42 C 213/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; název žalobkyně , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum , IČO: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalovaného o zaplacení 12.758,24 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 12.758,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 12.758,24 Kč od 19.1.2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 7.770 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 8. 6. 2023 se žalobce domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit částku ve výši 12.758,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení, která představuje částku vyfakturovanou žalovanému dokladem [číslo] ze dne [datum] za pronájem montážní plošiny.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

5. Z e-mailu ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že žalovaný objednal u žalobce montážní plošinu pro období od [datum] v čase od 9:00 hod., s předpokládaným odvozem dne [datum] okolo 17:00 hod., na adresu [obec] – [ulice a číslo]. Z předávacího protokolu soud zjistil, že žalovaný dne [datum] převzal od žalobce montážní plošinu [anonymizována tři slova] [rodné číslo]. Rovněž je zřejmé, že žalovaný protokol podepsal dne [datum] při předání plošiny a rovněž dne [datum] při jejím vrácení žalobci. Z emailové komunikace mezi účastníky dále soud zjistil, že žalobce nacenil v rámci předběžné kalkulace dopravu za návoz a dovoz plošiny po částce 2 x 2.700 Kč a pronájem plošiny po částce 900 Kč za den. Z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému za pronájem plošiny částku ve výši 12.758,24 Kč s DPH, z toho pronájem plošiny na 6 dnů ([datum] – [datum]) tvořila částka 5.400 Kč bez DPH a za dopravu byla účtována částku 2 x po 2.572 Kč bez DPH. Splatnost faktury nastala dne [datum]. Dne [datum] a [datum] zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvy k plnění, v druhém případě byla výzva dodána do datové schránky žalovaného dne [datum], jak je zřejmé z předmětných upomínek a dodejky.

6. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po [datum].

7. Dle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Dle § 2316 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu.

9. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci formou elektronické komunikace uzavřeli smlouvu o nájmu movité věci (§ 2201 a § 2316 o. z.), když jednotlivá cenová ujednání vyplývají z položek uvedených v emailové komunikaci. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že žalovaný od žalobce dne [datum] předmět nájmu osobně převzal a dne [datum] jej vrátil, čímž žalobce dostál svému závazku, naopak žalovaný ničeho neuhradil na vyfakturované částce za pronájem věci ve výši 12.758,24 Kč, čímž porušil svou smluvní povinnost. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, a to včetně požadovaného příslušenství v podobě úroku z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., který soud přiznal ode dne následujícího po datu splatnosti vystavené faktury. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 7.770 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12.758,24 Kč sestávající z částky 1.620 Kč za každý ze 3 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1, 2 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), včetně 3 paušálních náhrad po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. Celková částka odměny a náhrady hotových výdajů v hodnotě 5.760 Kč je v závěru navýšena o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, jejíž je právní zástupkyně žalobce plátcem, ve výši 1.210 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).