42 C 176/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 17.004,84 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 8.666,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8.666,64 Kč od 20.4.2021 do zaplacení, částku 6.138,20 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6.138,20 Kč od 26.5.2021 do zaplacení, částku 100 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky 1.600 Kč a částky 500 Kč zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.745 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 7. 2. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 17.004,84 Kč s příslušenstvím. Částka představuje neuhrazenou cenu plynu a elektřiny, dodávaných žalovanému na základě smluv o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny uzavřených dne [datum], a to za období od [datum] do [datum], které bylo žalovanému vyúčtováno fakturou [variabilní symbol], za období od [datum] do [datum], které bylo žalovanému vyúčtováno fakturou [variabilní symbol]. Předmětem žaloby jsou také částky rovnající se smluvním pokutám za prodlení žalovaného s uvedenými platbami ve výši 1.600 Kč a 100 Kč, dále tzv. dlužné odstupné ve výši 500 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které byl žalobce povinen dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] v [obec], a žalovaný byl povinen žalobci za tyto dodávky elektřiny platit sjednanou cenu, což je patrné z této smlouvy. Z odstavce„ ostatní ujednání“ na přední straně smlouvy dále vyplývá, že žalovanému v případě opakovaného porušení platební povinnosti vznikne povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, zahrnující též případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství elektřiny, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky elektřiny do konce doby trvání smlouvy.

5. Žalobce vyúčtoval žalovanému prostřednictvím faktury [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], nedoplatek za odběr elektřiny v období od [datum] do [datum] ve výši 8.666,64 Kč, což je zřejmé z předmětné faktury. Současně byla fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], vyúčtována žalovanému smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy za celkem 4 měsíce ([datum] – [datum]) po 400 Kč, přičemž výsledná částka tak činila na vyúčtování 1.600 Kč, což je zřejmé z předmětné faktury.

6. Rovněž uzavřel žalobce s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které byl žalobce povinen dodávat žalovanému plyn do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] v [obec], a žalovaný byl povinen žalobci za tyto dodávky plynu platit sjednanou cenu, což je patrné z této smlouvy. Z odstavce„ ostatní ujednání“ na přední straně smlouvy dále vyplývá, že žalovaný je v každém případě prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy, jež přesahuje 10 dní, povinen uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Současně z odstavce„ ostatní ujednání“ na přední straně smlouvy vyplývá, že žalovanému v případě opakovaného porušení platební povinnosti vznikne povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, zahrnující též případnou náhradu škody, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky plynu do konce doby trvání smlouvy. Učiní-li dle smlouvy zákazník tento projev vůle v průběhu třetího roku po účinnosti uzavření smlouvy, mění se daná smluvní pokuta na tzv. odstupné za předčasné ukončení smlouvy, jehož výše činí čtvrtinu shora uvedených částek smluvních pokut.

7. Prostřednictvím faktury [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], vyúčtoval žalobce žalovanému nedoplatek za odběr plynu v období od [datum] do [datum] ve výši 6.138,20 Kč. Současně byla předmětnou fakturou vyúčtována žalovanému smluvní pokuta ve výši ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy. Dále bylo fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], v souladu se smlouvou vyúčtováno žalovanému tzv. odstupné ve výši ¼ z částky smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy, což za celkem 8 měsíců ([datum] – [datum]) po 400 Kč činí jednu čtvrtinu z částky 3.200 Kč, tedy výsledná částka odstupného dosahovala 800 Kč. Na dané vyúčtování žalovaný uhradil platbu ve výši 300 Kč, neuhrazena byla dlužná částka na odstupném ve výši 500 Kč.

8. Jelikož na výše uvedených fakturách nebyly ze strany žalovaného zcela uhrazeny dlužné částky, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhů předžalobními upomínkami ze dne [datum], [datum] a [datum], jak vyplývá z předmětných upomínek a dokladů o odeslání zásilek. Žalovaný však na částkách z titulu splatných faktur do dnešního dne ničeho dalšího neuhradil, příslušenství dílčích pohledávek pak představuje zákonný úrok z prodlení.

9. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.

10. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Dle § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

11. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

12. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

14. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně. Bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení vznikly závazky uzavřením smluvních vztahů o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu podle § 50 odst. 2 a § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., podle kterých žalobce řádně dodával žalovanému elektřinu a plyn do odběrného místa, žalovaný byl oproti tomu jako zákazník povinen zaplatit žalobci za dodávky elektřiny a plynu dohodnuté ceny dle sjednané distribuční sazby a vyúčtování, což nesplnil. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částky z titulu vyúčtování ve výši 8.666,64 Kč a ve výši 6.138,20 Kč. Současně je žalovaný povinen zaplatit žalobci částku smluvní pokuty 100 Kč z důvodu prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, když z oddílu„ ostatní ujednání“ na přední straně uzavřené smlouvy o distribuci plynu vyplývá, že zákazník je povinen v každém jednotlivém případě prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní uhradit dodavateli smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Rovněž není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svých výše uvedených peněžitých závazků, a soud proto žalovaného zavázal k úhradě zákonného úroku z prodlení z daných částek vyúčtování energií ve výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. Dále žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky ve výši 1.600 Kč vyúčtované jako smluvní pokuta na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny (400 Kč za každý měsíc v období od [datum] – [datum], celkem za 4 měsíce), a částky odstupného ve výši 500 Kč dle smlouvy o sdružených službách dodávky plynu. Předmětné částky však žalobci přiznány nebyly, když soud v této části nepovažoval žalobu za důvodnou. Srovnání celkové výše požadované částky z titulu smluvní pokuty (1.600 Kč) a odstupného (800 Kč, nyní 500 Kč po částečné úhradě žalovaným) s vyúčtovanou cenou energií a dalšími položkami plynoucími s uzavřených smluv svědčí pro závěry vztahující se k rozporu tohoto nároku s požadavkem přiměřenosti. Soud zde rovněž vycházel ze skutečnosti, že ujednání o smluvní pokutě a odstupném v požadovaných částkách je sice obsaženo v samotných smlouvách, avšak daná povinnost je vždy umístěna v oddíle Smlouvy označeném jako„ ostatní ujednání“ na straně [číslo] smlouvy, která je koncipována formou předtištěného vzoru, jenž v žádném případě neumožňoval žalovanému jakoukoliv smluvní modifikaci. Předmětná strana smluv je přitom psána velmi malým písmem, neobsahuje žádné údaje za součinnosti zákazníka, ujednání o smluvní pokutě a odstupném není v textu žádné smlouvy nijak zvýrazněno a daná část každé smlouvy tak jako celek vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. Není přitom pochyb, že žalovaný vystupoval v daném případě jako spotřebitel a jedná se o závazek ze spotřebitelské smlouvy. Parametry smluvních podmínek uzavřených smluv jsou proto v části požadované smluvní pokuty a odstupného v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z., když zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného a naplňují ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/1 současně s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013. Lze tedy uzavřít, že soud takové ujednání o smluvní pokutě a odstupném považuje za neplatné, není možno k němu přihlížet a soud tedy žalobu v části uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítnul.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 17.004,84 Kč a úroků kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 1.643,28 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku v míře právě 88,74 % a to ohledně celkové částky 16.548,12 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství, které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalovaného/neúspěch žalobce je představován výrokem II. tohoto rozsudku, tedy částkou v celkové výši 2.100 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta, což představuje 11,26 %. Lze tedy konstatovat, že žalobce byl v řízení úspěšný ve větší míře než neúspěšný a rozdíl absolutních hodnot těchto částek rovnající se 77,48 % představuje míru, jíž by se měl žalovaný podílet na nákladech řízení žalobce. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 17.004,84 Kč odpovídající částce 300 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % odpovídající částce 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem by tedy plné náklady žalobce činily částku 2.252 Kč a z toho vypočtená poměrná část ve výši 77,48 % odpovídá přiznané částce 1.745 Kč. Žalovaný je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Soud přitom postupoval mimo jiné dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.