42 C 291/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o vydání věci

I. Žalovaný je povinen vydat žalobci měřící zařízení (plynoměr) výrobního č. , hodnota, , umístěné v bytové jednotce č. , Anonymizováno, v nemovitosti na adrese , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, za účasti pověřeného zástupce žalobce.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku , částka, k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se návrhem soudu doručeným dne 5. 11. 2023 domáhal po žalovaném vydání měřícího zařízení označeného výrobním číslem , hodnota, , který slouží k měření spotřeby zemního plynu dodávaného do odběrného místa na adrese žalovaného , adresa, .

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný ani žalobce se k věci na výzvu soudu nevyjádřili) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci:Žalobce s žalovaným uzavřeli smlouvu o připojení k distribuční soustavě, přičemž na odběrné místo č. , Anonymizováno, v bytě č. , hodnota, na adrese , adresa, , bylo dne , datum, osazeno měřící zařízení typu , Anonymizováno, , výrobní č. , hodnota, , jak vyplývá z doložené servisní zakázky. Součástí smlouvy byl řád provozovatele distribuční soustavy žalobce. Z protokolu ze dne , datum, soud zjistil, že dne , datum, byl v odběrném místě proveden odečet plynoměru. Dne , datum, podal obchodník s plynem žalobci žádost o ukončení distribuce plynu na odběrné místo žalovaného z důvodu neplacení, a to s požadovaným datem ukončení ke dni , datum, , jak vyplývá z předmětné žádosti. Současně z uvedeného soud zjistil, že demontáž měřidla nebylo možné provést pro jeho nepřístupnost, a tak účinek ukončení dodávky plynu nastal dle platných předpisů ke dni , datum, . Z protokolu o odpojení dodávky pro nezaplacení vyplývá, že dne , datum, v 9:33 hod. a dne , datum, v 14:09 hod. se žalobce pokusil o realizaci demontáže měřícího zařízení, avšak neúspěšně z důvodu nepřítomnosti zákazníka. Z oznámení o neoprávněném odběru ze dne , datum, a , datum, , odeslaných žalovanému téhož dne, soud zjistil, že žalobce adresoval žalovanému oznámení o ukončení distribuce plynu na odběrném místě žalovaného s účinností ke dni , datum, . Současně byl žalovaný v každém oznámení upozorněn, že od , datum, do dne provedení skutečné demontáže měřícího zařízení, bude odběr kvalifikován jako neoprávněná distribuce. V této souvislosti byl žalovanému oznámen termín následující demontáže zařízení, který se měl prvně uskutečnit dne , datum, v době od 11:00 hod. do 13:00 hod, následně uskutečnit dne , datum, v době od 11:00 hod. do 13:00 hod. Z protokolu ze dne , datum, je rovněž zřejmé, že dne , datum, ve 12:14 hod. a dne , datum, v 11:30 hod. byl proveden neúspěšný pokus o realizaci demontáže měřícího zařízení v bytě žalovaného. K vydání plynoměru byl žalovaný rovněž vyzván ze strany žalobce předžalobní upomínkou ze dne , datum, , podanou k přepravě téhož dne, jak se podává z doloženého podacího lístku.

5. Podle ustanovení § 71 odst. 6 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „energetický zákon“) zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu a provozovatelé distribučních soustav jsou povinni umožnit provozovateli přepravní soustavy, provozovateli distribuční soustavy nebo výrobci plynu, který odběrné nebo předávací místo měřicím zařízením vybavil, přístup k měřicímu zařízení za účelem provedení kontroly, odečtu, údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.

6. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. a) energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. b) energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr při opakovaném neplnění smluvních platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou slněny ani o předchozím upozornění. Podle ustanovení § 74 odst. 1 písm. c) energetického zákona, neoprávněným odběrem plynu je odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán.

7. Podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona má provozovatel distribuční soustavy právo omezit nebo přerušit v nezbytném rozsahu distribuci plynu při neoprávněném odběru nebo neoprávněné distribuci plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce jako provozovatel distribuční soustavy umístil v odběrném místě spotřeby plynu označeném pod č. , Anonymizováno, na adrese žalovaného, v bytě č. , hodnota, na adrese , adresa, , měřicí zařízení označené pod kódem typu , Anonymizováno, , výrobní č. , hodnota, . Měřicí zařízení bylo instalováno za účelem měření spotřeby plynu žalovaného. Účinek ukončení dodávky plynu nastal dle platných předpisů v souladu s řádem provozovatele distribuční soustavy ke dni , datum, . Ve sjednaném odběrném místě tak od , datum, dochází k neoprávněnému odběru plynu. Žalobce jakožto vlastník specifikovaného měřícího zařízení má přitom v souladu s ustanovením § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, právo na ochranu vůči žalovanému, který do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje tím, že měřící zařízení zadržuje. Žalobce byl proto podle ustanovení § 59 odst. 1 písm. j) bodu 6 energetického zákona, oprávněn omezit nebo přerušit distribuci plynu. Závěr soudu o důvodnosti žaloby na vydání měřicího zařízení (plynoměru) je podporován i rozsudkem Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 385/2012 ze dne ze dne 29. 2. 2012. Podle tohoto rozsudku žaloba na vydání ve své podstatě směřuje k tomu, aby žalobce získal přístup do prostor žalovaného a aby zde jeho pracovník mohl demontovat jeho plynoměr, k čemuž je oprávněn dle ustanovení § 71 odst. 8 energetického zákona, a tomuto ustanovení nejpřesněji odpovídá žalobní návrh, aby žalovanému byla uložena povinnost umožnit žalobci přístup do prostor, v nichž se nachází plynoměr a demontáž plynoměru. Nelze však vyloučit ani žalobní návrh na uložení povinnosti plynoměr vydat, když žalobní návrh znějící na povinnost vydat plynoměr by byl v dané situaci shodný s povinností, která by žalobci umožnila přístup do prostor a následnou demontáž. Žalovaný tak v souvislosti s ukončením smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy do odběrného místa neumožnil žalobci přístup k měřicímu zařízení za účelem demontáže měřícího zařízení, ačkoliv byl ke zpřístupnění objektu prokazatelně vyzván, a se splněním této povinnosti se ocitl v prodlení. Žalovaný přitom v průběhu řízení nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok vůči němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotněprávního nedůvodný. Soud proto ve smyslu ustanovení § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle něhož kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal, rozhodl o uložení povinnosti žalovanému. S ohledem na uvedené tak soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti vydat žalobci specifikované měřící zařízení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 1.500 Kč (výzva k plnění, převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), v souladu s ustanoveními § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako „advokátní tarif“), dále ze tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle ustanovení § 11 a § 13 odst. 1 advokátního tarifu, z částky 1.134 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek, a rovněž z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 2.000 Kč. Celkem tak náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen žalobci zaplatit činí 8.534 Kč. Žalovaný je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce.