41 C 104/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Jakubíčkem ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: Anonymizováno sídlem Adresa žalobce zastoupenému advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno , narozenému dne Anonymizováno bytem Anonymizováno o zaplacení částky 11 643,05 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 643,05 Kč s 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 11 643,05 Kč od 1. 5. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7 624 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 11 643,05 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Uvedeného plnění se žalobce domáhal z titulu neuhrazeného dluhu podle smlouvy o podnájmu bytu ze dne 15. 7. 2022, týkající se bytu na , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , který má žalobce v nájmu. Za byt o velikosti 1+k o rozloze 34 m2 se žalovaný zavázal hradit měsíčně: podnájem ve výši 11 900 Kč, zálohové platby ve výši 2 727 Kč a poplatky ve výši 369 Kč. Dále žalobce uvedl, že podnájemní smlouva byla uzavřená pro období od 1. 8. 2022 do 31. 7. 2023. Následně dodatkem č. 1 až dodatkem č. 5 byl prodloužený podnájem až do dne 31. 8. 2024 a byly stanovené nové zálohové platby i výše ceny podnájmu. Žalobce dále uvedl, že žalovaný své povinnosti nejen znal, ale také je průběžně plnil. Přesto v průběhu smluvního vztahu došlo k tomu, že i přes žalovaného průběžně prováděné platby na podnájem, poplatky za služby s užíváním souvisejícím, byl u žalovaného vykázán dluh ve výši 11 643,05 Kč. Na něj byl žalovaný upozorněný a byl vyzván k úhradě dlužné částky. Protože dluh dobrovolně uhrazený nebyl, nebylo žalobci než podat žalobu k soudu.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud na základě výsledků přípravy jednání dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, když účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek. Na výzvu soudu, k vyjádření se k soudem zamýšlenému rozhodnutí ve věci bez nařízení jednání s doložkou podle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), žalovaný nereagoval. Žalobce s takovým postupem soudu vyjádřil souhlas již v návrhu. Soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř., když dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

4. Z listin do spisu založených bylo soudem zjištěno, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena podnájemní smlouva, podle které se žalovaný dne 15. 7. 2022 zavázal za užívání bytu č. 9/3 pod adresou , Anonymizováno, , , adresa, , o velikosti 1 + kk o rozloze 34 m2 platit měsíčně: zálohově platby ve výši 2 727 Kč, doplňkové služby ve výši 369 Kč a podnájemné ve výši 11 900 Kč. Celkem 14 996 Kč měsíčně. Další práva a povinnosti si účastníci řízení sjednaly ve všeobecných podmínkách, které podrobně specifikovaly práva a povinnosti smluvních stran, jakož i vzájemný způsob jejich komunikace a doručování písemností prostřednictvím emailů. Smluvní vztah samotný strany podřadily pod právní řád České republiky. Podnájemní smlouva byla také smluvními stranami řádně podepsaná. Stejně jako na ni navazující dodatku. Dodatek č. 1 prodloužil konec podnájmu na den 31. 8. 2023. Dodatkem č. 2 byly zvýšené zálohové platby na částku 3 554 Kč měsíčně. Dodatkem č. 3 došlo k navýšení podnájemného na částku 13 400 Kč měsíčně. Dodatkem č. , hodnota, , Anonymizováno, byl konec nájmu posunutý k datu 31. 8. 2024. Dodatkem č. 5 byly nově stanovené měsíční zálohové platby na částku 3 204 Kč měsíčně.

5. Z tzv. přehledu provedených plateb, které žalobce započítával jako příchozí platby oproti povinnostem žalovaného, týkajících se plateb za podnájem, za služby s podnájmem související, je patrné, že problematickým se mezi smluvními stranami stal až konec smluvního vztahu. Přesně řečeno dluh, který žalovanému vzniknul až na konci smluvního vztahu. Žalovaný byl také ze strany žalobce vyzván k úhradě dlužné částky (i s její specifikací) před podáním žaloby.

6. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle ustanovení § 2215 odst. 1 občanského zákoníku souhlasí-li pronajímatel, může nájemce zřídit třetí osobě k věci užívací právo; byla-li nájemní smlouva uzavřena v písemné formě, vyžaduje i souhlas pronajímatele písemnou formu. Podle ustanovení § 2274 občanského zákoníku, nájemce může dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.

8. Soud k věci samé uvádí, že na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho podřazení pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku bylo postavené na jisto, že mezi stranami sporu byla uzavřená platná podnájemní smlouva respektující ustanovení § 2215 a následující a § 2274 a následující občanského zákoníku. V rámci sjednaného závazkového vztahu bylo nejdůležitější povinností žalobce předmět podnájmu/výše uvedený byt předat žalovanému v řádném stavu do užívání. Naproti tomu nejdůležitější povinností žalovaného bylo za užívání bytu řádně a včas hradit sjednané podnájemné, tedy smluvní cenu za sjednaný podnájemní vztah. Zjevné bylo, že účastníci řízení, jako smluvní strany podnájemní smlouvy, podle jejího obsahu a sjednaných dodatků také podstupovaly. Prakticky po dlouhou dobu své vzájemné povinnosti řádně plnily. Na konci smluvního vztahu však žalovaný smluvně převzaté povinnosti porušil, když žalobou nárokovanou částku žalobci nezaplatil. Soud proto shledal žalobu důvodnou.

9. Protože se žalovaný uplatněnému nároku procesně nebránil a skutková tvrzení žalobce se nedostala do rozporu s obsahem žalobcem předložených listinných důkazů, mohl soud nárok žalobci přisoudit. Jinak řečeno, jelikož byl žalovaný v průběhu vedeného řízení procesní pasivní a neprokázal, že by dluh uhradil, anebo že by se své povinnosti zbavil jiným způsobem, rozhodl soud ve věci autoritativně, když žalobci celý nárok přisoudil (výrok I. rozsudku).

10. Žalobci náleží i úrok z prodlení, neboť se žalovaný do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostal. Výše úroku z prodlení má svoji oporu v nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že byly přiznány ve věci úspěšnému žalobci. Tomu náleží náhrada za uhrazený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Dále pak náhrada za tři úkony právní služby po 1 580 Kč, a to za převzetí věci, sepis žaloby a předžalobní upomínku (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dále žalobci náleží tři paušály po 300 Kč podle § 11 a § 13 citované vyhlášky, jakož i účtované DPH s poskytnutých právních služeb ve výši 1 184 Kč. Celkem tedy 7 624 Kč.