42 C 93/2013

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Petrou Sedláčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o určení vlastnického práva

I. Soud určuje, že je žalobkyně vlastníkem nemovitostí: budovy č. p. , Anonymizováno, - rodinný dům, na pozemku parc. č. , hodnota, ; pozemku parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří; pozemku parc. č. , hodnota, - zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, pozemku parc. č. , hodnota, - zahrada, zemědělský půdní fond, vše v katastrálním území , adresa, , obci , adresa, , zapsaných na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, .

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 532.720 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Městskému soudu v Brně na nákladech řízení státu za znalečné částku 2.414 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou ze dne 26.7.2013, doplněnou písemnými podáními se žalobkyně domáhala určení svého vlastnického práva k nemovitostem: budova č. p. , Anonymizováno, , rodinný dům, nacházející se na pozemku p. č. , hodnota, , pozemku p. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. č. , hodnota, , zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, pozemku p. č. , hodnota, , zahrada, zemědělský půdní fond, vše v k. ú. , adresa, , zapsané na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále „předmětní nemovitosti“). Tyto nemovitosti byly přivedeny kupní smlouvu ze dne , datum, do vlastnictví žalovaného. Kupní smlouva byla uzavřena v návaznosti na úvěrovou smlouvu č. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterou uzavřel žalovaný s , právnická osoba, ., v souvislosti s níž byla dne , datum, mezi žalobkyní coby zástavcem a , právnická osoba, . coby zástavním věřitelem uzavřena zástavní smlouva k předmětným nemovitostem. Žalobkyně se v dané době nacházela ve složité finanční a životní situaci a bylo proti ní vedena exekuční řízení, ze strany , jméno FO, na , jméno FO, jí bylo nabídnuto že tento poskytne žalobkyni finanční obnos ve výši přibližně 650.000 Kč za účelem úhrady jejích závazků, s čímž žalobkyně souhlasila, a v souvislosti s tímto uzavřela smlouvu o zřízení zástavního práva k předmětným nemovitostem s úvěrující společností , právnická osoba, . za účelem zajištění pohledávky z uvedeného úvěru. Následně bylo žalobkyni prezentováno, že je převést ve prospěch žalovaného vlastnické právo k předmětným nemovitostem pro dobu do celkového splacení úvěru, a to z důvodů jeho tvrzeného nepostačující zajištění. Žalobkyně následně hradila úvěrové splátky z úvěrové smlouvy uzavřené žalovaným, přičemž byla v dobré víře, že po celkové úhradě úvěru bude její vlastnické právo k nemovitostem převedeno zpět na její osobu. Postupem času komunikace žalobkyně , jméno FO, s žalobkyní vázla; tato dále zjistila, že žalovaný činil kroky k prodeji nemovitostí třetí osobě. Žalobkyně uvedla, že kupní smlouvu uzavřela v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, přičemž žalovaný o této tísni věděl a tuto zneužil ve svůj prospěch, současně označila kupní smlouva za neplatný právní úkon pro rozpor s dobrými mravy, poukazovala na omyl na své straně.

2. Žalovaný se k věci vyjádřil písemnými podáními tak, že kupní cena byla uhrazena přesně dle podmínek kupní smlouvy a došlo k řádnému vkladu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí. Skutková tvrzení žalobkyně popsal jako iluzorní a účelová s jediným účelem setrvat v předmětné nemovitosti, přičemž i žalobu podala až po 2 letech od uzavření kupní smlouvy, a to zejména vzhledem k tomu, že žalovaný již neakceptoval laxní přístup žalobkyně k vyklizení nemovitosti, k němuž byla vyzývána v souvislosti s jeho záměrem nemovitost prodat. Poukazoval na to, že převáděné nemovitosti byly dříve zatíženy zástavním právem ve prospěch společnosti , Anonymizováno, (pro závazky ve výši 1.270.000 Kč, resp. 635.000 Kč, které byly vypořádány a zástava vymazána z listu vlastnictví ještě před prodejem) a žalovanému nebyl znám způsob a okolnosti vypořádání těchto závazků žalované. Uvedl, že nemá žádný vztah k , jméno FO, , tohoto nezná, rovněž mu nejsou známy okolnosti soukromého a finančního vztahu mezi žalobkyní a , jméno FO, . Žalovaný popřel, že by věděl o tísni žalobkyně. Koupi nemovitosti zprostředkovala realitní kancelář , Anonymizováno, , jméno FO, , sídlem , adresa, . K určení výše ceny byl zpracován znalecký posudek ze strany banky, která poskytla plnění dle kupní smlouvy na čísla účtů uvedená do smlouvy žalobkyní. Žalovaný zdůraznil, že v době koupě vázlo na nemovitosti pouze zástavní právo zřízené k hypotečnímu úvěru; kupní cenu 3.250.000 Kč považuje za nikoliv nápadně nevýhodnou, kupní cenu uhradil ve sjednané výši na účty zvolené žalobkyní.

3. Soud I. stupně ve věci rozhodl rozsudkem č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , kterým bylo žalobě vyhověno. K odvolání žalovaného byla věc následně přezkoumána a rozsudek zrušen usnesením , Anonymizováno, č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , v jehož rámci odvolací soud vyslovil mj. závěry o tom, že ve vztahu k okolnostem svědčícím o nedostatku vážné vůle žalobkyně a o tom, že žalovaný mohl rozpoznat okolnosti vylučující vážnost její vůle, náleží břemeno tvrzení i břemeno důkazní žalobkyni, která s určením neplatnosti smlouvy pro sebe vyvozuje příznivé právní důsledky. Odvolací soud uložil soudu I. stupně zabývat se tvrzeními žalobkyně o absolutní neplatnosti kupní smlouvy a k tomu provést důkazy zejména specifikované v podání žalobkyně ze dne 31.3.2017, a to včetně provedení důkazu trestním spisem , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, ; dále včetně výslechu svědka , jméno FO, , prověření možné existence verze podepsané kupní smlouvy předložené bance a dále odkázal na nutnost zabývat se tvrzeními žalobkyně o uzavření smlouvy v tísni, v rozporu s dobrými mravy atd.

4. Soud ve věci provedl listinné důkazy, na jejichž základě učinil následující závěr o skutkovém stavu věci:

5. Z připojeného trestního spisu , Anonymizováno, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil průběh, obsah projevů, důkazů a závěrů trestního řízení vedeného proti obžalovaným , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, pro jednání spočívající (zkráceně) v tom, že „po předchozí společné domluvě , jméno FO, v červenci roku , adresa, nabídl , Jméno žalobkyně, zprostředkování půjčky za účelem splacení předchozí půjčky poskytnuté k uhrazení doplatku exekuce vedené u exekutorského úřadu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , která byla nařízena usnesením , datum, , č. j. , spisová značka, , ve věci oprávněného , právnická osoba, , IČO: , IČO, , proti povinné , Jméno žalobkyně, , pro vymožení pohledávky 748.403 Kč s příslušenstvím, smluvní pokutou, náklady předcházejícího řízení a náklady exekuce, které nabylo právní moci dne 31.1.2008, následně ji seznámil s , Jméno žalovaného, a nabídl možnost, že , Jméno žalovaného, si vezme úvěr u banky, ze kterého pokryjí závazky poškozené s tím, že tato si zřídí zástavní právo k nemovitostem - budova č. p. , Anonymizováno, rodinný dům na pozemku p. č. , hodnota, , pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, pozemku p. č. , hodnota, zastavěná plocha a nádvoří, zbořeniště, pozemku p. č. , hodnota, zahrada, zemědělský půdní fond, vše v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané na listu vlastnictví č. , hodnota, u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , adresa, , na pozemku č. , hodnota, , pozemky č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, , přičemž poškozená s tímto souhlasila a dne , datum, podepsala smlouvu o zřízení zástavního práva č. , Anonymizováno, zajišťující úvěrovou smlouvu mezi , právnická osoba, ., a , Jméno žalovaného, ve výši 2.600.000 Kč, krátce po načerpání úvěru se na , Jméno žalobkyně, obrátil , Jméno žalovaného, s tím, že je třeba převedení vlastnického práva na jeho osobu, s čímž poškozená souhlasila ze strachu, aby nedošlo k ohrožení ukončení exekučního řízení a posléze , jméno FO, předloženou kupní smlouvu podepsala s kupní cenou 3.250.000 Kč, s tím, že se jedná o proces dočasný, kdy poškozená obdržela ve formě doplacení půjčky na uhrazení exekuce částku ve výši 650.000 Kč, s tím, že rozdíl mezi obdrženou částkou a výší rozdílu mezi obdrženou částkou a cílovou částkou úvěru ve výši 2.600.000 Kč, tedy 1.950.000 Kč, , jméno FO, investuje na dobu dvou let, a poté , Jméno žalobkyně, vyplatí včetně úroků, což se však nestalo, a tedy , jméno FO, slibem zhodnocení investice uvedl , Jméno žalobkyně, v omyl, přičemž část kupní ceny ve výši 1.145.000 Kč uhrazená z hypotečního úvěru , Jméno žalovaného, byla odeslána na účet č. , č. účtu, vedeného u , právnická osoba, ., na jméno , jméno FO, a část kupní ceny ve výši 1.455.000 Kč byla odeslána na účet č. , č. účtu, vedený u , právnická osoba, ., majitele , právnická osoba, , IČO: , IČO, , kdy částkou ve výši 635.000 Kč bylo vyplaceno zástavní právo, kdy , Jméno žalobkyně, ručila nemovitostmi za úvěr , jméno FO, částkou 270.000 Kč byl splacen úvěr ve stejné výši, který si , Jméno žalobkyně, vzala, prokazatelně na základě smlouvy o podnikatelském úvěru převzala dne 27.5.2011, a která byla splacena, neboť dle vyjádření věřitele - společnosti , právnická osoba, ., byly veškeré závazky ze strany , Jméno žalobkyně, vyrovnány, z čehož lze dále dovodit, že byť měla poškozená , Jméno žalobkyně, obdržet jako kupní cenu částku ve výši 3.250.000 Kč, v různých formách obdržela maximálně 1.555.000 Kč, a byla tak poškozena o částku nejméně ve výši 1.695.000 Kč, z čehož nejméně o částku ve výši 1.065.000 Kč se obohatila , jméno FO, , které byla prostřednictvím účtu dcery č. ú. , č. účtu, zaslána částka 415.000 Kč a částka 650.000 Kč byla použita jako splátka jejího dluhu u , tituly před jménem, , jméno FO, , kdy k provedení transakcí s prostředky na uhrazení koupě poskytl , jméno FO, jednak bankovní účet svůj osobní, a jednak společnosti , právnická osoba, , jejímž byl jediným jednatelem a disponentem, a který se současně obohatil nejméně o částku ve výši 840.000 Kč, kterou si jakožto jediný disponent osobně vyzvedl z účtu č. , č. účtu, dne 12.10.2011, tedy bezprostředně po připsání části kupní ceny,“ čímž měli spáchat zločin podvodu dle ustanovení § 209 odstavec 1, 4 písmeno d) trestního zákoníku. V návaznosti na rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 5.4.2018, č. j. , spisová značka, , kterým byli uvedení obžalovaní uznáni vinnými zločinem podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku pro uvedený skutek, poté k odvolání obžalovaných o věci rozhodoval odvolací soud, který usnesením ze dne 10.1.2019, č. j. , spisová značka, uvedený rozsudek zrušil (v jiném vyznění skutkové věty) a věc vrátil soudu I. stupně k novému projednání, kdy následně bylo rozsudkem , Anonymizováno, , spisová značka, ze dne , datum, rozhodnuto o zproštění podané obžaloby vůči všem obžalovaným, neboť tento skutek nebyl shledán trestným činem.

6. V kupní smlouvě datované 3.10.2011, předložené ze strany žalobkyně, je mezi žalobkyní coby prodávající a žalovaným coby kupujícím sjednán prodej předmětných nemovitostí za kupní cenu 3.250.000 Kč, přičemž první část kupní ceny ve výši 350.000 Kč měla být zaplacena v hotovosti do rukou žalobkyně dne 2.9.2011 a druhá část kupní ceny ve výši 300.000 Kč měla být zaplacena v den podpisu kupní smlouvy do rukou žalobkyně (v textu použit minulý čas), což tato měla stvrdit podpisem pod smlouvou. Třetí část kupní ceny ve výši 1.145.000 Kč měla být zaplacena prostřednictvím hypotečního úvěru poskytnutého žalovanému ze strany , právnická osoba, . na účet č. , č. účtu, , čtvrtá část kupní ceny ve výši 1.455.00 Kč na účet č. , č. účtu, (v textu použit budoucí čas), oba účty měly být určeny prodávající žalobkyní. V článku III. smlouvy rovněž uvedeno, že na nemovitostech vázne zástavní právo ve prospěch , právnická osoba, . pro výši pohledávky 2.600.000 Kč zřízené na základě smlouvy o zřízení zástavního práva, která nebyla blíže specifikována (nevyplněny údaje uzavření smlouvy, ani datum vkladu práva do katastru nemovitostí.). Žalobkyně měla předmětné nemovitosti vyklidit do 7 dnů od připsání kupní ceny na účet prodávající.

7. V dokumentu téže kupní smlouvy, předloženém ze strany katastru nemovitostí, je ke smlouvě připojena samostatná strana obsahující 2x doložku pro legalizaci, přičemž v horní části stránky je ohledně žalobkyně vyznačena doložka pro legalizaci z pošty , adresa, , v níž je výslovně uvedeno, že žalobkyně dokument vlastnoručně podepsala (tj. před úřednicí pošty) dne 2.5.2012. Ve střední části stránky je vyznačena doložka pro legalizaci ve vztahu k žalovanému, z níž jednoznačně vyplývá, že tento podepsal dokument vlastnoručně dne , datum, na , Anonymizováno, ve , adresa, .

8. Návrh na vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí na základě kupní smlouvy, podepsaný žalobkyní dle legalizační doložky rovněž dne , datum, tamtéž, byl , Anonymizováno, , adresa, předložen dne 11.5.2012 spolu s kupní smlouvou ze dne , datum, , podepsanou ze strany žalobkyně dle legalizační doložky dne 2.5.2012, ze strany žalovaného dle legalizační doložky dne 9.5.2012.

9. Znaleckým posudkem č. , datum, byl znalecky posouzen podpis žalobkyně coby prodávající na předmětné kupní smlouvě, datované dne , datum, , předložené v říjnu 2011 pro účely vyřízení předmětného úvěru vůči , právnická osoba, . (z úvěrové smlouvy č. , datum, ). Znalcem z oboru písmoznalectví bylo zhodnoceno, že (sporný) podpis znějící na jméno , Jméno žalobkyně, v této kupní smlouvě není pravým podpisem žalobkyně, ale jedná se o padělek vyhotovený se snahou o nápodobu vzoru jejího podpisu. Současně znalec uvedl, že se v daném případě nejednalo ani o úmyslnou nebo neúmyslnou zkomoleninu podpisu provedeného samotnou žalobkyní, ani o falzifikát podpisu zhotovený za využití technických prostředků nebo zařízení.

10. Současně z dostupných verzí kupních smluv vyplývá, že na kupní smlouvě, kterou disponuje žalobkyně a která měla být podkladem pro zápis vkladu vlastnického práva k předmětným nemovitostem, je v rámci podpisu prodávající uveden podpis v podobě jejího pouhého příjmení (tento podpis označila žalobkyně v tomto řízení za svůj vlastní), zatímco na kupní smlouvě předložené vůči , právnická osoba, . je uveden podpis prodávající žalobkyně v podobě křestní jméno a příjmení.

11. Výdajovým pokladním dokladem ze dne 2.9.2011 bylo prokazováno vyplacení částky 350.000 Kč ze strany , jméno FO, , , adresa, vůči žalobkyni, a to coby „části kupní ceny za dům č. p. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, za kupujícího , Jméno žalovaného, “. Co se týče převodu části kupní ceny ve výši 350.000 Kč, v rámci výše uvedeného trestního řízení byl zadán rovněž znalecký posudek z oboru písmoznalectví č. , datum, (zpracovaný Policií ČR, Odborem kriminalistické techniky a expertiz) k posouzení pravosti podpisu žalobkyně coby kupující na výdajovém pokladním dokladu vztahujícím se k této částce, přičemž znalecký závěr zhodnotil předmětný podpis žalobkyně na tomto dokladu jako pravděpodobněji zfalšovaný než pravý.

12. Odhadem tržní hodnoty předmětných nemovitostí č. , datum, byla k , Anonymizováno, žalovaného určena cena těchto nemovitostí ve výši 3.500.000 Kč.

13. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, ze dne 4.7.2011 vyplývá vlastnictví žalobkyně k předmětným nemovitostem, při současném záznamu zástavního práva smluvního ve výši 1.270.000 Kč, splatného dne 27.9.2011, ve prospěch společnosti , právnická osoba, .

14. Z výpisu z katastru nemovitostí k LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, ze dne , datum, i , datum, vyplývá vlastnictví žalovaného k předmětným nemovitostem, a to při současném záznamu zástavního práva smluvního ohledně částky 2.600.000 Kč ve prospěch , právnická osoba, . na podkladu smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 12.9.2011, přičemž nabývacím titulem je zaznamenaná kupní smlouva ze dne 9.5.2012 s právními účinky vkladu ke dni 11.5.2012.

15. Z úvěrové smlouvy č. , datum, uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalovaným vyplývá závazek banky poskytnout žalovanému peněžní prostředky formou hypotečního úvěru do výše 2.600.000 Kč s dobou čerpání do 31.12.2011 za účelem koupě rodinného domu (čl. 1), přičemž čerpání úvěru mělo být provedeno poukázáním peněžních prostředků na běžný účet žalovaného č. , č. účtu, nebo na jiný účet dle dohody stran (čl. 2). Čerpání finančních prostředků do výše 2.600.000 Kč bylo podmíněnost splněním následujících podmínek: a) předložení originálu zástavní smlouvy s úředně ověřenými podpisy sjednávající ve prospěch banky zástavní právo k uvedeným nemovitostem, dále kopie návrhu na vklad tohoto zástavního práva atd.; b) předložení pojistné smlouvy k pojištění nemovitosti a dokladu o provedení vinkulace pojistného plnění ve prospěch banky z pojistné smlouvy; c) předložení platné kupní smlouvy nebo smlouvy o budoucí kupní smlouvě přičemž tato se musela shodovat s dokumentem přiloženým k žádosti o úvěr (co do určení stran smlouvy, předmětu úvěru), kupní smlouva musela obsahovat označení čísla účtu k úhradě kupní ceny; d) doložení úhrady rozdílu kupní ceny a výše úvěru; e) žádost o čerpání skrze formulář banky/příkaz k úhradě kupní ceny; f), g) předložení aktuálního listu vlastnictví k nemovitostem tvořícím předmět zástavy prokazující, že na těchto nevázne žádné zástavní právo nebo omezení převodu nemovitostí, zde zejm. zástavní právo ve výši 1.270.000 Kč a ve výši 635.000 Kč ve prospěch Credit europe a. s. (čl. 2.4 smlouvy). Řádné splácení pohledávky z úvěrové smlouvy bylo zajištěno zástavním právem k předmětným nemovitostem ve vlastnictví žalobkyně, které měly být současně předmětem řešené koupě. Ve smlouvě sjednáno 360 pravidelných měsíčních splátek úvěru ve výši po 13.313,22 Kč (jistina a úroky), splatných k 22. dni v měsíci. V čl. 3.1. písm. b) je stanoven závazek klienta zajistit do 6 měsíců od ukončení čerpání úvěru převod vlastnictví k předmětu úvěru na svou osobu coby kupujícího.

16. V žádosti o čerpání hypotečního úvěru ze dne , datum, bylo žalovaným požadováno převést k datu 11.10.2011 prostředky z úvěru na následující účty: č. , č. účtu, ve výši 1.145.000 Kč a č. , č. účtu, ve výši 1.455.000 Kč.

17. Dle sdělení banky , právnická osoba, . ze dne 9.2.2016 a připojených výpisů z účtů je majitelem účtu č. , č. účtu, (účet založen 14.7.2011 a zrušen 30.11.2011) společnost , právnická osoba, , jejímž jednatelem je od 4.7.2011 , jméno FO, , přičemž dne 11.10.2011 byla na účet připsána platba ve výši 1.455.000 Kč z účtu č. , č. účtu, , identifikovaná označením „, jméno FO, “. K účtu č. , č. účtu, (účet založen 25.7.2011 a zrušen 21.1.2016) je evidován majitelem , jméno FO, , přičemž na tento účet byla dne 11.10.20211 připsána částka 1.145.000 Kč , č. účtu, , identifikovaná označením „, jméno FO, “; současně byly téhož dne z účet poukázána platba ve výši 415.000 Kč na účet č. , č. účtu, , označená jako „, jméno FO, “, a platba ve výši 650.000 Kč na účet č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , označená jako „, Anonymizováno, “. Posledně uvedenou platbu označil , jméno FO, v podaném vysvětlení do úředního záznamu Policie ČR ze dne 13.4.2016 coby vrácení půjčky ve výši 650.000 Kč na jeho účet (č. 276132700217/0100), kterou dříve poskytl dne 2.8.2011 , jméno FO, na jí zadaný účet č. , č. účtu, spolu se související hotovostní půjčkou 50.000 Kč; ohledně účtu č. , č. účtu, dále uvedl, že až posléze zjistil, že tento je evidován na osobu , jméno FO, .

18. Smlouvou o zřízení zástavního práva k nemovitostem č. , datum, bylo mezi , právnická osoba, . coby zástavním věřitelem a žalobkyní coby zástavcem uzavřena tato smlouva za účelem zajištění závazků žalovaného vůči zástavnímu věřiteli, vyplývajících z úvěrové smlouvy č. , datum, .

19. Dle kopií poštovních poukázek uhradila žalobkyně ve prospěch účtu vedeného u , právnická osoba, . pod č. , č. účtu, v měsících 09/2012 - 11/2012 a 01/2013 platby ve výši po 13.550 Kč, dále uhradila na tento účet dne 25.3.2013 částku 40.650 Kč. Dle sdělení , právnická osoba, . byl pro žalovaného u tohoto bankovního ústavu veden tento běžný účet č. , č. účtu, , jehož označení se shoduje s číslem účtu, na nějž žalobkyně splátky hradila.

20. Z mimořádného výpisu z bankovního účtu č. , č. účtu, vedeného pro žalovaného u , právnická osoba, . (výpis z 30.11.2015) mj. vyplývají odchozí platby z tohoto účtu na bankovní účet č. , č. účtu, (účet , právnická osoba, . k úhradě úvěrových splátek, platby označené jako přímé inkaso HÚ a číselným označením úvěrové smlouvy). Dohledány platby měsíčních splátek v měsících 11/2011 - 03/2012 (v měsíci dubnu patrný vznik nedovoleného záporného zůstatku na účtu, nezaznamenána odchozí platba hypoteční splátky za 04/2012), dále počínaje 05/2012 a nadále (v měsících 10/2012, 11/2012, 01/2013, 05/2015 patrný vznik nedovoleného záporného zůstatku na účtu, a to včetně zpoplatnění zaslání 1. výzvy k zaplacení dlužné částky). Zjištěno, že v měsících 09/2012 - 11/2012 a 01/2013 byly na tento účet připsány příchozí platby ve výši po 13.550 Kč z účtu , č. účtu, skrze , právnická osoba, ., dále v měsíci 03/2013 příchozí platba 40.650 Kč, jak odpovídá doloženým složenkám a potvrzení o vkladu hotovosti ze strany žalobkyně. V měsících 04/2013 - 01/2014 jsou prokázány pravidelné měsíční příchozí platby ve výši po 13.550 Kč z účtu č. , č. účtu, vedeného na jméno , tituly před jménem, , jméno FO, . Za potvrzení ze dne 5.4.2013 vyplývá, že žalovaný převzal pojištění za nemovitost za rok 2013.

21. Dopisem ze dne 14.7.2013 nabízel žalovaný žalobkyni po předchozí komunikaci ke (zpětné) koupi předmětné nemovitosti za cenu 3.860.000 Kč spolu s úhradou poplatku za předčasné splacení úvěru ve výši 260.000 Kč. Dopisem ze dne 17.7.2013 reagovala právní zástupkyně žalobkyně s výzvou k uskutečnění převodu vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve lhůtě do 31.8.2013 za současného převzetí předmětného úvěru žalobkyní od žalovaného, současně odkazovala na tíseň a nápadně nevýhodné podmínky na straně žalobkyně v době uzavření kupní smlouvy a z toho plynoucí neplatnost kupní smlouvy. Dopisem ze dne 25.7.2013 právní zástupce žalovaného takový postup odmítl. K sepsání smlouvy o svěřenství listin v souvislosti s prodejem předmětných nemovitostí zpět z žalovaného na matku žalobkyně, za účasti , Jméno advokáta A, coby uschovatele, mezi účastníky nedošlo.

22. Ve věci byli soudem slyšeni svědci , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , a to opakovaně, dále svědek , jméno FO, .

23. Svědek , jméno FO, , majitel realitní kanceláře ve , adresa, a tchán žalovaného, mimo jiné uvedl, že s nabídkou prodeje předmětných nemovitostí přišla jeho manželka , jméno FO, , on koncipoval kupní smlouvu, manželka zprostředkovávala hypoteční úvěr, manželka mu dala pokyny, jak smlouvu sepsat i kvůli dluhům žalobkyně. Svědek nevěděl, kdo doplňoval do smlouvy čísla účtů; nepodepsanou smlouvu bez uvedení čísel účtů předal manželce, tato ji předložila bance ke schválení úvěru. Jednal s žalobkyní při obhlídce domu žalovaným, posléze při předání části kupní ceny ve výši 350.000 Kč proti podpisu dne 2.9.2011. Dále uvedl, že poté, co žalobkyni předal částku 300.000 Kč, tato mu předala za sebe podepsanou kupní smlouvu s ověřeným podpisem včetně vypsaných čísel účtů.

24. Svědkyně , jméno FO, , tchýně žalovaného, uvedla, že v předmětné době pracovala pro makléřskou společnost , Anonymizováno, . jako finanční poradce. Předmětnou nemovitost jí k prodeji nabídl , jméno FO, , tohoto předtím neznala, kontaktoval ji telefonicky, nabídl jí pro realitní kancelář jejího manžela nějaké nemovitosti; tuto službu poskytl manželovi svědkyně bez nároku na jakoukoli odměnu. Následně se s , jméno FO, ještě 2x náhodně potkala, ale už obchodně nejednali. Návrh kupní smlouvy koncipoval její manžel; tento návrh bez podpisů účastníků a bez čísel bankovních účtů byl předložen bance ke schválení úvěru coby běžná praxe. Svědkyně uvedla, že nikomu kromě banky kupní smlouvu nepředkládala. Kupní smlouvu, která se měla ověřovat, předla pro žalobkyni , jméno FO, . Dle ní se bance předkládala ověřená kupní smlouva. Uvedla, že po načerpání úvěru poskytla žalobkyni vlastní půjčku 415.000 Kč hotově; bez dalšího konkrétního vysvětlení důvodu.

25. Svědek , jméno FO, ve věci při svém výslechu potvrdil, že je jednatelem společnosti , právnická osoba, (předmět podnikání: velkoobchod s kůžemi a autodoprava); o poskytnutí krátkodobé půjčky na tzv. vyčištění předmětné nemovitosti ho požádala , jméno FO, ; s touto občas spolupracoval při vyplácení věřitelů. V této souvislosti navštívil žalobkyni, s touto se ústně dohodl na tom, že mu předloží zástavní smlouvu, úvěrovou smlouvu, potvrzení o čerpání peněz z úvěru, kdy on za ni zaplatil z prostředků firmy pohledávky jejích věřitelů. Nepamatoval si jména věřitelů žalobkyně; společnosti „, Anonymizováno, “ uhradil částku přesahující 1 milion Kč. Podmínkou pro působení svědka ve věci bylo, aby v kupní smlouvě byla uvedena jeho čísla účtů, s čímž žalobkyně souhlasila. Dle dohody měl rozeslat peníze, které přijdou na jeho soukromý účet, a to věřitelům žalobkyně, s čímž žalobkyně souhlasila. Uvedl, že neví, kdo napsal čísla účtů do kupní smlouvy. Svědek uvedl, že seznam věřitelů, kterým by měl poslat plnění, mu předala žalobkyně. S žalovaným nejednal, komunikoval pouze s žalobkyní, a to ústně bez uzavření písemných smluv. Uvedl rovněž, že , jméno FO, v dané době neznal. Nebyl schopen specifikovat, kolik peněz do předmětného obchodu vložil. Naopak při dřívějším podání vysvětlení do úředního záznamu Policie ČR dne , datum, tento svědek uvedl, že žalobkyni osobně nezná, nikdy s ní osobně nejednal. Naopak k osobě , jméno FO, uvedl, že tohoto zná osobně, seznámil se s ním zprostředkovaně přes , jméno FO, někdy na počátku roku , adresa, v obchodním centru. Obdobně znal žalovaného zprostředkovaně přes , jméno FO, . , adresa, .145.000 Kč, kterou na svůj účet obdržel dne 11.10.2011, přeposlal na účty, které mu zadala , jméno FO, ; tato znala účel použití přeposlaných peněz i majitele účtů.

26. Svědka , jméno FO, soud považuje za nevěrohodného, tento se snažil svůj podíl na celé transakci minimalizovat; odkazoval na jiné zainteresované osoby ve věci; popíral, že by byl u sepsání kupní smlouvy s žalobkyní; uváděl, že pouze stál za myšlenkou prodeje nemovitosti žalobkyně v rámci jejího refinancování dluhů atd. Nelze vyloučit souvislost postoje svědka v této věci s jeho trestněprávními záznamy.

27. Soud ve věci provedl rovněž výslechy obou účastníků řízení, kteří obsahově vypovídali v rozsahu skutkových tvrzení, místy však svými výpověďmi rozšiřovali meze dosud zjištěného skutkového stavu, naopak místy s odstupem času nevěděli bližší okolnosti již dříve uváděných tvrzení.

28. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, mj. vypověděla, že asi v roce 2010 čelila exekuci ve výši 470.000 Kč z půjčky, kdy p. , jméno FO, , pracovník exekuční kanceláře exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, z , adresa, , jí dal telefonní kontakt na , jméno FO, , kterého zmínil jako osobu, která jí může pomoci situaci vyřešit. , jméno FO, kontaktovala a tento jí při osobním setkání u ní doma nabídl, že „se pořídí hypotéka“, na kterou bude ona ručit svým domem, z hypotečního úvěru by se uhradily dluhy žalobkyně a zbytek by užil , jméno FO, k investicím ve své společnosti (zmínil společnost , právnická osoba, a její obchodování s drahými kameny) a z výnosů by se splácela hypotéka. Mluvila o fiktivním prodeji jejího domu, kdy nedojde ke změně vlastnictví k domu. S takovou nabídkou žalobkyně bez výhrad souhlasila, věřila ve zhodnocení financí touto společnost. Asi po 2 až 3 měsících ji , jméno FO, kontaktoval s tím, že musí dojít ke změně, že musí nemovitost prodat z toho důvodu, aby se mohl čerpat hypoteční úvěr; kupní smlouva měla být uzavřena na oko, neměla být zapsána do katastru nemovitostí, žalobkyně měla dál zůstat vlastníkem. Dále žalobkyni navštívil , jméno FO, , který se prezentoval jako pracovník banky; učinil prohlídku domu se závěrem, že je možné hypoteční úvěr poskytnout. Po čase ji navštívil , jméno FO, s tím, že našel kupce na dům, kterým byl žalovaný. Žalobkyně žalovaného fyzicky neviděla; o žalovaném , jméno FO, uvedl, že tento z celé transakce bude mít odměnu. Ze strany , jméno FO, nebyly žalobkyni nikdy žádné finanční prostředky poskytnuty, neobdržela napřímo ani žádné peníze z kupní smlouvy (dílčí splátky kupní ceny nebo peníze z hypotečního úvěru), tyto peníze šly rovnou na zaplacení exekucí. Hypoteční úvěr byl skutečně uzavřen s tím, že všechny exekuce žalobkyně byly vyplaceny. Po čase se ozvala , jméno FO, s tím, že pracuje pro banku a je třeba do katastru zanést obsah kupní smlouvy, protože banka po úvěru tzv. jde a mohlo by dojít k jeho zesplatnění. K dané situaci , jméno FO, žalobkyni ujišťoval, že se úvěr řádně splácí a že byla zaplacena daň z převodu nemovitostí. Po dalším čase volala žalobkyni manželka žalovaného, která jí sdělila, že úvěr není splácený, manželé neměli peníze, a nadiktovala žalobkyni číslo účtu, na který je třeba zasílat splátky úvěru ve výši po 13.550 Kč měsíčně – následujících 7 měsíců úvěr splácela žalobkyně, nesouhlasila s tímto svým placením splátek, ale nechtěla přijít o dům, a poté splácel její manžel. Kupní smlouvu na č. l. 6 spisu jí , jméno FO, předložil při ověřování jiných listin na poště rovněž k podpisu; měla za to, že její podpis neověřoval. Při podpisu si smlouvu nepřečetla, jinou kupní smlouvu nepodepisovala, byla si vědoma, že se tato smlouva již propíše do katastru nemovitostí, ale po splacení úvěru čekala, že se zase nemovitosti převedou zpět na ni. Když se v létě roku 2013 začali o dům zajímat kupci, teprve zjistila, že není zapsaným vlastníkem nemovitostí. K dotazu u žalovaného jí bylo sděleno, že dům v žádném případě neprodává pouze ho spravuje realitní makléř. V dané věci byla kontaktována Policií ČR v souvislosti s trestnou činností osob , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . V rámci policejního vyšetřování celé záležitosti žalobkyně věci popisovala místy odlišně, např. uváděla, že podepsala kupní smlouvu už v říjnu 2011 Z výpovědi žalobkyně vyplynula její finanční naivita a určitá lehkovážnost a důvěřivost především k osobě , jméno FO, ; disponuje pouze malým přehledem ohledně fungování procesu převodů nemovitostí, související bankovní agendy a finančních produktů.

29. Žalovaný , Jméno žalovaného, ve věci uvedl, že k nemovitosti kupoval prostřednictvím realitní kanceláře jeho tchána, nebylo mezi nimi nic písemně ujednáno. Nevěděl, kdy učinil poptávku u realitní kanceláře. S tchánem byl obhlédnout dům sám bez manželky, s manželkou se ho pak rozhodli koupit. Tchán měl vše vyřídit; ten je upozornil na nutnost vyřešit dluhy nemovitosti, tzv. nemovitost oddlužit. Před podpisem smlouvy předal , jméno FO, částku 350.000 Kč a ten ji předal žalobkyni na podkladě pokladního dokladu ze dne 2.9.2011. Žalovaný kupní smlouvu podepisoval první, sám bez žalobkyně, a to za přítomnosti , jméno FO, , kterému předal dalších 300.000 Kč pro žalobkyni; zbývající část kupní ceny byla hrazena z hypotéky, opožděné ověření podpisu na kupní smlouvě odůvodňoval nutností vyřídit oddlužení žalobkyně. Žalobkyně nemovitost nevyklidila do 7 dnů podle smlouvy, ale slíbila odstěhovat se do půl roku, proto se dohodli, že tato uhradí prvních 6 splátek hypotečního úvěru coby nájemné, což se stalo. Po tuto dobu poskytl žalobkyni čas k zajištění jiného bydlení; posléze on sám zaplatil 3 až 4 splátky, protože žalobkyně neplatila, poté zaplatila žalobkyně další asi 2 splátky (uvedené však zásadně neodpovídá výpisům z bankovních účtů provedených k důkazu, kdy žalobkyně hradila 7 x splátku v období počínaje podzimem 2012, následně 10 měsíců hradil splátky její manžel). Nikdy žalobkyni písemně nevyzýval k vyklizení nemovitosti, ani nepodal žalobu na vyklizení. Žalovaný nevěděl, kdy se podepisovala zástavní smlouva, kdy uzavřel úvěrovou smlouvu, za jakou částku chtěl dům prodat zpět žalobkyni, kdy ověřoval svůj podpis na kupní smlouvě (odhadoval , právnická osoba, , adresa, ).

30. Soud zhodnotil provedené důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci.

31. Co se týká výpovědí svědka , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, , tyto soud nepovažuje za věrohodné v následujících otázkách, zejm. ohledně okolností vyplnění konkrétních čísel účtů do kupní smlouvy předkládané v říjnu , Anonymizováno, vůči , právnická osoba, ., když oba se snažili okolnosti dané fáze přípravy úvěrového vztahu žalovaného vylíčit tak, aby to nebyli oni, kdo fakticky způsobili vepsání těchto čísel účtů do dokumentu kupní smlouvy (uváděli, že neví, kdo vepsal čísla účtů do kupní smlouvy, ačkoli , jméno FO, připustila, že byla osobou, která kupní smlouvu odnesla do banky, a , jméno FO, uvedl, že požadoval, aby tam čísla jeho účtů byla vepsaná; přitom současně žalobkyně nebyl pod smlouvou ani vlastnoručně podepsaná, nelze tak uvěřit, že by tato čísla vepsala sama; ostatně smlouvu koncipoval svědek , jméno FO, , který ji měl předat manželce k dokončení); dále pak v otázce následného nakládání s částkami 1.455.000 Kč a 1.145.000 Kč vyplacenými z úvěru čerpaného žalovaným, kdy svědek , jméno FO, bez možného vysvětlení průběžně měnil své výpovědi vůči Policii ČR i soudu ohledně toho, proč a na základě čeho následně rozesílal dílčí částky na další účty (měnil výpovědi, že mu seznam věřitelů předala , jméno FO, , poté toto změnil na žalobkyni). Svědek , jméno FO, rovněž uváděl protichůdné výpovědi ohledně toho, zda v dané době znal žalobkyni nebo , jméno FO, (Policii ČR uvedl, že žalobkyni osobně neznal, nikdy s ní nejednal, se , jméno FO, se seznámil počátkem roku 2011 za účasti , jméno FO, ; posléze , jméno FO, před soudem uvedl, že jednal s žalobkyní a , jméno FO, tehdy neznal; naopak , jméno FO, uváděla soudu, že ji , jméno FO, kontaktoval telefonicky s nabídkou nemovitostí pro manžela, následně už s ním v jiné věci obchodně nejednala).

32. Zarážející rovněž byla výpověď uvedených svědků i svědka , jméno FO, o tom, že jim kupní smlouvu předala žalobkyně již s úředně ověřeným podpisem, ačkoli kupní smlouva předložená vůči , právnická osoba, . jednoznačně neobsahovala úředně ověřené podpisy účastníků. Přitom je zřejmé, že právě tato verze kupní smlouvy byla pro další počínání svědků ve věci rozhodující, když na ni navazovalo samotné plnění z úvěrové smlouvy, a tudíž z logiky věci k ní směřovali své aktivity za účelem splnění podmínek úvěrové smlouvy sjednané žalovaným. V souvislosti s tímto nutno poukázat na výraznou pasivitu žalovaného v celém procesu sjednávání úvěrového vztahu (nevěděl, kdy byla sjednána zástavní smlouva, kdy podepsal úvěrovou smlouvu, kdy došlo k ověření podpisů na smlouvě); odkazoval na to, že celou věc vyřizoval jeho tchán , jméno FO, , resp. tchýně , jméno FO, , ačkoli v řízení nebylo jakkoli doloženo zplnomocnění těchto osob žalovaným k jeho zastupování, přesto uvedení vyvíjeli aktivitu k uzavření úvěrové smlouvy pro žalovaného. Za zásadní moment pak soud považuje skutečnost, že ve vztahu ke zfalšování podpisu žalobkyně na kupní smlouvě předložené v říjnu 2011 vůči , právnická osoba, . zůstávající dotčení svědci bez komentáře (pozn. znalec oboru písmoznalectví vyloučil, že vy se mohlo jednat o úmyslné zkomolení podpisu samotnou žalobkyní). Rovněž lze považovat za nevěrohodné svědectví svědka , jméno FO, o tom, že dne 2.9.2011 předal žalobkyni částku 350.000 Kč, když podpis žalobkyně na pokladním dokladu znalec považuje za pravděpodobněji zfalšovaný než pravý. Předání navazující částky 300.000 Kč také nebylo blíže prokázáno nad rámec výpovědi svědka , jméno FO, .

33. Výpověď svědka , jméno FO, soud považuje za problematickou a nevěrohodnou, tento vypovídal ve smyslu, že neměl žádný zásadní vliv na žalobkyni, pouze poskytl možnost refinancovat její dluhy skrze půjčku od jeho společnosti, dále ji zkontaktoval na , jméno FO, ; byla sjednána dohoda, že žalobkyně dům prodá a za nájem v něm zůstane bydlet. Tento návrh žalobkyni sám předestřel. Dále se o věci nezajímal. Popřel, že by účastnil při podepisování kupní smlouvy žalovanou, odkazoval na , jméno FO, a , jméno FO, . Vyhýbal se odpovědím na dotazy soudu, uváděl, že si již věci nepamatuje.

34. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti potřebné pro právní posouzení věci.

35. Věc byla posouzena podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z. (1964)“), jelikož se posuzované právní jednání stalo za jeho účinnosti.

36. Podle § 39 o. z. (1964) neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

37. Podle § 3028 odst. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti (odst. 1). Není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (odst. 2).

38. Podle § 3030 o. z. i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

39. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (odst. 1). Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu (odst. 2).

40. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená ustanovení občanského zákoníku dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala určení vlastnictví k předmětným nemovitostem s odkazem na zásadní okolnosti tohoto převodu vlastnictví z žalobkyně na žalovaného coby skutečnosti podstatné pro posouzení neplatnosti takového převodu vlastnictví, přičemž odkazovala i na související okolnosti uzavření úvěrové smlouvy mezi žalovaným a , právnická osoba, . Ve vztahu k uzavření předmětné kupní smlouvy poukazovala na absenci vážné vůle, dále na jednání v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, o nichž žalovaný věděl a těchto využil, dále pak poukazovala na rozpor předmětné kupní smlouvy s dobrými mravy a uvedení žalobkyně v omyl.

41. V řízení bylo na žalobkyni, aby dostatečně tvrdila a prokázala okolnosti vedoucí k závěru, že kupní smlouvu uzavřela při nedostatku vážné vůle dle § 37 o. z. (1964), což však tato v řízení dostatečně neprokázala, když nebyly tvrzeny a prokázány okolnosti vedoucí k závěru, že nevážnost její vůle byla zřejmá i druhé straně tohoto smluvního vztahu, resp. že nevážnost její vůle byla z objektivních okolností vztahujících se ke konkrétnímu projevu její vůle odvoditelná i pro protistranu. V řízení vyšlo mj. najevo, že v určité fázi bylo i ze strany žalobkyně uvažováno o tom, že nemovitost bude převedena na žalovaného dočasně a po ukončení úvěrového vztahu žalovaného dojde ke zpětnému převodu na žalobkyni; ostatně o zpětném převodu vlastnictví bylo i neúspěšně jednáno. Pokud bylo žalobkyní tvrzeno, že uzavření předmětné kupní smlouvy bylo pouze shodně simulovaným právním aktem dle § 37 odst. 1 o. z. (1964), kdy účastníkům smlouvy i ingerující osobě , jméno FO, bylo jasné a zřejmé, že takto postupují jen „jako“, „na oko“, aby vůči úvěrující , právnická osoba, . navodili zdání řádného postupu a naplnění účelu a podmínek úvěrové smlouvy, tato tvrzení nebyla žalobkyní v dostatečném rozsahu prokázána, resp. nebylo prokázáno, že nedostatek požadované vůle panoval i na straně žalované (viz. rozhodnutí NS ČR ze dne 2.9.2020, sp. zn. 24 ICdo 24/2020).

42. Co do tvrzené tísně žalobkyně při uzavírání kupní smlouvy za nápadně nevýhodných podmínek, kdy dle § 49 o. z. (1964) má účastník právo od takové smlouvy odstoupit, soud dospěl k závěru, že další přezkum těchto okolností uzavření smlouvy není na místě, když sama žalobkyně v řízení potvrdila, že od kupní smlouvy neodstoupila.

43. Co se týká případného uvedení žalobkyně v omyl úmyslným předstíráním určité vůle se záměrem, aby tímto byl omyl žalobkyně vyvolán nebo aby bylo tohoto omylu využito, takové právní jednání by bylo důvodem relativní neplatnosti smlouvy podle ustanovení § 49a o. z. (1964), jehož by se žalobkyně mohla dovolat (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 826/2005), což však tato učinila až podáním ze dne 20.10.2020.

44. Co se týká tvrzeného rozporu kupní smlouvy s dobrými mravy podle § 39 o. z. (1964), pak judikatura uzavírá, že právní úkon se příčí dobrým mravům, jestliže se jeho obsah ocitne v rozporu s dobrými mravy, tj. s obecně uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah právního úkonu, aby byl v souladu se základními respektovanými zásadami mravního řádu demokratické společnosti (viz. rozhodnutí ÚS, sp. zn. II. ÚS 249/97). Pro uvedené posouzení je bez významu, kdo rozpor s dobrými mravy zavinil, zda druhá strana byla při vzniku smlouvy v dobré víře, případně bez ohledu na smluvní volnost stran při stanovení obsahu takového právního úkonu. Smlouva, která je v rozporu se s dobrými mravy, je objektivní skutečností, která nemá právní následky zamýšlené smluvními stranami, tedy taková smlouva je od neplatná o svého počátku. Příčí-li se proto určitý právní úkon dobrým mravům, musí to být soudem v daném čase a ve vzájemném jednání účastníků občanskoprávních vztahů vždy zjištěno podle objektivního kritéria s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu.

45. Neplatnost právního úkonu podle § 39 o. z. (1964) z důvodu, že tento svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům, je absolutní neplatností, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, je-li v řízení zjištěna.

46. Při takovém posuzování otázky absolutní neplatnosti předmětné kupní smlouvy z května 2012 je nutno zkoumat všechny okolnosti věci ve vzájemných souvislostech, čase a vzájemném působení účastníků, kdy i okolnosti vzniku a zejména realizace úvěrové smlouvy mohly zásadně ovlivnit posouzení platnosti vzniku právního vztahu z kupní smlouvy nebo případný (ne)soulad výkonu práv z kupní smlouvy s dobrými mravy.

47. Pro posouzení uvedeného se jako zásadní jeví ta skutečnost, že ze strany žalovaného, resp. osob, které vyvíjely vlastní aktivitu při sjednání úvěrové smlouvy pro žalovaného, došlo v říjnu , Anonymizováno, vůči , právnická osoba, . k předložení kupní smlouvy obsahující jednoznačně zfalšovaný podpis žalobkyně. Ve vztahu k , právnická osoba, . vystupoval smluvně pouze žalovaný a pokud tedy byla z jeho strany bance předložena kupní smlouva obsahující zfalšovaný podpis žalobkyně, jde tato skutečnost zcela k jeho tíži. Obdobně jde k tíži žalovaného, pokud mu v důsledku uvedeného byl dne , datum, poskytnut bankou úvěr na úhradu kupní ceny (která v té době ostatně ani nebyla platně sjednána) a tento byl bankou zaslán na účty v dispozici třetích osob (, jméno FO, a společnost, jejímž byl jednatelem), nikoli žalobkyně coby tehdy tvrzené prodávající. Tedy finanční prostředky byly tímto způsobem vyvedeny z tohoto úvěrového produktu na základě (vůči bance) předstíraného smluvního vztahu s žalobkyní. Ze strany žalovaného nebylo prokázáno, že by podklady pro způsob čerpání úvěrové částky (sdělení čísel účtů) byly zadány žalobkyní. Znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví bylo naopak prokázáno, že s kupní smlouvou předloženou v říjnu 2011 úvěrující bance neměla žalobkyně co do činění, nemohla být tudíž osobou, která vepsala do tohoto dokumentu zmíněná čísla účtů pro účely převedení částí kupní ceny z hypotečního úvěru.

48. Současně nebylo v řízení zjištěno a prokázáno, že by v dané době byly ze strany žalobkyně jakkoli zmocněny jiné osoby k převzetí kupní ceny ani z případné (budoucí) kupní smlouvy (která nebyla dosud ani ujednána), nebo deklarováno platební místo pro následná budoucí plnění. Ostatně dokument kupní smlouvy předložený vůči , právnická osoba, . v říjnu , Anonymizováno, nelze i vzhledem k jeho obsahu považovat za smlouvu o smlouvě budoucí kupní, a to ani kdyby nesl vlastní podpis žalobkyně. Kupní smlouva předložená vůči bance v říjnu , Anonymizováno, i kupní smlouva úředně ověřená s podpisem v květnu , Anonymizováno, jsou zcela totožného textu, totožné grafické úpravy a v obou případech jsou datovány dnem , datum, . Text kupní smlouvy odpovídá obsahově době jejího sepisu před poskytnutím úvěru žalovanému, když je v ní ohledně dvou podstatných částí kupní ceny (ve výši 1.145.000 Kč a ve výši 1.455.000 Kč) odkazováno právě na budoucí plnění z úvěrové smlouvy; ohledně dílčí částky 300.000 Kč je pak odkazováno na její úhradu v den podpisu smlouvy (toto chronologicky spadá do období října 2011). Zároveň bylo v řízení prokázáno, že částky 1.145.000 Kč a 1.455.000 Kč byly na předmětné účty poukázány již dne 11.10.2011 - pokud bylo ohledně těchto částek následně v kupní smlouvě datované sjednáním k 3.10.2011, ale ověřeně podepsané až v květnu 2012 stále odkazováno na budoucí plnění z úvěrové smlouvy, které však již proběhlo 7 měsíců předtím, je zde zřejmý obsahový rozpor smlouvy. Obdobně ohledně částky 300.000 Kč datum tvrzeného přijatého plnění k datu podpisu smlouvy (datum ověřeného podpisu žalobkyně na smlouvě spadá k 2.5.2012) odporuje důkazům vyslechy svědků, kteří hovořili o době před předložením kupní smlouvy bance. Pokud pak měla být vůči žalobkyni v rámci kupní ceny uhrazena i část kupní ceny ve výši 350.000 Kč platbou ze dne 2.9.2011 (zde nutno podotknout, že reálně lze o převzetí této částky žalobkyní pochybovat s ohledem na závěr znalce k pravosti podpisu žalobkyně na pokladním dokladu), pak s ohledem na reálné uzavření kupní smlouvy v květnu 2012 by tato částka byla hrazena více než 8 měsíců před uzavřením kupní smlouvy. Opět se tedy jedná o zřejmý obsahový rozpor. U dílčích částí kupní ceny ve výši 350.000 Kč a 300.000 Kč lze uzavřít, že z obsahu smlouvy uzavřené v květnu 2012 plyne, že tyto byly uhrazeny ještě v době před uzavřením kupní smlouvy, tedy jednalo by se o plnění bez právního, když jejich zálohová podoba nebyla jakkoli ve smlouvě sjednána. Podle konstantní judikatury je vzhledem k obligatorně písemné formě smluv o převodu nemovitostí právně významná pouze vůle účastníků vyjádřená v písemné formě, případné záměry účastníků smlouvy nebo jiné související dohody nevyjádřené ve smlouvě, ani skutečnost jiných dřívějších úhrad nebo budoucích příslibů plnění nezohledněné ve smlouvě nemají na posouzení platnosti smlouvy vliv.

49. Na podkladě uvedených skutkových zjištění lze dospět k závěru, že předmětná kupní smlouva předložená ze strany žalovaného vůči , právnická osoba, . v říjnu , Anonymizováno, se zfalšovaným podpisem žalobkyně posloužila výhradně coby podklad pro získání úvěru pro žalovaného ze strany banky (doložení kupní smlouvy coby podmínka čerpání z úvěrové smlouvy, způsob rozepsání dílčích plnění z kupní smlouvy způsobem, který odpovídal sjednanému nastavení úvěrové smlouvy), nikoli však za účelem nabytí nemovitostí od žalobkyně coby účelu samotné úvěrové smlouvy, a jednalo se tak o protiprávní jednání žalovaného.

50. Za situace, kdy na základě předložené kupní smlouvy z října , Anonymizováno, nedošlo k zápisu vkladu vlastnického práva pro žalovaného k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí (při trvající podmínce z úvěrové smlouvy v podobě tohoto vkladu vlastnického práva), bylo následné uzavření obsahově totožné kupní smlouvy v květnu , Anonymizováno, (která již byla žalobkyní prokazatelně podepsána ověřeně dne , Anonymizováno, , Anonymizováno, 5., Anonymizováno, a žalovaným dne , datum, , současně s podáním návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí) a související provedení vkladu vlastnického práva do katastru pro zúčastněné jediným způsobem, jak ve vztahu k bance i ve vztahu mezi účastníky „zhojit“ protiprávní postup při sjednání a zejména načerpání předmětného úvěru žalovaným.

51. Okolnost spočívající v tom, že kupní smlouva byla v květnu , Anonymizováno, uzavřena způsobem, jak byl popsán výše, naplňuje dle názoru soudu parametry obcházení zákona (postup in fraudem legis), a to bez ohledu na to, zda účastníci smlouvy o tomto věděli (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 505/2002). Právní úkony, jimiž se zákon obchází, jsou takové právní úkony, které sice neodporují výslovnému zákazu zákona, avšak svými důsledky směřují k výsledku zákonu odporujícímu (viz. rozhodnutí NS sp. zn. 2 Cdon 1659/1997). O závěru o obcházení zákona popsaným jednáním svědčí i zřejmá simulace jiného data uzavření smlouvy, než kdy byla tato kupní smlouva reálně uzavřena (viz. rozhodnutí KS v Ústí nad Labem sp. zn. 10 Co 354/2002).

52. S ohledem k uvedenému dospěl soud k závěru, že kupní smlouva datovaná dnem , datum, , ale uzavřená dne , datum, , je absolutně neplatným právním úkonem pro obcházení zákona dle § 39 o. z. (1964), tudíž na jejím podkladě nemohlo platně dojít k převodu vlastnictví z žalobkyně na žalovaného. Veškerá vzájemně poskytnutá plnění z titulu takto neplatného právního úkonu představují bezdůvodné obohacení stran (viz rozhodnutí NS ČR, sp. zn. 30 Cdo 4635/2007).

53. Pokud jde o posouzení namítaného rozporu předmětné kupní smlouvy s dobrými mravy, zde soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že předmětný právní úkon lze ve vztahu k žalobkyni nazírat rovněž jako příčící se dobrým mravům, když na jeho základě mělo dojít k převodu vlastnictví k předmětným nemovitostem na žalovaného, přičemž bylo prokázáno, že ačkoli byla sjednána kupní cena ve výši 3.250.000 Kč, žalobkyni se přímého peněžitého plnění na kupní cenu nedostalo. Současně však bylo soudem zjištěno a sama žalobkyně připustila, že v souvislosti s uvedeným jednáním stran, i za ingerence dalších osob došlo k úhradě jejích jiných závazků v celkové výši 1.555.000 Kč. Je tedy možno učinit závěr o tom, že v souvislosti s popsaným právním jednáním došlo k poskytnutí plnění vůči žalobkyni, které je však v nepoměru k hodnotě plnění žalobkyně z kupní smlouvy, představovaného hodnotou převedených nemovitostí. Na daný právní úkon lze nazírat jako na úkon zneužívající nezkušenosti, finanční lehkovážnosti a naivity žalobkyně při sjednání předmětné kupní smlouvy, přičemž vzájemně poskytnutá plnění jsou v hrubém nepoměru. Uvedený právní úkon lze tak považovat za učiněný v rozporu s dobrými mravy, směřující ve svém důsledku k majetkovému poškození žalobkyně, což z něj opět činí od počátku absolutně neplatný právní úkon dle § 39 o. z. (1964).

54. S ohledem na uvedené soud posoudil nárok žalobkyně jako důvodný a žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak vyplývá z výroku I. rozsudku.

55. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. rozsudku dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši celkem 532.720 Kč. Tato sestává ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5.000 Kč a ze zaplacené zálohy na důkaz znaleckým posudkem ve výši 5.000 Kč;56. dále a) z nákladů právního zastoupení za účast na řízení před soudem prvního stupně do vydání rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, ve výši 287.496 Kč sestávající z odměny advokáta v celkové výši 234.000 Kč odpovídající 11 x odměně po 21.3000 Kč vycházející z tarifní hodnoty 3.250.000 Kč (cena nemovitostí sjednaná v kupní smlouvě, odvíjející se od posudku na tržní cenu nemovitosti) dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále „a. t.“) za 11 úkonů právní služby: příprava a převzetí věci, výzva k plnění, 1 další porada s klientem ze dne 16.7.2013, podání žaloby, písemné vyjádření ze dne 31.3.2017 (náhradu zastoupení soud nepřiznal za doplňující podání ze dne 9.4.2014, jehož obsah měl být zachycen již v samotné žalobě), účast u jednání soudu ve dnech 9.9.2015, 16.11.2015, 18.12.2016, 25.4.2016, 12.12.2016, 3.4.201; dále z 11 x režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 3.300 Kč a dále 21 % DPH odpovídající částce 49.896 Kč;57. dále b) nákladů právního zastoupení za účast na odvolacím řízení ve výši 52.272 Kč sestávající z odměny advokáta v celkové výši 42.600 Kč odpovídající 2 x odměně po 21.3000 Kč za 2 úkony právní služby: podání odvolání, účast na jednání soudu, dále z 2 x režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 600 Kč a dále 21 % DPH odpovídající částce 9.072 Kč;58. dále c) nákladů právního zastoupení za účast na dalším řízení před soudem prvního stupně po vydání zrušovacího usnesení odvolacího soudu ve výši 182.952 Kč sestávající z odměny advokáta v celkové výši 149.100 Kč odpovídající 7 x odměně po 21.300 Kč za 7 úkonů právní služby: písemné podání ze dne 20.10.2020, 23.5.2023 a 16.10.2023 (náhradu zastoupení soud nepřiznal za podání ze dne 21.9.2023, které nebylo soudem vyžádáno a jehož obsah nebyl následně soudem připuštěn ke změně žaloby), účast u jednání soudu ve dnech 17.9.2020, 8.12.2020, 19.10.2023, 25.1.2024, dále pak ve dnech 4.5.2023 a 22.8.2023 v rozsahu převyšujícím 2 hodiny); dále ze 7 x režijního paušálu po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 2.100 Kč a dále 21 % DPH odpovídající částce 31.752 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 o. s. ř.

59. Z ust. § 148 odst. 1 o. s. ř. vyplývá právo státu vůči v řízení neúspěšnému žalovanému na úhradu nákladů znalečného vynaložených vůči znalci , tituly před jménem, , adresa, na podkladu usnesení č. j. , spisová značka, ze dne 30.11.2021 (č.l. 406), přičemž celková výše znalečného 7.414 Kč byla dosud zčásti uhrazena zálohou na důkaz ve výši 5.000 Kč (uhrazenou žalobkyní) a zbývá tak doplatit státu částka 2.414 Kč, o čemž tomto soud rozhodl ve výroku III. rozsudku.