42 C 259/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 26.919 Kč s příslušenstvím - faktura

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20.869 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20.869 Kč od 3.6.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 6.050 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 20.869 Kč od 3.6.2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.392 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 26. 8. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 26.919 Kč s příslušenstvím. Částka představuje neuhrazenou cenu dodávky služeb (elektrické energie/plynu), dodávaných žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne [datum] a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne [datum]. Konkrétně se jedná o nedoplatky plynu za období od [datum] do [datum] v částce 12.637 Kč (vyúčtováno fakturou [číslo]) a za období od [datum] do [datum] v částce 2.140 Kč (vyúčtováno fakturou [číslo]), rovněž o nedoplatky elektřiny za období od [datum] do [datum] v částce 4.250 Kč (vyúčtováno fakturou [číslo]) a za období od [datum] do [datum] v částce 1.842 Kč (vyúčtováno fakturou [číslo]). Předmětem žaloby je také deaktivační poplatek za odpojení v částce 6.050 Kč, který žalobce vyúčtoval prostřednictvím faktury ze dne [datum] pod [číslo].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Na jejichž základě ve znění obchodních podmínek byl předchůdce žalobce povinen dodávat žalovanému plyn a elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný byl povinen právnímu předchůdci žalobce za tyto dodávky plynu a elektřiny platit sjednanou cenu, což je patrné z obsahu těchto smluv. Smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou v délce 1 roku. Předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], nedoplatek na dodávce plynu za období od [datum] do [datum] v částce 12.637 Kč, fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], nedoplatek na dodávce plynu za období od [datum] do [datum] v částce 2.140 Kč. Dále právní předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], nedoplatek na dodávce elektřiny za období od [datum] do [datum] v částce 4.250 Kč, fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], nedoplatek na dodávce elektřiny za období od [datum] do [datum] v částce 1.842 Kč. Přehled k fakturám skýtá přehled spotřeby, plateb za dané období a vyúčtovaných záloh, dále detailní výpočet plateb za distribuci a ostatní související služby, včetně obchodních cen za dodávky služeb. Na přední straně smluvních ujednání o sdružených službách dodávky služeb, v části označené jako„ poznámka“ je uvedeno, že pro případ porušení smluvních povinností má dodavatel právo na úhradu smluvního poplatku ve výši 6.050 Kč s DPH za nezdržení se jednání, která mohou mít za následek nemožnost realizace a dokončení procesu změny dodavatele. Fakturou ze dne [datum] pod [číslo] se splatností dne [datum], vyúčtoval předchůdce žalobce žalovanému deaktivační poplatek za odpojení v částce 6.050 Kč. Na žádné z uvedených faktur nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a společně s předžalobní výzvou z téhož dne byla tato oznámení odeslána na adresu žalovaného dne [datum], jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku žalobci neuhradil.

6. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 52 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

7. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen o. z.), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

8. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

10. Po právním zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny, podle kterých právní předchůdce žalobce řádně dodával žalovanému plyn a elektřinu do odběrného místa, žalovaný byl oproti tomu jako zákazník povinen zaplatit žalobci za dodávky služeb sjednanou cenu dle vyúčtování, což nesplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce ve smyslu § 1879 o. z. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku z titulu vyúčtování splatných služeb v celkové částce 20.869 Kč (12.637 Kč + 2.140 Kč + 4.250 Kč + 1.842 Kč). Rovněž není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku ve výši 20.869 Kč a soud tak žalovaného zavázal k úhradě zákonného úroku z prodlení z dané částky ve výši dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po odeslání předžalobní upomínky. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

11. Dále žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky vyúčtované jako smluvní deaktivační poplatek za odpojení ve výši 6.050 Kč s DPH spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Daná částka však žalobci přiznána nebyla, když soud v této části nepovažoval žalobu za důvodnou. Srovnání celkové výše požadované částky z titulu poplatku s vyúčtovanou cenou energií z titulu uzavřených smluv svědčí pro závěry vztahující se k rozporu tohoto nároku s požadavkem přiměřenosti. Soud zde rovněž vycházel ze skutečnosti, že ujednání o smluvním poplatku v požadované výši je sice obsaženo v samotné smlouvě, avšak daná povinnost je umístěna v oddíle Smlouvy označeném jako„ poznámka“ na přední straně smlouvy, která je koncipována formou předtištěného vzoru, jenž neumožňoval žalovanému jakoukoliv smluvní modifikaci. Předmětná část smlouvy je přitom psána velmi malým písmem, neobsahuje žádné údaje za součinnosti zákazníka, ujednání o smluvním poplatku není v textu smlouvy nijak zvýrazněno a daná část smlouvy tak jako celek vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. Není přitom pochyb, že žalovaný vystupoval v daném případě jako spotřebitel a jedná se o závazek ze spotřebitelské smlouvy. Parametry smluvních podmínek uzavřené smlouvy jsou proto v části požadovaného smluvního poplatku v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z., když zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného a naplňují ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/1 současně s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Lze tedy uzavřít, že soud takové ujednání o smluvním poplatku považuje za neplatné, není možno k němu přihlížet a soud tedy žalobu v části uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítnul.

12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 30.727 Kč včetně úroků kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku v míře právě 77,52 %, a to ohledně částky, které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalovaného/neúspěch žalobce je představován výrokem II. tohoto rozsudku, tedy částkou v celkové výši 6.906 Kč, ohledně které byla žaloba zamítnuta, což představuje 22,48 %. Lze tedy konstatovat, že žalobce byl v řízení úspěšný ve větší míře než neúspěšný a rozdíl absolutních hodnot těchto částek rovnající se 55,04 % představuje míru, jíž by se měl žalovaný podílet na nákladech řízení žalobce. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.077 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 26.919 Kč odpovídající částce 300 Kč za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % vypočtené z odměny a náhrad odpovídající částce 252 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem by tedy plné náklady žalobce činily částku 2.529 Kč a z toho vypočtená poměrná část ve výši 55,04 % odpovídá přiznané částce zaokrouhlené na 1.392 Kč. Žalovaný je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Soud přitom postupoval mimo jiné dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.