42 C 70/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Sedláčkovou ve věci žalobce:Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované:Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 21.735,48 Kč, 2.937,82 EUR s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 2.937,82 EUR se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 18.9.2020 do zaplacení a částky 21.735,48 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky od 18.9.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 54.341 Kč k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou ze dne 9.1.2020, doplněnou následnými podáními, se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 21.735,48 Kč s příslušenstvím a částky 2.937,82 EUR s příslušenstvím. Žalobce uvedl, že byl dne 3.6.2019 byl přijat do studijního programu Anonymizováno u žalované, Vyučovaném v anglickém jazyce. Žalobce byl přijat ke studiu u žalované na základě rozhodnutí o přijetí ke studiu po absolvování přijímací zkoušky v Anonymizováno, obdržel pozvánku k zápisu do studia a byl zapsán jako student; mezi účastníky nebyla ujednána písemná smlouva o studiu. Studijní program v rámci svého rozvrhu stanovil počet hodin přednášek a praktických cvičení v prezenční formě. Nastavený počet hodin výuky nebyl ze strany žalované dodržen, jako náhrada byla poskytnuta výuka formou online lekcí, konzultací a studijních dokumentů, které však nebyly dostačující; taková výuka nebyla předem ujednána a žalobce k ní nedal souhlas; zejména bylo zcela upuštěno od praktických lekcí, které tvoří nedělitelnou součást výcviku; dále došlo ke snížení kvality výuky jednotlivých předmětů při nedostatku dodaných materiálů, výukových videí dostupných pouze v češtině s anglickými titulky a při celkově nedostatečné podpoře poskytnuté studentům; rovněž byla uzavřena knihovna školy. Školné bylo žalobcem zaplaceno jak za poskytnutí dostatečných materiálů, tak rovněž k umožnění účasti na výuce ve formě stanovené studijním plánem. Skutečnost, že podstatná část výuky byla nahrazena samostudiem a celkově bylo upuštěno od prezenční formy výuky a od konání praktických lekcí, představovala dle žalobce změnu okolností dle ust. § 1765 občanského zákoníku a zakládala nárok na vrácení poměrné části školného v uvedené výši 2.937,82 EUR coby kompenzaci vynaložených nákladů, tedy nárok sui generis. Žalobce očekával, že v určitém omezeném režimu výuka u žalované proběhne, o čemž byl opakovaně ujišťován ze strany garantů studijního programu. Konec výuky nastal 22.5.2020, do té doby žalobce očekával, že dojde alespoň v omezeném rozsahu k nápravě a možnosti účastnit se prezenční výuky. V rozsahu uvedeného nároku žalobce popsal svůj vztah s žalovanou jako vztah soukromoprávní, kdy v části vybírání poplatků za studium v cizím jazyce má jít o ekvivalentní vztah ke smlouvě o poskytnutí služby; poplatek za studium v cizím jazyce jako cena služby, nikoliv jako správní poplatek. Posléze žalobce svůj nárok označil za nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaná neposkytla žalobci za uhrazené školné stanovený počet hodin prezenční výuky, byla snížena kvalita výuky a výukových materiálů, čímž žalovaná nespravedlivě získala majetkový prospěch, aniž by za něj poskytla adekvátní protiplnění, službu, za kterou si žalobce zaplatil. Co se týče částky 21.735,48 Kč, tuto žalobce požadoval coby náhradu škody vzniklé na nákladech za ubytování v období, kdy se nekonala prezenční výuka u žalované; v daném období žalovaná neplnila svůj závazek, ačkoli ho plnit měla, resp. ze strany žalované byl dle žalobce porušen zákon a povinnost dodržet akreditovaný studijní program včetně formy prezenční výuky; přítomnost žalobce na území ČR tak byla bezdůvodná. Zde žalobce odkazoval rovněž na povinnost žalované řídit se vnitřními předpisy včetně studijního a zkušebního řádu. Žalobce nedal k distanční formě výuky souhlas a její realizací mu vznikla škoda na nájemném, které platil ve výši 9.000 Kč měsíčně; vyčíslená výše škody odpovídá počtu dní, kdy se nekonala prezenční výuka. Upřesnil, že se v ČR zdržoval pouze v době, kdy byl povinen se účastnit výuky nebo zkoušek, jinak se vracel domů za rodinou do Anonymizováno a v té době nehradil v ČR žádné ubytování. Pokud by byl žalobce ze strany žalované hned po vydání opatření rektora stanovujícího distanční výuku obeznámen s tím, že zde není úmysl prezenční výuku jakkoli obnovit, žalobce by opustil ČR podstatně dříve a nemusel by hradit nájemné. I přes předžalobní výzvu žalovaná požadované plnění neposkytla.

2. Ve věci byl dne 26.2.2021 vydán elektronický platební rozkaz č j. EPR č. účtu-Anonymizováno, kterým bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno. Proti tomuto podala žalovaná včasný odpor, v němž namítala věcnou nepříslušnost zdejšího soudu s odkazem na skutečnost, že poplatková povinnost za studium a veškeré další úkony s ní spojené se řídí zákonem č. 111/1998 Sb., o vysokých školách (dále rovněž „ZVŠ“), přičemž o této materii má být rozhodováno v režimu správního práva, tudíž správními orgány, případně soudy správního soudnictví. Vzhledem k uvedenému navrhovala v rozsahu vrácení části poplatku za studium řízení zastavit. V opačném případě navrhovala v této části žalobu zamítnout s poukazem na nedodržení lhůty dle § 1766 občanského zákoníku (ve fázi řízení, kdy žalobce svůj nárok dosud opíral o ustanovení § 1765 občanského zákoníku). Žalovaná dále odkazovala na legislativu přijatou v souvislosti s šířením nemoci covid-19 na úseku vysokého školství, kdy byly zákonem dány určité pravomoce vysokým školám k umožnění reagovat na nepředvídatelně se vyvíjející epidemiologickou situaci, na základě zákonného zmocnění tak bylo v gesci rektora upravit výuku adekvátním způsobem, aby studentům mohlo být poskytováno vysokoškolské vzdělání. Žalobcem argumentovaný plánovaný rozvrh hodin představuje pouze praktickou část organizace výuky, rozvrhuje předměty a studijní skupiny, naopak student má ze zákona a v souladu s vnitřními předpisy fakulty povinnost absolvovat nastavené penzum výuky, přičemž případné snížení časové zátěže pro splnění podmínek ukončení předmětů bylo benevolencí ve prospěch studentů. Žalovaná vyvinula veškerou snahu k zabezpečení poskytování vysokoškolského vzdělání v rozsahu a úrovni potřebné ke splnění podmínek ukončení předmětu ve studijním oboru žalobce. Žalovaná rovněž poukázala na jí shledanou účelovost žaloby ve snaze minimalizovat škody vzniklé v důsledku studijního neúspěchu žalobce. Většina studentů, kteří v rozhodné době studovali stejný studijní program jako žalobce, byla za stejných podmínek schopna splnit podmínky ukončení předmětu a úspěšně pokračovat ve studiu. Ze strany žalované došlo k poskytnutí řádného vzdělání i vzhledem k mimořádnosti situace spojené s pandemií covid-19. Ve vztahu k uplatněným nákladům na bydlení žalovaná poukazovala na dlouhodobý pobyt na území ČR povolený žalobci za účelem studia až do 12.9.2021, a to pobytem evidovaným v Praze; se zdůrazněním, že poskytovaná distanční výuka nikterak nedopadá na náklady na bydlení, které žalobce vynaložil. Potřeba zajistit si v ČR ubytování vyplývala ze skutečnosti, že je žalobce cizím státním příslušníkem a nemá v ČR bydliště.

3. Po předložení věci Vrchnímu soudu v Olomouci k rozhodnutí o věcné příslušnosti k projednání věci bylo uvedeným soudem rozhodnuto o tom, že k projednání a rozhodnutí této věci jsou příslušné okresní soudy podle § 9 odst. 1 občanského soudního řádu.

4. V průběhu řízení soud usnesením ze dne 11.12.2025 připustil žalobcem navrhovanou změnu žaloby v tom rozsahu, že se žalobce v řízení domáhal po žalované zaplacení částky 2.937,82 EUR s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení z důvodu plnění z právního důvodu, který odpadl, a dále zaplacení částky 21.735,48 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. Právním důvodem plnění u nároku z bezdůvodného obohacení mělo být dle žalobce zaplacené školné za poskytnutí výuky v akreditovaném programu v cizím jazyce v určité formě a prezenčním rozsahu včetně praktických cvičení. Odpadnutí právního důvodu mělo nastat v důsledku pandemie covid–19 a opatření školy, kdy v okamžiku, kdy žalovaná neposkytla dohodnuté plnění, tak právní důvod pro ponechání celé zaplacené částky v daném rozsahu odpadl. Žalobce uhradil úplatu za prezenční výuku v anglickém jazyce v rozsahu a kvalitě dle akreditovaného studijního plánu, avšak tato výuka mu nebyla poskytnuta, resp. byla poskytnuta pouze v omezené formě a nedostatečném rozsahu, tudíž v této části nemá žalovaná právní důvod ponechat si odpovídající část úhrady.

5. Soud provedl následující dokazování, na jehož základě dospěl ke zjištění tohoto skutkového stavu věci:

6. Soudu je známo, že žalovaná – adresa (v době studia žalobce pod názvem Anonymizováno adresa) je veřejnou vysokou školou zřízenou na základě zákona (zákon č. 79/1918 Sb. z. a n.) fungující dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, v jehož příloze č. hodnota je zapsána v seznamu veřejných vysokých škol.

7. Ze studijního a zkušebního řádu v bakalářských a magisterských studijních programech Anonymizováno adresa ze dne 20.6.2018 soud zjistil základní nastavení jednotlivých oblastí, podmínek a pravidel organizace studia, studijního programu a souvisejícího studijního plánu a studijních předmětů včetně garantů, dále podmínky kreditního systému studia, přijímání ke studiu, průběhu studia, výuky a kontroly studia, systému zápočtů, zkoušek, uznání předmětu, dále pak podmínek ukončení studia apod. Vzdělávání studentů probíhá studiem v akreditovaných studijních programech uskutečňovaných podle studijního plánu v prezenční, kombinované nebo distanční formě studia. Pro studijní programy jsou jmenováni garanti studijních programů, kteří koordinují obsahovou přípravu studijního programu, dohlíží na kvalitu jeho uskutečňování, vyhodnocují studijní program a rozvíjí jej. Studijní plán stanoví závaznou časovou a obsahovou posloupnost předmětů, formuje jejich studia a způsob ověření studijních výsledků; uvádí pro každý předmět počet hodin jednotlivých forem výuky, předepsaný způsob ukončení předmětu a jeho kreditní hodnotu, včetně praxe realizované v rámci studijního plánu. Výuka se uskutečňuje formou přednášek, praktických cvičení, odborných praxí, stáží, konzultací, dalších forem výuky. K okolnostem přijímání a podmínek studia cizinců je zakotveno, že tito jsou ve studijních programech uskutečňovaných v cizím jazyce přijímáni po splnění podmínek přijímacího řízení stanovených děkanem; po uzavření smlouvy o studiu jsou studenti povinni dodržovat podmínky sjednané ve smlouvě. Jsou zde zakotvena rovněž práva a povinnosti studentů s odkazem na zákon a vnitřní předpisy žalované; k právu studenta patří mj. právo studovat v rámci studijních programů nebo výběr předmětů a vytvoření studijního plánu.

8. Rozhodnutím o přijetí ze dne 3.6.2019 byl žalobce s odkazem na § 50 odst. 2 ZVŠ přijat ke studiu v magisterském studijním programu Anonymizováno“) v oboru Anonymizováno Anonymizováno na Anonymizováno adresa pro akademický rok 2019/2020, při splnění podmínky ukončeného středoškolského vzdělání a dosažení potřebného počtu bodů v přijímací zkoušce z biologie a chemie konané dne 31. 5. 2019. Zápis ke studiu proběhl dne 13.9.2019.

9. Plánovaný rozsah výuky včetně rozpisu přednášek a cvičení v období letního semestru bylo možno zjistit z rozvrhu výuky (course timetable) v kurzu Anonymizováno v předmětu anatomie II. v období od 17.2.2020 do 15.9.2020, v předmětu biochemie v kurzu Anonymizováno v období od 18.2.2020 do 21.5.2020, v předmětu botanika v kurzu Anonymizováno v období od 18.2.2020 do 21.5.2020, v předmětu histologie a embryologie II. v kurzu Anonymizováno v období od 17.2.2020 bylo 22.5.2020; předmětu psychologie pod kurzem Anonymizováno v období od 17.2.2020 do 22.5.2020. V návaznosti na předložené plánované rozvrhy výuky žalobce sumarizoval rozsah přednášek a praktických cvičení, které oproti původnímu plánu byly dle něj odučeny, a naopak těch, které odučeny nebyly; z tohoto souhrnu uváděl poměr 81 odučených hodin výuky oproti 276 hodinám neodučené výuky, vše z počtu 357 hodin plánované výuky.

10. Opatřením rektora ze dne datum v souvislosti s nebezpečím šíření výskytu onemocnění covid-19 byla s účinností od 4.3.2020 do odvolání zrušena výuka formou přednášek na celé univerzitě žalované, nastavena výuka pouze v menších skupinách v rámci cvičení a jiných obdobných aktivit; dále uzavřena knihovna a zastavena mobilita studentů i učitelů do a z rizikových oblastí, k nimž byl výslovně řazen i Hongkong.

11. Opatřením rektora v souvislosti s nebezpečím šíření výskytu onemocnění covid-19 ze dne 10.3.2020, č. j. 9110/20/116 byla v návaznosti na závěry bezpečnostní rady státu a pokyny ministerstva zdravotnictví od 11.3.2020 do odvolání zastavena veškerá výuka realizovaná za účasti studentů. Nastaveno, že výuka bude probíhat formou samostudia studentů mimo areál žalované; s možností další aktualizace.

12. Aktualizovaným opatřením rektora ze dne 10.3.2020, č. j. 9110/20/117 byla s účinností od 10.3.2020 až do odvolání mimo jiné uzavřena knihovna žalované; nadále pozastavena mobilita studentů i učitelů do a z rizikových oblastí vč. Anonymizováno.

13. Opatřením rektora ze dne datum, č. j. Anonymizováno byly ve vztahu k výuce a konzultacím nastaveny možnosti distančního způsobu výuky v případech, kdy takový způsob výuky a konzultací byl možný i nadále. V případech, kdy výuku a konzultace nebylo možné uskutečnit distančním způsobem, se klinická výuka a konzultace mohla uskutečnit ve skupinkách max. 4 studentů + 1 učitel v jedné místnosti při splnění hygienických podmínek; v případě praktické výuky anebo praxe, které nebylo možno uskutečnit distančním způsobem podle rozhodnutí garanta předmětů, bylo možno výuku realizovat od 27.4.2020 ve skupinách max. 4 studentů + 1 učitel. Knihovna a studovna žalované se s účinností od 27.4.2020 zpřístupnily za účelem vyzvednutí nebo odevzdání studijní literatury studentům. V případech, že bylo možné zkoušení a zápočet uskutečnit distančním způsobem, mělo tak být učiněno formou distančních testování skrze počítače, zpracováním odborných prací, jinou formou ověření znalostí skrze počítač. V případech, kdy nebylo možné zkoušení a zápočet provádět distančním způsobem, bylo možno zkoušení a zápočet uskutečnit od 18.5.2020 ve skupinách max. 3 až 4 studentů + 1 až 2 učitelé v jedné místnosti za splnění hygienických podmínek.

14. Opatřením rektora v souvislosti s rozvolňováním opatření spojených s nebezpečím šíření onemocnění covid-19 ze dne datum, č. j. Anonymizováno bylo ve vztahu ke knihovně žalované konstatováno, že tato je od 27.4.2020 otevřena za účelem vyzvednutí nebo odevzdání studijní literatury, jinak zůstala nadále zavřena. Výuka a konzultace se nadále uskuteční za přítomnosti nejvýše 15 studentů ve skupině, toto omezení se netýká klinické a praktické výuky a praxe. Zkoušení nebo zápočet se uskuteční při přítomnosti nejvýše 15 studentů ve skupině atd.

15. Dopisem ze dne 10.9.2020 byla ty strany žalobce vůči žalované zaslána předžalobní výzva zdůvodněná původní argumentaci dle žaloby. K uvedené předžalobní výzvě žalovaná reagovala dopisem ze dne 21.9.2020, v němž vznesené nároky považovala za neoprávněné.

16. Z vyjádření ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky ze dne 7.12.2020 vyplynulo, že žalobce měl na území ČR povolen dlouhodobý pobyt za účelem studia do 12.9.2021, v dané době byl hlášen na adrese adresa od 15.9.2020; pro dobu od 15.9.2020 do 14.9.2021 registrován na adrese Anonymizováno jméno FO adresa.

17. Rozhodnutím děkanky žalované ze dne datum, Anonymizováno byla ukončena studia žalobce v magisterském programu Anonymizováno v oboru Anonymizováno na Anonymizováno Anonymizováno adresa z důvodu nesplnění požadavků vyplývajících ze studijního programu na studium, současně se žalobce v předepsaném čase nezapsal do dalšího ročníku studia ani nepředložil písemnou omluvu za toto zpoždění zdůvodněnou vážnými okolnostmi.

18. Z e-mailu jméno FO ze dne datum vyplývá jeho prohlášení o tom, že dne 3.9.2019 byla uzavřena smlouva mezi ním a žalobcem coby nájemci a jméno FO coby pronajímatelkou k bytové jednotce na adrese adresa, doba nájmu sjednána od 3.9.2019 do 2.9.2020, společný nájem hrazen ve výši 18.088 Kč měsíčně, přičemž žalobce na nájem přispíval částkou 9.000 Kč měsíčně.

19. K tomuto předložená smlouva o nájmu bytu ze dne 3.9.2019 vztahující se k uvedené nemovitosti potvrzuje sjednané měsíční nájemné ve výši 15.000 Kč a zálohy ve výši 3.088 Kč včetně úhrady jistoty.

20. Z dokumentu o průběhu studia žalobce vyplynulo, že v rámci letního semestru akademického roku 2019/2020 získal celkem hodnota kreditů (z toho studiem dosáhl 37 kreditů, za předchozí jiné studium uznáno 7 kreditů) oproti plánovanému rozsahu 55 kreditů; žalobce dosáhl váženého průměru 1,89. Je zřejmé, že žalobce nesplnil zkoušku z předmětu anatomie II. a předmětu histologie a embryologie II., u těchto předmětů není evidován ani pokus o složení zkoušky. U předmětu fyziologie I. uznán zápočet za tento předmět z jiného studia.

21. Z předložených záznamů studijní platformy Anonymizováno, obsahujících studijní podklady zpřístupněné žalobci ze strany žalované v rámci profilu žalobce, vyplynul rozsah studijních materiálů z předmětu biochemie a anatomie, dále četnost jejich zobrazení ze strany žalobce, a to včetně souvisejících testů vztahujících se k těmto předmětům, zaznamenání času a četnosti jejich zobrazení. 22. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, vyučující předmětu histologie a embryologie II., ve svém písemném prohlášení ze dne 3.10.2025 popsal, že tato výuka v letním semestru roku 2019/2020 probíhala první 3 týdny prezenčně, ve 4. týdnu byla prezenční výuka přerušena od 11.3.2020, následná distanční výuka byla realizována skrze Zoom, kdy de facto učil jako dosud, jen v prázdné učebně, jako by byli studenti přítomni. Byly promítány prezentace a mikroskopické preparáty a přednášena materie. Studenti mohli kdykoli přes mikrofon výuku přerušit a vznést dotaz. Praktická část zkoušky byla v tomto akademickém roce zrušena, zkoušky probíhaly prezenčně dle možností při uvolnění omezený opatření; studenti, kteří se nemohli zkoušky osobně účastnit, byli zkoušeni distančně přes Zoom a MS Teams. Žalobce dle povědomí vyučujícího u zkoušky nebyl. Vyučující popsal, že v rámci uvedeného předmětu studenti nepracují aktivně v laboratořích, pouze na mikroskopech zkoumají předpřipravené preparáty, což během distanční výuky nebylo možno, proto byly preparáty a klíčové obrazy promítány distanční formou spolu s poskytnutým výkladem. V rámci přípravy na předmět dostali studenti online materiály do interního systému Anonymizováno. Odkazoval nejen na studium skript či publikací, ale rovněž na odborné materiály dostupné přes internetový vyhledávač, včetně doporučené odborné publikace dostupné i na Anonymizováno Anonymizováno.

23. Obdobně uvedl garant předmětu anatomie II. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, ve svém prohlášení ze dne 25.9.2025, kdy popsal distanční výuku, během níž byly studijní materiály zpřístupněny studentům na platformě Anonymizováno. Zkoušky probíhaly prezenčně, některým zahraničním studentům byla dána možnost psát zápočtový písemný test přímo před složením zkoušky v ten samý den. Potvrdil, že studentům byla odpuštěna praktická část zkoušky z důvodu distanční formy studia. Celkové statistické výsledky zkoušek vykazovaly podobnou úspěšnost jako v předchozích letech (60,5 % úspěšnost v roce 2019/2020 oproti 60,3 % úspěšnosti v roce 2018/2019). K osobě žalobce vyučující uvedl, že stejně jako ostatní studenti využíval studijní materiály v Anonymizováno, avšak testy pro udělení zápočte dle záznamů vždy jen otevřel, ale nikdy je nezahájil (uvedeno 7 termínů v rozpětí mezi 5.5.2020 a 27.8.2020); žalobce nekomunikoval ani přes e-mail. Vyučující poukázal rovněž na jinou zahraniční studentku, která se nemohla ke zkoušce dostavit z důvodu chybějícího víza, tato složila zápočtový test přes Anonymizováno a následně absolvovala zkoušku přes Anonymizováno.

24. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci. Z ostatních provedených důkazů soud žádné další skutečnosti potřebné a významné pro právní posouzení věci nezjistil. Pokud byly některé důkazní návrhy zamítnuty, byly nadbytečné pro posouzení merita věci.

25. Podle § 2991 odst. 1 zákona č., 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Podle 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

27. Podle § 5 odst. 1 ZVŠ veřejná vysoká škola se zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví její název a sídlo.

28. Podle § 6 odst. 1 ZVŠ do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy patří zejména: a) vnitřní organizace, b) určování počtu přijímaných uchazečů o studium, podmínek pro přijetí ke studiu a rozhodování v přijímacím řízení, c) tvorba a uskutečňování studijních programů, d) zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřní hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností vysoké školy, e) organizace studia, f) rozhodování o právech a povinnostech studentů, g) zaměření a organizace tvůrčí činnosti, …., m) stanovení výše poplatků spojených se studiem atd.

29. Podle § 6 odst. 2 ZVŠ organizaci a činnost veřejné vysoké školy, jakož i postavení členů akademické obce upravují její vnitřní předpisy. Podle § 6 odst. 2 zákona o vysokých školách státní orgány mohou zasahovat do činnosti veřejné vysoké školy jen na základě a v mezích zákona a způsobem zákonem stanoveným.

30. Podle § 17 odst. 1 ZVŠ vnitřní předpisy veřejné vysoké školy jsou a) statut veřejné vysoké školy, … dále g) studijní a zkušební řád, h) stipendijní řád, i) disciplinární řád pro studenty, j) pravidla systému zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a vnitřního hodnocení kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností veřejné vysoké školy, k) další předpisy, pokud tak stanoví statut veřejné vysoké školy.

31. Podle § 17 odst. 2 ZVŠ statut veřejné vysoké školy obsahuje zejména a) název, sídlo a typ vysoké školy, b) právní předchůdce, c) rámcové podmínky pro přijetí ke studiu a způsob podávání přihlášek, d) podmínky studia cizinců, e) organizační strukturu, f) ustanovení o poplatcích spojených se studiem, g) pravidla pro užívání akademických insignií a pro konání akademických obřadů, h) pravidla hospodaření veřejné vysoké školy.

32. Podle § 58 odst. 4 ZVŠ uskutečňuje-li veřejná vysoká škola studijní program v cizím jazyce, může stanovit poplatek za úkony spojené s přijímacím řízením, stanoví poplatek za studium v bakalářském nebo magisterském studijním programu a může stanovit poplatek za studium v doktorském studijním programu.

33. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 188/2020 Sb., o zvláštních pravidlech pro vzdělávání a rozhodování na vysokých školách v roce 2020 a o posuzování doby studia pro účely dalších zákonů (dále jen „zákon č. 188/2020 Sb.“) zkoušky a jiné studijní povinnosti a podmínky, které musí student splnit v průběhu studia ve studijním programu, je možné v době, kdy je osobní přítomnost studenta při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole nebo přítomnost členů akademické obce na vysoké škole na základě opatření přijatého podle jiného zákona omezena, plnit a ověřovat distančně. Dle § 6 odst. 2 vysoká škola může v době, kdy není možná osobní přítomnost studentů při výuce a zkouškách při studiu na vysoké škole, při výuce využívat nástroje distančního vzdělávání.

34. Po provedeném dokazování, jeho zhodnocení a právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

35. V řízení bylo prokázáno, že byl žalobce v akademickém roce 2019/2020 studentem 1. ročníku studijního oboru Anonymizováno u žalované, s výukou v cizím jazyce. V návaznosti na nesplnění studijních podmínek v rozsahu získání potřebných kreditů pro postoupení do dalšího ročníku bylo studium žalobce u žalované následně formálně ukončeno v dubnu 2021. V souvislosti s přijetím a zápisem žalobce ke studiu u žalované byl žalobci ze strany žalované vyměřen poplatek za studium, který se vztahoval k poskytnutí výuky v anglickém jazyce; tento poplatek byl ze strany žalobce uhrazen, což není žalovanou zpochybněno.

36. Dále je zcela zřejmé, že v období letního semestru akademického roku 2019/2020 došlo na území České republiky k šíření epidemiologického onemocnění covid-19 (koronavirus, rovněž označovaný jako SARS CoV-2), v souvislosti s čímž byla ze strany státních orgánů přijímána krizová opatření mající vliv i na rozsah a způsob poskytování výuky, resp. na možnost účasti studentů na výuce. Ve vztahu k uvedenému je nutno zmínit zejména usnesení vlády ČR č. hodnota ze dne 12.3.2020, publikované ve Sbírce zákonů pod č. 69/2020 Sb., kterým pro území ČR z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s prokázáním výskytu onemocnění covid-19 vyhlásila nouzový stav na dobu 30 dnů počínaje 12.3.2020. Souvisejícím usnesením vlády ČR č. 201 ze dne 12.3.2020, publikovaným ve Sbírce zákonů pod usnesením č. 74/2020, vláda ČR zakázala s účinností ode dne 13.3.2020 mj. osobní přítomnost studentů na hromadných formách výuky a zkoušek při studiu na vysoké škole podle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, přičemž byla umožněna osobní přítomnost na klinické a praktické výuce a praxi. Vyhlášený nouzový stav na území ČR byl následně prodlužován dalšími navazujícími usneseními vlády ČR, konkrétně usnesením vlády ČR č. 396 ze dne 9.4.2020, publikovaným ve Sbírce pod usnesením č. 156/2020 Sb., na dobu do 30.4.2020; dále pak usnesením vlády ČR č. 485 ze dne 30.4.2020, publikovaným ve Sbírce pod usnesením č. 219/2020 Sb., na dobu do 17. 5. 2020. Až usnesením vlády ČR č. 421 ze dne 17.4.2020, publikovaným pod usnesením č. 178/2020 Sb., vláda ČR s účinností ode dne 20. dubna 2020 zrušila dříve vydaný zákaz účasti studentů na vzdělávání. Souběžně s vydáváním usnesení vlády nastavujících pravidla a podmínky omezující pohyb obyvatelstva, včetně korekce možností setkávání se osob v rámci vzdělávacích institucí, byla epidemiologická situace rovněž korigována jednotlivými mimořádnými opatřeními ministerstva zdravotnictví (např. mimořádné opatření č. j. MZDR 10676/2020-1/MIN/KAN ze dne 10.3.2020), které byly průběžně měněny v závislosti na aktuálně zjištěných hodnotách výskytu/nárůstu počtu onemocnění covid-19 v české populaci.

37. V souvislosti s akutní epidemiologickou situací na území ČR byl následně s účinností k 24.4.2020 přijat zvláštní zákon č. 188/2020 Sb. (lex specialis k zákonu č. 111/1998 Sb., o vysokých školách), který v souvislosti s nouzovým stavem vyhlášeným dne 12.3.2020 upravil pro oblast vysokého školství pro kalendářní rok 2020 zvláštní pravidla týkající se studia na vysokých školách a činnosti orgánů vysokých škol a některé související otázky, a to ve vztahu k řešené materii zejména využívání nástrojů distančního vzdělávání.

38. V následné době došlo zákonem č. 495/2020 Sb. ze dne 19.11.2020 ke změně zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů, kdy mj. došlo k zakotvení oprávnění vysokých škol a) zkrátit nebo prodloužit akademický rok, b) využívat při výuce, kontrole studia nebo zkouškách nástroje distančního způsobu komunikace bez ohledu na formu studia studijního programu, nebo c) využívat při státní zkoušce nástroje distančního způsobu komunikace a konat ji bez přítomnosti veřejnosti; za uvedených podmínek s možností uvedená oprávnění využívat po nezbytně nutnou dobu i v období bezprostředně následujícím po skončení účinnosti krizového nebo mimořádného opatření; tedy vše v reakci na dosavadní nepředvídatelný vývoj související s uvedeným onemocněním.

39. Po zohlednění výše uvedeného soud dospěl k závěru, že opatření rektora žalované, jak byla postupně vydávána v průběhu jara 2020, byla odpovídající dané situaci na území ČR, v kontextu neočekávatelného dalšího vývoje šíření onemocnění, při zohlednění stále se měnících krizových opatření vydávaných ústředními orgány státní správy. Soud tato uvedená opatření rektora nepovažuje za nepřiměřená nebo vybočující z očekávatelného dalšího postupu, k nimž měl oprávnění v rámci krizového řízení žalované v době vyhlášené epidemie onemocnění covid-19. Současně bylo ve vztahu k rozsahu poskytnuté výuky žalovanou doloženo, že studentům byly poskytovány studijní materiály; doložená prohlášení vyučujících dokládala možnosti online konzultací, online prezentací a jiných možností získávání potřebných zdrojů distančním způsobem. I ve vztahu k možnosti využívat univerzitní knihovnu bylo zjištěno, že od 27.4.2020 bylo opět možno zapůjčit si studijní tituly z této knihovny. Pokud žalobce uváděl, že nedocházelo k žádné online výuce (přes Zoom nebo MS Teams), s odkazem i na sdělení dalších spolužáků, tak ačkoli může být prokazování negativní skutečnosti poněkud obtížnější, přesto není vyloučené, avšak v tomto případě nebyly ze strany žalobce označeny žádné důkazy, které by tuto negativní skutečnost vnímanou dalšími studenty potvrzovaly.

40. Co se týká posouzení právního vztahu mezi žalobcem a žalovanou, je soud toho názoru, že se jedná o vztah veřejnoprávní povahy založený v návaznosti na přijetí žalobce ke studiu na veřejné vysoké škole v ČR. Poplatek za studium, který byl v rámci samosprávné činnosti žalovanou vyměřen žalobci, představuje zdroj do rozpočtu žalované předvídaný v zákoně o vysokých školách, jeho forma a splatnost je veřejně stanovena statutem žalované. Naopak se nejedná o plnění, za něž by bylo možno očekávat protiplnění v podobě poskytnutí konkrétní formy výuky konkrétního rozsahu. Ve věci ostatně nebylo sporu o tom, že mezi účastníky nebyla uzavřena jakákoli smlouva o studiu (byť studijní a zkušební řád žalované takovou určitou smlouvu o studiu zmiňuje, v tomto případě však nebyla jakkoli tvrzena, ani prokázána), tedy mezi účastníky nebyl sjednán rozsah, způsob a forma plnění v podobě výuky, kterou by mohl žalobce za úhradu poplatku za studium požadovat. Mezi účastníky se tak v žádném případě nejednalo o soukromoprávní vztah, kdy by bylo možno očekávat vzájemná plnění vyplývající z tohoto smluvního vztahu. V dané věci soud považuje za přiléhavou argumentaci žalované odkazující na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 2093/2024; tento vyvozuje závěr o tom, že veřejné vzdělávání financované převážně z veřejných rozpočtů není službou, tudíž je nelze spojovat s protiplněním v podobě úplaty za vzdělávání. Obdobně tak poplatek za studium v cizím jazyce není přímým protiplněním za poskytnutou výuku v tomto cizím jazyce.

41. Konečně pak pokud se žalobce domáhá částky 2.937,82 EUR z titulu bezdůvodného obohacení za plnění poskytnuté z důvodu, který odpadl, je soud přesvědčen že v tomto případě není odpadnutím právního důvodu ta skutečnost, že byla výuka ze strany žalované poskytnuta v jiné formě a rozsahu, než byla očekávána na počátku studia s ohledem na studijní plán žalobce. Soud je toho názoru, že právním důvodem přijetí plnění od žalobce v podobě poplatku za studium v cizím jazyce bylo přijetí žalobce ke studiu u žalované a jeho vlastní zápis k tomuto studiu, což jsou skutečnosti, které zakládají důvod právního vztahu účastníků. Domáhat se vydání bezdůvodného obohacení z právního důvodu, který odpadl, by v tomto případě bylo možné za situace, kdyby žalobce v řízení prokázal, že poplatek za studium uhradil, ačkoli ke studiu u žalované nebyl přijat, resp. se ke studiu nezapsal a s tímto nezapočal. Jelikož žádné takové skutečnosti nebyly ze strany žalobce tvrzeny ani prokázány, dospěl soud k závěru, že uvedený nárok není uplatňován po právu.

42. Co se týká druhého uplatněného nároku v podobě náhrady škody ve výši 21.735,48 Kč, zde soud dospěl k závěru, že pokud žalobce požaduje plnění z důvodu náhrady škody za porušení zákonných povinností žalovanou dle § 2910 o. z., pak soudem nebyly shledány konkrétní zákonné povinnosti, které měly být žalovanou v souvislosti se uplatněným nárokem porušeny. Pokud žalobce odvozoval svůj nárok od tvrzeného nedodržení akreditovaného studijního programu včetně formy prezenční výuky a od související skutečnosti, že nebyl včas vyrozuměn o tom, že pro jeho ročník a pro studijní předměty jeho studijního plánu nedojde k rozvolnění restrikcí omezujících realizaci prezenční výuky, kdy by opustil by své přechodné bydliště v Brně a odjel by do svého rodiště v Hongkongu, aniž by si v Brně musel držet nájemní byt, pak ze zákona o vysokých školách ani ze souvisejících zákonů však soud nezjistil zakotvení takových povinností žalované, které by v případě jejich porušení vedly ke vzniku uplatněného nároku. Dle § 6 odst. 1 ZVŠ spadá do samosprávné působnosti veřejné vysoké školy rovněž uskutečňování studijních programů, zajišťování kvality vzdělávací, tvůrčí a s nimi souvisejících činností a také organizace studia a rozhodování o právech a povinnostech studentů. Pokud bylo v souvislosti s tehdejší epidemiologickou situací na území ČR a tehdy platnými krizovými opatřeními ústředních orgánů státní správy přistoupeno ze strany žalované ke změně způsobu výuky, dělo se tak nikoliv za současného porušení zákona. Za situace, kdy nebylo soudem zjištěno porušení zákonných povinností ze strany žalované, nelze dospět k závěru o vzniku škody na straně žalobce v souvislosti s uvedeným nastavením průběhu letního semestru a o odpovědnosti žalované za tuto nárokovanou škodu. Nad rámec uvedeného pak soud již blíže nezkoumal rozsah poskytovaných online výukových lekcí, studijních materiálů, online konzultací apod., když však i z předložených důkazů žalované vyplývalo, že náhradní způsob výuky mohl být efektivní a vedl k průměrné obdobné úspěšnosti studentů v rámci tohoto akademického roku v porovnání s předchozími lety. Ostatně i jiné předměty žalobce (kromě předmětů anatomie II. a histologie a embryologie II.) v rámci jeho studijního plánu byly z jeho strany absolvovány úspěšně.

43. V souvislosti s uvedeným dále soud poukazuje na žalobcem získaný dlouhodobý pobyt na území ČR za účelem studia, evidovaný min. do 14.9.2021, vzhledem k němuž je předpokladem naplnění tohoto dlouhodobého pobytu zajištění si bydlení na území ČR po dobu jeho trvání. Dále pak nelze ignorovat skutečnost, že v rámci vydaných opatření rektora žalované v průběhu jarních měsíců letního semestru akademického roku 2019/2020 byla v souvislosti s krizovými opatřeními preventivně zastavena mobilita studentů i učitelů do a z krizových oblastí, mezi něž patřil i domovský stát žalobce. Vzhledem ke skutečnosti, že zkoušky z předmětů studijního plánu žalobce byly v tomto letním semestru konány rovněž prezenčně, nelze v případě odcestování žalobce zpět do Hongkongu předvídat jeho reálnou možnost návratu ke složení těchto zkoušek představujících jeho základní studijní povinnost, resp. lze vyslovit pochybnost, zda by vzhledem k povinnosti složit zkoušky z daných předmětů žalobce mohl reálně odcestovat.

44. S ohledem k výše popsaným právním závěrům soud žalobu v celém rozsahu zamítl, jak vyplývá z výroku I. rozsudku.

45. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. rozsudku dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení procesně úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení sestávajících z odměny advokáta v celkové výši 41.310 Kč odpovídající odměně v sazbě 4.860 Kč/úkon právní služby vycházející z tarifní hodnoty 93.403,60 Kč (součet částek 21.735,48 Kč a 71.668,12 Kč odpovídající částce 2.937,82 EUR při kurzu EUR ve výši 24,395 k datu 18.12.2025) dle § 6 odst. 2, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále „a. t.“) za 8,5 úkonu právní služby dle § 11 odst. 1, 2 a. t. (tj. přípravy a převzetí věci, zdůvodnění odporu, písemného vyjádření ze dne 6.4.2021, 4.11.2021, 3.10.2025, 3.11.2025, 3.12.2025, dále účasti na jednání soudu ve dnech 9.9.2025 a 11.12.2025 a účast na jednání s vyhlášením rozhodnutí ze dne 18. 12. 2025); dále z režijních paušálů ve výši po 300 Kč z 3 úkony právní služby v období do 31.12.2024 a ve výši po 450 Kč u zbývajících úkonů právní služby učiněných po 1.1.2025 dle § 13 odst. 4 a. t.; dále z DPH ve výši 21 % odpovídající částce 9.431 Kč. Celkem tedy náklady v tomto řízení dosáhly částky 54.341 Kč, přičemž jejich náhradu soud uložil žalobci ve lhůtě dle ust. § 160 o. s. ř. k rukám právního zástupce žalované. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce.