41 C 34/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupeného advokátem JUDr. jméno příjmení , anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: ; název žalované , reg. č.: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované , ulice anonymizováno , jednající v  země prostřednictvím právnická osoba , IČO sídlem adresa žalované o zaplacení 10.142,39 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 10.142,39 EUR s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 2.940,83 EUR od 31. 8. 2019 do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 6.273,64 EUR od 13. 9. 2019 do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 171,41 EUR od 1. 10. 2019 do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 585,10 EUR od 28. 10. 2019 do zaplacení, s 10 % úrokem z prodlení ročně z částky 171,41 EUR od 31. 10. 2019 do zaplacení, vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 81.284 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 10.142,39 EUR s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. V odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že jistina dluhu se skládá z jednotlivých dílčích částek představujících neuhrazené či částečně neuhrazené pohledávky ze strany žalovaného. Žalobce poukázal na skutečnost, že v minulosti s žalovaným uzavřel dvě smlouvy o podnikatelském nájmu movitých věcí, a to dne 16. 5. 2017 pod [číslo] a následně dne 5. 6. 2017 pod č. [číslo]. Na jejich základě poskytnul žalovanému do užívání stavební mechanizaci a další vybavení, zejména kancelářské a stavební kontejnery s příslušenstvím. Nárokované částky mající oporu ve faktuře č. 1131907288, znějící na částku 2.940,83 Kč, kterou žalobce požadoval z titulu dlužného nájemného za kontejnery a nábytek a za čištění předmětu nájmu. Konkrétně za skladové, chodbové, kancelářské a sanitární sestavy nábytku a za čištění, dezinfekci sanitárního kontejneru. Co se týká faktury č. 1131908040, splatné dne 12. 9. 2019 a znějící na částku 6.273,64 EUR, tak ta se týkala nezaplacené dopravy a demontáže stavebních buněk, když cena demontáže podle katalogu činila částku 5.865,54 EUR a cena za dopravu částku 408,40 EUR. Částka ve výši 15.162,87 EUR, podle faktury č. 1131909094, byla splatná dne 27. 10. 2019 a týkala se dopravy a odvozu předmětu nájmu. Z ní bylo žalovaným neuhrazené 585,10 EUR, které žalobce nárokuje v tomto řízení. Stejně tak z faktury č. 1131900302, splatné dne 30. 9. 2019 a znějící původně na částku 4.442,09 EUR, zůstalo neuhrazené 171,41 EUR a z faktury č. 11311908315 zůstalo neuhrazené 171,41 EUR Poslední dvě dlužné částky se týkají neuhrazené ceny za pronájem kontejneru.

2. Dále žalobce k věci uvedl, že v kontextu do spisu založených předávacích protokolů a listinných důkazů, byť jsou některé z nich nepodepsané, tak za využití obsahu katalogu a ceníku zachycujících sortiment, který žalobce běžně zákazníkům nabízel, jakož i s ohledem na obsah výpovědí dvou svědků a emailovou komunikaci, ale i dílčí provedené úhrady, je možné nárok žalobci v plném rozsahu přisoudit.

3. Žalovaná strana se k věci nevyjádřila. Přestože byla k jednání řádně a včas obesílána, tak se k jednání bez omluvy nedostavovala.

4. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav věci.

5. Z výzvy k úhradě částky 10.142,39 EUR je zjevné, že uvedená částka je součtem jednotlivých dále uvedených částek z faktur. Konkrétně u faktury č. 1131907288, u které nastala splatnost dne 30. 8. 2019, když zněla na částku 2.940,83 EUR. U faktury č. 1131908040 nastala splatnost dne 12. 9. 2019 a zněla na částku 6.273,64 EUR. U faktury č. 1131908315 nastala splatnost dne 30. 9. 2019 a šlo o částku 171,41 EUR. U faktury č. 1131909094 nastala splatnost dne 27. 10. 2019 a zbývalo na ní uhradit částku 585,10 EUR. U faktury č. 1131909302 nastala splatnost dne 30. 10. 2019 a zbývalo na ni uhradit částku 171,40 EUR. Zjevné je, že výzva k úhradě dluhu byla před podanou žalobou žalovanému zaslána na adresu jeho sídla.

6. Co se týká výdajových listů, resp. hodnoty nábytku, které jsou založené na čl. 15 až 16 verte, tak z nich je zjevné, jaké kusy různých stavebních sestav/kontejnerů/nábytků, jsou v nich zachycené. Případně nabídnuté ve vztahu k žalovanému, který je v listech uvedený jako nájemce. Uvedené listiny jsou z počátku roku 2018. Nejsou však podepsané ani objednatelem ani dodavatelem.

7. Z nepodepsané smlouvy o podnikatelském nájmu, resp. z jejího torza založeného na č. l. 17 spisu vyplývá, že má jít o listinu označenou č. [číslo]. Ta je rovněž nepodepsaná, byť by se měla týkat obou dvou stran sporu. Z jejího obsahu je zjevné, že žalobce měl vystupovat v pozici pronajímatele. Z faktury týkající se přepravy na trase [obec] – [obec] – [obec] je patrné, že za přepravu a manipulaci s kontejnery bylo v srpnu 2019 účtováno žalobci přepravní společností přes 42.595,40 Kč.

8. Z výpisů z internet bankingu žalobce založeného na č. l. 37 - 45 spisu vyplývá, že listiny osvědčují průběžné platby žalovaného provedené ve prospěch účtu žalobce v roce 2018, 2019, když v roce 2019 (č. l. 37 verte měla být dne 7. 6. 2019 připsána ve prospěch účtu žalobce částka 319.766,54 Kč) a dále dne 9. 9. 2019 částka 130.114,27 EUR. Ostatní platby se týkají předcházejícího období.

9. Z předávacích protokolů podepsaných zástupcem žalobce, nikoliv však zástupcem žalovaného z roku 2017, vyplývá, že měly být nějaké kontejnery, zařízení žalovanému (podle fotodokumentace) skutečně předány do užívání. To také vyplývá z listin založených na č. l. 46 – 49 spisu, když ale pouze jedna z nich (založená na č. l. 50) je krytá podpisem žalovaného.

10. Z nepodepsané smlouvy o podnikatelském nájmu věcí na č. l. 56 verte pod [číslo] vyplývá, že měla upravovat vzájemná práva a povinnosti účastníků řízení.

11. Z katalogu založeného v příloze spisu v počtu desítek stran se podává, jaký sortiment, zařízení, kontejnery apod. žalobce nabízel obecně zákazníkům a v jakých katalogových cenách a možných doplňkových službách.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku je zjevné, že jak žalobce, tak žalovaný jsou osobami existujícími.

13. Z faktury žalobci založené na č. l. 66 spisu vyplývá jaké jednotlivé (konkrétní) kontejnery byly žalovanému pronajímány během měsíce července 2019 a za jakou cenu.

14. Z emailové korespondence do spisu založené (č. l. 81 až 102 spisu) soud zjistil, že obchodní zástupce žalobce s žalovaným jednal, když jej urgoval o úhradu faktur, byť právě ty nejsou žalovány v této právní věci.

15. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracoval jako obchodní zástupce pro žalobce a s žalovaným pravidelně jednal. Sjednával s ním i předmět pronájmů, kterého se soudní řízení týká. Je zjevné, že žalovanému byly dodány v průběhu období jejich spolupráce desítky kontejnerů do [obec]. Zde je žalovaný skutečně užíval. Též za ně řádně a průběžně hradil. Ovšem ke konci spolupráce s žalovaným začaly vznikat problémy a pro provedení úhrad byly nezbytné urgence. O tom ví, byť se již závěrečných jednání či urgencí stran úhrad dluhu neúčastnil. Je zjevné, že částku 100.000 Kč měsíčně žalovaný mohl dlužit, neboť mu bylo pronajato až 35 ks kontejnerů při jednotkové ceně kolem cca 3.000 Kč za jeden měsíc a jeden kontejner.

16. Z výslechu obchodního zástupce žalovaného [jméno] [příjmení], slyšeného v procesní pozici svědka, který u žalobce stále pracuje, a který se zabýval nejen dalším postupem/urgencemi úhrad zasílaných žalovanému, ale dílem též zakázkou samotnou, soud zjistil, že svědek věděl jaké kontejnery a v jaké době byly v [obec] umístěné s tím, že on se staral nikoliv o rozvoz kontejnerů, ale prakticky až o jejich odvoz. Cenu za odvoz kontejnerů měl zaplatit žalovaný. S žalovaným mnohokrát o dlužných pohledávkách neúspěšně jednal.

17. Z objednávky, která je nepodepsaná (i špatně čitelná) pod č. PO/00/19 [číslo], ale i z dalších žalobcem do spisu založených listin nebyly zjištěné žádné relevantní informace pro tuto právní věc.

18. Podle ustanovení § 2316 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) platí, že nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Podle ustanovení § 2316 odst. 2 o. z. platí, že není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.

20. Co se týká této věci, tak soud předesílá, že obecně platí, že důkazní břemeno tíží toho z účastníků řízení, který ze svých skutkových tvrzení pro sebe vyvozuje příznivé závěry. Bylo tak jen na žalobci, zda prokáže, kolik mu žalovaný dluží a z jakého právního vztahu. Na žalovaném naopak bylo, aby prokázal, že dluh uhradil, anebo že se své povinnosti zbavil jiným způsobem.

21. Co se týká žalobce tak pohledem postupně doplňovaných skutkových tvrzení a založených listinných důkazů, v kontextu výslechu svědků, jejichž výpovědi soud hodnotil jako jasné, určité, srozumitelné a přesvědčivé, které nijak nevybočovaly z obsahu do spisu založených listinných důkazů, bylo možné dovodit, že žalobce břemeno důkazní unesl. Ve věci slyšení svědci byli schopni zpřesnit, čeho přesně se listiny do spisu založené týkaly a objasnit, jaké právní vztahy mezi účastníky řízení v minulosti existovaly, jaké (byť ústní smlouvy) byly uzavřené a čím se vzájemný vztah a fakturace řídila. Svědci vysvětlili, že jednotlivé kontejnery byly postupně k objednávkám žalovaného do [obec] skutečně odvezené. Dále, jaká byla cena za jeden kontejner pohledem sazebníků, ale i jednotlivých faktur a obvyklá praxe, kterou mezi sebou strany sporu zavedly. Také potvrdili, že žalovaný žalobci finanční prostředky dluží.

22. S ohledem na všechny do spisu založené listinné důkazy (faktury, protokoly o převzetí apod.) ve spojení přesvědčivých výpovědí obou dvou slyšených svědků, je zjevné, že byť předávací protokoly z roku 2017 neměly samy o sobě velkého významu, tak v kontextu všech provedených důkazů, bylo možné dát žalobci za pravdu a nárok mu přisoudit. Na základě výsledků dokazování soud uzavírá, že mezi účastníky řízení byla uzavřená platná rámcová ústní smlouva o podnikatelském pronájmu movitých věcí (§ 2316 a násl. o. z.), když prokázané bylo, že smluvní vztah účastníků řízení trval po delší dobu, že také kontejnery žalobce byly na staveništi žalovaného v [obec] umístěné po delší dobu. Tomu odpovídala i průběžná (měsíční) fakturace, ale i průběžně hrazené částky v řádů statisíců měsíčně, jak uvedené vyplývá z výpisů z účtu žalobce. Pro úplnost lze uvést, že tvrzení žalobce v kontextu výpovědí svědků a výpisů z účtu žalobce (ve spojení s dílčími úhradami části dlužných dílčích částek), v sobě nesou (u třech posledních žalovaných dílčích částek) i prvky uznání dluhu ve smyslu ustanovení § 2053 o. z.

23. Protože žalovaný neprokázal, že by se platby, které provedl ve prospěch účtu žalobce, měly týkat zcela jiného smluvního vztahu či jiných dluhů a v řízení rozhodně nebylo prokázané, že by žalovaný žalobou nárokovaný dluh uhradil, anebo že by se své povinnosti zbavil jiným způsobem, soud žalobě vyhověl. Co se týká úroků z prodlení, tak ty byly v řízení úspěšnému žalobci také přiznány, když odpovídají výši úroku z prodlení podle platného nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť se žalovaný do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostal. Tomu odpovídá i výrok I. tohoto rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. tak, že byly plně přiznány ve věci úspěšnému žalobci. Úspěšnému žalobci náleží úhrada za uhrazený soudní poplatek ve výši 11.007 Kč, jakož i náhrada za účelně poskytnuté právní služby. Žalobce ve věci nárokoval odměnu ve výši 9.380 Kč za jeden úkon právní služby, když vyšel z tarifní hodnoty 260.659, 423 Kč, kdy částku 10.142,39 EUR konvertoval na Kč, a to k datu podání žaloby (k datu 26. 11. 2021 činil kurs 1 EUR x 25, 665 Kč). Uvedeným postupem, kterému nebrání žádné ustanovení právního řádu, byla soudem stanovena tarifní hodnota předmětu řízení na částku 260.304 Kč (nikoliv na částku 260.659, 423 Kč). Tudíž výše odměny činí částku 9.380 Kč za úkon. Úkony právní služby soudem žalobci v řízení přiznané spočívají v : převzetí věci, sepisu žaloby, předžalobní výzvě, účasti na jednání dne 6. 10. 2021, doplnění skutkových tvrzení dne 1. 11. 2021, účasti na jednání dne 26. 11. 2021. Naopak soud žalobci nepřiznal odměnu za doplnění tvrzení učiněné podáním ze dne 30. 7. 2021, neboť žaloba měla být úplná již v době jejího podání. Dále za vyčíslení nákladů řízení, neboť nejde o běžný úkon právní služby, ale o úkon spojený s účastí zástupce žalobce na závěrečném jednání, který je spojený s běžnou specifikací vzniklých nákladů řízení, učiněnou v závěrečném návrhu žalobce. Jinak řečeno, oba dva posledně soudem uvedené úkony nebyly pohledem zákona č. 99/1963 Sb. upravující civilní nalézací řízení vynaložené účelně. Celkem tak žalobci náleží náhrada za 6 úkonů právní služby (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) ve výši 56.280 Kč. Žalobci dále náleží i 6 paušálů po 300 Kč (§ 11 a 13 vyhlášky 177/1996 Sb.), jakož i účtované DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 12.197 Kč Celkem tedy 81.284 Kč Tomu odpovídá i výrok II. rozsudku.