42 C 80/2015
č. j. 42 C 80/2015-206
V PLATNOSTICitované zákony (8)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 160
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13
- Vyhláška o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů, 313/2007 Sb. — § 1 § 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 3028
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
Plný text
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum bytem adresa žalobce zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , IČO: osobní údaje žalované advokátka, sídlem adresa žalované o 1.078.000 Kč
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1.078.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.078.000 Kč od 5.4.2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně částky 262.731 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 262.731 Kč od 5.4.2015 do zaplacení zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 123.954,42 Kč k rukám právního zástupce žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne 10.4.2015, doručenou zdejšímu soudu dne 13.4.2015, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit mu částku 1.078.000 Kč z titulu náhrady škody způsobené mu zmařením jeho pohledávky za dlužnicí [jméno] [příjmení], [datum narození] (dále rovněž„ dlužnice“), v insolvenčním řízení, v němž ho žalovaná právně zastupovala. Žalobce měl pohledávky za [jméno] [příjmení] z titulu půjčky v celkové výši 960.000 Kč spolu s příslušenstvím, přičemž o této půjčce byl sepsán notářský zápis sp. zn. [anonymizováno] [číslo] se svolením k přímé vykonatelnosti. Za účelem zajištění předmětné pohledávky včetně smluvní pokuty byla dne [datum] mezi žalobcem a dlužnicí uzavřena zástavní smlouva, na základě které bylo pro žalobce zřízeno zástavní právo na nemovitostech dlužnice, konkrétně k pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je budova [adresa], a k pozemku [parcelní číslo] a [číslo] vše v k. ú. [obec], [územní celek]. Tuto pohledávku žalobce za dlužnicí vymáhal v exekučním řízení vedeném u soudního exekutora [anonymizováno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka]. [příjmení] [jméno] [příjmení] podala návrh na oddlužení své osoby a usnesením Krajského soudu v [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], bylo zahájeno insolvenční řízení v její věci. V souvislosti s uvedeným řízením žalobce udělil žalované coby advokátce plnou moc k jeho zastupování. [anonymizována čtyři slova] [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice [jméno] [příjmení] a byl zvolen způsob řešení úpadku oddlužením; věřitelé dlužnice byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek ve lhůtě 30 dnů od okamžiku zveřejnění. Žalovaná coby advokátka žalobce v uvedené věci podala přihlášku žalobce do insolvenčního řízení za dlužnicí opožděně k datu [datum], následně byla usnesením [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], tato přihláška pohledávky odmítnuta pro uplynutí stanovené lhůty. K odvolání žalované ze dne [datum] bylo usnesením [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], č.j. [insolvenční spisová značka] [spisová značka], prvostupňové usnesení soudu o odmítnutí přihlášky potvrzeno. Následně podané dovolání žalované ze dne [datum] bylo odmítnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], [spisová značka]; uspokojení pohledávky žalobce za dlužnicí [jméno] [příjmení] v předmětném insolvenčním řízení tak bylo zmařeno. Žalobce s ohledem na skutečnost, že jeho pohledávku za dlužnicí nebylo možno v předmětném insolvenčním řízení uspokojit, označil vzniklou škodu ve výši zajištění své pohledávky, tj. ve výši odpovídající hodnotě zástavy jeho pohledávky, jak byla oceněna posudkem [číslo] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] v obvyklé ceně 1.078.000 Kč, přičemž uvedl, že jeho pohledávky by byly v insolvenčním řízení uspokojeny přinejmenším v uvedené výši. Žalobce vyzval žalovanou k plnění dopisem ze dne [datum], ze strany žalované nebylo plněno ničeho. Současně s podáním žaloby žalobce navrhl přerušení zahájeného řízení do skončení insolvenčního řízení, vedeného u [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka].
2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 8.9.2015, v němž vznesený nárok co do jeho výše neuznala. Uvedla, že skutkový průběh, jak byl popsán v žalobě, v podstatě odpovídá průběhu událostí, ovšem s doplněním, že od převzetí zastoupení žalobce v uvedené kauze, tedy po celou dobu trvání insolvenčního řízení, aktivně zastupovala. Poukázala na to, že insolvenční soud skutečnost, že je žalobce právně zastoupen, nezohlednil a usnesení o úpadku doručil přímo žalobci, nikoliv žalované coby jeho právní zástupkyni. Odpovědnostní pojišťovna [právnická osoba], k žádosti žalované o náhradu požadované škody dosud odmítla poskytnout pojistné plnění s ohledem na neprokázanou výši škody. Žalovaná rovněž uvedla, že v dané době není možno jednoznačně určit výši požadované náhrady škody v insolvenčním řízení a připojila se k návrhu žalobce na přerušení řízení.
3. K výzvě soudu ze dne 15.9.2015 sdělila odpovědností pojišťovna žalované [právnická osoba], že nebude ve zdejším řízení vystupoval jako vedlejší účastník na straně žalované, i přes původní návrh žalované.
4. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], bylo předmětné řízení přerušeno do pravomocného skončení insolvenčního řízení vedeného před [anonymizována dvě slova] v [obec] pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] na majetek dlužnice [jméno] [příjmení]. Ve zdejším řízení bylo poté pokračováno na základě usnesení zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací].
5. Podáním ze dne 11.4.2019 žalobce mj. zdůraznil, že pohledávka žalobce za dlužnicí [jméno] [příjmení] byla zajištěna, a to včetně příslušenství a smluvní pokuty, zástavním právem na nemovitostech popsaných již v žalobním návrhu a v případě, kdy by jeho přihláška do insolvenčního řízení vedeného na majetek dlužnice byla podána včas, měl by žalobce v tomto insolvenčním řízení postavení zajištěného věřitele, kdy by pohledávka žalobce byla v insolvenčním řízení uspokojena výlučně z výtěžku zpeněžení zástavy, přičemž žalobce byl jediným zajištěným věřitelem dlužnice a byl tedy první v pořadí pro získání výtěžku ze zástavy. Doplňujícím vyjádřením ze dne [datum] žalobce navrhl zjištění obvyklé ceny předmětných nemovitostí představujících zástavu znaleckým posudkem v období 2. kvartálu roku 2013. Rovněž uvedl, že v rámci exekučního řízení, vedeného proti dlužnici [jméno] [příjmení], mu bylo plněno v celkové výši 27.846 Kč, kdy však opožděně přihlášená pohledávka žalobce do insolvenčního řízení činila částku celkem 1.637.858,70 Kč. Podáním ze dne [datum] navrhl žalobce změnu žaloby tak, že kromě dosud požadované částky 1.078.000 Kč rovněž požadoval úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od data prodlení posléze opraveného na [datum], a to v návaznosti na předžalobní výzvu žalobce ze dne 20.3.2020. Současně k dotazu soudu sdělil, že v insolvenčním řízení za dlužnicí [příjmení] by preferoval přímý prodej předmětných nemovitostí s podmínkou minimální prodejní ceny v hodnotě ceny obvyklé.
6. Podáním žalobce ze dne 22.7.2020, v návaznosti na vypracovaný znalecký posudek, žalobce dále požadoval změnu žaloby v navýšení žalovaného nároku na částku 1.550.000 Kč, při ponížení o náklady, jak budou stanoveny soudem, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 5.4.2015 do zaplacení. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud připustil změnu žaloby navrženou žalobcem, předtím žalovaná k tomuto vznesla námitku promlčení v částce přesahující původní žalovanou částku.
7. Soud provedl následující dokazování listinnými důkazy, z něhož zjistil tento skutkový stav:
8. Notářským zápisem sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] ze dne [datum] bylo prokázáno uzavření dohody se svolením k vykonatelnosti, z níž vyplývá, že žalobce půjčil dlužnici [jméno] [příjmení] v průběhu roku 2009 po třech částkách celkem 960.000 Kč (3 x 320.000 Kč) při sjednání úroku 4 % z dlužné částky ročně do zaplacení. Bylo sjednáno vrácení půjčky v měsíčních splátkách po 60.000 Kč v měsíci srpnu až prosinci 2009, vždy ke každému 21. dni v měsíci, dále vrácení částky 660.000 Kč splatné do [datum]. Dále sjednáno, že nezaplacením jedné splátky řádně a včas se stává splatným celý dluh, a současně sjednána smluvní pokuta pro případ porušení povinnosti splatit dluh k [datum], která byla ve výši 300.000 Kč samostatně splatná do [datum]. Účastníci dohody dali svolení k učinění notářského zápisu exekučním titulem v případě porušení smluvních povinností za účelem umožnění nařízení a provedení výkonu rozhodnutí nebo exekuce.
9. Zástavní smlouvou sepsanou mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] dne [datum], s úředně ověřenými podpisy, bylo prokázáno sjednání zástavního práva zástavního věřitele – žalobce k zajištění všech jeho pohledávek definovaných ve smlouvě (peněžitých pohledávek vyplývajících ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], [datum] a [datum] vždy ve výši po 320.000 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 300.000 Kč dle dohody o splátkách ze dne [datum]), přičemž předmětem zástavy byly pozemky p. [číslo] spolu s budovou [adresa] postavené na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], Zástavní právo bylo vztaženo i na příslušenství těchto pohledávek.
10. Výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek] v okrese [obec] bylo prokázáno vlastnické právo [jméno] [příjmení] k parcelám p. [číslo] rovněž k budově rodinného domu [adresa] stojícímu na parcele [parcelní číslo] (výpis platný k datu [datum], součást příloh znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] na č.l. 52), včetně zapsaného zástavního práva smluvního k zajištění peněžitých pohledávek ve výši 320.000 Kč k půjčce ze dne [datum], ve výši 320.000 Kč k půjčce ze dne [datum] a ve výši 320.000 Kč k půjčce ze dne [datum] a nároku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 300.000 Kč dle dohody o splátkách ze dne [datum] ve prospěch [jméno] [příjmení]; vše zapsáno na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne [datum] s právními účinky vkladu ze dne [datum]. V uvedeném výpisu z katastru nemovitostí současně zjištěn exekuční příkaz k prodeji nemovitosti vydaný [exekutorský úřad] pod č.j. [číslo jednací] dne 6.1.2010. Dále zjištěna předchozí dvě nařízení exekuce na základě usnesení [anonymizována tři slova] [obec] o nařízení exekuce ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací] a na základě usnesení [anonymizována dvě slova] v [obec] ze dne [datum] o nařízení exekuce pod č.j. [číslo jednací]. Rovněž zjištěn předcházející exekuční příkaz k prodeji nemovitosti vydaný [exekutorský úřad] pod č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Dále zjištěno zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky [anonymizována dvě slova] [územní celek], [anonymizováno]. Nabývajícím titulem vlastnice [jméno] [příjmení] k předmětným nemovitostem je evidována kupní smlouva ze dne [datum] s účinky vkladu ke dni [datum].
11. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení] k objednávce soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení] za účelem ocenění nemovitosti na základě usnesení [číslo jednací] vyplývá závěr stanovující obvyklou cenu uvedených nemovitostí ve výši 1.078.000 Kč při zjištění práv a závad ve výši 0 Kč. Znalecký posudek obsahoval výpis z katastru nemovitostí (rozebrán výše), dále kopii katastrální mapy ve stavu k [datum], přílohy obsahující fotografie domu, dále přílohu obsahující srovnávané nemovitosti, přílohu obsahující odhad tržní ceny rodinného domu metodou JTC ve výši 1.100.861,14 Kč. Uvedený posudek neobsahuje znaleckou doložku dle § 127a o.s.ř.
12. Dopisem ze dne 3.3.2014 byla žalovaná ze strany žalobce vyzvána k úhradě částky 1.637.858,70 Kč do 10 dnů od doručení výzvy v souvislosti se vzniklou škodou na straně žalobce při opožděném podání insolvenční přihlášky žalobce do insolvenčního řízení, vedeného na majetek dlužnice [jméno] [příjmení].
13. Z plné moci, udělené dne [datum] ze strany zde žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] vůči zde žalované [celé jméno žalované], vyplývá zplnomocnění žalované jednat v dané době v právních věcech týkajících se žalobce.
14. Z dopisu žalované ze dne 5.9.2012 coby právní zástupkyně (zde) žalobce ve věci sp. zn. [insolvenční spisová značka] vyplývá, že žalovaná žalobce v uvedeném insolvenčním řízení zastupovala, když informovala insolvenční soud o tom, že převzala jeho právní zastoupení a dále o možných jiných záměrech dlužnice [jméno] [příjmení], které ji mohly vést k zahájení insolvenčního řízení na její osobu, dále o probíhajícím exekučním řízení, o vypracovaném znaleckém posudku v rámci exekučního řízení; dále poukazovala na rozsah nezajištěných pohledávek dlužnice a z toho vyplývající důvody k zamítnutí jejího insolvenčního návrhu dle insolvenčního zákona.
15. Usnesením [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], bylo rozhodnuto o úpadku dlužnice [jméno] [příjmení], [datum narození], a o způsobu řešení úpadku oddlužením; insolvenčním správcem jmenován [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a věřitelé dlužnice byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek ve lhůtě 30 dnů od okamžiku zveřejnění uvedeného rozhodnutí v insolvenčním rejstříku. Současně uvedeno poučení, že k přihláškám, které budou podány po uplynutí lhůty, nebude soud přihlížet a nebudou v rámci insolvenčního řízení uspokojeny.
16. Přihláškou pohledávky učiněnou ze strany žalobce za dlužnicí [jméno] [příjmení], [datum narození], bylo prokázáno přihlášení pohledávek v celkové výši 1.637.858,70 Kč z titulu smluv o půjčce, učiněných v roce 2009 v celkové výši 960.000 Kč při sjednání úroku 4 % z dlužné částky ročně, jak byly sepsány notářským zápisem sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok] s dohodou a svolením k vykonatelnosti, dále společně se sjednáním smluvní pokuty ve výši 300.000 Kč při prodlení s úhradou zapůjčené částky k [datum]. Přihláška byla [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] doručena dne [datum] osobně na podatelnu.
17. Usnesením [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], byla přihláška pohledávky věřitele (zde žalobce) ve výši 1.637.858,70 Kč odmítnuta; soudem bylo rozhodnuto, že právní mocí uvedeného usnesení účast tohoto věřitele v insolvenčním řízení končí. Rozhodnutí odůvodněno opožděným podáním přihlášky do insolvenčního řízení dne [datum], kdy lhůta pro věřitele marně uplynula dne [datum].
18. Z odvolání sepsaného žalovanou dne [datum] proti usnesení [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], jménem žalobce byla zjištěna argumentace žalované týkající se zejména okolností doručování písemností v zahájeném insolvenčním řízení na majetek dlužnice [jméno] [příjmení], včetně doručenky.
19. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], [spisová značka], bylo usnesení [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], potvrzeno; přihláška žalobce do insolvenčního řízení byla posouzena jako opožděně podaná.
20. Z dovolání sepsaného žalovanou dne [datum] proti usnesení [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], [spisová značka], byla zjištěna právní argumentace žalované jednající tehdy za žalobce ve věci insolvenčního řízení na majetek dlužnice [jméno] [příjmení], včetně doručenky.
21. Usnesením [název soudu] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], [spisová značka], bylo dovolání zdejšího žalobce proti předmětnému usnesení odvolacího soudu – [název soudu] odmítnuto.
22. Z dokumentu označeného jako hlášení pojistné události ze dne [datum] vyplývá, že žalovaná uplatnila u své odpovědností pojišťovny předmětnou škodní událost související s profesním pochybením na své straně, včetně uvedení bližších údajů a okolností takového kroku a popisu dílčích kroků žalované k zastoupení žalobce v předmětném insolvenčním řízení. Současně zjištěno stanovisko žalované k uplatněnému nároku, kdy byla připuštěna chyba na straně advokátního koncipienta žalované, který v časové tísni špatně stanovil lhůtu k podání přihlášky věřitele do insolvenčního řízení a tuto o dva dny nedodržel.
23. Z dopisu [právnická osoba] ze dne [datum] vyplývá, že odpovědností pojišťovna žalované předmětnou škodní událost vedenou pod [číslo] nepovažuje co do uplatněné částky za prokázanou, s odkazem na principy fungování insolvenčního řízení a okolnosti, za nichž v něm dochází k prodeji nemovitostí za ceny snížené oproti tržním cenám, dále s odkazem na okolnosti dosud nezjištěného plnění v rámci exekučního řízení. Pojišťovna požadovala důkaz toho, v jakém rozsahu vznikla zde žalobci škoda opožděným podáním přihlášky do insolvenčního řízení, resp. prokázáním míry jeho uspokojení v insolvenčním řízení při včasném podání přihlášky.
24. Z usnesením [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], vyplývá schválení oddlužení dlužnice [jméno] [příjmení] plněním splátkového kalendáře; dlužnice byla povinna po dobu 5 let platit nezajištěným věřitelům prostřednictvím insolvenčního správce.
25. Usnesením [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], bylo soudem vzato na vědomí splnění oddlužení dlužnice [jméno] [příjmení] plněním splátkového kalendáře; dlužnice byla osvobozena od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž nebyly uspokojeny; osvobození se současně vztahuje na věřitele, k jejichž pohledávkám insolvenční soud nepřihlížel, i na věřitele, jejichž pohledávky nebyly do insolvenčního řízení přihlášeny, ačkoliv tak mělo být učiněno.
26. Ze zpráv o splnění oddlužení vyplývají výsledky insolvenčního řízení, způsob průběhu oddlužení na straně dlužnice [jméno] [příjmení], míra dosaženého uspokojení nezajištěných věřitelů, včetně výše výdajů a odměny insolvenčního správce. Ze zpráv o plnění oddlužení za jednotlivá období vyplývají obdobné údaje týkající se průběhu, plnění oddlužení ze strany dlužnice.
27. Z důkazu spisem insolvenčního soudu pod sp. zn. [insolvenční spisová značka] byl nad rámec výše uvedených důkazů zjištěn konkrétní průběh insolvenčního řízení, včetně obsahu jiného znaleckého posudku ze dne [datum] vypracovaného znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], dále průběh přezkumného jednání ze dne [datum], zpráva insolvenčního správce o splnění oddlužení včetně doplněné verze ze strany insolvenčního správce, dále podrobné údaje k jednotlivým přihláškám věřitelů do insolvenčního řízení vedeného proti dlužnici [jméno] [příjmení]; bylo zjištěno, že v insolvenčním řízení nefiguroval žádný zajištěný věřitel.
28. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum] vypracovaného soudním znalcem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z oboru ekonomika – ceny a odhady nemovitostí, k obvyklé ceně rodinného domu [adresa] na pozemku parcelní [číslo] dále k ceně pozemků p. [číslo] v k. ú. [obec], jak byl do insolvenčního spisu předložen dlužnicí [jméno] [příjmení] dne [datum], vyplývá ocenění předmětných nemovitostí bez zohlednění tehdy probíhající exekuce na hodnotu ve výši 980.000 Kč; znalecký posudek neobsahuje znaleckou doložku ve smyslu ust. § 127a o.s.ř. Součástí příloh znaleckého posudku mj. učiněn výpis z katastru nemovitostí k datu [datum], z něhož nad rámec zápisů zaznamenaných v katastru nemovitostí k datu [datum] (ze znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení]) vyplývá rovněž nařízení exekuce na základě usnesení [anonymizována dvě slova] [obec] – venkov ze dne [datum rozhodnutí] pod č.j. [číslo jednací]; dále exekuční příkaz k prodeji nemovitosti vydaný dne [datum rozhodnutí] [exekutorský úřad] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo]; dále zástavní právo exekutorské k zajištění pohledávky společnosti [právnická osoba], dále pak dražební vyhláška vztahující se k předmětným nemovitostem na základě usnesení Exekutorského úřadu Brno – venkov č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí].
29. Dopisem ze dne 20.3.2015 byla žalovaná vyzvána právním zástupcem žalobce k úhradě částky 1.078.000 Kč na uvedený účet ve lhůtě 15 dnů od odeslání výzvy, vše s poučením, že v případě neuhrazení bude žalobce iniciovat soudní řízení.
30. Ze sdělení [exekutorský úřad] – [anonymizováno] ze dne [datum] bylo zjištěno, že v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] vymohl žalobce po dlužnici [jméno] [příjmení] částku celkem 27.846 Kč.
31. V řízení byl k důkazu proveden znalecký posudek [číslo] ze dne [datum] ustanoveného soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce] z oboru ekonomika – odvětví ceny a odhady nemovitostí k posouzení obvyklé (tržní ceny) nemovitostí: pozemku parcelní [číslo] jehož součástí je budova [adresa], dále pozemku parcelní [číslo] zapsaných na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], [územní celek], a to v době měsíců dubna až června 2013 (kdy by bývalo bylo možno očekávat zohlednění a zpracování přihlášky věřitele – žalobce do insolvenčního řízení za dlužnicí). Znaleckým posudkem byla stanovena obvyklá cena uvedených nemovitostí ve výši 1.550.000 Kč, přičemž z posudku vyplývá, že se znalec účastnil místního šetření a zaměření nemovitosti na místě samém. Vlastní ocenění nemovitostí vycházelo vedle podkladů nacházejících se ve spise také z informací získaných na místním šetření od vlastnice nemovitostí (dlužnice), z databáze ocenění rodinných domů v okrese [obec] vedené spolupracujícími znalci od roku 2008, dále z informací vyplývajících ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] pro uvedené nemovitosti vypracovaného shodou náhod (v době ustanovení znalce v tomto řízení soudu neznámých) znalcem [příjmení] [celé jméno znalce] ustanoveným i pro tuto věc a z kupní smlouvy k nemovitostem ze dne [datum], dále z výpisů z katastru nemovitostí, kopií katastrálních map včetně ortofotomapy, při zohlednění údajů ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného dne [datum] [anonymizováno] [jméno] [příjmení]. Věcná hodnota domu po opotřebení byla znalcem stanovena na částku 884.800 Kč, věcná hodnota pozemku vypočtena na částku 305.700 Kč. V rámci porovnávací hodnoty byla zohledněna kupní cena ve výši 1.399.000 Kč, vztahující se ke kupní smlouvě na nemovitost ze dne [datum] a bližší podklady pro tehdy zhotovený znalecký posudek zpracovaný taktéž znalcem [příjmení] [celé jméno znalce]. V rámci srovnávací metody dále porovnány jiné nemovitosti (podobné rodinné domy v okrese [obec], jeden přímo ve městě [obec]), přičemž údaje byly čerpány ze společné databáze spolupracujících znalců a odhadců vedené od roku 2008 k prodejům realizovaným v období měsíců listopadu 2012 do měsíce dubna 2013; vše při porovnání kladů a záporů jednotlivých porovnávaných rodinných domů ve vztahu k oceňovanému rodinnému domu. V rámci tzv. rizik vedených v předmětném [list vlastnictví] poukázáno na zde řešené zástavní právo smluvní a jiná omezení v podobě rozhodnutí o úpadku dlužnice [jméno] [příjmení] na základě usnesení [anonymizována tři slova] [obec] z prosince 2012, rovněž zmíněny až v čase následné zápisy o zahájení exekucí a o exekučních příkazech k prodeji nemovitostí. Součástí posudku učiněny přílohy v podobě fotodokumentace z místa ohledání nemovitosti, mapy oblasti, výpis z katastru nemovitostí k datu ohledání nemovitosti, kopie katastrální mapy, ortofotomapa; znalecká doložka dle zákona včetně podpisu a razítka soudního znalce [příjmení] [celé jméno znalce].
32. Při doplňujícím výslechu znalce soud zjistil jeho výhrady vůči oběma zbývajícím posudkům založeným ve spise s ohledem na použité nedostatečné metody znalců. Znalcem byla vysvětlena specifika srovnávací metody, kdy vycházel z porovnání rodinných domů, včetně dokumentace, dle sdílené databáze odhadců vedené znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení] od roku 2008. Znalec poukázal na jednotlivé důležité parametry, které je nutno zohledňovat u srovnávací metody a jednotlivých srovnávaných domů (podlahová plocha, technický stav nemovitosti, poloha, velikost pozemku, jeho vybavení apod.), a to i ve vztahu k posuzované nemovitosti. Znalec rovněž poukázal na nesrovnalost závěrů zbývajících znaleckým posudků k ocenění obvyklé ceny předmětné nemovitosti (ve výši 1.078.000 v roce 2011 a ve výši 980.000 Kč v roce 2012) ve srovnání s kupní cenou této konkrétní nemovitosti stanovenou již pro rok 2009 (tehdy ve výši 1.390.000 Kč); trend stoupajícího vývoje tržních cen takových nemovitostí doložen mj. grafem vývoje cen bytových nemovitostí. Ohledně možných rizik majících vliv na výši obvyklé ceny nemovitosti znalec uvedl, že běžným postupem je stanovení hodnoty nemovitostí bez rizika při současném poukázání na rizika spojená právě s omezeními evidovanými v katastru nemovitostí, přičemž k okolnostem majícím potenciálně vliv na obvyklou cenu nemovitosti patří věcná břemena apod. Znalec vyloučil, že by na stanovení výše ocenění hodnoty nemovitosti mohla mít vliv skutečnost, že posudek k posouzení hodnoty nemovitosti byl vypracováván v průběhu zpeněžování nemovitosti v rámci insolvenčního řízení konaného na majetek vlastnice nemovitostí. Nemovitost je oceňována jako nezatížená vadami, při poukázání na tyto vady v závěru posudku pro další uvážení kupujících osob, případně realitního makléře nebo insolvenčního správce.
33. Ze zjištění k výpisu z katastru nemovitostí aktuálnímu k období měsíců dubna až června 2013 nevyplývá oproti dosud zjištěným údajům, jak byly zjištěny z výpisu z katastru z období roku 2012, žádná další zásadní omezení dispozic vlastnického práva.
34. Z ostatních provedených listinných důkazů soud nevyvodil žádné závěry rozhodné pro posouzení věci.
35. Soud poté hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a jejich posouzením dospěl k závěru, že jsou způsobilým podkladem soudního rozhodnutí.
36. Věc byla s ohledem na ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále rovněž „o. z.) posouzena dle právních předpisů účinných v době do [datum], zejména podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále rovněž„ zákon o úpadku“) a zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jelikož se jedná o právní vztah vyplývající ze skutečností, k nimž došlo v uvedeném období.
37. Podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii, advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jiným jeho zaměstnancem než zaměstnaným advokátem; odpovědnost těchto osob za škodu způsobenou zaměstnavateli podle zvláštních právních předpisů tím není dotčena.
38. Podle § 38 odst. 1 zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (dále rovněž „zákon o úpadku“) insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. V případě konkursu se výše odměny určí z výtěžku zpeněžení určeného k rozdělení mezi věřitele. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.
39. Podle § 298 odst. 1 zákona o úpadku zajištění věřitelé mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena z výtěžku zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, jimiž byla zajištěna.
40. Podle § 298 odst. 2 zákona o úpadku výtěžek zpeněžení po odečtení nákladů spojených se správou a zpeněžením podle odstavce 4, nestanoví-li insolvenční soud jinak, a po odečtení částky připadající na odměnu insolvenčního správce a částky připadající na uspokojení osoby podle odstavce 8 vydá insolvenční správce se souhlasem insolvenčního soudu zajištěnému věřiteli.
41. Podle § 298 odst. 4 zákona o úpadku náklady spojené se zpeněžením lze odečíst nejvýše v rozsahu 5 % výtěžku zpeněžení; náklady spojené se správou nejvýše v rozsahu 4 % výtěžku zpeněžení. Se souhlasem zajištěného věřitele lze odečíst náklady i ve větším rozsahu.
42. Podle § 38 odst. 1 věta první, třetí zákona o úpadku insolvenční správce má právo na odměnu a náhradu hotových výdajů. Je-li insolvenční správce plátcem daně z přidané hodnoty, náleží mu k odměně a k náhradě hotových výdajů částka odpovídající této dani, kterou je insolvenční správce povinen z odměny a z náhrady hotových výdajů odvést podle zvláštního právního předpisu.
43. Podle § 38 odst. 7 zákona o úpadku způsob určení odměny, některých hotových výdajů insolvenčního správce a způsob jejich úhrady státem stanoví prováděcí právní předpis.
44. Podle § 3 písm. a) vyhlášky č. 313/2007 Sb., o odměně insolvenčního správce, o náhradách jeho hotových výdajů, o odměně členů a náhradníků věřitelského výboru a o náhradách jejich nutných výdajů (dále jen„ vyhláška o odměně insolvenčního správce“), pokud je způsobem řešení dlužníkova úpadku oddlužení, činí odměna insolvenčního správce při oddlužení zpeněžením majetkové podstaty částku určenou podle § 1, nejméně však 45.000 Kč.
45. Podle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. odměna insolvenčního správce určená z výtěžku zpeněžení jednotlivého předmětu zajištění činí z částky určené k vydání věřitelům, jejichž pohledávka byla tímto předmětem zajištěna v částce od 1 mil. Kč do 10 mil. Kč částku 90.000 Kč + 4 % z částky přesahující 1 mil. Kč.
46. Podle § 106 odst. 1 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, účinný do 31.12.2013, právo na náhradu škody se promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený dozví o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.
47. Podle § 106 odst. 2 zákona č. 40/1964, občanský zákoník, účinný do 31.12.2013, nejpozději se právo na náhradu škody promlčí za tři roky, a jde-li o škodu způsobenou úmyslně, za deset let ode dne, kdy došlo k události, z níž škoda vznikla; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.
48. Po provedeném dokazování, jeho zhodnocení a právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná co do původně vzneseného nároku a částečně nedůvodná co do rozšířeného nároku.
49. Soud vzal za prokázané, že žalobce uzavřel s [jméno] [příjmení] v měsíci [anonymizováno] [rok] tři jednotlivé smlouvy o půjčce vždy na částku 320.000 Kč spolu se sjednáním práva na smluvní pokutu dle dohody o splátkách ze dne [datum]. K zajištění předmětných pohledávek žalobce bylo mezi žalobcem a dlužnicí [jméno] [příjmení] sjednáno dne [datum] zástavní právo k pozemkům p. [číslo] rovněž k budově rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku [parcelní číslo] v pro k. ú. [obec], obec Dolní Kounice, jejichž vlastnicí je [jméno] [příjmení]. Současně má soud za prokázané, že [jméno] [příjmení] neuhradila jako dlužnice svůj závazek vyplývající z uvedených smluv žalobci a byla proti ní nařízena exekuce prodejem uvedených nemovitostí vedená [exekutorský úřad] pod sp. zn. [spisová značka], v jejímž rámci byly uvedené nemovitosti znaleckým posudkem znalce [příjmení] [příjmení] oceněny na částku 1.078.000 Kč. Na základě vlastního návrhu dlužnice bylo usnesením [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], rozhodnuto o úpadku dlužnice [jméno] [příjmení] a o způsobu řešení úpadku oddlužením, současně byli věřitelé dlužnice vyzváni k přihlášení svých pohledávek ve stanovené lhůtě. Žalovaná coby právní zástupkyně žalobce v uvedeném insolvenčním řízení podala jménem žalobce insolvenční přihlášku na částku 1.637.858,70 Kč, která byla insolvenčními soudy posouzena jako opožděná – lhůta pro žalobce skončila dne [datum], přihláška byla podána až dne [datum], v důsledku čehož byla přihláška žalobce odmítnuta a jeho účast v insolvenčním řízení pravomocně skončila. V rámci exekučního řízení vymohl žalobce po dlužnici [jméno] [příjmení] částku 27.846 Kč.
50. Z pohledu objektivní odpovědnosti žalované coby advokátky zastupující žalobce v insolvenčním řízení tak soud dospěl k závěru, že žalovaná dle § 24 odst. 1 zákona o advokacii nese odpovědnost za opožděné podání insolvenční přihlášky žalobce, ať již bylo takto učiněno jí samotnou nebo jejím advokátním koncipientem. V řízení nebyly tvrzeny, ani prokázány žádné skutečnosti, které by vedly k závěru o liberaci žalované. Žalovaná tak odpovídá žalobci za škodu, která mu byla způsobena tím, že jeho přihláška nebyla v insolvenčním řízení zohledněna a nemohl tak těžit z výhod jeho postavení coby zajištěného věřitele.
51. V insolvenčním řízení vedeném na majetek dlužnice [jméno] [příjmení] nevystupoval žádný zajištěný věřitel. V případě, že by byl žalobce řádně a včas přihlášen do uvedeného insolvenčního řízení, vystupoval by v tomto jako jediný zajištěný věřitel, jehož pohledávka z insolvenční přihlášky by byla přednostně uspokojována z výtěžku zpeněžení zástavy, jak vyplývá z insolvenčního zákona. Za této situace tak není pochyb, že by z výtěžku nemovitostí - pozemků p. [číslo] budovy rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku [parcelní číslo] v pro k. ú. [obec], [územní celek] ([list vlastnictví]) - byla nejprve uspokojována pohledávka žalobce, která byla v insolvenčním řízení vznesena ve výši 1.637.858,70 Kč. Za této situace bylo nutno v předmětném civilním řízení simulovat (alespoň v základních krocích a při dodržení mantinelů daných insolvenčním zákonem) průběh insolvenčního řízení ve vztahu k žalobci coby zajištěnému věřiteli a prokázat výši výtěžku, který by byl reálně vyplatitelný žalobci po zpeněžení předmětné zástavy sjednané mezi žalobcem a dlužnicí [jméno] [příjmení]. Pro určení způsobu zpeněžení zástavy byl rozhodující jeho způsob teoreticky preferovaný žalobcem, za který žalobce označil přímý prodej přes realitní kancelář, se stanovením obvyklé ceny nemovitostí, tedy prodejem majetku mimo dražbu dle § 286 odst. 1 písm. c) zákona o úpadku.
52. Ke zjištěná obvyklé ceny uvedených nemovitostí, jak by byla stanovena k prodeji nemovitostí mimo dražbu, soud vycházel z ceny stanovené v posudku [číslo] ze dne [datum] ustanoveného znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Znalec stanovil hodnotu uvedených nemovitostí pro období měsíců dubna až června 2013 na částku 1.550.000 Kč; posudek byl k uvedenému období požadován s ohledem na předpokládanou dobu, kdy by býval takový prodej nemovitostí v insolvenčním řízení mohl být prováděn, a to s ohledem na dobu zahájení insolvenčního řízení vůči dlužnici [příjmení], dobu podávání přihlášek do insolvenčního řízení a jejich počet, dále na reálně samostatný režim týkající uspokojení věřitele zajištěného zástavním právem k nemovitostem v rámci insolvenčního řízení. Co se týká znaleckého posouzení obvyklé ceny nemovitostí pro uvedenou dobu, ačkoli byla znalecky oceněna částka vyšší než ve znaleckých posudcích zadávaných jednak soudním exekutorem v listopadu 2011 a k zadání samotné dlužnice [příjmení] v listopadu 2012, soud právě tuto posledně stanovenou částku považuje za plnohodnotně a věrohodně určenou, a to vzhledem ke zvolené metodě posuzování, která byla znalcem u jednání soudu poté dodatečně dovysvětlena a byly vyzdvihnuty její přednosti, a komplexnost i s ohledem na reálné fungování realitního trhu. Posudek znalce [příjmení] [celé jméno znalce] soud považuje za precizní, dostatečně podložený, logicky zdůvodněný a komplexní v šíři zkoumaných parametrů, i při zohlednění reálného růstu cen sektoru soukromého bydlení v daném období. Bez významu není ani zjištěná skutečnost, že již kupní cena stanovená znalcem při koupi domu samotnou dlužnicí [příjmení] v roce 2009 byla na hodnotě přesahující částku 1.300.000 Kč. Nehledě na skutečnost, že ani jeden z dřívějších posudků neobsahoval znaleckou doložku dle ust. § 127a o.s.ř.
53. Následným matematickým postupem soud dospěl k závěru o možné výši plnění, které by bývalo bylo reálné, že by ho mohl žalobce v rámci insolvenčního řízení obdržet při zpeněžení uváděných nemovitostí. Od hodnoty obvyklé ceny nemovitostí, jak byla určena ve výši 1.550.000 Kč, bylo nutno odečíst náklady zpeněžení, které dle § 298 odst. 4 zákona o úpadku mohou dosáhnout až výše 5 % výtěžku zpeněžení; soud v daném případě užil zákonem stanovený limit ve výši 5 % z výtěžku zpeněžení, a to vzhledem k očekávatelným nákladům spojeným s prodejem v podobě provize realitní kanceláře apod. Co se dále týká souvisejících nákladů spojených se správou nemovitostí, tyto soud nebral v potaz s ohledem na skutečnost, že dlužnice v objektu nadále bydlela a nemovitosti tak spravovala sama namísto insolvenčního správce. Po odečtení nákladů zpeněžení ve výši 77.500 Kč (5 % z 1.550.000) zůstala částka 1.472.500 Kč k zápočtu odměny insolvenčního správce. Tato odměna dle § 1 odst. 2 vyhlášky č. 313/2007 Sb. odpovídá částce 108.900 Kč bez DPH (90.000 + 18.900). Při započtení sazby DPH ve výši 22.869 Kč odpovídá odměna insolvenčního správce částce 131.769 Kč (108.900 Kč + 22.869 Kč). Reálný čistý výtěžek žalobce (coby insolvenčního věřitele) z prodeje zástavou dotčených nemovitostí dlužnice [příjmení] v insolvenčním řízení tak představuje částku 1.340.731 Kč (1.550.000 – 77.500 – 131.769).
54. Pokud se žalobce domáhal v řízení nejprve žalobou částky 1.078.000 Kč a tato je nižší než uvedená částka možného čistého výtěžku žalobce v insolvenčním řízení, pak je v uvedeném rozsahu žaloba po právu a důvodná, a proto soud žalobci ve výroku I. rozsudku tuto částku přiznal. Spolu s tím soud přiznal žalobci příslušenství odpovídající zákonnému úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 5.4.2013 do zaplacení, dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž počátek prodlení se odvíjí od uplynutí 15-denní lhůty k plnění dle předžalobní výzvy žalobce.
55. Pokud žalobce v průběhu řízení rozšířil žalovaný nárok a požadoval přiznání částky 1.550.000 Kč ponížené o náklady insolvenčního řízení, jak budou stanoveny soudem – tedy ve výši reálného čistého výtěžku z prodeje zástavou dotčených nemovitostí v insolv. řízení odpovídajícího částce 1.340.731 Kč - spolu s příslušenstvím, pak s ohledem na vznesenou námitku promlčení soud dospěl k závěru o nedůvodnosti žaloby v rozsahu částky 262.731 Kč (tj. v rozsahu rozdílu rozšířeného žalobní nároku ve výši právě 1.340.731 a částky 1.078.000 coby původního nároku), spolu s příslušenstvím, když subjektivní i objektivní promlčí doba ohledně rozšiřujícího nároku uplynula před jeho vznesením. S ohledem na uvedené soud v této části žalobu ve výroku II. rozsudku pro promlčení zamítl.
56. Soud dospěl k závěru, že ohledně částky 262.731 Kč je žalobní nárok promlčený s odkazem na ust. 106 odst. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, dle nějž se právo na náhradu škody v tomto případě promlčí v subjektivní lhůtě 2 let a objektivní lhůtě 3 let. Počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty zde soud váže k okamžiku, kdy žalobce nabyl vědomost o tom, že na jeho úkor došlo ke škodě a kdo za ni odpovídá, tedy k okamžiku ukončení dovolacího řízení u [název soudu] vydáním usnesení č.j. [insolvenční spisová značka], [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kterým bylo dovolání žalobce proti předchozímu usnesení Vrchního soudu v Olomouci odmítnuto a kterým bylo definitivně ukončena cesta řádných a mimořádných prostředků žalobce ke zvrácení usnesení [anonymizována tři slova] [obec] ze dne [datum], č.j. [insolvenční spisová značka], o odmítnutí jeho přihláška pohledávky v insolvenčním řízení. Tedy žalobce nejpozději od tohoto okamžiku věděl, že mu vznikla majetková újma v rozsahu již v insolvenčním řízení neuplatnitelné pohledávky a že tuto zavinila žalovaná pozdním podáním jeho přihlášky. Počátek běhu objektivní promlčecí lhůty lze datovat ke dni podání přihlášky žalobce do insolvenčního řízení žalovanou, tedy k datu [datum]. Za situace, kdy žalobce rozšířil svůj žalobní nárok až podáním ze dne 22.7.2020, bylo tak učiněno po uplynutí subjektivní i objektivní promlčení lhůty, nárok je tak v uvedené části promlčený a k námitce žalované nemůže být žalobci přiznán.
57. Žalobcem namítaný rozpor námitky promlčení vznesené žalovanou s dobrými mravy soud posoudil jako nepodložený a nedůvodný, když z provedeného dokazování v žádném případě nevyplynulo, že by žalovaná jakkoli aktivně vystupovala se záměrem způsobit promlčení uplatněného nároku v neprospěch žalobce. Žalovaná naopak v předmětném řízení připustila procesní pochybení. Skutečnost, že ohledně částky 262.731 Kč musela být žaloba zamítnuta, vyplývá pouze z okolností znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vypracovaného [anonymizováno] [jméno] [příjmení], který žalobce zvolil coby podklad pro podání předmětné žaloby, přičemž tato skutečnost se nikterak neodvíjela od vůle a konání žalované.
58. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení převážně úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení, kdy při posouzení poměru úspěchu žalobce (80,40 %) a neúspěchu žalobce (19,60 %) v řízení přiznal žalobci 60,80 % uplatněných nákladů řízení. Celkové náklady žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku celkem 77.500 Kč; dále z odměny advokáta v celkové výši 102.040 Kč odpovídající odměně ve výši po 12.620 Kč počítané z tarifní hodnoty 1.078.000 Kč (tj. 88.340 Kč) dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za celkem 7 úkonů právní služby spočívajících v přípravě a převzetí věci, předžalobní výzvě, žalobě, písemném podání ze dne 11.4.2019, 19.12.2019 a 22.7.2020 a odměně ve výši 13.700 Kč počítané z tarifní hodnoty 1.340.731 Kč dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za účast na jednání soudu dne 18.3.2021; dále z částky 2.400 Kč odpovídající celkem 8 x režijnímu paušálu za 8 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu; dále z daně z přidané hodnoty vypočtené z odměny advokáta a režijních paušálů odpovídající částce 21.932,40 Kč Celkem tedy náklady žalobce dosáhly částky 203.872,40 Kč, přičemž jejich úhradu v poměru 60,80 % soud uložil v řízení převážně neúspěšné žalované ve výši 123.954,42 Kč ve lhůtě dle § 160 o.s.ř., jak vyplývá z výroku III. tohoto rozsudku.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.