42 C 307/2024

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Sedláčkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Jméno žalovaného B Anonymizováno o zaplacení 11.220 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11.220 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 10.920 Kč od 26.6.2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč k rukám právního zástupce žalobce, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 27.9.2024 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 11.220 Kč s příslušenstvím, představující dlužný příspěvek z titulu provozování vozidla zn. , jméno FO, , jméno FO, , r. z. , Anonymizováno, , bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, a to za období od 5.9.2023 do 19.2.2024. Žalovaný se k věci přes výzvu soudu nevyjádřil.

2. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout i jen na základě účastníky předložených listinných důkazů.

3. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný je ve veřejném rejstříku registru silničních vozidel evidována jako provozovatel vozidla zn. , jméno FO, , jméno FO, , o objemu válců motoru od 1.850 cm³ do 2.500 cm³, r. z. , Anonymizováno, , VIN: , VIN kód, , č. technického průkazu , IBAN, . Jak plyne z evidencí smluvních pojišťoven, pro toto vozidlo nebylo v období od 5.9.2023 do 19.2.2024 sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, vozidlo tak nebylo po dobu 168 dní pojištěno, ačkoli je stále vedeno jako provozované; za uvedených 168 dnů vyplývá výše příspěvku částce 10.920 Kč (168 dnů x denní sazba 65 Kč). Prvotní mimosoudní náklady uplatnění příspěvku jsou podzákonným předpisem stanoveny na částku 300 Kč. Dopisem ze dne 11.4.2024 byl žalovaný ze strany žalobce vyzván k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobce z důvodu provozování vozidla bez sjednaného povinného ručení v uvedené době. Dopisem ze dne 17.7.2024 byla žalovanému ze strany žalobce zaslána upomínka k úhradě dlužného příspěvku. Dopisem ze dne 2.9.2024 byla žalovanému zaslána předžalobní výzva. Žalovaný do dnešního dne neuhradil ničeho.

4. Věc byla posouzena dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), účinného od 1.1.2014, neboť se jedná o právní poměr vzniklý po tomto datu. Soud v projednávané věci aplikoval rovněž zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“).

5. Právním posouzením soud dospěl závěru, že žalovanému na základě § 4 odst. 1, 3, 6 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vznikla povinnost uhradit do garančního fondu žalobce příspěvek za užívání a provozování vozidla bez sjednaného zákonného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, jehož výše dle vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb. odpovídá částce celkem 10.920 Kč, a to dále spolu s mimosoudními náklady ve výši 300 Kč dle této vyhlášky. Bylo prokázáno, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, a je tak povinen zaplatit žalobci též úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po datu splatnosti příspěvku k datu 25.6.2024. S ohledem na uvedené skutečnosti soud shledal žalobu důvodnou a žalobnímu návrhu zcela vyhověl. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

6. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 tak, že procesně plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11.220 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 189 Kč. Soud aplikoval shora uvedená ustanovení advokátního tarifu, neboť žaloba je podána na ustáleném vzoru uplatňovaném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných případech, kdy hodnota peněžitého plnění, které je předmětem řízení, nepřesahuje částku 50.000 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. Žalovaný je povinen uložené povinnosti splnit do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. l o. s. ř.).