43 C 203/2021

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Vymětalovou ve věci žalobkyně: ; název žalobkyně sídlem adresa, anonymizováno, číslo anonymizována tři slova zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované o nahrazení souhlasu s vydáním úschovy

I. Žalovaná je povinna souhlasit s vydáním motorového vozidla Volkswagen Crafter CC 3CC, registrační značka, černé barvy, VIN: anonymizováno, včetně příslušenství ze soudní úschovy vedené u Městského soudu v Brně pod. sp. zn. 100 Sd 159/2019 žalobkyni.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 7 526 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou ze dne 8. 9. 2021 se žalobkyně domáhala nahrazení souhlasu žalované s vydáním motorového vozidla Volkswagen Crafter CC 3CC uloženého v úschově Městského soudu v Brně. Žalobkyně uvedla, že předmětné vozidlo vlastní, provozuje ve Španělsku půjčovnu automobilů, vozidlo jí bylo odcizeno a dne 21. 3. 2019 zadrženo Policií ČR v autobazaru provozovaném žalovanou. Usnesením Policie České republiky ze dne 22. 5. 2019 pak bylo vozidlo uloženo do soudní úschovy.

2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.

3. Soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť účastníci neměli proti tomuto postupu soudu námitky a z předložených listinných důkazů učinil tento závěr o skutkovém stavu věci (§ 115a ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř.):

4. Španělský velký technický průkaz (č.l. 53 spisu 100 Sd 159/2019) prokazuje domicil vozidla ve Španělsku ke dni 10. 12. 2015, vlastnictví v tomto průkazu není zapsáno. Z osvědčení o registraci vozidla ve Španělsku (č.l. 52 spisu 100 Sd 159/2019) soud zjistil, že dne 9. 5. 2016 bylo předmětné vozidlo registrováno pro žalobkyni. Ze zprávy o vozidle získané zřejmě z internetových stránek španělského ministerstva vnitra soud zjistil, že vozidlo bylo ke dni 22. 3. 2019 zapsáno jako vlastnictví žalobkyně, státní technické kontrole se podrobilo naposledy v prosinci 2017, od 4. 3. 2019 bylo nahlášeno jako odcizené.

5. Žalobkyně dále předložila dokumenty dokládající koupi vozidla od právnická osoba příjmení jméno, anonymizováno, dne 23. 12. 2015 (popis vozidla na hlavičkovém papíře prodejce, faktura, doklad o zaplacení), faktury vztahující se k servisu vozidla datované 14. 7. 2017 a 18. 1. 2016, doklady o pojištění vozidla u právnická osoba Seguros Generales a fotografii klíčů od vozidla.

6. Z úředního záznamu Policie České republiky ze dne 22. 3. 2019, č.j. KRPB-66971-16/ČJ-2019-060278, soud zjistil, že policie na základě žádosti španělské policie šetřením v autobazaru žalované objevila předmětné vozidlo bez registrační značky s VIN, které se shodovalo s VIN nahlášeného odcizeného vozidla, a s otiskem polepu LUXEVAN v přední části vozidla. Pracovník žalované jméno příjmení předložil k vozidlu německý technický průkaz, zelenou kartu a převozní značky na jméno příjmení příjmení a sdělil, že vozidlo zakoupil v Německu osobně jednatel žalované, ale koupi zprostředkoval přímo pan příjmení od osob rumunské národnosti, jejich jména neznal, ale od nichž žalovaná měla zakoupit jiná vozidla již v minulosti a žádné problémy nikdy nevznikly.

7. Usnesením ze dne 3. 3. 2021, č.j. 100 Sd 159/2019-157, které nabylo právní moci dne 20. 8. 2021, ve znění opravného usnesení ze dne 30. 6.2021, č.j. 100 Sd 159/2019-162, rozhodl Městský soud v Brně o tom, že předmětné motorové vozidlo nevydává zdejší žalobkyni k žádosti ze dne 4. 3. 2021, neboť nebyla splněna podmínka souhlasu zdejší žalované s vydáním předmětu úschovy.

8. Právním posouzením věci soud dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela dne 23. 12. 2015 kupní smlouvu, jejímž předmětem bylo předmětné vozidlo, a je tak nadále jeho oprávněným vlastníkem. Je tedy na místě nahradit projev vůle žalované rozhodnutím soudu tak, že jí je uložena povinnost souhlasit s vydáním předmětu úschovy (§ 299 zákona o zvláštních řízeních soudních), neboť žalovaná se nijak nebránila a soudu nejsou známy žádné okolnosti, které by vlastnictví vozidla žalobkyní vylučovaly. Uváděl-li pan příjmení při šetření policie, že vozidlo zakoupil jednatel žalované v Německu od osob rumunské národnosti, jejichž totožnost neznal, je takový obchod ve světle ostatních provedených důkazů přinejmenším podezřelý. Soud proto žalobě vyhověl a výrokem I. nahradil souhlas žalované s vydáním předmětného vozidla z úschovy u Městského soudu v Brně žalobkyni.

9. Procesně plně úspěšné žalobkyni soud přiznal (§ 142 odst. 1 o.s.ř.) právo na náhradu nákladů řízení, které tvoří odměna za zastupování za dva úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, žaloba) ve výši 5 000 Kč (sazba odměny za jeden úkon činí 2 500 Kč, § 7 a § 9 odst. 3 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu) a náhrada hotových výdajů advokáta ve výši 600 Kč (režijní paušál za jeden úkon činí 300 Kč, § 13 odst. 3 advokátního tarifu), náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 1 176 Kč a soudní poplatek ve výši 750 Kč. Náhradu nákladů řízení v celkové výši 7 526 Kč uložil soud zaplatit žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.) k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou mu tímto rozhodnutím, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce (§ 251 o.s.ř.).