41 C 62/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Jakubíčkem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupenému advokátem anonymizováno jméno příjmení , anonymizováno , sídlem adresa o zaplacení 51 450 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 51 450 Kč s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 51 450 Kč od 24. 6. 2020 do zaplacení, vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 31 709 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně na svědečném částku 284 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 51 450 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku. Uvedeného plnění se žalobkyně domáhala z titulu poškození jejího bytu ze strany žalovaného. Žalobkyně předně uvedla, že s žalovaným dne 14. 7. 2017 uzavřela nájemní smlouvu, na základě které užíval její bytovou jednotku [číslo] o velikosti 3 + 1, nacházející se ve 4. nadzemním podlaží obytného domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec]. Pohledem stranami uzavřeného dodatku žalovaný byt užíval až do 1. 8. 2019, když protokol o převzetí vyklizeného bytu odmítl podepsat. Co se týká škody, která vznikla z důsledku nevhodného užívání bytu ze strany žalovaného a jeho rodiny, tak ten předně souvisel s nedodržováním základních hygienických principů a návyků, neuklízením bytu a jeho nevětráním. V důsledku čehož došlo k masivnímu zaplísnění stěn v bytě, ale i celé koupelny. Uvedené poškození nesouviselo s nějakými domnělými vadami bytu, anebo celého bytového domu, ale byly výlučně dány jen nevhodným způsobem užívání bytu ze strany žalovaného. Zaplísnění se dotklo i žaluzií, kovových prvků, světla, kování oken, které nadto bylo zarezlé z důvodu enormní vlhkosti, kterou žalovaný v bytě udržoval. Dále došlo i k vyhnití prahu v koupelně a k dalšímu poškození vnitřního vybavení bytu, o čemž svědčí jednotlivé faktury a rozpisy prací, jakož i doklady o zakoupení materiálu, jenž byly nezbytné za účelem odstranění závad bytu, a které jsou zachycené i v tabulce (č. l. 8 spisu). Z té je zjevné, jakým způsobem byla vypočtená celková výše škody, kterou žalovaný způsobil, a která je součtem toho, co žalobkyně musela nezbytně vynaložit, aby uvedla byt do původního stavu. Žalobkyně zdůraznila, že o stavu bytu svědčí i fotografie bytu pořízené v době, kdy byl předáván žalovanému. Tehdy šlo o byt po provedené rekonstrukci, nezařízený jen s kuchyňskou linkou a běžně vybavenou koupelnou či vestavěnou skříní. Další sada fotografií zachytila poškození bytu poté, co byl vrácený žalobkyni, tedy po ukončení nájmu ze strany žalovaného. Poslední sada fotografií zachycuje stav bytu po provedení oprav a sanace bytu, tedy po jeho uvedení v předešlý/nezávadný stav. Celková výše všech sanačních prací spočívajících v provedení drobných oprav, ale i v sanaci omítek, výmalby, výměny svítidel, čištění obkladů a dalších prací dosáhla částky 69 635 Kč. Když v tomto nebyly započtené ani náklady, které souvisely např. s očištěním zrezivělých topných těles, okenního kování apod. Tudíž žalovaného svým nárokem nijak nepoškodila, ale naopak zvýhodnila.

2. Dále žalobkyně po žalovaném nárokovala ušlý zisk za období od 1. 8. 2019 do 15. 9. 2019, tedy za dobu, kdy nemohla byt řádně užívat/pronajmout. Výše ušlého nájemného podle ní činí 12 500 Kč měsíčně. Konkrétně jde o částku 170 Kč za 1m2 měsíčně, při zohlednění podlahové plochy bytu o výměře 73,35 m2. I v tomto ohledu jde o cenu vstřícnou a žalovaného nijak nepoškozující, neboť reálná výše tržního nájemného byla beze sporu vyšší. S ohledem na skutečnost, že na počátku nájemního vztahu žalovaný složil kauci ve výši 20 000 Kč, tak uvedenou částku započetla oproti nákladům nutným na provedení opravy vestavěné skříně ve výši 4 600 Kč a na část ceny hrazené za sanaci zaplísněných stěn. Protože žalovanému také vzniknul nárok na vrácení přeplatků ve výši 6 259 Kč a 10 676 Kč, o čemž byl žalovaný vyrozuměný, tak uvedené částky rovněž použila k zápočtu na pohledávky za žalovaným. O tom mezi nimi nebylo ani sporu, neboť žalovanému bylo řádně oznámeno, že mu uvedené částky vráceny nebudou, ale že budou použité na úhradu jejího nároku. Žalovaný její postup nerozporoval. Ze vzájemné komunikace vyplývá, že dal prakticky souhlas k započtení uvedených přeplatků na náhradu jím způsobené škody. S přihlédnutím k nárokům a částkám, které žalobkyně mohla zohlednit, je jasné, že sanace bytu stála 69 635 Kč a odpovídá obsahu tabulky na č. l. 8 spisu, kterou do spisu založila. Uvedená částka byla navýšená o částku 18 750 Kč - ušlé nájemné. Naopak k ponížení nároku došlo o částku 20 000 Kč, jako započtená kauce a o částky 6 259 Kč a 10 676 Kč, zohledňující započtené přeplatky z doby užívání bytu žalovaným, které mu reálně vrácené nebyly. Tudíž výše konečného nároku žalobkyně, který v řízení uplatnila, činí částku 51 450 Kč.

3. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobou nesouhlasí a navrhnul, aby byla jako nedůvodná zamítnuta. Co se týká plísní, tak stran nich má za to, že nevznikly v důsledku špatného užívání bytu z jeho strany, ale že zaplísnění souvisí se špatným provedením domu jako celku. Výskyt plísní v bytě byl tím důvodem, proč se rozhodl v nájemním vztahu již dále nepokračovat. Náklady na sanace, úklid, které žalobkyně požadovala, jsou přemrštěné. Žalobkyně se zjevně snaží svým nárokem zaplatit jí provedenou rekonstrukci a zhodnocení bytu. Ten si vybavila nově koberci, které tam původně ani nebyly. Nárokuje nové skříně, svítidla, kuchyni, což rozhodně nemůže souviset s jeho způsobem užívání bytu a jeho tvrzeným poškozením.

4. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutkový stav věci.:

5. Z oznámení týkajícího se ukončení nájemní smlouvy ze dne 15. 7. 2019 vyplývá, že nejpozději k datu 1. 8. 2019 žalobkyně očekává předání bytu. Ze zaslání konečného vyúčtování a z výzvy k úhradě dluhu (zaslané právní zástupkyní žalobkyně žalovanému dne 12. 6. 2020) je zjevné, že žalobkyně žádá úhradu částky 51 450 Kč za provedení opravy bytu.

6. Z emailové komunikace a ze dne 13. 8. 2020 a ze dnů 19. 8. 2019, 20. 9. 2019, ale i z mnohých dalších vyplývá, že žalobkyně a žalovaný, resp. jemu nápomocná osoba si vyměňují své stanoviska ohledně míry poškození bytu a důvodů, které k poškození měly vést.

7. Z nájemní smlouvy mezi stranami uzavřené, je patrné, že byla uzavřená na sklonku roku 2017, a že se týkala bytové jednotky ve vlastnictví žalobkyně. Pronajímaný byt byl umístěný ve 4. nadzemním podlaží bytového domu [ulice a číslo] v [obec] – [část obce], pod označením [číslo] s dispozicí 3 + 1. Byt žalovaný užíval za nájemné a za cenu služeb s nájmem souvisejících ve výši 4 000 Kč, tedy celkem za částku 16 500 Kč měsíčně.

8. Z fotodokumentace týkající se bytu žalobkyně před jeho předáním k užívání žalovanému je patrné, že byt byl zrekonstruovaný a zjevný je i jeho stav, když nábytkem vybavený nebyl. Z předávacího protokolu bylo zjištěno, jaký byl stav/odečet elektroměru, plynoměru, vodoměru.

9. Z dokladů o úhradě ceny za služby, provedené opravy, sanace a za nákup drobného materiálu soud zjistil, že měly být ze strany žalobkyně vynaložené, a že časově a obsahově souvisejí se sanací a opravou bytu poté, co jej žalovaný opustil. O charakteru užívání bytu, resp. o následcích souvisejících s poškozením bytu svědčí i sada fotografií do spisu žalobkyní založená, která zachycuje stav bytu poté, co jej žalovaný opustil. Zachycuje také rozsah zaplísnění jednotlivých částí bytu. Z další sady fotografií předložených žalobkyní vyplývá, jak byt vypadal po provedené sanaci prostřednictvím profesí, které se na opravách bytu podílely.

10. Z výslechu žalobkyně bylo zjištěné, že do pronajatého bytu v době trvání nájemního vztahu za žalovaným běžně nechodila. Byť měl žalovaný posílat finanční prostředky/nájemné na její účet, tak mnohdy jí je předával osobně v místě jejího bydliště. Rozsah následně zjištěné devastace bytu vedl k ukončení nájemního vztahu. Zjevné je, že žalovaný byt neužíval řádně, a že jeho návyky týkající se užíváním bytu byly zcela jiné, než by se obecně dalo očekávat.

11. Z www stránek REALITYMIX.CZ je zjevná průměrná cena za pronájem bytu v období let 2019 a 2020, když na území města Brna byla v rozpětí od 263 Kč za 1 m2 do 280 Kč za 1 m2.

12. Z výslechu žalovaného soud zjistil, že nevnímal žádné zásadní problémy ve vztahu ke způsobu užívání bytu. Byt běžně vytápěli, větrali a uklízeli. Pokud nějaké problémy vznikly, nemusely vůbec souviset se způsobem jejich užívání bytu, ale mohly záviset na obecných neduzích bytu či celého bytového domu. Varná deska byla poškozená již od počátku, když nefungoval jeden hořák. Pokud následně s žalobkyní hovořili o tom, že je možné z jeho strany uznat za existující poškození bytu, a to plísněmi, rozbitým světlem a rozbitou skříní, tedy jako škody, které užíváním zapříčinil, tak následně začala žalobkyně svůj nárok víc a víc rozšiřovat. S uplatněným nárokem tak souhlasit nemůže.

13. Z faktury založené na č. l. 154 spisu (vystavené [jméno] [příjmení]) vyplývá, že fakturoval žalobkyni za provedené práce částku 5 290 Kč související s opravou světla. Z jeho výslechu vyplynulo, že v bytě skutečně byl, a že v něm práce provedl. Šlo o opravu světelné římsy, kterou nebylo možné jen tak lehce rozbít. K tomu musela být vyvinutá větší síla. Římsa byla vyrobená ze sádrokartonu. On fakticky provedl její nové vyhotovení. Materiál na to musel zakoupit, nařezat, ukotvit, zabrousit apod. Cena, kterou účtoval, byla cenou obvyklou a byla mu také žalobcem zaplacená. Což vyplývá i z výpisu z bankovního účtu žalobkyně.

14. Co se týká částky 6 980 Kč zaplacené ze strany žalobkyně [jméno] [příjmení] (č. l. 157 spisu), tak pohledem uvedené faktury, rozpisu jednotlivých prací při porovnání s obsahem výslechu svědka [příjmení], bylo soudem zjištěno, že drobné práce spočívaly v opravě poškozených věcí, a to od varné desky až po odstranění shnilého prahu dveří, demontáže znečistěných žaluzií a všeho rozepsaného v jeho faktuře. Vše provedl a žalobkyní mu bylo řádně zaplacené. Cena odpovídala situaci na trhu, množství jím vynaložené práce, když v bytě samotném byl opakovaně, a to i plynařem, který jednoznačně doporučil poškozenou varnou desku vyměnit. Ta byla znehodnocená předně od zateklého oleje. Provedení úhrady uvedené částky vyplývá i z výpisu z účtu žalobkyně.

15. Z faktury znějící na částku 12 681 Kč (č. l. 162 spisu) je patrné, jaké činnosti byly v bytě v souvislosti s jeho úklidem prováděné. Svědkyně [jméno] [příjmení] vypověděla, že byt měly uklidit jako celek. Sanace spočívala nejen ve vyčištění koupelny, toalety a kuchyně, ale i podlah apod. Rozsah poškození/zaplísnění byl enormní. Částka, která byla naúčtovaná a žalobkyní zaplacená, byla pro žalobkyni velmi výhodná. Úklid provádělo několik lidí, dva až tři dny.

16. Z výslechu svědka [příjmení] ve spojení s doklady zachycujícími úhradu částky 30 688 Kč (č. l. 163 spisu) soud zjistil, že svědek vypověděl, že byt žalobkyně byl před jím provedenou sanací stěn enormně zaplísněný a poničený. Bylo nezbytné provést sanační nápravu stěn. Stěny bylo třeba očistit, oškrábat a ošetřit antimykotickým postřikem a dále je nově vymalovat. Částky zde účtované odpovídají nejen provedeným pracím, ale i celkovému stavu bytu. V bytě osobně byl. Ten viděl, zaměřil. Cenu sanace stanovil standardním způsobem. Fakturovaná částka mu byla také zaplacená.

17. Z výslechu svědka [příjmení] bylo zjištěno, že za částku 4 600 Kč (č. l. 159 spisu) opravoval vestavěnou skříň v bytě. Svědek vypověděl, že byt byl enormně znečištěný, neudržovaný, vlhký, zaplísněný, smradlavý a nevětraný. Přestože v rámci dlouholeté praxe navštívil stovky či tisíce bytů za účelem oprav, tak si historicky pamatuje jen případy zcela výjimečné. Tím byl i tento případ. Žalobkyně byla ze stavu svého bytu zděšená. Ani on nic takového neviděl.

18. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je realitní makléřkou, resp. toho času stále v realitním oboru pracuje. Svědkyně vypověděla, že za účelem pronájmu bytu byla v minulosti oslovená žalobkyní, pro kterou zprostředkovávala pronájem bytu žalovanému. Byť výše částky, za kterou byl byt žalovanému pronajat, byla spíše vyšší, tak v době, kdy byl žalovanému pronajímán, tak byl čistý a po rekonstrukci. Jednotlivé místnosti (mimo kuchyně) nebyly vybavené. Z jejího pohledu činilo tržní nájemné částku cca 14 000 Kč, a to pohledem období let 2017 – 2020.

19. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěné, že v bytě bydlel jako student i se svými kamarády. Na nájemném platili kolem 19 000 Kč měsíčně. Pravdou je, že byt byl čistý, udržovaný, byť nevybavený, ale v klidné lokalitě. Neměli tedy důvod uvedenou částku neakceptovat.

20. Z dalších dokladů do spisu založených (např. č. l. 165 -167 spisu) se podává, že se týkají mimo jiné zakoupení svítidla, varné desky, ale i dalších s opravami souvisejících materiálů.

21. Podle ustanovení § 2913 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „o. z.“) poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

22. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

23. Podle ustanovení § 2952 o. z. mimo jiné platí, že se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

24. Po provedeném dokazování soud uvádí, že žaloba byla podaná důvodně.

25. Přestože se zástupce žalovaného přípisem ze dne 20. 6. 2022 z účasti na jednání z vážných důvodů omluvil, tak tyto„ vážné důvody“ nijak nespecifikoval a ničím nedoložil. I kdyby soud na omluvu nahlížel jako na včasnou, tak za důvodnou ji rozhodně uznat nemohl, a to právě pro absenci konkretizace„ vážného důvodu“ a jeho reálného doložení. Proto soud ve věci jednal v nepřítomnosti právního zástupce žalovaného, ale i v nepřítomnosti samotného předvolaného žalovaného. Uvedené odpovídá ustanovením § 101 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“).

26. K věci samé soud předně soud uvádí, že tabulka, kterou žalobkyně do spisu založila na č. l. 8 spisu, a kterou demonstrovala výši nákladů, které jí měly vzniknout v souvislosti se sanací a opravou bytu, soud konfrontoval jak z doklady do spisu založenými (mimo jiné i na č. l. 154 až 167 spisu), tak i s obsahem výslechů jednotlivých svědků ve věci vyslechnutých, kteří většinu jednotlivých prací prováděli, když tvrzení žalobkyně se s obsahem listinných důkazů a s výpověďmi svědků nedostala do vzájemných rozporů.

27. V této věci bylo mezi účastníky předně nesporné, že žalovaný užíval po dobu cca dvou let na základě nájemního vztahu byt žalobkyně. Zároveň se v průběhu řízení stalo nesporným (pohledem skutkových tvrzení účastníků a provedené procesní obrany žalovaného), že se zaplísnění v bytě objevilo, a že došlo k poškození - rozbití světla a skříně. Žalovaný nerozporoval, že by v minulosti neměla být složená kauce ve výši 20 000 Kč, kterou žalobkyně zadržela, použita na úhradu jí vzniklé škody, případně, že by byl nějakým způsobem krácený na přeplatcích ve výši 6 259 Kč a 10 676 Kč, které mu žalobkyně nevrátila, a které započetla na vzniklou škodu (§ 1982 a násl. o. z.). Naopak byl žalovaný toho názoru, že právě uvedenými částkami měla být celková škoda, kterou měl způsobit, fakticky a dostatečně uhrazená.

28. Mezi stranami sporu pak bylo sporné a předmětem dokazování se stalo, zda celá žalobkyní nárokovaná částka/škoda vznikla v příčinné souvislosti s jednáním či opomenutím žalovaného, a zda způsob jejího stanovení ze strany žalobkyně a její výše, je v souladu s právem. Jinak řečeno, zda je nárok vzešlý ze sanace a z opravy bytu, včetně oprav jeho vybavení, účtován oprávněně a v řádné výši.

29. Soud konstatuje, že výsledkem provedeného dokazování bylo, že se žalobkyni podařilo svá tvrzení prokázat, a to dostatečným množstvím věrohodných důkazů, které svědčily ve prospěch jí uplatněného nároku. Soud uplatněný nárok hodnotil jako nárok vzešlý z titulu vzniklé škody na bytě a bytovém vybavení žalobkyně (§ 2894 a násl., resp. § 2913 odst. 1 o. z.), za kterou žalovaný v plném rozsahu odpovídá. Provedeným dokazováním bylo postavené na jisto, že žalovaný škodu vymezenou skutkovými tvrzeními žaloby způsobil v době, kdy byt podle nájemní smlouvy užíval, a to ať již svoji činností či nečinností. Dále, že výše vzniklé a kalkulované škody byla řádně a k tomu určenými důkazními prostředky prokázaná. Žalobkyně, za využití předložených fotografií a obsahů výslechů jednotlivých svědků, unesla ji tížící důkazní břemeno, když fotografie dostatečně věrohodně prokázaly stav bytu před jeho předáním do užívání žalovanému, ale i po jeho odevzdání zpět žalobkyni, jakož i stav bytu po provedené sanaci a opravě v době, kdy byl předán dalšímu nájemci. Svědkyně [příjmení] a svědek [celé jméno svědka] jasně a přesvědčivě vypověděli, jak byt vypadal v době, kdy byl předáván do nájmu žalovanému (svědkyně [anonymizováno]), ale i jak byt vypadal poté, co byl uveden do předešlého stavu, tedy po nápravě jeho poškození způsobené žalovaným. To hodnověrně potvrdil i svědek [celé jméno svědka], který v bytě následně bydlel. Výpovědi uvedených svědků soud hodnotil jako přesvědčivé a zcela spontánní, když uvedení svědci nadto neměli žádný zájem na výsledku vedeného řízení.

30. Dále lze uvést, že z výslechu svědka [příjmení] nevyplynulo nic v tom smyslu, že by v době užívání bytu z jeho strany vnímal nějaké neduhy bytu, vady nemovitosti apod. Existenci vad – zaplísnění domu či bytu popřelo i společenství vlastníků bytových jednotek domu, ve kterém se předmětný byt nachází. Svědek [příjmení], který v bytě s žalobkyní byl v době jeho užívání ze strany žalovaného, vypověděl, že v bytě bylo neuvěřitelné vlhko a zápach. Zaplísnění a poškození bytu muselo vzniknout ryze z důvodu jeho nevhodného užívání. Jeho nevětráním a udržováním zcela nepřiměřené vlhkosti, způsobené samotnými uživateli bytu, vařením apod. To potvrdili např. i svědci [příjmení] a [anonymizováno], kteří byt, po jeho opuštění ze strany žalovaného, opravovali.

31. Protože žalovaný v rámci své procesní obrany, spočívající v tom, že zaplísnění mělo být způsobené vadami nemovitosti samotné, na podporu svých tvrzení nedoložil ani nenavrhnul žádné důkazy, a to ani po poučení dané mu soudem (§ 118a zákona č. 99/1963 Sb.), neunesl v uvedeném ohledu břemeno důkazní, které jej tížilo. Jeho tvrzení totiž společenství vlastníků, ani žádný, z ve věci slyšených svědků, nepotvrdili. Proto lze jeho procesní obranu považovat za neprokázanou, resp. za vyvrácenou.

32. Jak již bylo výše uvedené, tak svědci: [anonymizováno], [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] vypověděli, že poškození bytu bylo enormní, zcela nestandardní a jednoznačně souviselo se způsobem užívání bytu jeho nájemci (nevětrání, vlhkost, vaření). Všichni jmenovaní svědci před soudem vypovídali spontánně, když se do logických nesouladů nedostávali. Např. z výslechu [příjmení] odpovídajícího na dotazy soudu zcela racionálně, je zjevné, že byť eviduje během své kariéry tisíce zakázek, tak zaplísnění stěn jinde v takovém rozsahu neviděl. Poškození bytu jednáním/opomenutím žalovaného tak bylo pohledem nalézacího soudu dostatečně prokázané, stejně tak jako nezbytnost provedení oprav a sanací celého bytu. Výslechem svědka [příjmení] bylo prokázané, že varnou desku nešlo zachránit (pro její poničení), a že nezbylo než ji celou vyměnit za novou.

33. Co se týká výše jednotlivých dílčích částek žalobkyní nárokovaných a vynaložených na opravu bytu, tak z do spisu založených listinných důkazů – dokladů o úhradách, výpisů z bankovního účtu, faktur vyplývá, že přesně dokládají výčet reálně žalobkyni vzniklé škody, když časově zapadají do období, kdy byl poškozený byt opravován. Jednotlivé listinné důkazy také přesně odpovídají tabulce založené na č. l. 8 spisu. Lze jen zopakovat, že ať již částka 30 688 Kč, týkající se sanačních prací na zdivu, částka 4 600 Kč, týkající se opravy vestavěné skříně, částka 5 290 Kč, týkající se opravy utržené světelné římsy, částka 6 980 Kč, týkající se částky souhrnně uhrazené za drobné práce při opravě bytu, částka 12 681 Kč, týkající se úklidů – odstranění nečistot z povrchů, které představují gró prokazovaného nároku, byly dostatečně doložené listinnými důkazy, ale také výpověďmi k nim slyšených svědků. Ceny řemeslníky účtovaných prací se pohledem okolností případu soudu rozhodně nezdají být jakkoliv nadsazené a žalovaného nepřiměřeně poškozující, neboť souvisí jak s vlastní opravou poškozených částí bytu, tak i s použitím materiálů, jejich přesunem na místo opravy apod. Sami svědci odkazovali na běžnou cenu, kterou účtovali, ale i na to, že jim veškeré práce a materiály byly žalobkyní zaplacené.

34. Co se týká drobných nákupů tak, jak je dále specifikovala žalobkyně v tabulce opravy škody v bytě, tak i ty byly logiky po právu vynaložené, když jsou v příčinné souvislosti s provedenými opravami. I obsah fotodokumentace tomu napovídá. Sama fotodokumentace podporuje zjevně i tvrzení žalobkyně o nezbytnosti oprava a sanace bytu a také prokazuje i jeho finální stav, který rozhodně nebyl nějakou modernizací či technickým zhodnocením bytu, ale pouze uvedením bytu v předešlý stav. I soudem zmíněné drobné výdaje byla zdokladovány důkazy svědčícími o jejich zakoupení/vynaložení (rubrika: Materiál v tabulce žalobkyně založené na č. l. 8 spisu ve spojení s doklady o jejich zakoupení), a které mnohdy při opravách použil svědek [příjmení], jak o tom i vypověděl. Soud již ve vztahu k dalším případným drobným výdajům nepotřeboval provádět další dokazování, neboť takový postup by byl zcela nadbytečný, a to v kontextu všech svědeckých výpovědí a listinných důkazů, které dostatečně prověřily pravdivost tvrzení žalobkyně. Když např. ve vztahu k čištění koberců v ceně 700 Kč soud odkazuje i na postup podle ustanovení § 136 o. s. ř. a ekonomičnost vedeného soudního řízení. Lze tak uzavřít, že částka 69 635 Kč byla pohledem soudu vynaložená důvodně a zcela po právu a odpovídá i ustanovení § 2951 o. z. Soud neshledal jediný důvod pro to, aby byla žalobkyně na svém nároku jakéhokoliv krácená. Procesní obrana žalovaného zůstala neprokázaná, anebo byla vyvrácená a zůstala tak jen obecným a ničím neprokázaným tvrzením.

35. Co se týká výše ušlého výdělku/zisku, který měl být žalobkyni odepřený z důvodu nemožnosti pronajímat byt v období jeho oprav, tak i v uvedeném ohledu žalovaný za takovou škodu odpovídá. Pokud ji žalobkyně stanovila ve výši 18 750 Kč a nárokovala ji za jeden a půl měsíce (od 1. 8. 2019 do 15. 9. 2019) ve výši 18 750 Kč, tak k tomu soud uvádí, že samo uvedené období není nepřiměřeně dlouhé ani výše ušlého nájemného není zjevně nepřiměřená. Jelikož v uvedeném období byly ve vztahu k bytu prováděné nezbytné opravy, nebylo jej z logicky věci možné ani pronajímat. Období jednoho a půl měsíce je zcela přiměřené, když nelze rozumně očekávat, že by byt mohl být opravený v horizontu jen několika málo dnů, s přihlédnutím k míře a rozsahu jeho poškození a nezbytnosti sjednání a provedení prací, které na sebe více méně navazují, a které mnohdy nelze ani současně provést. Co se týká výše ušlého nájemného/zisku tak ani ten není přemrštěný a žalovaného opět nijak významně nepoškozuje, neboť šlo o byt v dobrém stavu a o rozměru téměř 75 m2. Výše nájemného bylo podložené jak sdělením realitní kanceláře (www stránek stran průměrné ceny nájmů), tak i odhadem k tomu kompetentní osoby/svědkyně pí [příjmení], která se v oblasti realit pohybuje mnoho let. Přiměřenost takového ušlého nájemného je soudu též známá i z jeho vlastní rozhodovací činnosti. O férovém přístupu žalobkyně při stanovení ceny ušlého nájmu ve výši 12 500 Kč také podpůrně svědčí i to, že sám žalovaný za byt hradil 16 500 Kč měsíčně a svědek [celé jméno svědka] snad i částku 19 000 Kč. Tudíž částka 18 750 Kč za jeden a půl měsíce byla shledána důvodnou a vzniklou v příčinné souvislosti s protiprávním chováním žalovaného (§ 2952 o. z.). Soud dále uvádí, že nároky žalobkyně rozhodně nejsou v rozporu s dobrými mravy a odpovídají zákonné úpravě.

36. Co se týká zápočtu kauce složené v minulosti žalovaným ve výši 20 000 Kč, ale i jednotlivých částek, souvisejících s přeplatky na službách s užíváním bytu souvisejícími ve výši 6 259 Kč a 10 676 Kč, tak i tyto mají svoji logiku a oporu nejenom v samotných tvrzeních žalobkyně, ale i v nájemní smlouvě a v jednotlivých listinách do spisu založených (např. čl. 14 – 19 spisu). Stran v tomto odstavci uvedených částek je nutné dodat, že je v průběhu řízení žalovaný nijak nerozporoval. Z jeho vyjádření, vzájemných emailů, ale i výpovědi žalovaného, je zjevné, že částky nejenže nesporoval, ale považoval je za dostatečné ke krytí výše škody, kterou měl žalobkyni způsobit. Žalovaný jasně vypověděl, že nějakou škodu při užívání bytu, zaplísněním, rozbitím světla a skříně skutečně způsobil, tudíž i uvedené částky a jejich užití k zápočtu byly dostatečně tvrzené a prokázané. Ve svém výsledku tak částka 51 450 Kč (69 635 Kč + 18 750 Kč – 20 000 Kč – 6 259 Kč – 10 676 Kč) žalobkyni po právu náleží. Protože se žalovaný dostal do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z., mohl být žalobkyni přiznán i úrok z prodlení ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Tomu odpovídá výrok I. tohoto rozsudku.

37. Co se týká náhrady nákladů řízení, tak o nich bylo soudem rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“), když procesně zcela úspěšné žalobkyni náleží náhrada za jí uhrazený soudní poplatek ve výši 2 573 Kč, jakož i náhrada za poskytnuté právní služby, a to za převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní upomínku, reakci na repliku žalovaného a za účast právní zástupkyně žalobkyně u třech soudních jednáních, tedy 7x 3 140 Kč (podle ustanovení § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.). Dále žalobkyni náleží sedm paušálů po 300 Kč za tytéž úkony právní služby, v souladu s ustanovením § 11 a § 13 citované vyhlášky, jakož i účtované DPH z poskytnutých právních služeb ve výši 5 056 Kč Celkem tedy částka 31 709 Kč Tomu odpovídá výrok II. rozsudku.

38. S ohledem na skutečnost, že žalovaný byl ve věci procesně neúspěšný a soud (ČR – Městský soud v Brně) zálohově hradil náklady svědečného ve výši 11,50 EUR, tak při zohlednění konverze z EUR na Kč (provedené k datu vyhlášení rozsudku) v kurzu 1 EUR = 24, 730 Kč, mohl soud v souladu s ustanovením § 148 o. s. ř. uložit žalovanému povinnost zaplatit ČR – Městskému soudu v Brně částku 284 Kč.

39. Všechny povinnosti k úhradě výše uvedených částek byly žalovanému uloženy v obvyklé 3 denní lhůtě od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.).