42 C 125/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno. sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o vyklizení bytu

I. Žalovaná je povinna vyklidit byt číslo situovaný v 2. nadzemním podlaží domu v obec na ulici adresa, č. or. anonymizováno v obec a vyklizený předat žalobci do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 5.600 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 25. 5. 2021 se žalobce domáhal vyklizení žalované z bytu číslo který se nachází v domě na ulici adresa, č. o. 21, v obec. Svůj návrh žalobce odůvodnil tím, že dne datum uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu předmětného bytu, a to na dobu určitou pro období od datum do datum, poté došlo k zániku nájemního vztahu. Žalovaná však i přes následné výzvy žalobce předmětnou bytovou jednotku po skončení nájemního vztahu nevyklidila a nepředala tento byt žalobci.

2. V reakci na výzvu soudu ve smyslu § 114a a § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., (dále jen „o. s. ř.“) ze dne datum, kterou žalovaná dle poštovní doručenky osobně převzala dne datum, se žalovaná ve lhůtě 15 dnů vyjádřila k podané žalobě. Dopisem doručeným soudu dne datum žalovaná sdělila, že ačkoli nájemní smlouva vylučuje možnost automatického prodloužení nájemního vztahu, očekávala prodloužení nájemní smlouvy k předmětnému bytu, když jí bylo ze strany žalobce sděleno, že se jedná pouze o formální záležitost. Dále uvedla, že jí ze strany zaměstnanců žalobce bylo sděleno, že hlavním důvodem neprodloužení nájemní smlouvy byla stížnost podaná ostatními nájemníky na syna žalované. K tomu žalovaná doplnila, že její syn je omezen ve svéprávnosti, v minulosti byl umístěn v detenčních zařízeních a ve výkonu trestu, přičemž v roce 2017 a 2018 bydlel s žalovanou v bytě žalobce, avšak od konce roku 2018 je umístěn v detenčním zařízení a již v bytě nebydlí. Žalovaná doložila propouštěcí zprávy anonymizována dvě slova obec týkající se syna žalované, rozsudek název soudu ze dne datum o omezení svéprávnosti a ustanovení opatrovníka synovi žalované, dále listinu o ustanovení opatrovníka ze dne datum. Žalovaná dále uvádí, že nemá možnost najít si jiné adekvátní bydlení, je si vědoma, že po datum užívá byt žalobce bez právního důvodu, k tomu doplňuje, že řádně hradí nájemné a ostatní úhrady spojené s užíváním bytu. K tvrzení doložila poštovní poukázky stvrzující úhrady plateb spojených s užíváním bytu, výpočtový list a nájemní smlouvy k bytu. Žalovaná navrhuje zamítnutí žaloby.

3. Žalobce k vyjádření žalované podáním doručeným soudu dne datum uvedl, že ze strany orgánů žalobce byl projednán návrh smírného řešení žalované, avšak tento návrh byl zamítnut a na podané žalobě tak žalobce nadále trvá. Žalobce má za to, že podmínky pro vydání rozsudku o vyklizení byly splněny.

4. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalobce se na výzvu soudu ve lhůtě 15 dnů nevyjádřil, žalovaná k výzvě soudu ohledně souhlasu s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v rámci svého vyjádření ze dne datum ničeho neuvedla) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Soud vzal za prokázané, že žalobce je vlastníkem bytu číslo který se nachází v domě na ulici adresa, č. o. anonymizováno, v obec, což vyplývá z výpisu katastru nemovitostí pro k. ú. část obce, územní celek, list vlastnictví (č. l. 3). Z nájemní smlouvy ze dne datum (č. l. 4) bylo zjištěno, že žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o nájmu bytu číslo nacházejícím se na adrese adresa, č. or. anonymizováno, v obec. Žalovaná byla povinna hradit předepsané nájemné a služby za užívání bytu, jak vyplývá z evidenčního listu žalobce (č. l. 14). Z toho je rovněž zřejmé, že v bytě je evidováno 7 spolubydlících osob. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou v období od datum do datum. Z odstavce IV, bodu 3 nájemní smlouvy vyplývá, že je vyloučena aplikace ust. § 2285 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tedy že se žalované užíváním bytu po uplynutí dohodnuté doby její nájem neprodlužuje. Ze zápisu o šetření v domě ulice a číslo, byt číslo ze dne datum (č. l. 7) se podává, že dne datum v 9:00 hod. bylo v předmětném bytě provedeno místní šetření, kdy bylo zjištěno, že je evidován dluh na nájemném za měsíc březen 2019, evidenčně je v bytě nahlášeno 7 osob, na služby je nahlášeno 5 osob a dochází k porušování dobrých mravů v domě – odkládání nepotřebného nábytku ve společných prostorách domu či jeho vyhazování z pavlače na dvůr. Dále z obsahu šetření vyplývá, že dříve byly podávány stížnosti na nevhodné chování synů žalované, přičemž ke dni šetření je již v domě klid, když jeden ze synů žalované se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody a druhý na léčení. O žádosti žalované o prodloužení nájemní smlouvy po datum (č. l. 8) bylo rozhodnuto tak, že jméno městské části obec – střed dne datum neschválila prodloužení nájemního vztahu k bytu číslo ulice a číslo, obec, jak vyplývá z dopisu ze dne datum ve věci nesouhlasu s prodloužením nájemního vztahu (č. l. 9). Žalovaná byla dopisem současně upozorněna na skutečnost, že od datum bude byt užíván bez právního důvodu. Žalovaná proti nesouhlasu s prodloužením nájmu podala dne datum odvolání (č. l. 10). K tomu dne datum podala přípis (č. l. 11), v němž sdělila, že synové žalované již v bytě nebydlí, když jeden se nachází ve výkonu trestu a druhý je hospitalizovaný v detenci, dále žalovaná uvedla, že nábytek ve společných prostorách domu odvezla. Dopisem ze dne datum (č. l. 12) vyzval žalobce žalovanou k nápravě způsobu užívání bytu, kdy odkazuje na výsledky místního šetření ze dne datum, a rovněž vyzval žalovanou k neprodlenému vyklizení a vrácení bytu číslo v domě ulice a číslo, obec, žalobci před podáním žaloby, když jej žalovaná užívání neoprávněně. Z nesouhlasu s narovnáním právního stavu uzavřením nájemní smlouvy ze dne datum (č. l. 13) vyplývá, že nebylo schváleno narovnání právního stavu s žalovanou uzavřením nové nájemní smlouvy k předmětnému bytu žalobce. Ze zprávy o místním šetření bytu číslo ze dne datum (č. l. 14) se podává, že ke dni datum nebyla zjištěna jakákoli změna situace k lepšímu od posledního místního šetření (nadále nadměrný hluk, ničení společného majetku, slovní napadání, znečišťování společných prostor). Přes uvedené skutečnosti však žalovaná předmětný byt k dnešnímu dni nevyklidila a nepředala zpět žalobci.

6. Soud na prokázaný skutkový stav v souladu s ustanovením § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále o. z.), aplikoval tento zákon, neboť se jedná o práva a povinnosti vzniklé po 1. 1. 2014.

7. Podle ust. § 2292 o. z., nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned. Podle ust. § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu. Podle ustanovení § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

8. Po provedení všech důkazů, jejich zhodnocení a právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalované vzniklo k předmětnému bytu právo nájmu na dobu určitou v období od datum do datum. Nájemní vztah tak skončil uplynutím sjednané doby ke dni datum a žalovaná byla v daný den povinna odevzdat byt pronajímateli dle ust. § 2292 o. z. Aplikace ust. § 2285 o. z. byla smluvně vyloučena. Žalovaná však i přes výzvy žalobce nesplnila svou povinnost vyklidit byt a po datu datum užívá byt ve vlastnictví žalobce bez právního důvodu. Soud proto žalobě vyhověl a uložil žalované tento byt vyklidit, jak uvádí výroková část tohoto rozsudku. Pokud jde o lhůtu stanovenou žalované k vyklizení bytu, ta byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., ze kterého mimo jiné vyplývá, že uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 5.600 Kč, a to jako nezastoupenému účastníkovi dle ustanovení § 142 odst. 1 a ustanovení § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb. Náklady sestávají z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a dvou paušálních náhrad za celkem 2 úkony (předžalobní výzva k plnění, podání žaloby) po 300 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Žalovaná je povinna uložené povinnosti splnit ve lhůtě dle § 160 odst. l o. s. ř. Náklady vzniklé žalobci za právní zastupování advokátem soud nepovažuje za náklady účelně vynaložené dle § 142 odst. 1 o. s. ř. z důvodu, že u žalobce jako u jiných statutárních měst lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, bez toho aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Současně se v řízení nevyskytlo nic, co by vyžadovalo a odůvodňovalo aktivní zastupování advokátem (viz. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 2984/09 ze dne 23. 11. 2010). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.