42 C 196/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 17.926,51 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 17.926,51 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10,00 % ročně z částky 17.926,51 Kč od 13.12.2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.889 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1.4.2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17.926,51 Kč s příslušenstvím, z titulu neoprávněného odběru plynu v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], v období od [datum] do [datum], který byl žalovanému vyúčtován fakturou [variabilní symbol] se splatností dne [datum]. Žalovaný přes výzvy žalobce na svůj dluh ničeho nezaplatil.

2. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil podáním ze dne [datum]) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Dne [datum] byla ze strany obchodníka s plynem podána žádost o ukončení dodávky plynu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a to z důvodu neplacení, s požadovaným datem ukončení ke dni [datum]. Jak vyplývá ze servisní zakázky [číslo] odběr, pokusil se žalobce ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] o demontáž měřícího zařízení - měřidla [číslo] v odběrném místě, avšak bez úspěchu. V souladu s řádem provozovatele distribuční soustavy a § 119 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 349/2015 Sb., zanikla ke dni [datum] smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo. Ode dne [datum] byl v odběrném místě na adrese [adresa žalovaného], plyn odebírán neoprávněně (žalovaný neměl uzavřenou žádnou smlouvu o dodávkách plynu pro dané odběrné místo). O neoprávněném odběru plynu byl žalovaný informován [anonymizována dvě slova] [číslo] 5 U, ze dne [datum]. Z ukončovací faktury [číslo] se podává, že ke dni [datum] byl stav měřidla v odběrném místě [číslo] m3, ke dni [datum] pak stav měřidla dosahoval [číslo] m3. Žalovaný tak neoprávněným odběrem plynu v celkové výši [číslo] m3 za období od [datum] do [datum] způsobil žalobci, který byl distributorem plynu, škodu ve výši 17.926,51 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě této škody fakturou [číslo] ([variabilní symbol]) ze dne [datum], s datem splatnosti [datum]. Přes zaslání předžalobní výzvy ze dne [datum], podané na poště téhož dne, žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil.

4. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem plynu odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle odst. 7 téhož zákonného ustanovení, při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu.

5. Právním posouzením dospěl soud k závěru, že smluvní vztah mezi odběratelem a obchodníkem s plynem ve smyslu zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon”) zanikl ke dni 6.4.2018. Bylo prokázáno, že v období od 7.4.2018 do 26.11.2019 žalovaný odebíral plyn neoprávněně a způsobil tak žalobci, který je distributorem plynu ve smyslu energetického zákona, škodu v celkové výši 17.926,51 Kč. Množství neoprávněně odebraného zemního plynu a tedy i výše způsobené škody byla stanovena postupem dle vyhlášky č. 108/2011 Sb. ve spojení s vyhláškou č. 349/2015 Sb. Takto vzniklou škodu žalobce žalovanému řádně vyúčtoval, ten však přes výzvy žalobce ničeho nezaplatil. S ohledem na skutečnost, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, vznikl žalobci též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na uvedené shledal soud žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.889 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17.926,51 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).