41 C 91/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu Mgr. Milanem Jakubíčkem jako samosoudcem ve věci žalobce: právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa , Slovensko o zaplacení 5.989,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.989,65 Kč s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částky 5.989,65 Kč od 12. 5. 2017 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, podle kterého by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 5.989,65 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. rozsudku. Uvedeného plnění se žalobce domáhal z titulu žalovanému poskytnutých služeb elektronických komunikací, které mu byly poskytované v souladu s mezi účastníky řízení uzavřenou smlouvou, a které zůstaly ze strany žalovaného nezaplacené. Žalobce v odůvodnění žaloby uvedl, že se zavázal žalovanému (prostřednictvím jeho telefonního čísla: [tel. číslo]) poskytovat služby třetích osob, spočívající v možnosti jejich využití a zaplacení jejich ceny prostřednicím elektronického komunikačního zařízení. Žalobce popsal na základě jakého principu a při využití zákona č. 284/2009 Sb. a všeobecných podmínek, uvedené služby žalovanému poskytoval. Ty spočívaly mimo jiné v tom, že žalovaný mohl volat na zvláštní telefonní čísla, využívat přístupu k hrám, videím, audio službám apod. V období od 23. 3. 2017 do 22. 4. 2017 žalovaný za specifikované komerční služby, uvedené ve vyúčtované na faktuře č. 1319277688, dluží částku 5.989,65 Kč. Tu ani přes výzvu k úhradě dluhu nezaplatil.

2. Žalobce i žalovaný k výzvě soudu ve smyslu ustanovení § 115a) zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o. s. ř.) souhlasili s projednáním věci samé bez nařízení jednání. Žalovaný na výzvu mu soudem zaslanou a jemu doručenou dne 14. 10. 2021 nereagoval. S odkazem na znění ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., tak s postupem podle § 115a) o. s. ř. souhlasil.

3. Z tzv. zrušení poskytování služeb ze dne 15. 8. 2017 vyplývá, že žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v souladu s ustanovením § 65 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb.

4. Z vyúčtování plateb za hru, hudbu, videa apod. se podává, že žalovaný dluží částku 5.989,65 Kč, když uvedená částka byla účtována za platby za hry, hudbu, videa, za 35 SMS zpráv a další služby elektronických komunikací. Celkový dluh za užívání nejenom služeb, ale i telefonních hovorů dosáhl v žalobcem uvedeném období částky 13.184,41 Kč. Žalovaný byl žalobcem vždy obesílán na adresu uvedenou ve smlouvě.

5. Ze smlouvy o mobilní hlasové službě bylo zjištěno, že s žalovaným byla uzavřená smlouva ohledně telefonního čísla [tel. číslo]. Z jejího obsahu vyplývá, že se žalobce zavázal žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací, když uvedené služby se žalovaný zavázal hradit v souladu s obsahem ceníku. Smlouva byla uzavřená dne 30. 8. 2016.

6. S ohledem na znění ustanovení § 115 a) o. s. ř. soud uvádí, že je možné v tomto případě rozhodnout bez provádění dokazování, a to jen na základě předložených listinných důkazů, neboť účastníci s takovým postupem souhlasili. Předně lze uvést, že je žaloba žalobce po právu, neboť jeho pohledávka odpovídá obsahu listinných důkazů. Zjevné je, že mezi stranami sporu byla uzavřená platná smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací (§ 2, § 34 a § 63 zákona č. 127/2005 Sb.) za využití ustanovení § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb. S ohledem na skutečnost, že žalovaný dlužnou částku neuhradil a ani v průběhu řízení neprokázal, že by se tak stalo a žalobce na podané žalobě trval, rozhodl soud ve věci v souladu s žalobním návrhem. Z obsahu spisu je zjevné, že se žalobce zavázal žalovanému poskytovat služby elektronických komunikací, včetně audio textových služeb, které byly žalovanému předepsány k úhradě/vyúčtovány, když uvedené skutečnosti zpochybněné nebyly. Protože v průběhu řízení bylo postavené na jisto, že se žalovaný o podané žalobě/uplatněném nároku dozvěděl, jakož i to, že na svoji procesní obranu nic neuvedl, bylo možné ve věci rozhodnout za využití ustanovení § 115 a) o. s. ř. tak, že soud nárok žalobci v plném rozsahu přisoudil, a to včetně úroku z prodlení, neboť se žalovaný do prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. dostal. Tomu odpovídá výrok I. tohoto rozsudku.

7. O nákladech řízení pak bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že v řízení procesně úspěšnému žalobci byly přiznány jemu účelně vzniklé náklady řízení. Ty spočívají v uhrazeném soudním poplatku ve výši 400 Kč a v paušální náhradě nákladů řízení přiznaných podle ustanovení vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 2x 100 Kč Celkem 600 Kč.