Městský soud v Brně · Rozsudek

43 C 168/2019

č. j. 43 C 168/2019-538

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-02-05 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:MSBR:2026:43.C.168.2019.1

Citované zákony (3)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Leblochovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce , bytem Adresa žalobce , Anonymizováno , zastoupený advokátem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno ., sídlem Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného , sídlem Adresa žalovaného o zaplacení 5 805 770,60 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobci částku 5 805 770,60 Kčs úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 586 512 Kč od 7.9.2016 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 574 032 Kč od 7.12.2017 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 571 788 Kč od 19.12.2018 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 583 392 Kč od 30.11.2019 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 591 552 Kč od 20.9.2020 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 616 512 Kč od 5.8.2021 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 666 288 Kč od 9.6.2022 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 721 406 Kč od 31.5.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 817,60 Kč od 31.5.2023 do zaplacení,s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 834 471 Kč od 14.6.2024 do zaplacení,se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném zaplacení 5 805 770,60 Kč s úroky z prodlení uvedenými ve výroku I s odůvodněním, že žalobce utrpěl dne 16.7.2007 zranění při dopravní nehodě, kterou zavinila řidička vozidla, které bylo pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištěno u žalovaného. Žalobce uplatnil u žalovaného nárok na náhradu za ztrátu na výdělku/zisku po skončení pracovní neschopnosti/při invaliditě. Žalovaný uhradil žalobci poprvé náhradu za období 12.10.2008 - 31.12.2009 dne 17.2.2011 a poté každý rok dle odsouhlasené metodiky. Počínaje náhradou za rok 2015 žalovaný krátil plnění o 80 % s odůvodněním, že pracovní schopnost žalobce v souvislosti s úrazem při dopravní nehodě poklesla o 20 %. Žalobce se v tomto řízení domáhá zbývajících 80 % náhrady vypočtené dle odsouhlasené metodiky (586 512 Kč za rok 2015, 574 032 Kč za rok 2016, 571 788 Kč za rok 2017, 583 392 Kč za rok 2018, 591 552 Kč za rok 2019, 616 512 Kč za rok 2020, 666 288 Kč za rok 2021, 721 406 Kč za rok 2022, 834 471 Kč za rok 2023), nákladů na znalecký posudek 18 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem při uplatnění nároku za rok 2022 ve výši 41 817,60 Kč.

2. Žalovaný žalobou uplatněné nároky neuznal a navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Vznesl námitku promlčení do všech uplatněných nároků, s tím, že s jistotou je promlčena ztráta za roky 2015 a 2018 a dále poukázal na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28.11.2019, sp. zn. 25 Cdo 1976/2019 týkající se promlčení práva na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti dle ustanovení § 635 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o.z."), dle kterého se právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Žalovaný akcentoval, že žalobce znaleckou činnost v žalovaných obdobích vykonával, vypracoval až nezvykle velké množství posudků, netvrdil žádné konkrétní zakázky, které by mu pro poškození zdraví ušly. Žalovaný poukazoval také na otřesy ekonomiky v letech 2020 a 2021 způsobené pandemií Covid 19 a v této souvislosti vyhlášenými nouzovými stavby a také na to, že ztráty z podnikání lze dosáhnout gradací nákladů. Zdůraznil, že žalobce již před dopravní nehodou trpěl výrazným předchorobím, a to i ohledně páteře. Obecné onemocnění páteře žalobce způsobuje stejná omezení jako hypotetické následky dopravní nehody, žalobce byl již v roce 1980 uznán pro potíže s páteří osobou se změněnou pracovní schopností (ZTP/P) a trpí dalšími chorobami nesouvisejícími s nehodou. Následky dopravní nehody se na poklesu výdělku žalobce podílejí maximálně 20 %, i to je však vysoce sporné, neboť dle žalovaného je žalobce schopen vykonávat podnikatelskou činnosti ve stejném rozsahu jako před nehodou. Postup žalovaného odvíjející se od představy průměrného měsíčního zisku odhadnutého na 2 235 Kč za den na základě dříve vypracované metodiky, s tím, že žalovaný od valorizovaného pravděpodobného zisku odečítá invalidní důchod a s ohledem na žalobcem vykazovanou ztrátu dále odečítá minimální mzdu, výrazně žalobce zvýhodňuje. Žalovaný zpochybnil výpočet poklesu příjmů žalobce za žalované období a sporoval i výši výdělku žalobce před poškozením 2 235 Kč za den a akcentoval, že s extrémní vstřícností k žalobci a pro ulehčení konstruoval paušální mechanismus a výpočet včetně valorizací, které však jen principiálně a odhadem mají narovnat případný nárust zisku, což je ale mimo realitu s ohledem na dlouhodobou stagnaci znaleckých odměn, přičemž i vyjádření zachování pracovního potenciálu žalobce minimální mzdou je k žalobci zcela vstřícné. Namítl také, že mu nebyla doručena předžalobní upomínka stran ztráty za období let 2018 až 2021.

3. Soud na základě provedeného dokazování a nesporných tvrzení účastníků učinil následující skutková zjištění.

4. Dne 16.7.2007 v 12.30 hodin narazila řidička vozidla Volkswagen Passat registrační značky , SPZ, , jedoucí po vozovce , adresa, , naproti domu č. , hodnota, tímto vozidlem do před ní ve stejném směru jedoucího vozidla Renault registrační značky , SPZ, , které řídil žalobce, jehož vozidlo v důsledku nárazu narazilo do před ním zastavujícího vozidla Fiat. Žalobce se nechal po nehodě preventivně ošetřit lékařem, pracovní neschopnost nenastala. Bylo uvedeno, že vznikla hmotná škoda, ke zranění osob nedošlo (potvrzení o účasti na dopravní nehodě Policie ČR ze dne 17.7.2007).

5. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že automobil registrační značky , SPZ, byl pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla pojištěn u žalovaného, pojistnou událostí bylo dle zákonné definice způsobení újmy provozem vozidla.

6. Žalobce je soudním znalcem, do seznamu znalců byl zapsán dne 9.3.1992. Žalobce je znalcem pro obor ekonomika - ceny a odhady - movité - stroje, zařízení, dopravní prostředky, - řízení, plánování organizace ekonomiky - organizace oprav výrobních strojů, zařízení, dopravních prostředků, a dále pro obor strojírenství - strojírenství všeobecné - opravárenství, technický stav (výpis vyhledávání ze seznamu znalců, tlumočníků a překladatelů).

7. Žalobce byl do roku 2005 v zaměstnaneckém poměru, od roku 2006 začal pracovat jako OSVČ (komentář k ušlému zisku 2007).

8. Žalobce byl v pracovní neschopnosti od 17.7.2007 do 5.9.2007 a dále od 1.12.2007 do 11.10.2008 (doplňující vyjádření , právnická osoba, /, tituly před jménem, , jméno FO, / ze dne 2.2.2011, dvě potvrzení o pracovní neschopnosti).

9. Žalobce byl uznán dne 28.7.2008 částečně invalidním (pracovní rekomandace z 23.2.2009, záznam o jednání u MSSZ Brno ze dne 23.2.2009).

10. Žalobci byl přiznán částečný invalidní důchod od 12.10.2008 (přehled výplat důchodů, doplňující vyjádření , právnická osoba, /, tituly před jménem, , jméno FO, / ze dne 2.2.2011).

11. Při ukončení pracovní neschopnosti k 11.10.2008 a přechodu do invalidity byl zjištěn pokles soustavné výdělečné schopnosti žalobce o 33 % (záznam o jednání u MSSZ Brno z 23.2.2009).

12. U žalobce bylo Městskou správou sociálního zabezpečení Brno provedeno posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti dne 5.3.2013 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jde nadále o invaliditu prvního stupně, bylo uvedeno, že "z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 40 %, v souvislosti s úrazem ze dne 16.7.2007", den vzniku invalidity 28.7.2008, posuzovaný je schopen po vzniku invalidity I. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost s podstatně menšími nároky na tělesné schopnosti (posudek o invaliditě z 5.3.2013).

13. U žalobce bylo dále Městskou správou sociálního zabezpečení Brno provedeno posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti dne 7.3.2016 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jde nadále o invaliditu prvního stupně, z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 40 %, , den vzniku invalidity trvá, posuzovaný je schopen po vzniku invalidity I. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě (posudek o invaliditě z 7.3.2016).

14. U žalobce bylo Městskou správou sociálního zabezpečení Brno provedeno další posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti dne 26.9.2016 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jde nadále o invaliditu prvního stupně, "z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu poklesla jeho pracovní neschopnost o 40 %, v souvislosti s úrazem ze dne 16.7.2007", den vzniku invalidity trvá, posuzovaný je schopen po vzniku invalidity I. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost v podstatně menším rozsahu a intenzitě (posudek o invaliditě z 26.9.2016).

15. U žalobce bylo Městskou správou sociálního zabezpečení Brno dále provedeno posouzení zdravotního stavu a pracovní schopnosti dne 16.4.2019 se závěrem, že se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, jde nadále o invaliditu prvního stupně, "z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu poklesla jeho pracovní neschopnost o 40 %, v souvislosti s úrazem ze dne 16.7.2007", den vzniku invalidity trvá, posuzovaný je schopen po vzniku invalidity I. stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na kvalifikaci (posudek o invaliditě z 16.4.2019).

16. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , vypracoval znalecký posudek ze dne 26.4.2011 týkající se odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění žalobce v souvislosti s předmětným úrazem, byl posuzován stav do dubna 2011 (znalecký posudek ze dne 26.4.2011).

17. Znalec Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , se ve znaleckém posudku ze dne 5.6.2011 vyjádřil ke znaleckému posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, týkajícího se odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění (znalecký posudek ze dne 5.6.2011).

18. Znalec Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , ve znaleckém posudku ze dne 11.8.2016 uvedl zejména, že lze připustit, že u žalobce trvají zdravotní následky úrazu při dopravní nehodě dne 16.7.2007, s tím, že tyto se blíže nekvantifikovatelnou, avšak nikoli výraznou měrou podílejí na celkově nepřiznivém zdravotním stavu krční páteře žalobce, který je ale z velmi podstatné části způsoben jinými, obecnými příčinami. Zdravotní následky předmětného úrazu neznemožňují žalobci vykonávat v plném pracovním úvazku a bez významného omezení činnost znalce v oboru strojírenství a ekonomického poradenství, a to i v plném pracovním úvazku a bez výraznějších pracovních omezení, je ale možné, že bude při uvedené práci dosahovat poněkud nižšího pracovního výkonu a při nezměněném pracovním úsilí bude dosahovat také poněkud nižšího výdělku než před úrazem. "Při velké vstřícnosti k finančním zájmům" žalobce lze dle znalce maximálně připustit, že zdravotní následky tohoto úrazu utrpěného při dopravní nehodě 16.7.2007 u něj způsobují pokles na výdělku ve výši do 20 % z výdělku, kterého žalobce dosahoval před úrazem. Dále znalec uvedl, že nelze uzavírat, že by invalidita prvního stupně, jíž byl žalobce uznán v roce 2016, existovala v příčinné souvislosti s následky úrazu z 16.7.2007, maximálně lze připustit, že se na uznání invalidity následky úrazu spolupodílejí blíže nestanovitelnou, jistě však méně než poloviční měrou. Celkově nepříznivý zdravotní stav žalobce je z převažující a rozhodující části způsoben obecnými příčinami, které nesouvisejí s úrazem 16.7.2007. Onemocnění, které lze vysvětlit obecnými příčinami, způsobuje stejná pracovní omezení, jako onemocnění, která by mohla být způsobena předmětným úrazem. Na celkovém postižení krční páteře žalobce se větší měrou podílejí obecné příčiny než následky předmětného úrazu (znalecký posudek ze dne 11.8.2016).

19. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ve znaleckém posudku ze dne 21.10.2017 uvedl, že zdravotní postižení žalobce vzniklé úrazem 16.7.2007 žalobce omezuje v pracovní činnosti, což bylo konstatováno opakovaně v komisionálních rozhodnutí o ID od roku 2008, poslední v roce 2016. Poškození zdravotního stavu úrazem vzniklo jako prioritní 16.7.2007, nelze aplikovat následné degenerativní změny. Po prostudování LN a prohlídky žalobce v roce 2011 a dne 16.9.2017 nemá dle názoru znalce krácení pojistného plnění za rok 2015 reálný důvod, neodpovídá prioritě úrazu 16.7.2007, kdy v důsledku vznikl nepříznivý zdravotní stav, invalidita, která trvá (znalecký posudek ze dne 21.10.2017).

20. Znalec Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , ve znaleckém posudku ze dne 11.3.2019 uvedl, že závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ze dne 21.10.2017, nejsou správné, mimo jiné proto, že předmětná problematika nespadá do jeho znalecké činnosti, znalec nespecifikuje zdravotnickou dokumentaci, kterou měl k dispozici, a upozornil také na to, že orgány sociálního zabezpečení nejsou kompetentní k činění závěru o příčinné souvislosti stanovené invalidity s určitým úrazem. Znalec uvedl, že lze připustit, že u žalobce mohou přetrvávat zdravotní následky úrazu při dopravní nehodě dne 16.7.2007, tyto následky neznemožňují žalobci vykonávat v plném pracovním úvazku a bez významného omezení činnost znalce v oblasti strojírenství a ekonomického poradenství, je ale možné, že bude při uvedené práci pro nemoci, jimiž trpí, včetně zdravotních následků úrazu z 16.7.2007, dosahovat poněkud nižšího pracovního výkonu, než kdyby byl úplně zdráv. Od roku 2016 nedošlo u žalobce k posudkově významné změně rozsahu zdravotního postižení způsobeného úrazem z 16.7.2007. Žalobce trpí řadou obecných odchylek od normálního zdravotního stavu, na jejichž vzniku, rozvoji a existenci se posudkově významně nepodílely zdravotní následky úrazu při dopravní nehodě dne 16.7.2007. Není zřejmé, že by tato obecná onemocnění znemožňovala žalobci, aby vykonával znalce v uvedených oblastech, je však pravděpodobné, že bude dosahovat poněkud nižšího výkonu než jakého by dosahoval, kdyby byl zdráv.

21. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku ze dne 18.8.2023, zapsaném ve znaleckém deníku pod poř. č. 598, zejména popsal zranění, která utrpěl žalobce při dopravní nehodě dne 16.7.2007, uvedl, že z doložené dokumentace ani anamnesticky nelze u žalobce prokázat předúrazové obtíže s krční páteří, zdravotní obtíže žalobci znemožňují vykonávat fyzicky namáhavé úkony, pracovat ve výškách, delší dobu pracovat v sedu např. s PC, pracovat v nefyziologických polohách těla, v chladu a v průvanu s tím, že příčina obtíží spočívá v poškození zdraví při dopravní nehodě dne 16.7.2007, uvedl, že přiznaná částečná invalidita a poté invalidita I. stupně je z důvodu následků po úrazu ze dne 16.7.2007, dále že žalobce užívá léky, jejichž kombinace snižuje pozornost a může působit zvýšenou únavu, což omezuje možnost řízení automobilu zejména na delší cesty a vylučuje možnost práce ve výškách a se stroji a zařízeními, u kterých je zvýšené riziko úrazu, např. točivé stroje, vyjádřil se ke znaleckým posudkům znalců , tituly před jménem, , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, , vyjádřil nesouhlas se znaleckými posudky , tituly před jménem, , adresa, a uvedl, že u žalobce nelze prokázat obecná onemocnění, která by významnějším způsobem znemožňovala dříve vykonávané náročnější znalecké činnosti před předmětným úrazem. Také uvedl, že pro posuzovanou věc je "více správné", pokud posudek zpracuje lékař s jeho odborností posudkového lékařství, než z oboru pracovního lékařství (odbornost , tituly před jménem, , adresa, ) , tituly před jménem, , jméno FO, dále uvedl, že veškeré rozhodné zdravotní obtíže, které vedou k omezení práceschopnosti žalobce jsou následkem předmětné autonehody, žádné jiné závažné obecné onemocnění u žalobce neshledává, snad s výjimkou ušního šelestu, kde omezení je ale velmi mírné a navíc je reálně možné, že i tento zdravotní problém může být opožděným následkem předmětného úrazu (znalecký posudek z 18.8.2023).

22. Znalec Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , ve znaleckém posudku ze dne 24.2.2025 jednak popsal opakované posuzování invalidity žalobce od 23.2.2009 do 26.9.2016, dále zkritizoval závěry, k nimž dospěl ve svém posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , označil je za nepřezkoumatelné, nevyargumentované, nesprávné a také za nepravdivé a mimo jiné též konstatoval, že posudkový lékař provádí jen aplikace předpisů o sociálním zabezpečení z lékařského hlediska, posouzení zdravotní způsobilosti k určité konkrétní práci může činit jedině lékař pracovnělékařské služby, který musí mít kvalifikaci buď všeobecného nebo pracovního lékaře, kterou však , tituly před jménem, , jméno FO, nemá; dále uvedl, že část znaleckého posudku, ve které se , tituly před jménem, , jméno FO, vyjadřuje k možnosti pracovního uplatnění žalobce a k případným omezením žalobce s ohledem na jeho zdravotní stav, přesahuje rámec odborných kompetencí , tituly před jménem, Lorence. Posudkový lékař nemá kvalifikaci k určování, jakým podílem se jednotlivé příčiny podílely na vzniku nějakého patologického zdravotního stavu. , tituly před jménem, , jméno FO, poukázal na to, že je kvalifikován nejen pro pracovní lékařství a je zapsán v seznamu znalců pro pět odvětví v oboru zdravotnictví. Tvrzení , tituly před jménem, Lorence o tom, že příčina deklarovaných potíží žalobce spočívá v poškození zdraví při dopravní nehodě dne 16.7.2007, z ničeho, co je v posudku , tituly před jménem, Lorence uvedeno, nevyplývá, není nijak vysvětleno ani zdůvodněno. Poukázal na to, že , tituly před jménem, , jméno FO, neměl žádnou dokumentaci vyhotovenou před 16.7.2007. Pojem "fyzicky namáhavé úkony" je naprosto neurčitý a neodborný, není jasné, co je míněno pod pojmem "delší dobu pracovat v sedu" či "nefyziologická poloha" ani není zřejmé, proč by pro žalobce byla nepřijatelná práce v "chladu nebo průvanu". , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že z pracovnělékařského hlediska není u žalobce uváděna žádná nemoc související s úrazem dne 16.7.2007, která dle právních předpisů vylučuje práci ve výškách, ani u něj neexistuje nezpůsobilost k práci vykonávané v sedu nebo k práci s počítačem. Stejně jako v posudku z 11.8.2016 , tituly před jménem, , jméno FO, zopakoval, že není možné konstatovat, že by byl žalobce invalidním pro následky úrazu dne 16.7.2007 a upozornil, že posudkovým lékařům rozhodujícím o invaliditě nepřísluší, aby závěry o takové souvislosti činili, a také uvedl, že pokud se takový názor u posudkového lékaře v této věci objevil, postrádal jakékoliv vysvětlení). , tituly před jménem, , jméno FO, dále shrnul pracovní omezení způsobené u žalobce obecnými nemocemi (Scheuermannova nemoc ve spojení se skoliózou hrudní a bederní páteře, onemocnění krční páteře, která nejsou způsobena úrazem nastalým dne 16.7.2007, ztráta sluchu percepčního typu provázená tinitem, hypertenzní nemoc, snížená funkce štítné žlázy pro autoimunitní thyreoiditidě, syndrom suchých očí, Ménierova nemoc, syndrom karpálního tunelu). Znalec dále uvedl, že pokud byl žalobce již před 16.7.2007 uznán osobou se změněnou pracovní schopností, znamená to, že trpěl takovým onemocněním, které snižovalo závažnou měrou jeho pracovní potenciál. Znalec uzavřel, že u žalobce existovala již před dopravní nehodou 16.7.2007 pracovní omezení způsobená jeho dlouhodobě nepříznivým stavem a jeho obecná zdravotní omezení, která nesouvisí s úrazem při dopravní nehodě dne 16.7.2007, vedou k pracovním omezením i v současnosti. Pracovní omezení způsobená u žalobce obecným onemocněním jeho krční páteře jsou stejná jako pracovní omezení způsobená u nej onemocněním krční páteře, které je následkem úrazu při dopravní nehodě 16.7.2007. Jde o a) vyloučení prací spojených s nepřijatelnými nebo podmíněně přijatelnými polohami hlavy po nadlimitní dobu, b) vyloučení prací spojených s přetěžováním krční páteře - to není v našich předpisech jednoznačně definováno a ani se u nás nevyhlašují rizikové práce s ohledem na faktor zatěžování páteře, zpravidla se za takové práce považují práce spojené s nadlimitním celkovým energetickým výdejem, s přetěžováním horních končetin a práce spojené s ruční manipulací s nadlimitně těžkými předměty, c) vyloučení prací spojených s přenosem nadlimitních celkových vibrací na krční páteř, d) práce nutně spojené s prochlazením krční páteře. Obecná onemocnění páteře žalobce, a sice Scheuermannova nemoc, skolióza hrudní a bederní páteře a patologické změny na krční páteři, které nejsou způsobeny úrazem utrpěným při dopravní nehodě 16.7.2007, snižují pracovní potenciál žalobce větší měrou, než postižení páteře, které je možné považovat za zdravotní následek úrazu při dopravní nehodě 16.7.2007. Znalec dále uvedl, že ze zdravotnické dokumentace nevyplývá, že by žalobce utrpěl při předmětné dopravní nehodě ruptury krčních meziobratlových plotének C5/6 a C6/7, z opakovaně provedených MR vyšetření naopak vyplývá, že u žalobce k ruptuře těchto plotének nikdy nedošlo. Znalec uzavřel, že žalobce může z odborně pracovnělékařského hlediska vykonávat práci soudního znalce bez významných omezení v plném pracovním úvazku, a to jak s ohledem na zdravotní následky úrazu při dopravní nehodě 16.7.2007, tak s ohledem na svůj celkově nepříznivý zdravotní stav. Znalec je přesvědčen, že pokud by žalobce nalezl zaměstnavatele, který by jej chtěl zaměstnat na práci odpovídající svých charakterem činnosti spojené s vypracováním znaleckých posudků, dostal by od lékaře, který je poskytovatelem pracovnělékařských služeb, posudek, že je k výkonu této práce zdravotně způsobilý bez významných omezení či podmínek (znalecký posudek z 24.2.2025). Soud neshledal důvodnou námitku žalobce, že tento důkaz byl uplatněn až po koncentraci řízení, neboť žalovaný navrhoval ke zdravotnímu stavu žalobce důkaz znaleckým posudkem již při jednání dne 24.10.2024.

23. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, v odborném vyjádření ze dne 4.4.2025 ke znaleckému posudku znalce , tituly před jménem, , adresa, z dne 24.2.2025 uvedl, že obecná onemocnění žalobce uvedená v posudku znalce , tituly před jménem, , adresa, nemají na výkon znalecké činnosti žalobce podstatný vliv. Ohledně Scheuermannovy choroby uvedl, že lze u žalobce pozorovat jen velmi lehkou skoliózu a uvedené postižení nevylučuje žalobce z práce znalce a toto obecné onemocnění se nelze svojí tíhou a závažností zcela srovnávat s následky úrazu krční páteře, kde došlo k závažnému poranění, které vedlo i k poškození míchy, jejichž následky v menší míře přetrvávají k současnosti. Ruptury meziobratlových plotének C5 až C7 jsou v dokumentaci popisovány, součástí úrazu bylo pohmoždění hlubších struktur krčních, poranění určitých nervových kořenů krční míchy a dále vymknutí několika obratlů hrudní páteře. Uvedená závažná poranění vedla k významným pracovním omezením (odborné vyjádření ze dne 4.4.2025).

24. V daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2007 žalobce vykázal příjmy 813 800 Kč, výdaje 705 860,70 Kč, základ daně 107 939,30 Kč (daňové přiznání).

25. Při stanovení náhrady za ztrátu na výdělku pro období 13.10.2008 - 31.12.2009 zpracovala , právnická osoba, (, tituly před jménem, , jméno FO, ) doplňující vyjádření ze dne 2.2.2011 ("navazující na posudky ze dne 21.7.2009, 4.3.2010, na jednání s poškozeným a jeho právní zástupkyní dne 17.5. a 9.6.2019, na stanovisko ze dne 21.6.2010 a nově předané doklady"), v němž bylo v rámci rekapitulace původních stanovisek a výpočtů uvedeno, že průměrný zisk žalobce v roce 2007 činil 2 522 Kč. Tato částka byla vypočtena tak, že k příjmům 813 800 Kč, které žalobce vykázal v daňovém přiznání, byla připočtena částka 105 000 Kč za práce provedené v roce 2007, ale zaplacené až v roce 2008, a dále částka 574 200 Kč s tím, že o tento příjem přišel žalobce v roce 2007 z důvodu pracovní neschopnosti. Bylo uvedeno, že příjem žalobce za práce provedené v roce 2007 by činil nebýt škody na zdraví 1 493 000 Kč. Od tohoto příjmu byly odečteny výdaje 572 182 Kč, a bylo uvedeno, že výdělek/zisk z prací provedených v roce 2007 mohl za normálního běhu okolností činit 920 818 Kč za 365 dnů, tj. 2 522 Kč za den. Ve vztahu k náhradě za ztrátu na výdělku/ušlého zisku při invaliditě bylo uvedeno, že u osoby samostatně výdělečně činné nelze pro zjišťování průměrného výdělku plně aplikovat principy pracovního práva, např. u rozhodného období je s ohledem na zákonitou nepravidelnost příjmů podnikatele objektivnější použití nikoli období kalendářního čtvrtletí, ale delšího časového období, nejlépe kalendářního roku před poškozením. Bylo uvedeno, že v případě vzniku nároku ke dni 12.10.2008, od kterého byl žalobci přiznán částečný invalidní důchod, by tedy standardně rozhodným obdobím pro stanovení průměrného zisku před poškozením byl rok 2007, ve kterém ale žalobce odpracoval jen 283 kalendářních dnů, když od 17.7. do 5.9. a od 1.12. do konce roku byl v pracovní neschopnosti. Pro účely náhrady za ztrátu na výdělku pro období 13.10.2008 - 31.12.2009 nebyl použit jako výdělek před poškozením výdělek 2 522 Kč s tím, že by musel být stejným způsobem zjišťován také výdělek/zisk po poškození, tedy pro každý kalendářní rok by muselo být zjišťováno, zda některé příjmy za práci v daném roce nebyly vyplaceny až v následujícím roce, či zda některé práce realizované v následujícím roce nebyly zálohovány v roce předchozím. Pro účely náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti bylo počítáno s očekávaným příjmem v roce 2007 ve výši 1 388 000 Kč (příjem 813 800 Kč vykázaný v daňovém přiznání + ušlý příjem z důvodu pracovní neschopnosti v roce 2007 ve výši 574 200 Kč), od něhož byly odečteny výdaje na dosažení těchto příjmů 572 181 Kč (výdaje 705 860 Kč vykázané v daňovém přiznání – 56 887 Kč – 82 000 Kč + 5 208 Kč), jako výsledek byl uveden výdělek před poškozením 815 819 Kč a dále průměrný denní výdělek/zisk před poškozením 2 235 Kč (doplňující vyjádření , právnická osoba, /, tituly před jménem, , jméno FO, / ze dne 2.2.2011).

26. Z vyjádření žalovaného ze dne 16.7.2007 ve spojení s výpočtem žalobce z 27.2.2009 se podává, že částka 56 887 Kč odečítaná ve vyjádření ze dne 2.2.2011 od výdajů představuje zaplacené sociální a zdravotní pojištění a částka 82 000 Kč rovněž odečítaná od výdajů představuje navýšené náklady z důvodu nemoci, pracovní neschopnosti, na externí výpomoc s výpočty a psaním + cesty (vyjádření žalovaného ze dne 16.7.2007, výpočet žalobce ze dne 27.2.2009).

27. Z doplňujícího vyjádření , právnická osoba, (, tituly před jménem, , jméno FO, ) ze dne 21.6.2010 týkajícího se výpočtu ušlého zisku za dobu pracovní neschopnosti žalobce v roce 2007 a 2008 se podává, že částka 574 200 Kč uvedená v doplňujícím vyjádření ze dne 2.2.2011 jako ušlý příjem žalobce v roce 2007 z důvodu pracovní neschopnosti představuje příjem za šest ušlých a popsaných zakázek dle potvrzení odběratelů. S tímto příjmem bylo počítáno jako s dalším příjmem žalobce při výpočtu ušlého zisku za dobu pracovní neschopnosti v roce 2007 a 2008. S částkou 5 208 Kč bylo počítáno jako s výdajem na dosažení uvedeného dalšího příjmu 574 200 Kč (doplňující vyjádření , právnická osoba, /, tituly před jménem, , jméno FO, / ze dne 21.6.2010, prohlášení , právnická osoba, ., , jméno FO, , , Anonymizováno, , adresa, , spol. s r.o., , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, , všechna prohlášení z května 2010).

28. Z doplňujícího vyjádření ze dne 2.2.2011 soud dále zjistil, že příjem žalobce v roce 2006 činil 680 650 Kč (doplňující vyjádření ze dne 2.2.2011).

29. Žalobce v roce 2006 vypracoval 39 znaleckých posudků, v roce 2007 vypracoval 39 znaleckých posudků a dále evidoval 18 výkonů ekonomického poradenství, v roce 2015 vypracoval 192 znaleckých posudků, v roce 2016 vypracoval 168 znaleckých posudků, v roce 2017 vypracoval 273 znaleckých posudků, v roce 2018 vypracoval 240 znaleckých posudků, v roce 2019 vypracoval 110 znaleckých posudků. V roce 2020 vypracoval žalobce 53 znaleckých posudků (59 zadáno, 6 zrušeno), ve znaleckém deníku uvedl žalobce poznámku "Rok 2020 Covid". V roce 2021 vypracoval žalobce 53 znaleckých posudků a dále evidoval 4 položky v evidenci ekonomického poradenství, ve znaleckém deníku uvedl žalobce poznámku "Automobilky zavřeno, AAA - zavřeno obehnáno páskou, BMW, všechny automobilky zákaz prodeje zavřeno". V roce 2022 vypracoval žalobce 18 znaleckých posudků a dále evidoval 4 položky ekonomického poradenství. V roce 2023 vypracoval žalobce 13 znaleckých posudků a dále evidoval 3 položky ekonomického poradenství (znalecký deník, evidence znalecké činnosti).

30. Žalobce u žalovaného podal podklady pro žádost o uplatnění ztráty na zisku po ukončení pracovní neschopnosti za období roku 2013 dopisem ze dne 30.3.2014, kterou následně doplňoval (dopis ze dne 30.3.2014, dopis ze dne 5.5.2014). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2013 - 31.12.2013 ve výši 717 132 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od valorizovaného průměrného měsíčního zisku byla odečtena výše invalidního důchodu a minimální mzdy, výsledný rozdíl byl násoben krát 12 měsíců, nárok nebyl nijak krácen (potvrzení o vyplacených náhradách, vyrozumívací dopis ze dne 21.5.2014).

31. Žalobce u žalovaného podal podklady pro žádost o uplatnění ztráty na zisku po ukončení pracovní neschopnosti za období roku 2014 dopisem ze dne 7.4.2015 (dopis ze dne 7.4.2015). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2014 - 31.12.2014 ve výši 728 703 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od valorizovaného průměrného měsíčního zisku byla odečtena výše invalidního důchodu a minimální mzdy, výsledný rozdíl byl násoben krát 12 měsíců, nárok nebyl nijak krácen (potvrzení o vyplacených náhradách, vyrozumívací dopis ze dne 21.5.2014).

32. Žalobce u žalovaného podal podklady pro žádost o uplatnění ztráty na zisku po ukončení pracovní neschopnosti za období roku 2015 dopisem ze dne 17.4.2015 (dopis ze dne 17.4.2015). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2015 - 31.12.2015 ve výši 146 628 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od valorizovaného průměrného měsíčního zisku byla odečtena výše invalidního důchodu a minimální mzdy a dále podíl obecných onemocnění 80 % (48 878 Kč), výsledný rozdíl byl násoben krát 12 měsíců, ke krácení 80 % bylo uvedeno, že na zdravotním stavu žalobce se kromě následků úrazu ze dne 16.7.2007 podílí významnou měrou obecná onemocnění krční páteře, která je postižena celou řadou degenerativních patologických změn, jejichž vznik a rozvoj s předmětným úrazem nesouvisí, onemocnění, které je následkem úrazu, se pouze spolupodílí na celkovém stavu krční páteře a neznemožňuje práci znalce v oboru strojírenství a ekonomické poradenství, a to ani v plném pracovním úvazku, utrpěný úraz se může podílet na onemocnění krční páteře, které je příčinou invalidity 1. stupně, ani ne jednou polovinou, jestliže celková míra poklesu pracovní schopnosti dle posudku OSSZ činí 40 %, připadá na následky úrazu méně než 20 % míry poklesu pracovní schopnosti, na základě toho žalovaný připustil, že zdravotní následky úrazu při dopravní nehodě způsobují pokles na výdělku maximálně ve výši do 20 % (potvrzení o vyplacených náhradách, vyrozumívací dopis ze dne 6.9.2016).

33. Žalobce požádal žalovaného o doplatek pojistného plnění na náhradu za ztrátu na výdělku/zisku po skončení pracovní neschopnosti za rok 2015 s tím, že si vyžádal nové posouzení svého zdravotního stavu MSSZ a dle posudku ze dne 26.9.2016 poklesla pracovní schopnost žalobce o 40 % se stejnou jedinou rozhodující diagnózou, která trvá v souvislosti s úrazem ze dne 16.7.2007 a je schopen po vzniku invalidity prvního stupně vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě. Žalobce uvedl, že invaliditu nemá a nikdy neměl na žádné degenerativní patologické změny a ostatní nemoci (dopis ze dne 17.10.2016).

34. Žalobce u žalovaného podal podklady pro žádost o uplatnění ztráty na zisku po skončení pracovní neschopnosti za období roku 2016 dopisem ze dne 17.11.2017 (dopis ze dne 17.11.2017). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2016 - 31.12.2016 ve výši 143 508 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od valorizovaného průměrného měsíčního zisku byla odečtena výše invalidního důchodu a minimální mzdy a dále podíl obecných onemocnění 80 % (47 838 Kč), výsledný rozdíl byl násoben krát 12 měsíců, 80 % krácení bylo opět odůvodněno tím, že zdravotní následky úrazu při dopravní nehodě způsobují pokles na výdělku maximálně ve výši do 20 % (potvrzení o vyplacených náhradách, vyrozumívací dopis ze dne 6.12.2017).

35. Žalobce u žalovaného podal podklady pro žádost o uplatnění ztráty na zisku po skončení pracovní neschopnosti za období roku 2017 dopisem ze dne 27.11.2018 osoba, která za žalovaného žádost převzala, připojila k podpisu dovětek, že chybí poslední strana daňového přiznání za rok 2017 (dopis ze dne 27.11.2018). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2017 - 31.12.2017 ve výši 154 128 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od ztráty na výdělku 714 732 Kč bylo odečteno krácení z důvodu podílu obecných onemocnění o 80 % (571 788 Kč) (potvrzení o vyplacených náhradách, vyrozumívací dopis ze dne 18.12.2018).

36. Žalobce u žalovaného podal podklady pro žádost o uplatnění ztráty na zisku za období roku 2018 dopisem ze dne 7.10.2019 (dopis ze dne 7.10.2019). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2018 - 31.12.2018 ve výši 145 848 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od ztráty na výdělku 729 228 Kč bylo odečteno krácení o 80 % (583 380 Kč) (potvrzení o vyplacených náhradách, vyrozumívací dopis ze dne 14.11.2019).

37. Žalobce u žalovaného podal podklady pro žádost o uplatnění ztráty na zisku za období roku 2019 dopisem ze dne 17.8.2020 (dopis ze dne 17.8.2020). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2019 - 31.12.2019 ve výši 147 888 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od ztráty na výdělku 739 452 Kč bylo odečteno krácení o 80 % (591 564 Kč) (potvrzení o vyplacených náhradách, vyrozumívací dopis ze dne 4.9.2020).

38. Žalobce u žalovaného podal podklady pro žádost o uplatnění ztráty na zisku za období roku 2020 dopisem ze dne 27.6.2021 (dopis ze dne 27.6.2021). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2020 - 31.12.2020 ve výši 154 128 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od ztráty na výdělku 770 640 Kč bylo odečteno krácení o 80 % (616 512 Kč) (potvrzení o vyplacených náhradách, vyrozumívací dopis ze dne 20.7.2021).

39. Žalobce u žalovaného podal podklady pro žádost o uplatnění ztráty na zisku za období roku 2021 dopisem ze dne 17.5.2022 (dopis ze dne 17.5.2022). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2021 - 31.12.2021 ve výši 166 572 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od ztráty na výdělku 832 848 Kč bylo odečteno krácení o 80 % (666 276 Kč) (potvrzení o vyplacených náhradách, vyrozumívací dopis ze dne 24.5.2022).

40. Žalobce prostřednictvím svého zástupce u žalovaného uplatnil nárok na náhradu ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti a podal podklady za období roku 2022 dopisem ze dne 12.5.2023, současně požádal o náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s právním zastoupením za tři úkony právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení, poradu s klientem, výzvu k úhradě pojistného plnění (dopis ze dne 12.5.2023). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2022 - 31.12.2022 ve výši 180 348 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od ztráty na výdělku 901 754 Kč bylo odečteno krácení o 80 % (721 406 Kč), žalovaný k požadovaným nákladům na právní zastoupení uvedl, že náhradu za ztrátu na výdělku hradí žalobci dobrovolně, náklady právního zastoupení z vyplacených částek nehradí, neboť se nejedná o účelně vynaložené náklady (potvrzení o vyplacených náhradách, vyrozumívací dopis ze dne 15.5.2023).

41. Žalobce prostřednictvím svého zástupce opět požadoval náklady právního zastoupení v souvislosti s uplatněním ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období roku 2022 a navíc za jeden úkon - předžalobní výzvu, celkem žádal 41 817,60 Kč (předžalobní výzva ze dne 12.9.2023, detail odeslané zprávy).

42. Žalobce prostřednictvím svého zástupce požadoval doplatek do žalovaným vypočtené náhrady za ztrátu na výdělku za období roku 2022 odpovídající 80 % krácení, které měl žalobce za neoprávněné, současně vyzval žalovaného k úhradě všech dalších doplatků za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, které žalovaný neoprávněně krátil, a to za roky 2015 až 2021 (předžalobní výzva ze dne 20.10.2023, detail odeslané zprávy).

43. Žalobce u žalovaného podal podklady pro žádost o uplatnění ztráty na zisku po ukončení pracovní neschopnosti za období roku 2023 dopisem ze dne 27.5.2024 (dopis ze dne 27.5.2024). Žalovaný žalobci poskytl náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za období 1.1.2024 - 31.12.2024 ve výši 208 620 Kč, náhrada byla vypočtena tak, že od ztráty na výdělku 1 043 091 Kč bylo odečteno krácení o 80 % (834 471 Kč) (vyrozumívací dopis ze dne 29.5.2024).

44. Žalobce zaplatil znalci , tituly před jménem, , jméno FO, dne 22.8.2023 částku 18 000 Kč za vypracování znaleckého posudku zapsaného ve znaleckém deníku pod poř. č. 598 (faktura č. 86/23, obsahující potvrzení o zaplacení).

45. Žalovaný k žádostem žalobci o doplatek částek odpovídajících 80 % krácení plnění za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti za roky 2015 - 2017, 2022, 2023 sdělil žalobci, že na původních stanoviscích trvá (dopisy zástupců žalobce ze dne 29.8.2019, 12.9.2023, 3.9.2024, dopisy žalovaného ze dne 10.9.2019, 24.10.2023, 3.9.2024).

46. Žalobce v daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2015 vykázal příjmy (vyjma pojistného plnění) ve výši 297 100 Kč, výdaje 377 097 Kč (daňové přiznání). Výše invalidního důchodu žalobce od ledna 2015 činila 8 076 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 21.12.2014 (oznámení ČSSZ).

47. Žalobce v daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2016 vykázal příjmy (vyjma pojistného plnění) ve výši 336 940 Kč, výdaje 374 708 Kč (daňové přiznání). Výše invalidního důchodu žalobce od ledna 2016 činila 8 116 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 29.12.2015 (oznámení ČSSZ).

48. Žalobce v daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2017 vykázal příjmy (vyjma pojistného plnění) ve výši 389 080 Kč, výdaje 403 534 Kč (daňové přiznání). Výše invalidního důchodu žalobce od ledna 2017 činila 8 351 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 28.12.2016 (oznámení ČSSZ).

49. Žalobce v daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2018 vykázal příjmy (vyjma pojistného plnění) ve výši 473 920 Kč, výdaje 498 072 Kč (daňové přiznání). Výše invalidního důchodu žalobce od ledna 2018 činila 8 705 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 27.12.2017 (oznámení ČSSZ).

50. Žalobce v daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2019 vykázal příjmy (vyjma pojistného plnění) ve výši 241 700 Kč, výdaje 293 397 Kč (daňové přiznání). Výše invalidního důchodu žalobce od ledna 2019 činila 9 480 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 28.12.2018 (oznámení ČSSZ).

51. Žalobce v daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2020 vykázal příjmy (vyjma pojistného plnění) ve výši 155 800 Kč, výdaje 206 219 Kč (daňové přiznání). Výše invalidního důchodu žalobce od ledna 2020 činila 10 174 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 30.12.2019 (oznámení ČSSZ).

52. Žalobce v daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2021 vykázal příjmy (vyjma pojistného plnění) ve výši 239 324 Kč, výdaje 266 806 Kč (daňové přiznání). Výše invalidního důchodu žalobce od ledna 2021 činila 10 709 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 28.12.2020 (oznámení ČSSZ).

53. Žalobce v daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2022 vykázal příjmy (vyjma pojistného plnění) ve výši 149 127 Kč, výdaje 235 314 Kč (daňové přiznání). Výše invalidního důchodu žalobce od ledna 2022 činila 11 453 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 27.12.2021, od června 2022 činila 12 073 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 11.3.2022, a od září 2022 činila 12 498 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 23.8.2022 (oznámení ČSSZ).

54. Žalobce v daňovém přiznání k dani z příjmu za rok 2023 vykázal příjmy (vyjma pojistného plnění) ve výši 141 432 Kč, výdaje 179 009 Kč (daňové přiznání). Výše invalidního důchodu žalobce od ledna 2023 činila 13 077 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 23.12.2022, od června 2023 činila 13 685 Kč, což bylo žalobci oznámeno dopisem ze dne 22.5.2023 (oznámení ČSSZ).

55. Žalovaný vyplácel žalobci náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti ode dne přiznání částečného invalidního důchodu 12.10.2008. Při výpočtu náhrady počítal, a to i v letech 2015 - 2023, výdělek před poškozením tak, že vycházel z výpočtu , tituly před jménem, , jméno FO, v doplňujícím vyjádření z 2.2.2011, tj. bral v úvahu očekávaný zisk žalobce v roce 2007 ve výši 2 235 Kč za den, resp. očekávaný zisk žalobce v roce 2007 ve výši 68 033 Kč za měsíc, tento očekávaný zisk dále valorizoval dle příslušných nařízení vlády. Protože žalovaný ve všech daňových přiznáních za roky 2015 - 2023 vykázal v daňovém přiznání ztrátu, namísto výdělku po poškození minimální mzdu a dále invalidní důchod (vyrozumívací dopisy k nárokům za roky 2015 - 2023, doplňující vyjádření , právnická osoba, /, tituly před jménem, , jméno FO, / z 2.2.2011, e-mail ze dne 23.10.2024).

56. Z dalších provedených důkazů soud neučinil žádná pro posouzení věci relevantní skutková zjištění. Další navržené důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť byly jednak navrhovány ke skutečnostem, které má soud prokázány, případně k prokázání skutečností nevýznamných pro níže uvedené právní posouzení věci.

57. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

58. V projednávané věci jde o specifické právo poškozeného na výplatu plnění proti pojišťovně za pojištěného škůdce (osobu odpovědnou za škodu) dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění účinném do 31.3.2024, dále jen "zákon č. 168/1999 Sb.". Rozsah a výše povinnosti žalované pojišťovny plnit poškozenému se podle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. odvíjí od občanského zákoníku. Jestliže k dopravní nehodě v daném případě došlo před 1. 1. 2014, posuzuje se věc, vzhledem k ustanovení § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) podle dosavadních předpisů, tedy podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, dále jen „obč. zák.“ (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11.2.2021, sp. zn. 25 Cdo 3206/2020).

59. Žalobce uplatnil proti žalovanému nárok na pojistné plnění za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě dle ustanovení § 9 odst. 1, § 6 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. a § 445 a § 447 odst. 1 obč. zák. Ztráta příjmu podnikatele z výdělečné činnosti v době po skončení jeho pracovní neschopnosti odpovídá újmě, jež vzniká osobě, která pro poškození zdraví není schopna vykonávat své dosavadní zaměstnání, (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2011, sp. zn. 25 Cdo 3947/2008). Náhrada ztráty na výdělku je jedním z dílčích samostatných nároků náhrady škody na zdraví a nelze ji jakožto zvláštní kategorii škody podřadit pod pojem skutečné nebo jiné škody (ušlého zisku), obsažený v ustanovení § 442 obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2016, sp. zn. 31 Cdo 1278/2015, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 87/2017).

60. V případě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti či při invaliditě dle ustanovení § 447 obč. zák. jde o náhradu majetkové újmy. Neodškodňuje se samotná ztráta či snížení pracovní způsobilosti, nýbrž až majetková újma projevující se tím, že v důsledku trvalé ztráty (snížením) pracovní způsobilosti vlivem újmy na zdraví přichází poškozený zcela či zčásti o výdělek, kterého by jinak dosáhl. Zákon vychází z toho, že po skončení pracovní neschopnosti či při invaliditě vzniká poškozenému újma, je-li v důsledku poškození zdraví natolik snížena jeho pracovní způsobilost, že nemůže vykonávat buď žádnou práci, anebo jen práci, která je méně finančně ohodnocena, takže se oproti stavu před poškozením sníží jeho výdělek (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.8.2015, sp. zn. 25 Cdo 1140/2012).

61. Podle § 447 odst. 1 náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při invaliditě činí rozdíl mezi průměrným výdělkem před poškozením a výdělkem dosahovaným po poškození s připočtením případného invalidního důchodu. Dávky invalidního důchodu slouží ke kompenzaci ztráty pracovní způsobilosti, nahrazují trvale (nedojde-li ke změně zdravotního stavu) zcela či částečně příjem poškozeného, který není schopen obstarat si prostředky vlastní pracovní činností, a při určování ztráty na výdělku se k nim ve smyslu uvedeného přihlíží vedle případného příjmu ze zaměstnání či jiné výdělečné činnosti po ukončení pracovní neschopnosti.

62. Výše ušlého výdělku podnikatele je dána rozdílem mezi celkovým příjmem z podnikání a náklady potřebnými k dosažení tohoto příjmu při odečtení případného invalidního důchodu. Významná pro vymezení nároku mohou být např. tvrzení o konkrétních smluvních vztazích, které měl pro rozhodnou dobu sjednány, o pravidelně se opakujících obchodních příležitostech, o něž v té době přišel. Vzhledem ke specifikům podnikatelské činnosti a odlišnostem od pracovního poměru nemusí být dosahované příjmy podnikatele pravidelné, a lze je tedy vyčíslit různým způsobem s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem každého případu. Předpoklady vzniku takového nároku lze pak zkoumat obdobně podle principů zjišťování ušlého zisku. Povinnost tvrzení a následně i povinnost důkazní se vztahuje i na konkrétní údaje o tom, v čem tvrzená ztráta spočívá a jak vznikla. Způsob zjišťování výše ztráty v každém jednotlivém případě závisí především na skutkových tvrzeních poškozeného, jimiž je uplatněný nárok na náhradu škody zdůvodněn, tedy na tvrzeních o konkrétních skutkových okolnostech, z nichž dovozuje, že nebýt škodní události, v zažalovaném období by svou činností dosáhl při podnikání příjmu, o který přišel, a následně samozřejmě na tom, zda relevantní skutková tvrzení byla v řízení prokázána.

63. Soud předně dospěl k závěru, že případné ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti či invaliditě za roky 2015 až 2023 nejsou v příčinné souvislosti s tvrzeným a prokazovaným poškozením zdraví žalobce úrazem při dopravní nehodě 16.7.2007. V této souvislosti je třeba vzít v úvahu, že žalobce i po přiznání invalidity k 12.10.2008 dále pokračoval v činnosti soudního znalce, a to i ve stejných oborech, tj. pokračoval ve stejné činnosti, kterou vykonával i před dopravní nehodou. Ze shora uvedených počtů znaleckých posudků je zjevné, že ani rozsah činnosti žalobce nebyl oproti období před poškozením omezen, když žalobce v letech 2015 až 2019 vypracoval násobně více posudků než v roce 2006 či v roce 2007, jednalo se přitom pořád o činnost znalce ve stejných oborech jako před poškozením a nelze přehlédnout, že činnost znalce je vázána na osobní výkon znalce. Žalobce vypracoval v roce 2006 39 znaleckých posudků, v roce 2007 vypracoval opět 39 znaleckých posudků a dále evidoval 18 výkonů ekonomického poradenství (kromě toho doložil šest konkrétních zakázek, které mu ušly z důvodu pracovní neschopnosti). V roce 2015 pak žalobce vypracoval 192 znaleckých posudků, v roce 2016 vypracoval 168 znaleckých posudků, v roce 2017 vypracoval 273 znaleckých posudků, v roce 2018 vypracoval 240 znaleckých posudků a v roce 2019 vypracoval 110 znaleckých posudků. Pokud žalobce realizoval takové množství zakázek, nelze případný ušlý výdělek odvíjející se od ztráty vykazované v daňovém přiznání, pokládat za následek poškození zdraví při předmětné dopravní nehodě, ale za výsledek způsobu podnikání žalobce a podnikatelských rizik bez vazby na poškození zdraví žalobce při předmětné dopravní nehodě. Ještě i v roce 2020 vypracoval žalobce 53 znaleckých posudků a v roce 2023 63 posudků a 4 zakázky ekonomického poradenství. Protože v řízení nevyšlo najevo, že by došlo k významné změně ve zdravotním stavu žalobce (z důvodu úrazu při dopravní nehodě) oproti rokům 2015 až 2019, je zjevné, že omezení činnosti nebylo způsobeno následky poškození zdraví žalobce, nýbrž zjevně nedostatkem příležitostí evidentně v důsledku pandemie Covid 19, jak ostatně sám žalobce poznamenal ve své evidenci. Pokud ani v dalších letech 2022 a 2023, kdy opět v řízení nevyšlo najevo, že by došlo k jakékoli významné změně ve zdravotním stavu žalobce, svoji činnost žalobce neobnovil v dřívějším rozsahu, nelze dospět k závěru, že případný ušlý výdělek je v příčinné souvislosti s následky úrazu při dopravní nehodě dne 16.7.2007, nýbrž jde zjevně opět o následek způsobu podnikání žalobce a podnikatelských rizik, přičemž v této souvislosti nelze ani přehlédnout, že ze znaleckých deníků a evidence žalobce je zřejmé, že počínaje rokem 2021 žalobce přišel o významného zákazníka , právnická osoba, . Soud proto shledal uplatněné nároky na pojistné plnění ztráty na výdělku za nedůvodné.

64. Nebyly-li shledány důvodnými nároky na pojistné plnění ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti či při invaliditě, nemohly být shledány důvodnými a účelně vynaloženými ani nároky na úhradu nákladů na znalecký posudek a na právní zastoupení, neboť tyto nároky jsou pojmově spjaty s důvodností nároků na pojistné plnění ztráty na výdělku.

65. Pokud jde o tvrzenou výši ušlého výdělku, žalobce ji dovozoval z porovnání výdělku před poškozením a výdělku za jednotlivá žalovaná období. Při výdělku za jednotlivá žalovaná období (po poškození) vycházel z výpočtu žalovaného, který vzal v úvahu údaje z daňových přiznání, kde žalovaný ve všech obdobích vykazoval ztrátu, a jako příjem po poškození proto použil minimální mzdu, a dále přičítal invalidní důchod, což je v souladu s ustanovením § 447 odst. 1 obč. zák. Pro zažalovaná období netvrdil žádné konkrétní zakázky, které by nemohl v zažalovaných obdobích realizovat.

66. Žalobce prosazoval, že jeho výdělek před poškozením odpovídal částce 2 235 Kč za den coby očekávaný zisk v roce 2007 dle výpočtu , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný tuto výši rozporoval. V tomto směru nepřisvědčil soud žalobci, že takový postup ze strany žalovaného je v rozporu s dobrými mravy. Jestliže žalovaný i několik let poskytoval náhradu za ztrátu na výdělku dobrovolně (bez soudního rozhodnutí), nelze vycházet z toho, že předpoklady odpovědnosti či výše nároku jsou dány bez dalšího jen proto, že žalovaný náhradu poskytoval. Mohlo totiž dojít k tomu, že žalovaný mylně považoval za výdělek žalobce před poškozením výši předpokládaného zisku za rok 2007 dle výpočtu , tituly před jménem, , jméno FO, a náhradu dle tohoto výpočtu poskytoval vlastně omylem. Nelze proto upírat žalovanému možnost zpochybnit výši výdělku žalobce před poškozením, přičemž břemeno tvrzení a břemeno důkazní v tomto směru tíží žalobce.

67. Soud má za to, že pokud byl žalobci přiznán invalidní důchod k 12.10.2008, a k tomuto dni tak vznikl i nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po pracovní neschopnosti a při invaliditě dle ustanovení § 447 odst. 1 obč. zák., pak je třeba za období rozhodné pro zjištění výdělku žalobce jako podnikatele před poškozením považovat rok 2006, kdy se jedná o celý uzavřený rok, ve kterém žalobce podnikal a kdy nebyl jeho výdělek v důsledku poškození zdraví při dopravní nehodě dne 16.7.2007 nijak poškozen. Současně je zřejmé, že přiznání invalidního důchodu navazovalo přímo na ukončení pracovní neschopnosti a nešlo tak o situaci, kdy by nárok na ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti či při invaliditě vznikl až s časovým odstupem, během kterého by měl žalobce nijak nepoškozený výdělek, který by pak byl výdělkem před poškozením (před vznikem ztráty na výdělku po skončení pracovní neschopnosti či při invaliditě). Žalobce však ohledně příjmů dosažených v roce 2006 a výdajů vynaložených na dosažení těchto příjmů ničeho netvrdil s tím, že potřebné podklady jednak poskytl , tituly před jménem, , jméno FO, , jednak je v souladu se zákonem skartoval, a prosazoval, že rozhodným obdobím pro určení výše výdělku před poškozením je rok 2007, jak je uvedeno ve výpočtu , tituly před jménem, , jméno FO, . Lze připustit, že rozhodným obdobím pro zjištění výdělku před poškozením je rok 2007, dle názoru soudu by však jako součást výdělku před poškozením neměla být brána částka 574 200 Kč, která již představuje ušlý příjem žalobce v době pracovní neschopnosti, případně pokud by měla být tato částka jako příjem brána v úvahu, musely by být zohledněny i reálné výdaje, které by žalobce na získání tohoto příjmu vynaložil, ve výpočtu , tituly před jménem, , jméno FO, však bylo počítáno s výdaji na dosažení tohoto příjmu pouze ve výši 5 208 Kč, což je při srovnání s vykazovanými příjmy a výdaji za všechna další období naprosto nepřiměřeně nízká částka.

68. Soud se však s ohledem na shora uvedený závěr o nedostatku příčinné souvislosti již tímto více nezabýval, stejně jako vznesenou námitkou promlčení, a žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

69. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalovaný, jenž byl v řízení zcela procesně úspěšný, se náhrady nákladů řízení výslovně vzdal.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.