitost k datu 5. 8. 2021 převzal. Žalobce akcentoval, že v souvislosti s převodem nemovitosti nedochází automaticky k ukončení smluvního vztahu s původním odběratelem. Tedy, že by měl náklady související s provozem nemovitosti za něj hradit někdo jiný. Jasné je, že právě na základě vzájemně podepsaného předávacího protokolu byl stav plynoměru č. , hodnota, stanovený na 6 189 m3 odebraného plynu. V době jeho osazení dne 15. 2. 2019 byl jeho počáteční stav 1 m3. Byl to tedy právě žalovaný, kdo musel uvedené množství plynu spotřebovat a kdo by měl jeho cenu žalobci zaplatit.

3. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhnul, aby byla jako nedůvodná zamítnuta. Předně nesouhlasí s tím, co po něm žalobce nárokuje. Oba nároky jsou nesmyslné, když ani sám žalobce nakonec neví, co po žalovaném vlastně chce zaplatit. O tom svědčí i zmatek v jeho opravných daňových dokladech.

4. S ohledem na skutečnost, že v průběhu řízení byl z obchodního rejstříku vymazán jednatel žalovaného pan , jméno FO, . , jméno FO, , který následně zemřel, tak většinu z procesní obrany žalovaného za něj komunikoval soudem ustanovený opatrovník. Ten s odkazem na jediné strohé vyjádření žalovaného uvedl, že uplatněný nárok nebyl prokázaný. Není možné, aby pokud žalovanému podle vyúčtování vzniknul přeplatek ve výši 269,79 Kč, bylo následně po žalovaném nárokováno plnění v řádu mnoha desetitisíců. Opravný doklad stran doplatku plynu je iluzorní, neboť podle něj je najednou žalovanému žalobce doúčtoval více něž dvěstěnásobek původní částky, tak to smysl nedává. Plyn je vyfakturovaný zcela nesmyslně za období, které bylo letní sezónou, tedy obdobím mimo topnou sezónu, ve kterém objektivně nemohla být spotřeba plynu taková, v jaké výši a v jakém objemu ji žalobce nárokuje. Co se týká nároku na doplatek ceny za dodanou elektrickou energii, tak částka 4 864,15 Kč je nepřezkoumatelná pro množství dalších opravných dokladů, které byly postupně žalobcem pro žalované období vystavované. Sám žalobce nemá jasno v tom, co by měl po žalovaném vůbec chtít. Tomu odpovídá i veškeré nesmyslné doúčtování dluhu a ničím nepodložené částky, vypočítávané pokaždé s jinými vstupními údaji. Nedůvodné jsou samozřejmě i nárokované smluvní pokuty za údajné porušení smluvních povinností.

5. Z listin do spisu založených soud zjistil následující skutkový stav věci.:

6. Z obchodního rejstříku žalovaného vyplývá, že jeho jednatelem byl pan , jméno FO, . , jméno FO, , který byl oprávněnou osobou za žalovaného jednat. K věci se jako statutární orgán žalovaného také jedenkrát vyjádřil. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 13. 5. 2018 mimo jiné vyplývá, že měsíční záloha byla stanovená na částku 1 000 Kč stran odběrného místa , adresa, . Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu se podává, že záloha stanovená při podpisu smlouvy dne 13. 2. 2019 činila 500 Kč měsíčně, když dodávky plynu se týkaly téhož odběrného místa. Z obou smluv je zjevné, že jejich pasáž nazvaná ostatní ujednání obsahuje možnost, pro případ prodlení s úhradou dluhu delším jak 10 dnů, nárokovat i smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Další vzájemná práva a povinnosti smluvních stran byly upravené v obchodních podmínkách (č. l. 47 spisu).

7. Z daňového dokladu založeného na č. l. 30 spisu vyplývá, že byl vystavený dne 3. 9. 2020 a týkal se nedoplatku za období od 30. 10. 2019 do 24. 8. 2020. Nedoplatek činil 6 735,90 Kč, přičemž odebrané množství elektrické energie bylo 4,396 MWh. Z opravného dokladu vystaveného dne 17. 1. 2022 a založeného na č. l. 27 verte spisu vyplývá, že měl žalovanému vzniknout na elektrické energii za období od 30. 10. 2019 do 24. 8. 2020 přeplatek ve výši 12 778 Kč, když odebráno mělo být -1,439 MWh. Z č. l. 25 spisu se podává, že jde o další opravný doklad stran elektrické energie, vystavený dne 12. 9. 2022 se týkajíc se období od 30. 10. 2019 do 24. 8. 2020. Zní na nedoplatek ve výši 4 864,15 Kč, když za žalované období byla žalovanému předepsána spotřeba ve výši 1,99 MWh.

8. Ze zprávy vyžádané soudem od distributora plynu, spolčenosti , právnická osoba, . ze dne 6. 12. 2023, (založené na č. l. 75–78 spisu) bylo soudem zjištěno, že plynoměr pod č. , hodnota, , týkající se odběrného místa , adresa, , je periodicky nepřístupný, umístěný na chodbě. Na základě reklamace ze dne 26. 8. 2022 měl být provedený přepočet tak, že k datu 10. 10. 2021 měl činit odběr 6189 m3 (pro , Jméno žalovaného, .) a k datu 1.7. 2022 měl činit odběr 7632 m3 pro , jméno FO, . , jméno FO, . O spotřebě plynu by měl svědčit distributorem soudu též zaslaný tzv. předávací protokol, ze kterého vyplývá skutečný stav odečtu plynoměru k 5. 8. 2021. Předávací protokol je podepsaný , jméno FO, . , jméno FO, za , právnická osoba, a panem , jméno FO, . , jméno FO, jako novým nabyvatelem, když odečet plynoměru k datu 5. 8. 2021 činil 6189 m3 odebraného plynu. Stav byl doložený i pořízenou fotografií plynoměru č. , hodnota, uvedený odečet zachycující.

9. Ze zprávy vyžádané soudem od distributora elektrické energie, společnosti , právnická osoba, . založené na č. l. 71–73 spisu bylo zjištěno, že ke dni 30. 5. 2018 byl osazený na odběrném místě , adresa, elektroměr výrobní č. , hodnota, , když odečty nebyly prováděné fyzicky, ale jen odhadem, a to jak ve vysokém, tak i v nízkém tarifu. Stejně tak končená spotřeba v období od 30. 10. 2019 až 24. 8. 2020 byla stanovená ve vztahu k odběrateli-společnosti , Jméno žalovaného, . odhadem, neboť odběratel nenahlásil samoodečet. K datu 24. 8. 2020 nastal v uvedeném odběrném místě bez smluvní vztah. Smluvní vztah byl následně obnovený dne 29. 10. 2021 pro nového odběratele pana , jméno FO, . , jméno FO, . Na základě požadavku o přiznání distribuční sazby D25d provedl distributor dne 3. 11. 2021 kontrolu a zaznamenal odečty ve vysokém tarifu v hodnotě: 6290 kWh a v nízkém tarifu v hodnotě: 2815 kWh. Pro nenavazující odečty přistoupili k přepočtení, které rozepsali, když konečné stavy a výsledky pro období od 30. 10. 2019 do 24. 8. 2020 činily ve vysokém tarifu odebraných 6286 kWh a v nízkém tarifu odebraných 2813 kWh. Z č. l. 73 spisu vyplývá, jak distributor elektrické energie s postupně (2x) měnil ve vztahu k odběru elektrické energie, a to pro nově zjištěné stavy elektroměru jak ve vysokém, tak i v nízkém tarifu. Mimo jiné ve vysokém tarifu z 7468 kWh na 5337 kWh a následně na finálních 6286 kWh a u nízkého tarifu z 4037 kWh na 2598 kWh a následně na finálních 2437 kWh na 2813 kWh.

10. Na tomto místě soud uvádí, že u jednání dne 22. 5. 2024 dal (i pro objektivní nemožnost výslechu bývalého jednatele žalovaného , jméno FO, . , jméno FO, z důvodu jeho úmrtí) žalobci procesní poučení v tom smyslu, aby přiblížil obsah smluvního vztahu stran sporu, spočívající v nezbytnosti dohledání případných reklamací ve vztahu k odběru plynu a elektrické energie, ale i přiblížení předchozích vyúčtování, stavů záloh a přeplatků, neboť v průběhu smluvního vztahu mělo docházet i k částečným úhradám či zápočtům a žalovaný nároky en bloc rozporoval. Podáním ze dne 11. 6. 2024 žalobce doplnil svá skutková tvrzení /ad) bod 2. odůvodnění/ a doložil listiny, které doplněná skutková tvrzení prokazovala, a které jsou založené na č. l. 102 až 155 spisu.

11. Z listinných důkazů založených na č. l. 102 až 155 spisu bylo mimo jiné soudem zjištěno, jak podle v obou uzavřených smluv měly probíhat dodávky plynu i odběr elektrické energie v odběrném místě , adresa, , v jaké výši byly stanovené zálohy. Z listin je dále patrné, že měsíční zálohy na dodávané komodity nebyly jinak vysoké. Ve vztahu k plynu činily jen 500 Kč měsíčně a následně jen 260 Kč měsíčně. U elektrické energie se z částky 1 000 Kč měsíčně na počátku smluvního vztahu, následně zvýšily.

12. Např. z tzv. plánu záloh založeném na č. l. 109 spisu bylo soudem zjištěno, že zálohy na plyn byly od června 2021 stanovené každý měsíc na částku 260 Kč a od září 2021 na částku 540 Kč měsíčně. Ze sdělení o ukončení smlouvy, týkající se zemního plynu se podává, že byla ukončená k datu 10. 10. 2021 (ad/ č. l. 110 spisu).

13. Z vyúčtování elektrické energie založené na č. l. 112 spisu pro období od 30. 10. 2018 do 29. 10. 2019 vyplývá, že dodavatelem elektrické energie byl evidovaný přeplatek ve výši 375,16 Kč za období od 30. 10. 2018 do 29. 10. 2019. Výše nové zálohy za odběr elektrické energie byla počínaje od 14. 12 20188 stanovená na částku 1 950 Kč měsíčně. V období od 30. 5. 2018 do 29. 10. 2018 měl činit přeplatek na odebrané elektrické energii částku 3 274,13 Kč (č. l. 115 spisu).

14. Nedoplatek za zemní plyn za období od 15. 2. 2019 do 1. 8. 2019 měl činit částku 7 386,26 Kč (č. l. 118 spisu). Z č. l. 119 spisu se podává, že počáteční stav plynoměru na odběrné místě žalovaného činil 1 m3 a konečný stav činil 466 m3 odebraného plynu. Záloha za období od 2. 8. 2019 do 1. 8. 2020 činila částku 500 Kč měsíčně. Poté částku 260 Kč měsíčně (č. l. 122). , jméno FO, . , jméno FO, byl v období od 29. 10. 2021 do 1. 11. 2022 účtován za elektřinu přeplatek ve výši 5 537 Kč (č. l. 123). Z plánu záloh na č. l. 126 spisu, týkajícím se pana , jméno FO, . , jméno FO, , se podává, že zálohy na elektrickou energii byly stanovené z částky 470 Kč v listopadu 2022 na částku 1 450 Kč měsíčně počínaje prosincem 2022.

15. Např. z opravného daňového dokladu pro období od 27. 10. 2020 do 14. 10. 2021 (č. l. 133), týkající se téhož odběrného místa a odběru elektrické energie se podává, že žalovanému na základě opravného vyúčtování měl být vrácený přeplatek ve výši 3 981,13 Kč. Z opravného daňového dokladu založeného na č. l. 136 spisu bylo zjištěno, že se týká dodávky elektrické energie do téhož odběrného místa a období od 30. 10. 2019 do 26. 10. 2020, když přeplatek dosáhnul částky 4 165,51 Kč. Z oznámení o provedeném zápočtu na č. l. 144 spisu je zjevné, že nedoplatek za plyn činí částku 57 419,68 Kč. Tu žalovaný dluží a ta je nárokovaná v tomto řízení za učiněné dodávky plynu. Dále z listiny vyplývá, že původní dluh ve výši 69 077,15 Kč byl po provedeném zápočtu evidovaného přeplatku žalovaného ve výši 11 657,47 Kč ponížený právě na částku 57 419,68 Kč.

16. Z výpisu z katastru nemovitostí na č. l. 156, 157 spisu bylo zjištěno, že pan , jméno FO, . , jméno FO, měl nabýt nemovitost, ve které se nachází jak elektroměr, tak plynoměr, kterou v minulosti vlastnil žalovaný s tím, že žalobce se stal vlastníkem podle zápisu provedeného dne 8. 7. 2021 s účinky od 14. 6. 2021.

17. Z fotografií zaslané společností , právnická osoba, . bylo soudem zjištěno, že při namontování plynoměru na odběrné místo , adresa, činil jeho počáteční stav 1 m3 odebraného plynu. O tom svědčí i tzv. montážní servisní zakázka na č. l. 178 spisu.

18. Z č. l. 149 spisu vyplývá, že žalobce přijal reklamaci stran měřidla elektrické energie od pana , jméno FO, . , jméno FO, , ve které uvádí, že k datu 1. 11. 2022 byl stav ve vysokém tarifu 6381 kWh a v nízkém tarifu 2861 KWh. Proto rozporuje údaje uvedené na jemu zaslané faktuře. Z bankovních výpisů do spisu založených vyplývá, že žalovanému měly být vracené přeplatky. Dále z listin do spisu založených (na zbylých stránkách spisu), je patrné, že se týkají i smluvního vztahu žalobce a , jméno FO, . , jméno FO, , další předpisů stran dodávek elektrické energie a plynu, provedených zápočtů a uzavřených dohod. Ovšem jejich obsah již nebyl pro rozhodnutí v této věci podstatný.

19. Z obsahu výpovědi svědka pana , jméno FO, . , jméno FO, bylo soudem zjištěno, že se s nemovitostí osobně podrobně neseznámil. Koupil ji z tohoto důvodu, že chtěl do něčeho vložit volné peníze. Stav ani umístění elektroměru a plynoměru v domě neznal. Vše za něj zařizoval a nemovitost procházel někdo jiný. Obsah protokolu o předání nemovitosti zachycující stav elektroměru, plynoměru ovšem odpovídá skutečnosti. Zda byl plynoměr a elektroměr obecně přístupný pro odečty, anebo nikoliv, svědek nevěděl. Vnímal však, že mezi původním odběratelem a dodavatelem plynu a elektrické energie byly určité zmatky. Sám musel provádět reklamaci a předložit i další údaje, ze kterých distributor následně vycházel. Podrobnosti si již nepamatoval.

20. Podle ustanovení § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon) mimo jiné platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce elektřiny se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

21. Podle ustanovení § 72 odst. 2 energetického zákona mimo jiné platí, že smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací.

22. Podle § 5 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb. platí, že údaje z měření plynu jsou mezi účastníky trhu s plynem předávány v m3, kWh.m-3, kWh, MWh nebo v m3.h-1, kW a MW. Přepočet dodávek plynu z objemových jednotek na energetické jednotky se provádí podle přepočtu objemových jednotek množství plynu na energii uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce.Podle § 5 odst. 2 téže vyhlášky údaji z měření plynu jsoua) údaje zaznamenané měřicím zařízením provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy a jím odečtené, popřípadě vypočtené na základě údajů z tohoto měřicího zařízení,b) údaje odečtené z měřicího zařízení a předané přímo účastníkem trhu s plynem provozovateli distribuční soustavy, nebo údaje vypočtené na základě předaných údajů, pokud výše spotřeby v daném odběrném místě odpovídá charakteru spotřeby a průběhu spotřeby v předcházejících obdobích,c) náhradní údaje zaznamenané kontrolním měřicím zařízením, které není ve vlastnictví provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy, pokud je takovéto zařízení instalováno, a to za podmínky, že odpovídá jinému právnímu předpisu3) a že spotřeba stanovená tímto zařízením je prokazatelná a odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky plynu a průběhu spotřeb v předcházejících obdobích,d) náhradní údaje získané výpočtem podle odstavce 3, odhadem podle odstavce 4 nebo vzájemným odsouhlasením mezi dotčenými účastníky trhu s plynem,e) údaje na základě smluvního vztahu, pokud je dodávka a distribuce uskutečněna bez měření množství plynu měřicím zařízením.Podle § 5 odst. 3 téže vyhlášky výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu a o jejím průběhu při prokazatelné závadě nebo poruše měřicího zařízení nebo při opravě chybných nebo doplnění chybějících hodnot provede provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě protokolu autorizované zkušebny nebo zprávy o závadě nebo poruše měřicího zařízení podle výše spotřeby plynu v předcházejícím srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběru plynu, v němž byl odběr plynu řádně měřen. Pokud nelze údaje o výši spotřeby nebo dodávky plynu v předchozím období použít, provede se výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu, a to na základě kontrolního odečtu v následujícím srovnatelném období.Podle § 5 odst. 4 téže vyhlášky při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy odhad náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s právním předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem.Podle § 5 odst. 5 téže vyhlášky v případě dodatečného zjištění chybného údaje o naměřeném množství nebo o hodnotě spalného tepla plynu na měřicích místech podle § 1 odst. 1 s výjimkou odběrných míst lze provést opravu chybného údaje při výpočtu údajů o předaném plynu v následujícím měsíci po určení chybného údaje.

23. V této věci bylo mezi žalobcem a žalovaným sporné, zda nároky žalobcem v řízení uplatněné odpovídají skutečnosti, anebo nikoliv. Zda tedy žalovaný žalobci nárokované částky za dodávky plynu a elektrické energie skutečně dluží, anebo nedluží.

24. Soud na základě výsledků provedeného dokazování uvádí, že oprávněnost obou žalobcových nároků byla v řízení prokázána. Proto mu mohly být v plném rozsahu přisouzené, a to včetně obou navazujících smluvních pokut.

25. Žalobce předně odkazoval na skutečnost, že je obchodníkem s oběma komoditami. Podstatou jeho podnikání a obsahem jeho smluvních vztahů je řádné dodávání obou komodit, což bezezbytku naplnil. Ovšem veškeré hodnoty, týkající se stavů plynoměru a obou tarifů elektroměru zajišťuje distributor, což je v souladné s platnou právní úpravou. Proto je důležité mít postavené na jisto, jaký byl stav plynoměru na počátku smluvního vztahu a jaký byl jeho stav na konci smluvního vztahu a jaké byly skutečné stavy elektroměru v době konce smluvního vztahu. Uvedeným směrem soud také vedl dokazování, když prokázané bylo, že účastníci řízení byli vůči sobě navzájem v platném smluvním vztahu ve smyslu ustanovení § 50 a § 72 energetického zákona.

26. Zástupce žalobce v průběhu řízení nenavrhoval připuštění změny žaloby/skutkových tvrzení spočívající v tom, že by se měl domáhat ceny za odebraný plyn podle smluvními stranami uzavřené smlouvy o dodávkách plynu ze dne 15. 2. 2019, týkající se odběrného místa , adresa, , z titulu vzniklého dluhu ve výši neuhrazené částky 57 419,68 Kč za celé smluvní období od 15. 2. 2019 do 10. 10. 2021. Naopak žalobce měl stále za to, že je nezbytné vyjít z obsahu posledního vyúčtování, resp. opravného vyúčtování, které je faktickou korekcí předchozích chybných vyúčtování, když chybovost byla dána nepřístupností plynoměru žalovaného, tedy pro porušení povinností žalovaného.

27. Soud dále uvádí, že byť faktická neexistence jednatele žalovaného průběh dokazování zkomplikovala, tak pro množství listinných důkazů a zpráv, opravných a dalších dokladů předložených žalobcem, mohl být důvodně učiněný závěr o prokázání žalobcových nároků. Jinak řečeno, skutková tvrzení žalobce byla dostatečně podložená. Listinné důkazy do spisu založené se vůči sobě navzájem nedostaly do vzájemného rozporu, ale naopak se vzájemně podporovaly a pro rozhodnutí věci byly dostačující.

28. Byť se žalovaný bránil tím, že způsob výpočtu, postupné změny ve vyúčtování prováděné opravnými doklady, nemohou odpovídat realitě, tak soud dospěl k opačnému závěru. Již s ohledem na skutečnost, že nemovitost podle předložených fotografií nebyla malá, je jasné, že obchodníkem s plynem/žalobcem byla za dodávky plynu nastavená nepřiměřené nízká měsíční záloha. Záloha na plyn ve výši pouhých 500 Kč měsíčně neodpovídala a neodpovídá ani spotřebě pasivního domu, kterým nemovitost žalovaného (podle založené fotografie) rozhodně nebyla. Lze proto konstatovat, že ze strany žalobce, byly zálohy podceněné, čemuž nepomohl ani mylný úsudek distributora stran množství odebraného plynu ze strany žalovaného. V souvislosti s provedeným dokazováním neměl soud jediný důvod věřit tomu, že plynoměr i elektroměr měly být v době existence smluvního vztahu s žalovaným obecně přístupné. Na tom nic nemění ani ex post předložená fotografie na č. l. 172 spisu. V uvedeném ohledu nešlo jen o holé tvrzení žalobce, ale o opakované konstatování stavu ze strany obou distributorů zjevné z jejich prakticky nestranných zpráv, kterým soud neměl důvod, v kontextu dalších důkazů, nevěřit.

29. Bylo-li tvrzeno a zároveň fotografií i listinnými důkazy prokázané, že stav plynoměru na počátku smluvního vztahu (v době jeho osazení na odběrném místě ze strany distributora) měl náměr 1 m3 a na konci smluvního vztahu, podle doloženého společného prohlášení bývalého jednatele žalovaného a nového nabyvatele pana , jméno FO, . , jméno FO, , který autentičnost listiny ze dne 5. 8. 2021 potvrdil osobní výpovědí, byl náměr 6189 m3, tak je jednoznačné, jakou měl žalovaný faktickou spotřebu plynu. Podpis bývalého jednatele žalovaného nikdy rozporován nebyl. Nadto sám jednatel žalovaného se ke sjednaným smluvním vztahům hlásil a jeho podpis na listinách ve spise založených, je vizuálně stejný. Již pouhá vizuální shoda jeho podpisu na protokole o předání nemovitosti založeném na č. l. 57 a např. na dohodě o splátkách dluhu na č. , hodnota, verte vede soud k závěru, že tvrzení žalobce nejsou účelová a mají svoji logiku a jsou podložená.

30. Pro existenci fotografie zachycující stav plynoměru při náměru 6189 m3 odebraného plynu nevznikla důvodná pochybnost či polemika o tom, jaká by měla být finální spotřeba žalovaného. Pohledem následné reklamace učiněné panem , jméno FO, . , jméno FO, a doložených fotografií byla skutková tvrzení žalobce řádně prokazována. Pro existenci smluvního vztahu stran sporu, tak žalovaný jednoznačně odpovídá za celkový objem odebraného plynu, který byl pohledem žalobce nárokován jako částka stanovená na základě opravného vyúčtování/dopočtem při existenci korekčních výpočtů následujících, a to po zjištění skutečného množství odebraného plynu (§ 5 vyhlášky č. 108/2011 Sb.). Logický je tedy závěr, spočívající v tom, že to byl žalovaný, kdo odebraný plyn v rámci planého smluvního vztahu spotřeboval, a že je to právě žalovaný, kdo jej má zaplatit. Soud dává za pravdu žalobci i v tom ohledu, že smluvní vztah byl smluvním vztahem dvoustranným, a že i žalovaný měl v rámci jeho realizace postupovat řádným způsobem a obecně spotřebu komodit periodicky kontroloval či nahlašovat tzv. samoodečty, tedy poskytovat smluvnímu partnerovi dostatečnou součinnost.

31. V zásadě platí, že pokud by byl plynoměr pro pracovníky distributora plynu přístupný, tak by tento předmět řízení odpadnul, neboť by byly velmi rychle nastavené řádné měsíční zálohy, a to tak, aby vykrývaly skutečnou spotřebu plynu v odběrném místě.

32. Pro výsledek řízení nebylo nakonec ani rozhodné, zda byl plynoměr (potažmo elektroměr) přístupný, když sama existence či neexistence přístupného plynoměru/elektroměru nemohla vést k zamítnutí žaloby, neboť to byl jen žalovaný, kdo celkový objem plynu konzumoval. Pro věc samotnou byla nerozhodná i procesní obrana žalovaného postavená na tom, že množství plynu přesahující 5000 m3 nemohlo být během léta spotřebováno, neboť z povahy věci samé, je jasné, že při existenci stejného tarifu došlo k fakticky špatnému nastavení záloh za dodávaný plyn, který byl až v posledním období korigován opravným vyúčtováním tak, aby odpovídal nově, tedy ex post zjištěným skutečnostem. Jasné je, že za normálních okolností by odběr plynu probíhal v plné závislosti na venkovních teplotách s největším odběrem během topné/zimní sezóny. To však nemá na rozhodnutí a výši dlužné částky za odebraný plyn v této věci žádný vliv. Výsledek tohoto soudního řízení v sobě odráží realitu, která nastala v důsledku nemožnosti provedení řádného odečtu a faktické nečinnosti žalovaného, který neparticipoval na řádném nastavení záloh, které by jinak vykrývaly reálnou cenu průběžně odebíraného plynu. Žalovaným nebyly prokázané ani jím případně provedené reklamace, které by mohly soudní řízení ovlivnit, neboť podle obchodních podmínek (čl. 6) lze právě reklamacemi nesrovnalosti/chyby při vyúčtování reagovat. Soud z důvodu jistoty dodává, že ve vztahu k nároku na úhradu ceny za odebraný plyn žalovaný nevznesl námitku promlčení. Pro vše shora uvedené mohlo být ve věci rozhodnuto tak, jak je to uvedené ve výroku I. rozsudku.

33. Protože se žalovaný dostal s úhradou svého dluhu do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, bylo možné žalobci přiznat i úrok z prodlení, který ve své výši odpovídá obsahu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 3 téhož předpisu žalobci náleží i částka 1 200 Kč, neboť ve věci šlo nárok z porušení závazkového vztahu mezi podnikateli (výrok I. rozsudku).

34. Dále platí, že jelikož se žalovaný dostal s úhradou svého dluhu/nároku č. , hodnota, do prodlení, mohl soud žalobci přiznat i stranami ve smlouvě předvídanou a žalobcem nárokovanou smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Uvedený závěr má svoji oporu ve smlouvě o sdružených službách dodávky plynu, v části nazvané ostatní ujednání, ale i v zákonné úpravě, a to v ustanovení § 2048 a násl. občanského zákoníku (výrok I. rozsudku).

35. Ve smyslu ustanovení § 160 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) byla lhůta k plnění stanovená jako 3denní.

36. Co se týká druhého žalobcova nároku, tedy nároku na doplatek za spotřebovanou elektrickou energii ve výši 4 864,15 Kč, tak tomuto nároku se žalovaný bránil vznesenou námitkou promlčení. S tou se však nalézací soud neztotožnil, když uplatněný nárok za promlčený nepovažuje. V uvedeném ohledu dal soud plně za pravdu žalobci, neboť vyúčtování a splatnost uvedené částky (podle vyúčtování) je právě tím okamžikem (s ohledem na stanovenou splatnost), na kterou je možné nahlížet na počátek běhu tříleté promlčecí doby. Ta ve vztahu k tomuto nároku prozatím neuběhla (§ 629 občanského zákoníku), neboť žaloba byla podána dne 28. 6. 2023 a vyúčtování pro období od 30. 10. 2019 do 24. 8. 2020 bylo splatné k datu 3. 9. 2020. Tříletá promlčecí lhůta tak prozatím neuplynula. Nárok promlčený není a soud se jím tak mohl zabývat věcně.

37. Ve vztahu k v pořadí druhému nároku soud dále uvádí, že i když stran spotřeby elektrické energie byly zálohy stanovené rozumněji, než jak tomu bylo u záloh na plyn, tak výsledná spotřeba a množství odebrané elektrické energie bylo žalobcem prokázané. Opět z tzv. předávacího protokolu podepsaného jak jednatelem žalovaného, tak panem , jméno FO, . , jméno FO, jasně vyplývá výsledný stav/odběr elektrické energie ze strany žalovaného. Soud dodává, že výslech svědka , jméno FO, . , jméno FO, byl pro soud důvěryhodný. Výpověď byla spontánní a zjevně nepřipravená. Jejím obsahem byla potvrzená správnost údajů uvedených v předávacím protokole, ale i ve sdělení distributora elektrické energie. S přihlédnutím k provedené reklamaci byla věrohodnost výpovědi uvedeného svědka o to vyšší, neboť se výpověď s obsahem reklamace vzájemně doplňovaly a podporovaly. Proto soud mohl bez dalšího zamítnou návrh na výslech potencionálního svědka pana Kříže, a to i přesto, že mnohé úkony ohledně převzetí nemovitosti od žalovaného novým vlastníkem panem , jméno FO, . , jméno FO, fakticky zařizoval a prováděl. Svědek pan , jméno FO, mohl mít o věci, o stavu elektroměru, plynoměru, jejich umístění, vybaveni domu spotřebiči, technickém stavu domu více informací. Jeho výslech však byl, s ohledem na vše shora uvedené, nadbytečný a pro vlastní rozhodnutí ve věci již nepotřebný, neboť soud měl k dispozici další důkazy, které tvrzení žalobce plně podporovaly.

38. Byly-li konečné náměry elektroměru zachycené v předávacím protokole, nevyvstala potřeba dalšího dokazování. Provedené dokazování ve svém celku poskytnulo soudu dostatečnou oporu pro to, aby mohl být i tento nárok žalobci bez dalšího přiznán. Tomu odpovídá výrok II. rozsudku. Jím byla žalobci přiznána i částka 1 200 Kč, jako náklad spojený s uplatněním uvedené pohledávky (§ 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), ale i úroky z prodlení jdoucí z nárokované jistiny, neboť se žalovaný do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostal. Výše úroku z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. I ve vztahu k v pořadí druhému nároku žalobci náleží smluvní pokuta ve výši 100 Kč. Stran jejího zdůvodnění lze odkázat na bod 34. odůvodnění tohoto rozsudku.

39. Pro úplnost soud uvádí, že pro postupné doplňovaní skutkových tvrzení, pro do spisu založená vyúčtování, předpisy záloh, provedené zápočty a uznání dluhu ze strany žalovaného, jakož i pro výpisy z bankovních účtů žalobce nebyl dán jakýkoliv důvod pochybovat o korektním přístupu žalobce i během realizace vzájemných smluvních vztahů účastníků řízení ohledně žalobou dotčeného odběrného místa. Z uvedených listinných důkazů nevyplývá nic o tom, že by měl žalobce žalovaného, jakkoliv poškodit.

40. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že byly přiznány ve věci úspěšnému žalobci. Tomu náleží náhrada za uhrazený soudní poplatek ve výši 2 500 Kč. Dále náhrada za jednotlivé úkony právní služby ve smyslu ustanovení § 7 vyhlášky 177/1996 Sb. ve výši po 3 620 Kč za úkon. Konkrétně za: převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínku, za dvojí vyjádření se k věci a za trojí účast u jednání (8x 3 620 Kč). Tedy odměna celkem činí částku 28 960 Kč. Za tytéž úkony právní služby žalobci náleží i paušály po 300 Kč (§ 11 a § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), tedy částka 2 400 Kč, jakož i účtované DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 6 586 Kč. Celkem tedy 40 446 Kč (výrok III. rozsudku).