41 C 75/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa o zaplacení 46.000 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 46.000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobce na zaplacení částky 46.000 Kč s příslušenstvím, přestavující dlužné nájemné. Žalobce uvedl, že s žalovaným uzavřel dne 27. 2. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytové jednotky [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ byt“), který je ve spoluvlastnictví žalobce. Žalovaný se ve smlouvě zavázal hradit sjednané nájemné ve výši 13.000 Kč měsíčně, splatné vždy k 10. dni v měsíci. Dohoda o splatnosti byla později ústně změněna tak, že žalovaný může nájemné za příslušný měsíc uhradit až vždy k poslednímu dni v měsíci. Žalobce od žalovaného při sjednání smlouvy přijal kauci ve výši 13.000 Kč. Žalovaný v pronajatém bytě bydle od března roku 2020, do června roku 2021, kdy mu žalobce dne 25. 6. 2021 smlouvu o nájmu vypověděl, neboť žalovaný dlouhodobě nehradil sjednané nájemné řádně a včas. Žalovanému tak (po započtení kauce) vznikl dluh na nájemném ve výši 46.000 Kč, který žalobci dosud neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listin soud učinil následující závěry o skutkovém stavu. Žalobce společně s paní [jméno] [příjmení] [příjmení] jako pronajímatelé a žalovaný společně s paní [příjmení] [celé jméno žalovaného] jako nájemci uzavřeli dne 27. 2. 2020 nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu. Dohodnuté nájemné činilo 13.000 Kč, z toho 10.000 Kč činilo nájemné v užším smyslu a 3.000 Kč paušální úhrada za služby spojené s užíváním bytu. Začátek nájmu byl stanoven na 1. 3. 2020 na dobu jednoho roku s možnosti konkludentního prodloužení o další rok. Žalovaný se zavázal na účet žalobce složit peněžitou jistotu v částce 13.000 Kč. Předmětný byt je ve společném jmění manželů žalobce a paní [jméno] [příjmení] [příjmení]. Žalobce vypověděl nájemní smlouvu žalovanému z důvodů neplacení nájemného ke konci června roku 2021. Žalovaný za dobu trvání nájmu uhradil žalobci kauci ve výši 13.000 Kč a dále 149.000 Kč na nájemném.

5. Podle ustanovení § 2201 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

6. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

7. Podle ustanovení § 2254 odst. 2 o. z. při skončení nájmu pronajímatel vrátí jistotu nájemci; započte si přitom, co mu nájemce případně z nájmu dluží. Nájemce má právo na úroky z jistoty od jejího poskytnutí alespoň ve výši zákonné sazby.

8. Dle § 1970 odst. o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

9. Po podřazení skutkových závěru pod výše uvedené právní normy soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná. Účastníci spolu uzavřeli platnou nájemní smlouvu o nájmu bytu, která trvala celkem 16 měsíců. Žalovaný měl povinnost hradit sjednané nájemné, což ovšem nesplnil co do částky 59.000 Kč. Tím žalovanému vznikl dluh, na který žalobce v souladu s dikcí § 2254 odst. 2 o. z. započetl jistotu v částce 13.000 Kč. Žalovaný byl v řízení pasivní, nárok žalobce nijak nezpochybnil, ani neuvedl, že by svoji povinnost vůči žalobci splnil, nebo se jí zbavil jiným způsobem. Soud proto žalobě zcela vyhověl.

10. Soud žalobci, jako plně úspěšnému účastníkovi, přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.900 Kč Tyto náklady představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 2.300 Kč a dále paušální náhrada za dva úkony (předžalobní výzva a podání žaloby), které žalobce, jako nezastoupený účastník v řízení učinil (srov. § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 1 a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.) v částce 300 Kč za provedený úkon.