42 C 262/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; innogy právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalované: ; celé jméno žalované, narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 5.962,80 Kč

I. Žaloba na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.962,80 Kč se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 25.9.2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 5.962 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum uzavřel žalobce s žalovanou Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž se žalobce zavázal dodávat žalované do sjednaného odběrného místa zemní plyn a žalovaná se zavázala hradit žalobci řádně a včas cenu za jeho poskytnutí. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce 36 měsíců. Pro případ, kdy zákazník opakovaně neplní své platební povinnosti a žalobci tak nastanou podmínky, aby od smlouvy v souladu s energetickým zákonem odstoupil, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 400 Kč měsíčně. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila zálohu na měsíc červenec a srpen 2018, využil žalobce svého oprávnění a dne datum od Smlouvy odstoupil. Dne datum prostřednictvím faktury variabilní symbol žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu ve výši 6.400 Kč. Žalovaná na této faktuře učinila částečnou úhradu v částce 437,20 Kč, zbylou částku ve výši 5.962 Kč však do dnešního dne neuhradila.

2. Žalovaná se k věci přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaná se k věci na výzvu soudu nevyjádřila, žalobce vyjádřil svůj souhlas podáním doručeným soudu dne datum) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníků (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalobce uzavřel dne datum s žalovanou smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, na základě které se žalobce zavázal dodávat žalované plyn pro potřeby domácnosti do odběrného místa na adrese adresa žalované, a žalovaná byla povinna žalobci za tyto dodávky plynu platit sjednanou cenu, což je patrné z této smlouvy. Dále bylo zjištěno, že v rámci uvedené smlouvy o sdružených službách dodávky plynu je součástí článku označeného jako„ Ostatní ujednání“ na straně číslo smlouvy ujednáno, že poruší-li zákazník opakovaně kteroukoliv platební povinnost vyplývající ze smlouvy, je žalobce oprávněn účtovat zákazníku smluvní pokutu zahrnující též případnou náhradu škody vzniklou žalobci neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného plynu, a to ve výši 400 Kč za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od žalobce, až do konce trvání smlouvy. Z oznámení o přerušení dodávky plynu ze dne datum se podává, že žalovaná neuhradila zálohu za služby na měsíc červenec 2018 a srpen 2018. S ohledem na prodlení žalované žalobce využil svého oprávnění a přípisem ze dne datum od Smlouvy odstoupil. Na základě vyúčtování číslo žalobce vyúčtoval žalované smluvní pokutu v celkové výši 6.400 Kč s datem splatnosti ke dni datum představovanou částkou ve výši 400 Kč, jež odpovídá smluvní pokutě za období 16 měsíců účtované za předčasné ukončení smlouvy v důsledku porušení sjednaných podmínek. Z předžalobní upomínky označené pod číslo ze dne datum soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky ve výši 5.962 Kč s tím, že se jedná o dosud ze strany žalované neuhrazenou částku odpovídající smluvní pokutě, když žalobce na dlužnou částku započítal částečnou úhradu žalované ve výši 437,20 Kč. Žalovaná však i přes uvedené výzvy žalobce dlužnou částku do dnešního dne zcela neuhradila.

5. Věc byla s ohledem na § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), účinného od 1.1.2014, posouzena dle tohoto zákona, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1.1.2014.

6. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

8. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanou vznikl závazek uzavřením smlouvy o sdružených službách dodávkách plynu podle § 72 odst. 2 věty první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), dle něhož smlouvou o sdružených službách dodávky plynu se zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. V rámci předmětného závazku vystupoval žalobce jako obchodník a žalovaná jako zákazník.

10. Žalobce požadoval po žalované zaplacení částky vyúčtované jako smluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý měsíc v období od 21.9.2018 do 16.1.2020, tj. částku v celkové výši 6.400 Kč představovanou částkou 400 Kč měsíčně za 16 měsíců, neboť ke dni 21.9.2018 došlo k ukončení dodávky plynu změnou dodavatele plynu. příjmení v celkové výši 6.400 Kč, resp. ve výši 5.962,80 Kč po provedení částečné úhrady ve výši 437,20 Kč, však žalobci přiznána nebyla, když soud v této části nepovažoval žalobu za důvodnou. Soud zde vycházel ze skutečnosti, že ujednání o smluvní pokutě je sice obsaženo v samotné smlouvě, avšak daná povinnost je umístěna v oddíle Smlouvy označeném jako„ ostatní ujednání“ na straně číslo smlouvy, která je koncipována formou předtištěného vzoru, jenž neumožňoval žalované jakoukoliv smluvní modifikaci. Předmětná strana smlouvy je přitom psána velmi malým písmem, neobsahuje žádné údaje za součinnosti zákazníka, ujednání o smluvní pokutě není v textu smlouvy nijak zvýrazněno a daná část smlouvy tak jako celek vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. Není přitom pochyb, že žalovaná vystupovala v daném případě jako spotřebitel a jedná se o závazek ze spotřebitelské smlouvy. Parametry smluvních podmínek uzavřené smlouvy jsou proto v části požadované smluvní pokuty v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z., když zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalované a naplňují ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26.1.2012, sp. zn. I. ÚS 199/1 současně s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11.11.2013. Rovněž srovnání celkové výše požadované částky z titulu smluvní pokuty s vyúčtovanou cenou energií a dalšími položkami plynoucími s uzavřené smlouvy svědčí pro uvedené závěry vztahující se k rozporu s požadavkem přiměřenosti. Lze tedy uzavřít, že soud takové ujednání o smluvní pokutě považuje za neplatné, není možno k němu přihlížet a soud tedy žalobu ve výroku I. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítnul.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná měla ve věci plný úspěch a měla by tak právo na náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalované v řízení žádné náklady nevznikly, rozhodl soud tak, jak je ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno.

12. V souladu s § 157 odst. 4 ve spojení s § 202 odst. 2 o.s.ř. obsahuje odůvodnění tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč, pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o. s. ř.).