42 C 11/2025

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Sedláčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 24.325 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcičástku 7.515 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 7.215 Kč od 10.4.2024 do zaplacení,částku 16.810 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 16.510 Kč od 10.4.2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.426 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 20. 9. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši celkem 24.325 Kč s příslušenstvím, představující dlužný příspěvek z titulu provozování vozidla zn. , Anonymizováno, , bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to za období od 1.12.2019 do 20. 3. 2020 (částka 7.515 Kč) a dále od 13. 1. 2023 do 23.9.2023 (částka 16.810 Kč). Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.

2. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout i jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný je ve veřejném rejstříku registru silničních vozidel evidována jako provozovatel vozidla zn. , Anonymizováno, , o objemu válců motoru od 1.850 cm³ do 2.500 cm³, r. z. , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , č. technického průkazu , IBAN, . Jak plyne z evidencí smluvních pojišťoven, pro toto vozidlo nebylo v období od 1. 12. 2019 do 20. 3. 2020 a dále od 13. 1. 2023 do 23. 9. 2023 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vozidlo tak nebylo po dobu 111 dní a 254 dní pojištěno, ačkoli bylo stále vedeno jako provozované; za uvedených 111 a 254 dnů vyplývá výše příspěvku částce 7.215 Kč (111 dnů x denní sazba 65 Kč) a částce 16.510 Kč (254 dnů x denní sazba 65 Kč). Prvotní mimosoudní náklady uplatnění příspěvku jsou podzákonným předpisem stanoveny na částku 300 Kč za každý uplatňovaný nárok. Dopisy ze dne 25. 1. 2024 byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k úhradě obou příspěvků do garančního fondu žalobce z důvodu provozování vozidla bez sjednaného povinného ručení v uvedené době. Dopisy ze dne 3. 5. 2024, 31. 5. 2024, 1. 7. 2024, 23. 7. 2024 a 13. 8. 2024 byly žalovanému ze strany žalobce zaslány upomínky k úhradě obou dlužných příspěvků. Dopisy ze dne 29. 8. 2024 byly žalovanému zaslány předžalobní výzvy. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho.

4. Věc byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po tomto datu. Soud v projednávané věci aplikoval rovněž zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).

5. Právním posouzením soud dospěl závěru, že žalovanému na základě § 4 odst. 1, 3, 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla povinnost uhradit do garančního fondu žalobce příspěvky za užívání a provozování vozidla bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jejichž výše dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., odpovídá částkám 7.215 Kč a 16.510 Kč, a to dále spolu s mimosoudními náklady ve výši po 300 Kč dle této vyhlášky. Bylo prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých peněžitých závazků, a je tak povinen zaplatit žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po datu splatnosti každého z příspěvků k datu 9. 4. 2024. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2.426 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 974 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24.325 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t., (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t., a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 252 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).