42 C 188/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 20.773,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 12.373,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 12.373,80 Kč od 12.7.2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně smluvní pokuty ve výši 8.400 Kč zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 620 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 10. 5. 2023 domáhal po žalované zaplacení částky celkem 20.773,80 Kč s příslušenstvím. Částka představuje neuhrazenou cenu plynu, dodávaného žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne [datum], a to za období od [datum] do [datum], které bylo žalované vyúčtováno fakturou [variabilní symbol], ve znění opravné faktury [variabilní symbol], na částku 12.373,80 Kč. Předmětem žaloby je také částka rovnající se smluvní pokutě za porušení smluvních povinností ve výši 8.400 Kč.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním ze dne [datum]) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které byl žalobce povinen dodávat žalované plyn do odběrného místa na adrese [ulice a číslo] v [obec], a žalovaná byla povinna žalobci za tyto dodávky plynu platit sjednanou cenu, což je patrné z této smlouvy. Smlouva byla uzavřena do [datum]. Z odstavce„ ostatní ujednání“ na přední straně smlouvy dále vyplývá, že žalovaná je v každém případě prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy, jež přesahuje 10 dní, povinna uhradit žalobci smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Současně z odstavce„ ostatní ujednání“ na přední straně smlouvy vyplývá, že žalované v případě opakovaného porušení platební povinnosti vznikne povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 400 Kč pro kategorii Domácnost, zahrnující též případnou náhradu škody za neodebrání pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu, a to za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky plynu do konce doby trvání smlouvy. Učiní-li dle smlouvy zákazník tento projev vůle v průběhu třetího roku po účinnosti uzavření smlouvy, mění se daná smluvní pokuta na tzv. odstupné za předčasné ukončení smlouvy, jehož výše činí čtvrtinu shora uvedených částek smluvních pokut. Přípisem ze dne [datum] byla pro opakované porušování platebních povinností žalované smlouva předčasně ukončena.

5. Prostřednictvím faktury [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], vyúčtoval žalobce žalované nedoplatek za odběr plynu v období od [datum] do [datum] ve výši 6.815,75 Kč. Současně byla předmětnou fakturou vyúčtována žalované smluvní pokuta ve výši ve výši 100 Kč za prodlení se zaplacením zálohy. Novou opravnou fakturou [variabilní symbol] ze dne [datum], se splatností dne [datum], byl opraven předchozí daňový doklad [číslo] představující vyúčtování za období od [datum] do [datum] na částku 12.373,80 Kč. Dále bylo fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], v souladu se smlouvou vyúčtována žalované smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy, což za celkem 21 měsíců ([datum] – [datum]) po 400 Kč činí částku 8.400 Kč.

6. Jelikož na výše uvedených fakturách nebyly ze strany žalované uhrazeny dlužné částky, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhů předžalobní upomínkou ze dne [datum], jak vyplývá z předmětné upomínky a dokladu o odeslání zásilky. Žalovaná však na částkách z titulu splatných faktur do dnešního dne ničeho neuhradila, příslušenství dílčích pohledávek pak představuje zákonný úrok z prodlení.

7. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.

8. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací.

9. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Po provedeném dokazování a po jeho právním zhodnocení dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně. Bylo prokázáno, že mezi účastníky řízení vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávky plynu podle § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., podle kterých žalobce řádně dodával žalované plyn do odběrného místa, žalovaná byla oproti tomu jako zákazník povinna zaplatit žalobci za dodávky plynu dohodnuté ceny dle sjednané distribuční sazby a vyúčtování, což nesplnila. Soud proto uložil žalované povinnost uhradit žalobci částky z titulu vyúčtování ve výši 12.373,80 Kč, součástí částky je povinnost žalované zaplatit žalobci částku smluvní pokuty 100 Kč z důvodu prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní, když z oddílu„ ostatní ujednání“ na přední straně uzavřené smlouvy o distribuci plynu vyplývá, že zákazník je povinen v každém jednotlivém případě prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní uhradit dodavateli smluvní pokutu ve výši 100 Kč. Rovněž není pochyb o tom, že se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého výše uvedeného peněžitého závazku, a soud proto žalovanou zavázal k úhradě zákonného úroku z prodlení z dané částky vyúčtování energií ve výši dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. Dále žalobce požadoval po žalované zaplacení částky ve výši 8.400 Kč vyúčtované jako smluvní pokuta na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu (400 Kč za každý měsíc v období od [datum] do [datum], celkem za 21 měsíců). Předmětná částka však žalobci přiznána nebyla, když soud v této části nepovažoval žalobu za důvodnou. Srovnání celkové výše požadované částky z titulu smluvní pokuty (8.400 Kč) s vyúčtovanou cenou energií a dalšími položkami plynoucími s uzavřené smluvy svědčí pro závěry vztahující se k rozporu tohoto nároku s požadavkem přiměřenosti. Soud zde rovněž vycházel ze skutečnosti, že ujednání o smluvní pokutě je sice obsaženo v samotné smlouvě, avšak daná povinnost je vždy umístěna v oddíle Smlouvy označeném jako„ ostatní ujednání“ na straně [číslo] smlouvy, která je koncipována formou předtištěného vzoru, jenž v žádném případě neumožňoval žalované jakoukoliv smluvní modifikaci. Předmětná strana smlouvy je přitom psána velmi malým písmem, neobsahuje žádné údaje za součinnosti zákazníka, ujednání o smluvní pokutě není v textu žádné smlouvy nijak zvýrazněno a daná část smlouvy tak jako celek vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. Není přitom pochyb, že žalovaná vystupovala v daném případě jako spotřebitel a jedná se o závazek vyplývající ze spotřebitelské smlouvy. Parametry smluvních podmínek uzavřené smlouvy jsou proto v části požadované smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z., když zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované a naplňují ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/1 současně s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013. Lze tedy uzavřít, že soud takové ujednání o smluvní pokutě považuje za neplatné, není možno k němu přihlížet a soud tedy žalobu v části uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítnul.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky ve výši 20.773,80 Kč a úroků kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku ve výši 2.293,39 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku v míře právě 63,58 % a to ohledně celkové částky 14.667,19 Kč včetně kapitalizovaného příslušenství, které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalované/neúspěch žalobce je představován výrokem II. tohoto rozsudku, tedy částkou v celkové výši 8.400 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta, což představuje 36,42 %. Lze tedy konstatovat, že žalobce byl v řízení úspěšný ve větší míře než neúspěšný a rozdíl absolutních hodnot těchto částek rovnající se 27,16 % představuje míru, jíž by se měla žalovaná podílet na nákladech řízení žalobce. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 832 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 20.773,80 Kč odpovídající částce 300 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % odpovídající částce 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem by tedy plné náklady žalobce činily částku 2.284 Kč a z toho vypočtená poměrná část ve výši 27,16 % odpovídá přiznané částce 620 Kč. Žalovaná je tak povinna učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Soud přitom postupoval mimo jiné dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.