41 C 105/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalovaného a žalobkyně , toho času pod adresou adresa , PSČ obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného , toho času pod adresou adresa žalovaného o stanovení výživného neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR - Městskému soudu v Brně na soudním poplatku částku 500 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 2.000 Kč z titulu výživného neprovdané matky, neboť jí vznikají zvýšené náklady v souvislosti s jejím těhotenstvím, když v květnu 2021 očekává narození dcery, jejímž otcem je žalovaný, neboť jen s ním se intimně stýkala v době rozhodné pro početí prozatím nenarozené dcery. Zároveň žalobkyně odkázala na skutečnost, že s žalovaným má již dvě děti, ve vztahu ke kterým musela následně otcovství žalovaného určovat prostřednictvím soudu. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný o probíhajícím řízení ví. Ovšem v současné době spolu nemají přespříliš dobré vztahy. Nebydlí společně a žalovaný na výživu svých nezletilých dětí nepřispívá.

2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Soudní zásilky byly žalovanému doručovány na adresy, které označila žalobkyně, a které jsou soudu známé z předchozích soudních řízení, na kterých byl žalovaný v minulosti soudy úspěšně obesílán, jakož i na adresu, která je zjevná z obsahu evidence obyvatel. Pohledem předmětu řízení a dvojího předvolání žalovaného k jednání, tak byly podmínky pro projednání věci splněny.

3. Soud ve věci provedl dokazování na základě, kterého zjistil následující skutkový vztah věci.

4. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěno, že v době rozhodné pro početí nezletilé, která by se měla narodit na počátku května 2021, se intimně stýkala pouze s žalovaným, kterého označuje za otce. S jinými muži se intimně nestýkala. Co se týká jejích příjmů, tak pobírá pouze příspěvek na bydlení a na živobytí, jakož i rodičovskou, když výše nájmů činí 8.000 Kč měsíčně. Žalobkyně vypověděla, že požadovaná částka 2.000 Kč, byť je částkou symbolickou, jí ale se zvládnutím těhotenství pomůže, když může vykrýt alespoň částečně její zvýšené potřeby s těhotenstvím související. Žalovaný v současné době o ni ani o své dvě dcery - [jméno] a [jméno] zájem nejeví, když obecně soudem vedená řízení ignoruje. V současné době jí nic dobrovolně na výživu nehradí.

5. Z těhotenského průkazu žalobkyně bylo zjištěno, že byl vystaven na její jméno s tím, že jím [titul]. [jméno] [příjmení] potvrdila, že termín porodu žalobkyně je stanovený na den 1. 5. 2021. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že se týká [celé jméno žalobkyně], dcery žalobkyně, narozené dne [datum]. Z jeho obsahu bylo zjištěno, že dne 30. 8. 2018 byla podaná žaloba týkající se určení k otcovství k nezletilé [celé jméno žalobkyně], dcery žalobkyně. Po provedeném dokazování a po výslechu žalobkyně i žalovaného v opatrovnické věci bylo postavené na jisto, že se [celé jméno žalovaného] cítí být biologickým otcem nezletilé [jméno], neboť se v době rozhodné pro její početí s matkou nezletilé [jméno] intimně stýkal. Ve věci bylo soudem žalobě vyhověno, když bylo určeno, že [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] je otcem nezletilé [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum] z matky [celé jméno žalobkyně], narozené den [datum]. Dále bylo rozhodnuto o výživném a výchovném prostředí nezletilé. Z připojeného spisu sp. zn. [spisová značka] zdejšího soudu bylo zjištěné, že se týká nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum] z matky [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum], když žaloba byla podaná proti žalovanému [jméno] [celé jméno žalovaného], narozenému dne [datum]. Z protokolu o jednání i z rozsudku vyplývá, že se [celé jméno žalovaného] cítil být biologickým otcem nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Oba dva rodiče nezletilé potvrdili, že v době rozhodné pro početí nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně] se [celé jméno žalovaného] se [celé jméno žalobkyně] intimně stýkal. V důsledku toho bylo určeno, že [celé jméno žalovaného], narozený dne [datum] je otcem nezletilé [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum] právě z žalobkyně.

6. Podle ustanovení § 920 odst. 1 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) platí, že není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.

7. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení platí, že soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem poskytl předem.

8. Podle odstavce 3 citovaného ustanovení platí, že soud může rovněž na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby předem poskytl částku potřebnou k zajištění výživy dítěte po dobu, po kterou by ženě náležela jako zaměstnankyni podle jiného právního předpisu mateřská dovolená.

9. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného označila jako otce, jejího očekávaného a zatím nenarozeného dítěte, zcela důvodně. Tedy, že je její nárok po právu. I pro skutečnost, že se žalobkyně žalobou domáhala částky, která je pohledem doby a cenové hladiny, běžného výživného apod., až„ nepřiměřeně nízká“, která však skutečně může alespoň z části žalobkyni vykrývat její zvýšené náklady související s jejím těhotenstvím (s předpokládaným termínem porodu dne 1. 5. 2021), nebyl důvod žalobě nevyhovět, neboť žalovaný se uplatněnému nároku nijak procesně nebránil.

10. Ohledně postoje žalovaného soud dále uvádí, že se k žalobě nevyjádřil a k nařízeným jednáním se nedostavoval, byť o řízení a termín soudních jednání musel od žalobkyně i ze soudních předvolánek vědět. Soud neměl žádný důvod pochybovat o pravdivosti tvrzení žalobkyně v tom smyslu, že žalovaný je pravděpodobným otcem prozatím nenarozené dcery. Ve prospěch uvedeného tvrzení svědčí i shora zmíněné dvě (prakticky shodné) věci, týkající se již narozených dcer účastníků řízení ([jméno] a [jméno]), sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] Městského soudu v Brně, ve vztahu ke kterým oba dva účastníci tohoto řízení v minulosti shodně vypověděli, že v době rozhodné pro početí posledně jmenovaných dcer, se spolu intimně stýkali. Situace v této věci se jeví být ve srovnání s předchozími dvěma řízeními identická (opak zjištěn nebyl). Protože soud neměl jakýkoliv důvod o dílem osvědčených a dílem prokázaných tvrzení žalobkyně pochybovat, žalobě bez dalšího vyhověl, když oporu má právě ve shora uvedeném ustanovení § 920 občanského zákoníku.

11. Soud též neměl žádný důvod dále se zabývat bližším zjišťováním majetkových poměrů obou dvou účastníků řízení a jakkoliv je ověřovat, např. zprávami z úřadu práce, sociálního odboru magistrátu apod., neboť částka, kterou žalobkyně v této věci požaduje, je velmi nízká a bezesporu jí v plné výši náleží. Též je ve schopnostech a možnostech žalovaného (jako mladého muže) ji žalobkyni poskytnout. Tomu odpovídá výrok I. rozsudku.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. tak, že si každý z účastníků své náklady ponese ze svého, neboť ve věci procesně úspěšné žalobkyni žádné náklady řízení v souvislosti s touto věcí nevznikly. Tomu odpovídá výrok II. rozsudku.

13. Jelikož byla žalobkyně v řízení procesně úspěšná a soudní poplatek v této věci činí 500 Kč /položka 7, písm. a) sazebníku poplatků, zákona č. 549/1991 Sb. a žalobkyně byla od platby soudního poplatku podle ustanovení § 11 odst. 2, písm. c) citovaného zákona osvobozena, přešla poplatková povinnost podle § 2 odst. 3 téhož zákona na žalovaného. Proto mu soud výrokem III. rozsudku uložil povinnost zaplatit ČR - Městskému soudu v Brně částku 500 Kč, a to v obvyklé 3 denní lhůtě od právní moci rozsudku (§ 160 zákona č. 99/1963 Sb.).