42 C 54/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem anonymizováno jméno jméno sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem Soudní číslo , PSČ obec o zaplacení 33.785 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21.685 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 21.685 Kč od 3.6.2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 12.100 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 12.100 Kč od 3.6.2020 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.002 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 10. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 33.785 Kč s příslušenstvím. Částka představuje neuhrazenou cenu dodávky služeb (elektrické energie/plynu), dodávaných žalovanému na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny uzavřené dne [datum] a smlouvy o sdružených službách dodávky plynu uzavřené dne [datum]. Konkrétně se jedná o nedoplatky plynu za období od [datum] do [datum] v částce 13.080 Kč (vyúčtováno fakturou [číslo]), rovněž o nedoplatky za odběr elektřiny za období od [datum] do [datum] v částce 4.215 Kč (vyúčtováno fakturou [číslo]) a za období od [datum] do [datum] v částce 4.390 Kč (vyúčtováno fakturou [číslo]). Předmětem žaloby je také deaktivační poplatek za odpojení v částce 12.100 Kč, který žalobce vyúčtoval prostřednictvím faktury ze dne [datum] pod [číslo].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. V souladu s § 115a ve spojení s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu námitky (žalovaný se k věci na výzvu soudu nevyjádřil, žalobce vyjádřil svůj souhlas již v návrhu) a ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobcem) předložených listinných důkazů.

4. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Na jejichž základě ve znění obchodních podmínek a ceníku byl předchůdce žalobce povinen dodávat žalovanému plyn a elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný byl povinen právnímu předchůdci žalobce za tyto dodávky plynu a elektřiny platit sjednanou cenu, což je patrné z obsahu těchto smluv. Smlouvy byly uzavřeny na dobu určitou v délce 1 roku. Předchůdce žalobce ověřil totožnost prostřednictvím OP žalovaného. Montáž a převzetí měřícího zařízení pro odběr elektřiny žalovaným stvrzuje pracovní příkaz ze dne [datum], připojení k distribuční soustavě pro odběr plynu pak vyplývá ze smlouvy o připojení ze dne [datum]. Předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], nedoplatek na dodávce plynu za období od [datum] do [datum] v částce 13.080 Kč. Dále právní předchůdce žalobce vyúčtoval žalovanému fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], nedoplatek na dodávce elektřiny za období od [datum] do [datum] v částce 4.215 Kč, fakturou [číslo] ze dne [datum], se splatností dne [datum], nedoplatek na dodávce elektřiny za období od [datum] do [datum] v částce 4.390 Kč. Přehled k fakturám skýtá přehled spotřeby, plateb za dané období a vyúčtovaných záloh, dále detailní výpočet plateb za distribuci a ostatní související služby, včetně obchodních cen za dodávky služeb.

5. V rámci všeobecných podmínek žalobce, v části„ K ukončení smlouvy“ pod bodem 8 je uvedeno, že v případě jednostranného ukončení smluvního vztahu před uplynutím sjednané doby trvání ze strany zákazníka, může být zákazníkovi účtován smluvní poplatek za předčasné ukončení smlouvy, přičemž smluvní poplatek je stanoven pro každé odběrné místo zvlášť. V bodu 9 pak stojí, že v případě porušení smluvních ujednání, které má za následek ukončení dodávky, je zákazníkovi účtován smluvní poplatek dle ceníku poplatků.

6. Na straně 8/8 smluvních ujednání o sdružených službách dodávky služeb včetně všeobecných obchodních podmínek, v části označené jako„ poznámka“ je uvedeno, že pro případ porušení smluvních povinností má dodavatel právo na úhradu smluvního poplatku ve výši 6.050 Kč s DPH za porušení povinnosti umožnění dodávky po dobu trvání závazku zákazníka podle smlouvy. Fakturou ze dne [datum] pod [číslo] se splatností dne [datum], vyúčtoval předchůdce žalobce žalovanému 2 x deaktivační poplatek za odpojení v částce po 6.050 Kč, za každou smlouvu zvlášť. Na žádné z uvedených faktur nebylo ze strany žalovaného ničeho uhrazeno.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem, a žalobcem v postavení postupníka, soud zjistil, že byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovaným. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] a společně s předžalobní výzvou z téhož dne byla tato oznámení odeslána na adresu žalovaného dne [datum], jak vyplývá z přiloženého podacího lístku. Žalovaný však do dnešního dne dlužnou částku žalobci neuhradil.

8. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“). Podle § 72 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky plynu zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet alespoň jednu ze služeb přepravy plynu, distribuce plynu nebo uskladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za přepravu plynu nebo distribuci plynu cenu uplatněnou v souladu s cenovou regulací. Podle § 52 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

9. Dle § 2048 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen o. z.), ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

10. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Podle § 1811 odst. 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Podle ustanovení § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Po právním zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná pouze částečně. Mezi účastníky byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky plynu a elektřiny, podle kterých právní předchůdce žalobce řádně dodával žalovanému plyn a elektřinu do odběrného místa, žalovaný byl oproti tomu jako zákazník povinen zaplatit žalobci za dodávky služeb sjednanou cenu dle vyúčtování, což nesplnil. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce ve smyslu § 1879 o. z. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci částku z titulu vyúčtování splatných služeb v celkové částce 21.685 Kč (13.080 + 4.215 Kč + 4.390 Kč). Rovněž není pochyb o tom, že se žalovaný dostal do prodlení s plněním svého peněžitého závazku ve výši 21.685 Kč a soud tak žalovaného zavázal k úhradě zákonného úroku z prodlení z dané částky ve výši dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po odeslání předžalobní upomínky. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. Dále žalobce požadoval po žalovaném zaplacení částky vyúčtované jako smluvní deaktivační poplatek za odpojení ve výši 12.100 Kč (2 x 6.050 Kč) s DPH spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Daná částka však žalobci přiznána nebyla, když soud v této části nepovažoval žalobu za důvodnou. Srovnání celkové výše požadované částky z titulu poplatku s vyúčtovanou cenou energií z titulu uzavřených smluv svědčí pro závěry vztahující se k rozporu tohoto nároku s požadavkem přiměřenosti. Soud zde rovněž vycházel ze skutečnosti, že ujednání o smluvním poplatku v požadované výši je sice obsaženo v samotné části smlouvy o družených dodávkách služeb, avšak daná povinnost je umístěna na straně 8/8 za všeobecnými obchodními podmínkami, v oddíle označeném jako„ poznámka“, která je koncipována formou předtištěného vzoru, jenž neumožňoval žalovanému jakoukoliv smluvní modifikaci. Předmětná část smlouvy je přitom psána velmi malým písmem, neobsahuje žádné údaje za součinnosti zákazníka, ujednání o smluvním poplatku není v textu smlouvy nijak zvýrazněno a daná část smlouvy tak jako celek vzbuzuje dojem nepodstatného charakteru. Není přitom pochyb, že žalovaný vystupoval v daném případě jako spotřebitel a jedná se o závazek ze spotřebitelské smlouvy. Parametry smluvních podmínek uzavřené smlouvy jsou proto v části požadovaného smluvního poplatku v rozporu s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z., když zakládají významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného a naplňují ve směrodatných rysech kritéria vymezená v nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 199/1 současně s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Lze tedy uzavřít, že soud takové ujednání o smluvním poplatku považuje za neplatné, není možno k němu přihlížet a soud tedy žalobu v části uvedené ve výroku II. tohoto rozsudku jako nedůvodnou zamítnul.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení částky v celkové výši 33.785 Kč včetně úroků kapitalizovaných ke dni vyhlášení rozsudku v částce 5.263,7 Kč. Úspěch žalobce je v tomto případě představován výrokem I. tohoto rozsudku v míře právě 64,19 %, a to ohledně částky 25.063,52 Kč včetně kapitalizovaných úroků ke dni vyhlášení roszudku, které soud žalobě vyhověl. Naopak úspěch žalovaného/neúspěch žalobce je představován výrokem II. tohoto rozsudku, tedy částkou v celkové výši 13.985,18 Kč včetně kapitalizovaných úroků, ohledně které byla žaloba zamítnuta, což představuje 35,81 %. Lze tedy konstatovat, že žalobce byl v řízení úspěšný ve větší míře než neúspěšný a rozdíl absolutních hodnot těchto částek rovnající se 28,38 % představuje míru, jíž by se měl žalovaný podílet na nákladech řízení žalobce. Náhrada nákladů řízení sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.352 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 33.785 Kč odpovídající částce 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a dále z daně z přidané hodnoty v sazbě 21 % vypočtené z odměny a náhrad odpovídající částce 378 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem by tedy plné náklady žalobce činily částku 3.530 Kč a z toho vypočtená poměrná část ve výši 28,38 % odpovídá přiznané částce zaokrouhlené na 1.002 Kč. Žalovaný je tak povinen učinit ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř., dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Soud přitom postupoval mimo jiné dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., za splnění podmínek, jež aplikaci tohoto ustanovení umožňují s tím, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobce podává velké množství typově stejných žalob, přičemž skutková tvrzení mají ustálenou podobu a v rámci formulářovým způsobem podaných návrhů dochází pouze ke změně dílčích údajů.