Městský soud v Brně · Rozsudek

41 C 82/2019

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-03-19 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2021:41.C.82.2019.1

Citované zákony (7)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci žalobce: ; (název žalobce), IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupeného advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného zastoupenému opatrovníkem titul . jméno příjmení , advokátem sídlem adresa o zaplacení 1.525 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.525 Kč s 9,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 1.525 Kč od 8. 1. 2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1.525 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k jízdnému, které žalovaný neuhradil, přestože dne 7. 1. 2019 uzavřel s žalobcem smlouvu o přepravě osob. Žalobce v podané žalobě uvedl, že žalovaný se přepravoval městskou hromadnou dopravou bez platného jízdního dokladu, čímž porušil přepravní podmínky žalobce. Toto porušení podmínek žalobce zjistil na základě přepravní kontroly, provedené pověřenou osobou. Žalobce se po žalovaném za zjištěnou jízdu bez platného jízdního dokladu domáhal zaplacení základního jízdného ve výši 25 Kč a přirážky na jízdném ve výši 1.500 Kč.

2. Žalovaného, který je cizím státním příslušníkem, se nepodařilo obeslat na žádnou ze soudem zjištěných adres. Proto mu byl soudem, k ochraně jeho práv a zájmů, ustanoven usnesením ze dne 5. 11. 2020, č. j. 41 C 82/2019-39 opatrovník z řad advokátů.

3. Na soudním jednání dne 19. 2. 2021 žalobce uvedl, že na podané žalobě trvá v celém rozsahu. Žalovaný uvedl, že rozhodnutí ponechá na úvaze soudu s tím, že stran náhrady nákladů řízení by měl být aplikován § 14b advokátního tarifu, neboť jde o formulářovou žalobu.

4. Dne 19. 2. 2021 se konalo jednání ve věci, na kterém soud provedl dokazování, z něhož zjistil následující skutečnosti. Z výpisu z informačního systému základních registrů (IZSR) soud zjistil, že žalovaný měl v České republice poslední pobyt hlášený na adrese [adresa žalovaného], který byl ukončen ke dni 24. 7. 2019. Ze zápisu o provedené dopravní kontrole pod č. 28025382 ze dne 7. 1. 2019 týkající se žalovaného soud zjistil, že téhož dne v 11:16 hodin, byl žalovaný přistižen ve vozidle městské hromadné dopravy bez platné jízdenky. Uvedený zápis je podepsán kontrolorem dopravního podniku i žalovaným. Z článku č. VIII. odst. 8 přepravních podmínek integrovaného dopravního systému [územní celek] platných od 25. 5. 2018 vyplývá, že povinností cestujícího je seznámit se s platným zněním přepravních podmínek dopravce. Dále opatřit si jízdní doklad před zahájením cesty, příp. při nástupu do vozidla u řidiče. Mít tento doklad u sebe při zahájení přepravy i po celou dobu přepravy až do okamžiku vystoupení z vozidla. A na výzvu pověřené osoby jej předložit ke kontrole. Z článku č. IX. odst. 5 smluvních přepravních podmínek pak vyplývá právo dopravce účtovat přirážku k jízdnému ve výši 1.500 Kč. Dle ustanovení článku IV. odst. 1 a přílohy č. 1 Tarifu integrovaného dopravního systému [územní celek] platného od 1. 9. 2018 je cena základního jízdného 25 Kč. Dle článku 9 odst. 12 smluvních přepravních podmínek žalobce se za datum splatnosti považuje datum uložení povinnosti zaplatit jízdné s přirážkou.

5. Zjištěný skutkový stav soud podřadil pod následující právní normy.

6. Dle ustanovení § 2550 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o přepravě osoby dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

7. Podle ustanovení § 3 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, je cestující povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif dopravce.

8. Dle ustanovení § 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen„ ZD“) má cestující povinnost na výzvu oprávněné osoby předložit platný jízdní doklad, přičemž pokud se takovým dokladem neprokáže, vzniká mu povinnost zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému.

9. Výši přirážky dopravce stanoví v přepravních podmínkách, v maximální výši 1.500 Kč v souladu s dikcí § 37 odst. 6 ZD.

10. Dle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení je stanovena ustanovením § 2 nařízení č. 351/2013 Sb.

11. Po podřazení skutkového stavu zjištěného dokazováním pod uvedené právní normy dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána po právu, neboť pohledávka žalobce odpovídá obsahu provedených důkazů. Soud má za prokázané, že mezi stranami byla uzavřená platná smlouva o přepravě osob podle § 2550 o. z., neboť žalovaný byl přistižen, že cestoval ve vozidle dopravního podniku bez platného jízdního dokladu. Proto bylo možné jej sankcionovat, a to nejenom doplatkem ceny za přepravu (jízdným) ve výši 25 Kč, ale i přirážkou k jízdnému ve výši 1.500 Kč, dle smluvních přepravních podmínek. Revizor, jako oprávněná osoba žalobce žalovaného dostatečně ztotožnil a žalovaný v řízení tvrzení, ani předložené důkazy žalobce nijak nezpochybnil. Protože žalovaný v průběhu řízení neprokázal, že by dluh uhradil, nebo že by se své povinnosti zbavil jiným způsobem, bylo možné rozhodnout tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Zároveň lze konstatovat, že žalovaný se do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku dostal. Protože i počátek prodlení byl žalobcem stanoven v souladu se smluvními přepravními podmínkami, bylo možné bez dalšího žalobci nárok přisoudit. Výše požadovaného úroku z prodlení je stanovena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

12. Výrok o nákladech řízení soud opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl ve věci procesně úspěšný. Náklady řízení představují: soudní poplatek ve výši 400 Kč (přiznaný dle sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb.), náklady právního zastoupení za 3 úkony právní služby, tj. 3 x 200 Kč (dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a to za převzetí věci, podání žalobního návrhu a předžalobní upomínku. Dále žalobci podle § 11 odst. 1 písm. a) a d), náleží 3x režijní paušál po částce 100 Kč (dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a účtované DPH ve výši 21 % z poskytnutých právních služeb ve výši 189 Kč Celkem tedy 1.489 Kč.

13. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.