42 C 115/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; okres , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 74.581 Kč s příslušenstvím - bezdůvodné obohacení

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 74.581 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 74.581 Kč od 25. 3. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 3.730 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 5. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 74.581 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu odůvodnil žalobce tak, že je vlastníkem bytu [číslo] kategorie, o velikosti 2+1, který se nachází ve 2. podlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec], kdy tento byt pronajímal žalovanému na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum]. Nájemní vztah měl zaniknout ke dni [datum] doručením výpovědi žalovanému. Žalovaný však byt vyklidil teprve dne [datum] prostřednictvím soudního vykonavatele. Předmětem této žaloby je bezdůvodné obohacení za užívání předmětného bytu bez právního důvodu za období od ledna 2020 do [datum] v poměrné částce 74.581 Kč, spolu s příslušenstvím ve formě úroků z prodlení.

2. Žalovaný se ani přes výzvu soudu k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním doručeným soudu dne [datum]) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav: Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytu [číslo] kategorie, o velikosti 2+1, který se nachází ve 2. podlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec], což bylo doloženo výpisem z katastru nemovitostí pro k.ú. [ulice] pole, [územní celek], [list vlastnictví]. Z nájemní smlouvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovaným a dalším nájemcem smlouvu o nájmu bytu [číslo] kategorie, o velikosti 2+1, který se nachází ve 2. podlaží domu na ulici [ulice a číslo] v [obec] Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 54 C 256/2020 bylo prokázáno, že druhý nájemce předmětného bytu (nikoli žalovaný) již od února 2016 byt neužíval. Z obsahu nájemní smlouvy vyplývá, že výše nájmu byla odvozena od platných cenových předpisů. Z evidenčního listu pro výpočet nájemného platného od [datum] a oznámení o jednostranném zvýšení nájemného soud zjistil, že měsíční nájemné bylo stanoveno na částku 7.741 Kč a částku za vybavení prostoru ve výši 30 Kč. Nájemní vztah účastníků byl ukončen doručením výpovědi dne [datum]. Žalovaný však byt vyklidil teprve dne [datum]. Z předpisů plateb se dále podává, že žalovaný nehradil žalobci platby spojené s užíváním bytu po skončení nájemního vztahu za období ledna 2020 do [datum]. Z vyúčtování služeb za rok 2019 je zřejmé, že vyšším předpisem záloh vznikl přeplatek na službách spojených s užíváním bytu v částce 1.668 Kč, o který byla ponížena částka dlužného bezdůvodného obohacení. Dluh žalobce tak dosahuje částky 74.581 Kč. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k úhradě celkové dlužné částky dopisem ze dne [datum] s dodatečně stanovenou lhůtou k zaplacení do [datum]. Zásilka byla dle kopie přiložené obálky připravena k vyzvednutí ode dne [datum], žalovaný však i přes uvedené ničeho žalobci neuhradil.

5. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014, i když vyplývají z nájemní smlouvy uzavřené před účinností občanského zákoníku.

6. Podle ustanovení § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle ustanovení § 2217 odst. 1 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

8. Podle § 2295 o. z., má pronajímatel právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

10. Podle §2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Žalovaný si s žalobcem sjednal nájemní vztah k předmětnému bytu, přičemž se zavázal v souvislosti s užíváním bytu hradit nájemné a platy za služby spojené s užíváním bytu. Ohledně uplatňované jistiny žalobce splnil povinnost tvrzení i důkazní ke skutečnosti, že žalovaný po datu skončení nájemního vztahu ke dni [datum] v bytě nadále bydlel ještě do [datum], kdy předmětný byt vyklidil. Nájemné pro rok 2020 dosahovalo částky 7.771 Kč měsíčně. Náklady za období od ledna 2020 do [datum] však žalovaný nehradil řádně a včas ve sjednaném rozsahu. Žalobce tak v řízení prokázal existenci nájemního vztahu mezi účastníky a rovněž jeho ukončení, existenci dluhu a jeho složení, žalovaný naopak v řízení netvrdil a neprokázal, že by vzniklý dluh uhradil. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci plnění v podobě bezdůvodného obohacení za užívání bytu žalovaným v době následující po skončení nájemní smlouvy. Konkrétně částku ve výši obvyklého nájemného za měsíce leden 2020 – poměrná část října 2020 ([datum]), na kterou navíc započetl přeplatek vzniklý na vyúčtování služeb za rok 2019 ve výši 1.668 Kč. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou dluhu mu bylo dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., uloženo uhradit rovněž zákonné úroky z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí dodatečně stanovené lhůty k zaplacení v předžalobní výzvě. Lhůtu k plnění v délce 3 dnů soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají ze dvou paušálních náhrad za celkem 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).

13. Jelikož žalobce nezaplatil soudní poplatek za podanou žalobu a současně byl v řízení zcela úspěšný, byla v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. (procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu nákladů řízení žalovaným) tato povinnost doměřena žalovanému coby neúspěšné straně sporu, který je tak povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně soudní poplatek ve výši 3.730 Kč. Žalovaný je povinen uloženou povinnost splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).