43 C 205/2019

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Leblochovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalobce a žalované , proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum , bytem adresa žalobce a žalované , zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa o zrušení společného práva nájmu bytu,

I. Nájemní právo k bytu č. 3 o velikosti 3 + 1 nacházejícímu se ve druhém podlaží domu na ulici [ulice] [číslo] v [obec] se žalobci zrušuje.

II. Žalobci se náhrada za ztrátu nájemního práva nepřiznává.

III. Žalobce je povinen byt vyklidit do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 14.520 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13.11.2019 domáhal po rozvodu manželství účastníků zrušení užívacího práva žalované k bytu specifikovanému ve výroku I., jehož nájemci jsou oba účastníci. Navrhoval, aby soud zrušil užívací právo žalované, neboť ona porušila povinnost věrnosti, našla si milence, čímž se dopustila předem připraveného podvodu na žalobci. Žalobce rodinu vždy plně zabezpečoval, do žalované investoval za trvání manželství 5 milionů korun, žalovaná až do března 2019 nepracovala. Žalobce má obavy ze zavlečení infekční choroby do bytu, neboť milenec žalované je nehygienický a v jeho byte panuje špína, zápach a nepořádek, i z milence žalované, který patrně usiluje o byt účastníků. Žalovaná by měla byt opustit co nejdříve, neboť společné soužití se žalovanou je pro žalobce psychicky náročné. Volných bytů je podle žalobce dostatek, na internetu se nabízí stovky bytů, kdyby si žalovaná po rozvodu o byt u některé z městských částí v [obec] požádala, už by jej měla. Žalovaná má vícero možností bydlení. Jednak byt o velikosti 2+1 vlastní její milenec, k němuž se může žalovaná nastěhovat. Žalovaná si také může požádat o státní či obecní byt, jejichž nabídka k pronájmu v [obec] je široká. Dále se může žalovaná přestěhovat do investičního bytu, jejichž nabídka je rovněž velká, spousta z nich je okamžitě volná k pronajmutí, některé jsou nové i plně vybavené, takže je možné přemístit pouze osobní věcí, žalobce si takový byt osobně prohlédl. Výše pronájmu přitom není rozhodující, neboť si stačí požádat o příspěvek na bydlení. Žalovaná si také může pronajat jeden z pokojů v domě své sestry v [obec].

2. Žalovaná navrhla, aby soud zrušil právo byt užívat žalobci. Účastníci získali byt po otci žalované [jméno] [příjmení], a žalované tak svědčí kritérium zásluhovosti na získání bytu. Příčinou rozvratu manželství bylo chování žalobce, které vedlo k odcizení účastníků a žalovaná si našla přítele. Vztahy mezi účastníky jsou vypjaté, žalobce žalovanou před i po rozvodu slovně a vulgárně ponižoval, žalobce žalované opakovaně vyčítá, že do ní investoval 5 milionů Kč a žádá po ní, aby mu splatila různě vysoké částky, žalobce si neuvědomuje, že za trvání manželství vychovali účastníci dvě děti, o které se starala převážně žalovaná. Žalovaná navrhla žalobci řešení formou výměny bytu za dva menší, což žalobce odmítl. Žalovaná obývá předmětný byt již více než 50 let, užívá jej a řádně se o něj stará. Žalobce nadto užívá dva uzamčené pokoje v obecním bytě na adrese [ulice a číslo] v [obec], kde dříve žalobce žil se svou matkou a kde nyní bydlí dcera účastníků.

3. Žalobce stran zásluh na získání bytu oponoval, že ty by měly být na jeho straně. Pronajímatel usiloval o vyklizení bytu a byl to žalobce, kdo ztracený byt získal zpět, kdežto žalovaná byla pouze dcerou [jméno] [příjmení]. Žalobce měl přidělený nový byt na [anonymizováno], ale protože žalovaná se chtěla nastěhovat do předmětného bytu na [obec], žalobce nezaplatil členský vklad na nový byt a tento odmítnul a nastěhovali se do předmětného starého, panelákového bytu na [příjmení]. Žalobce nejprve popřel, že by mu žalovaná nabídla výměnu bytu s tím, že by o tom musel existovat písemný záznam, což neexistuje (vyjádření ze dne 1.10.2020), následně uvedl, že žalovaná by byla pro výměnu za dva menší byty, dle žalobce je však nemyslitelné, aby se ve svém věku stěhoval (vyjádření ze dne 20.1.2021). V bytě dětí na Cejlu má zapůjčeny dvě místnosti - jeden z pokojů a komoru za kuchyní, v nichž má uschovány své věci, které by se mu do pokoje, který užívá v předmětném bytě, už nevešly, a v komoře jsou i věci dcery.

4. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předmětný byt je ve vlastnictví statutárního města Brna, že nájemní smlouvu jako nájemci uzavřeli v listopadu 2000 na dobu neurčitou s pronajímatelem oba manželé, a to za trvání manželství, které bylo uzavřeno dne [datum] a pravomocně rozvedeno k 2.8.2019, že oba účastníci v bytě bydlí, že účastníci nemají nezletilé děti, mají syna [jméno], narozeného v roce 1983, a dceru [jméno], narozenou v roce 1986, že žádný z účastníků nevlastní žádný byt či dům ani nemá nájemní či jiné užívací právo k jinému bytu či domu. Nesporná byla i skutečnost, že oba účastníci se podílejí na úhradách za užívání bytu rovným dílem. Mezi účastníky bylo nesporné i to, že nájemcem předmětného bytu před účastníky byl otec žalované [jméno] [příjmení], že žalovaná žádala v dubnu 2000 o přechod nájmu předmětného bytu na sebe, čemuž pronajímatel nevyhověl a vyzval k předání bytu do 30.9.2000 s tím, že pokud nebude byt předán do 20.10.2000, bude podána žaloba na vyklizení bytu. Nesporné bylo, že v této záležitosti jednal s pronajímatelem žalobce. Nesporné také bylo, že účastníci po uzavření sňatku v roce 1983 bydleli asi dva roky v bytě na adrese [ulice a číslo] v [obec], jehož nájemkyní byla matka žalobce, odkud se odstěhovali do předmětného bytu. Byt na adrese [ulice a číslo] v [obec] je rovněž ve vlastnictví statutárního města Brna, nájemci jsou obě shora uvedené děti účastníků, v bytě bydlí dcera účastníků.

5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy.

6. Z nájemní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi městem Brnem - městskou částí [okres] jako pronajímatelem a oběma účastníky jako nájemci, předmětem smlouvy byl nájem bytu [číslo] ve 2. podlaží domu [adresa] na ulici [ulice a číslo] v [obec] (předmětný byt), a to od 1.12.2000 na dobu neurčitou. Správu domu vykonávala z pověření uvedené městské části společnost [právnická osoba] Smlouva byla za nájemce datována 20.11.2000 a za pronajímatele 22.11.2000.

7. Z dopisu [územní celek] – Úřadu městské části [okres] ze dne 1.9.2000 soud zjistil, že žalovaná požádala o přechod nájmu předmětného bytu, k němuž pronajímatel evidoval jako uživatele [jméno] [příjmení]. Pronajímatel žalované sdělil, že této žádosti nevyhovuje, neboť není splněna podmínka pro přechod nájmu bytu, když žalovaná je vdaná a s manželem [celé jméno žalobce] nemůžou být uživateli dvou obecních bytů - [ulice a číslo] a [ulice a číslo] v [obec]. Pronajímatel vyzval žalovanou, aby odevzdala klíče od bytu do 30.9.2000, jinak podá podnět k soudu na vyklizení.

8. Z dopisu ze dne 2.10.2000 soud zjistil, že správce domu [právnická osoba] vyzval žalovanou k předání bytu do 20.10.2000, jinak bude podán podnět k soudu na vyklizení.

9. Z dopisu ze dne 16.1.2001 soud zjistil, že žalovaná podala stížnost na přístup odboru bydlení a tajemník Úřadu městské části [územní celek] - [okres] žalované k její stížnosti sdělil, že záležitost s přechodem nájmu byla došetřována a výsledkem bylo vydání souhlasného rozhodnutí z 23.10.2000. Za předchozí nesouhlasné rozhodnutí z 1.9.2000 byla zodpovědná pracovnice, s níž byl uskutečněn pohovor. Celá záležitost nebyla do došetření zcela přehledná, ale i tak se pronajímatel žalované omluvil za skutečnost, že trvala tak dlouho.

10. Z vyjádření pronajímatele k užívání bytu ze dne 24.6.2021 adresovaného žalobci soud zjistil, že žalobce je spolu se žalovanou nájemcem předmětného bytu o velikosti 3+1 od 1.12.2000, nájemné je řádně a včas hrazeno, na užívání bytu a chování nejsou na bytovém odboru žádné stížnosti.

11. Ze stanoviska pronajímatele ze dne 24.6.2021 adresovaného soudu soud zjistil, účastníci jsou nájemci předmětného bytu na základě platné nájemní smlouvy od 1.12.2000 na dobu neurčitou. Oba jsou evidováni na služby, nájemné a služby jsou plně a řádně hrazeny. Pronajímatel sdělil, že jako nájemce nepreferuje žádného z účastníků sporu, jelikož ani jeden z nich nepečuje o nezletilé děti.

12. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne 25.7.2019, č.j. 35 C 43/2019-22, soud zjistil, že manželství účastníků uzavřené dne 7.5.1983 bylo k návrhu žalované, s nímž žalobce souhlasil, rozvedeno, příčiny rozvratu manželství soud shledal v souladu se shodnými tvrzeními manželů ve vzájemném odcizení, které vedlo k nevěře manželky. Z návrhu na rozvod manželství ze dne 28.2.2019 soud zjistil, že manželka uvedla, že se manželé postupně odcizili a také, že spolu intimně nežijí devět let. V doplnění vyjádření ze dne 17.7.2019 žalobce uvedl, že si neuvědomuje, že by mezi účastníky mělo dojít k odcizení, které by mělo za následek nefunkčnost manželství, on to takto nevnímal, uvedl, že je pravdou, že se asi před šesti lety odstěhoval ze zdravotních důvodů ze společné ložnice, ale manželka si na to nikdy neztěžovala, žalobce uvedl, že v roce 2017 zjistil, že žalovaná navázala mimomanželský vztah a že žalobce v lednu 2019 manželce sdělil, že o vztahu ví, příčinu rozvratu manželství žalobce spatřoval v tom, že manželka porušila povinnost dle ustanovení 687 odst. 2 občanského zákoníku, kdy manželé jsou povinni mimo jiné být si věrni. Z protokolu o jednání ze dne 25.7.2019 ve věci rozvodu manželství účastníků soud zjistil, že účastníci prohlásili nesporným, že spolu nehospodaří od ledna 2019 a že spolu intimně nežijí déle než tři roky a že příčinou rozvratu manželství bylo vzájemné odcizení manželů, které vedlo k nevěře manželky. Žalobce u jednání uvedl, že se skutečnostmi, které byly nesporné, formálně souhlasí, vnitřně však nikoli, chtěl, aby se celá věc ten den skončila.

13. Z dokladu SIPO za měsíc prosinec 2019 soud zjistil, že nájem předmětného bytu činil 8.731 Kč měsíčně, z dokladu za SIPO za měsíc leden 2020 soud zjistil, že nájem činil 10.132 Kč, SIPO bylo vedeno na jméno žalované.

14. Z listiny označené„ nabídka bytů k pronájmu“ ze dne 11.1.2021 soud zjistil, že žalobce sdělil žalované, že se pustil do hledání bytu, do kterého by se mohla žalovaná přestěhovat co nejdříve a předložil jí formulář žádosti o pronájem obecního bytu a pět nabídek na byty k pronajmutí v městské části [okres], které vybral. Sdělil žalované, že všechny podklady je nutné dodat do 19.1.2021 a že to už je na žalované, to už za ni žalobce vyřizovat nemůže, žalobce po žalované chtěl, aby podepsala navazující prohlášení, že jí žalobce dodal pět specifikovaných nabídek na byty k pronajmutí a formulář žádosti o pronájem obecního bytu. Z pěti nabídek k pronájmu bytu zveřejněných od 4.1.2021 do 19.1.2021 soud zjistil, že [stát. instituce], Městská část [okres], nabízelo k pronájmu byt [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], byt [číslo] o velikosti 2+1 na stejné adrese, byt [číslo] o velikosti 1+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], byt [číslo] o velikosti 1+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec] a byt [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec].

15. Z internetových nabídek předložených žalobcem soud zjistil, že v lednu 2021 byly na RealHit.cz nabízeny pronájmy bytu o velikosti 1+1 na ulici [ulice] v [obec], bytu o velikosti 1+kk na ulici [ulice] v [obec] a bytu o velikosti 1+kk na ulici [obec] v [obec]; pod hlavičkou fincentrum reality byl nabízen pronájem bytu o velikosti 2+kk na ulici [ulice] v [obec] a pod hlavičkou eFi Palace, Bytový komplex v centru [obec], byl nabízen pronájem bytu o velikosti 1+kk volný od dubna 2021.

16. Z listiny označené„ uznání dluhu" předložené žalovanou, soud zjistil, že obsahuje prohlášení, že žalovaná uznává dluh 150.000 Kč vůči žalobci vzniklý nezaplacením poměrné části (poloviny) SIPO za období červenec 2017 - prosinec 2018 ve výši 90.000 Kč (18 x 5.000) a druhá část je předplacení alikvotní části SIPO za rok 2019 (12 x 5.000) ve výši 60.000 Kč. Celá částka bude uhrazena z půjčky, kterou poskytla synovi [jméno] [celé jméno žalobce]. Splácení bude zahájeno lednem 2019 minimálně ve výši 4.200 Kč měsíčně, aby byla částka splacena do konce roku 2021. V případě, že by syn nebyl schopen tuto částku splatit, měla se žalovaná zavázat dluh uhradit sama. Listina je datována 22.1.2019 a je předtištěno jméno, datum narození a adresa žalované.

17. Z listiny označené„ neuvěřitelné" datované 18.2.2019 předložené žalovanou, o níž žalobce prohlásil, že ji sepsal, soud zjistil, že žalobce se vyjadřoval vůči žalované, přičemž používal vulgární výrazy nejen ve vztahu k příteli žalované ale i k žalované (např. idiot, debil), žalobce žalovanou mimo jiné vyzval, nechť mu oznámí, jak mu splatí i zbytek ze 300 tisíc, tj. 210 tisíc, aby si žalovaná nemyslela, že to je celé legrace, že z toho tak beztrestně vyvázla.

18. Z listiny označené„ napřed přemýšlej a potom mluv" datované 22.6.2019 předložené žalovanou, o níž žalobce rovněž prohlásil, že ji sepsal on, soud zjistil, že se žalobce vyjadřoval k žalované a používal opět pejorativní výrazy ve vztahu k příteli žalované i k žalované (např. superinteligent).

19. Z výpisu z úřední desky [stát. instituce], městské části [okres], soud zjistil, že k 16.4.2021 byla zveřejněna nabídka deseti bytů k pronájmu, mezi nimi pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+kk na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 12.4.2021 do 27.4.2021.

20. Z výpisu z úřední desky [stát. instituce], městské části [okres], soud zjistil, že k 6.5.2021 byla zveřejněna nabídka dvanácti bytů k pronájmu, mezi nimi pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 28.4.2021 do 13.5.2021, a pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 28.4.2021 do 13.5.2021.

21. Z výpisu z úřední desky [stát. instituce], městské části [okres], soud zjistil, že k 21.5.2021 byla zveřejněna nabídka dvanácti bytů k pronájmu, mezi nimi pronájem bytu [číslo] o velikosti 3+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 14.5.2021 do 28.5.2021, a pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 14.5.2021 do 28.5.2021.

22. Z výpisu z úřední desky [stát. instituce], městské části [okres], soud zjistil, že k 21.5.2021 byla zveřejněna nabídka dvanácti bytů k pronájmu, mezi nimi pronájem bytu [číslo] o velikosti 3+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 14.5.2021 do 28.5.2021, a pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 14.5.2021 do 28.5.2021.

23. Z výpisu z úřední desky [stát. instituce], městské části [okres], soud zjistil, že k 10.6.2021 byla zveřejněna nabídka dvanácti bytů k pronájmu, mezi nimi pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 31.5.2021 do 14.6.2021.

24. Z výpisu z úřední desky [stát. instituce], městské části [okres], soud zjistil, že k 27.6.2021 byla zveřejněna nabídka osmi bytů k pronájmu, mezi nimi pronájem bytu [číslo] o velikosti 1+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 15.6.2021 do 29.6.2021, pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 15.6.2021 do 29.6.2021, pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 15.6.2021 do 29.6.2021.

25. Z výpisu z úřední desky [stát. instituce], městské části [okres], soud zjistil, že k 25.7.2021 byla zveřejněna nabídka osmi bytů k pronájmu, mezi nimi pronájem bytu [číslo] o velikosti 1+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 19.7.2021 do 2.8.2021, pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 19.7.2021 do 2.8.2021, pronájem bytu [číslo] o velikosti 2+1 na adrese [ulice a číslo] v [obec], jak soud zjistil z nabídky k pronájmu bytu zveřejněné od 19.7.2021 do 2.8.2021.

26. Z 11 fotografií soud zjistil, že jsou na nich zachyceny místnosti zaplněné množstvím různých věcí.

27. Z výzvy ze dne 3.10.1984 soud zjistil, že Mír - stavební bytové družstvo vyzvalo žalobce ke splacení členského vkladu ve výši 21.000 na družstevní stabilizační byt o velikosti 3/III s tím, že byt představenstvo přidělí v případě, že bude ve stanovené lhůtě splacena stanovená částka, v případě nedodržení lhůty pozbývá výzva platnosti a byt bude přidělen jinému členu družstva.

28. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz plánkem uvedeného družstevního stabilizačního bytu.

29. Na základě nesporných skutečností a provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci. [územní celek], městská část [okres] jako pronajímatel a žalobce a žalovaná jako nájemci uzavřeli za trvání jejich manželství nájemní smlouvu s účinností od 1.12.2000 na dobu neurčitou k předmětnému bytu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 7.5.1983 a rozvedeno pravomocně k 2.8.2019. Oba účastníci v bytě bydlí, nájemné a náklady na užívání bytu platí rovným dílem. Účastníci mají dvě zletilé děti, nezletilé děti nemají. Žalobce ani žalovaná nevlastní žádný byt či dům ani nemají nájemní či jiné užívací právo k jinému bytu či domu. Účastníci bydleli asi dva roky po uzavření sňatku v bytě na adrese [ulice a číslo] v [obec], odkud se odstěhovali do předmětného bytu. S tím časově koresponduje i výzva ke splacení členského vkladu na družstevní stabilizační byt. Nájemcem předmětného bytu před účastníky byl otec žalované [jméno] [příjmení]. Žalovaná žádala v dubnu 2000 o přechod nájmu předmětného bytu na sebe. Pronajímatel dopisem ze dne 1.9.2000 žádosti nevyhověl s odůvodněním, že je žalovaná vdaná a nemohou být s manželem uživateli dvou obecních bytů ([ulice a číslo] a [ulice a číslo]) a vyzval žalovanou k předání bytu do 30.9.2000 a dopisem ze dne 2.10.2000 žalovanou vyzval k předání bytu do 20.10.2000, v obou dopisech bylo uvedeno, že pokud žalovaná byt nepředá, bude dán podnět soudu na vyklizení. Dopisem ze dne 16.1.2001 se tajemník Úřadu městské části města Brna Brno - sever žalované omluvil za to, že záležitost s přechodem užívacího práva trvala dlouho s tím, že souhlasné rozhodnutí bylo vydáno 23.10.2000. Pronajímatel potvrdil, že nájemné a služby za byt jsou řádně hrazeny a vyjádřil se, že nepreferuje při zrušení společného nájmu žádného z nájemců.

30. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.

31. Podle ustanovení § 3074 odst. 1 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen "o.z.), nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

32. Podle ustanovení § 703 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013, tj. ve znění účinném v době uzavření nájemní smlouvy, jestliže se za trvání manželství manželé nebo jeden z nich stanou nájemci bytu, vznikne společný nájem bytu manžely.

33. Podle ustanovení § 768 o.z. zaniklo-li manželství rozvodem, a manželé měli k domu nebo bytu, v němž se nacházela jejich rodinná domácnost, stejné, nebo společné právo, a nedohodnou-li se, kdo bude v domě nebo bytě dále bydlet, zruší soud na návrh jednoho z nich podle okolností případu dosavadní právo toho z rozvedených manželů, na kterém lze spravedlivě žádat, aby dům nebo byt opustil, a popřípadě zároveň rozhodne o způsobu náhrady za ztrátu práva; přitom přihlédne zejména k tomu, kterému z rozvedených manželů byla svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali, jakož i ke stanovisku pronajímatele, půjčitele nebo jiné osoby v obdobném postavení (odstavec 1). Rozvedený manžel, který má dům nebo byt opustit, má právo tam bydlet, dokud mu druhý manžel nezajistí náhradní bydlení, ledaže mu v řízení podle odstavce 1 náhrada nebyla přiznána; v tomto případě má právo v domě nebo bytě bydlet nejdéle jeden rok. Byla-li mu však svěřena péče o nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti a o které manželé pečovali za trvání manželství, nebo o dítě nezaopatřené, které s ním žije, může soud na návrh tohoto manžela založit v jeho prospěch právo bydlení; ustanovení § 767 odst. 2 platí obdobně (odstavec 2).

34. Uzavřením nájemní smlouvy s účinností od 1.12.2000 za trvání manželství uzavřeného dne 7.5.1983 vzniklo účastníkům právo společného nájmu bytu podle ustanovení § 703 odst. 1 obč. zák. Manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno k 2.8.2019, účastníci se po rozvodu nedohodli, kdo bude v bytě dále bydlet, v bytě bydlí i po rozvodu oba účastníci. Jsou tak splněny předpoklady pro rozhodnutí soudu podle ustanovení § 768 o.z. Soud v řízení není ve smyslu ustanovení § 153 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.s.ř."), vázán návrhem, neboť ze zákona vyplývá určitý způsob uspořádání vztahu.

35. Ve prospěch žádného z účastníků nesvědčí žádné z hledisek výslovně uvedených v ustanovení § 768 odst. 1 o.z. Žádný z účastníků nemá v péči nezletilé dítě a pronajímatel zaujal stanovisko, že žádného z účastníků nepreferuje.

36. Soud proto zvažoval další okolnosti případu. Oba účastníci v bytě bydlí, oba se rovným dílem podílejí na úhradách za užívání bytu, oba účastníci jsou vyššího věku (73 a 60 let), žádný z účastníků nevlastní byt či dům ani nemá jiné nájemní či jiné užívací právo, na základě kterého by mohl uspokojovat svou bytovou potřebu. V řízení ani nevyšly najevo žádné okolnosti, z nichž by vyplývalo, že bytová potřeba některého z účastníků nemůže být uskutečněna jinde než v předmětném bytě. Žádná z uvedených skutečností tak opět nesvědčí ve prospěch některého z účastníků, stejně jako ani hledisko účelného využití bytu, když každý z účastníků žije sám a v bytě bydlí.

37. Soud se dále zabýval okolnostmi rozvodu manželství účastníků. Byla to žalovaná, kdo navázal mimomanželský poměr, čímž skutečně žalovaná porušila povinnost dle ustanovení § 687 odst. 2 o.z., podle kterého jsou manželé povinni být si věrni, jak uvádí žalobce. Z vyjádření žalobce v tomto řízení je zřejmé, že žalobce vnímá velmi negativně a úkorně nevěru manželky a že očekává, že by manželka měla být za nevěru určitým způsobem potrestaná, a to právě i formou povinnosti opustit byt. Příčiny rozvratu manželství jsou však pouze jednou z vícero okolností, k nimž soud přihlíží. V úvahu je tak třeba vzít i to, že ze shora uvedených listin vyhotovených žalobcem před rozvodem manželství a určených žalované vyplývá, že žalobce se ve vztahu k žalované vyjadřoval i za použití vulgárních výrazů tak, že to nelze hodnotit jako projev úcty či respektu její důstojnosti, což je rovněž povinností manželů podle ustanovení § 687 odst. 2 o.z. Z návrhu na rozvod manželky pak vyplývá, že manželka vnímala vztah mezi účastníky tak, že postupně došlo k jejich odcizení a také uvedla, že se intimně nestýkali devět let a také žalobce k tomu ve svém vyjádření k návrhu na rozvod potvrdil, že se ze společné ložnice odstěhoval (byť ze zdravotních důvodů) asi před šesti lety. Ze strany manželky také nešlo o opakované nevěry s různými partnery, sám žalobce uváděl, že jde o vztah s jedním mužem, který trvá i po rozvodu manželství účastníků.

38. Soud se dále zabýval hlediskem zásluh na získání bytu. Z obsahu spisu (z lustrace v informačním systému základních registrů) vyplývá, že žalovaná má na adrese předmětného bytu evidován trvalý pobyt již od 14.4.1976. Nájemcem předmětného bytu před účastníky byl otec žalované a díky tomu se účastníci, kteří asi dva roky po uzavření sňatku bydleli v bytě matky žalobce, mohli do předmětného bytu nastěhovat a nastěhovali a žalovaná následně mohla žádat a žádala o přechod nájmu bytu. Pronajímatel vydal svá rozhodnutí k žádosti žalované o přechod nájmu bytu a souhlasné rozhodnutí nakonec vydal také k žádosti žalované o přechod nájmu. V návaznosti na souhlasné stanovisko pak byla uzavřena nájemní smlouva, která byla uzavírána za trvání manželství s oběma účastníky. O přechodu nájmu bytu a uzavření nájemní smlouvy s pronajímatelem sice jednal žalobce, což bylo mezi účastníky nesporné, jednal s ním však díky tomu, že původním nájemcem byl otec žalované a že žalovaná žádala o přechod nájmu bytu. Nadto předložená korespondence od pronajímatele byla adresována právě a výlučně žalované, a je tak zjevné, že žalobce jednal za žalovanou, svou tehdejší manželku, což není mezi manžely nic mimořádného. Soud proto dospěl k závěru, že hlavní zásluhu na získání bytu je třeba přičíst žalované.

39. Soud podle shora uvedených okolností zrušil nájemní právo žalobce, když ve prospěch žalované svědčí zásluhy o získání bytu, které soud v této věci s ohledem na výše uvedené pokládá za určující hledisko.

40. Soud dále rozhodl o tom, že žalobce nemá právo na náhradu za ztrátu práva nájmu a o povinnosti žalobce byt vyklidit. Soud nepřiznal žalobci bytovou náhradu, neboť z okolností projednávané věci je zřejmé, že k uspokojení bytové potřeby žalobce není třeba součinnosti žalované. Sám žalobce prosazoval, že volných bytů je dostatek a z jeho vyjádření je zřejmé, že žalobci je známo, jakým způsobem a kde je možné si náhradní bydlení zajistit. Sám žalobce také prosazoval, že není překážkou cena náhradního bydlení, neboť je možné čerpat příspěvek na bydlení od státu. Konečně ani věk žalobce sám o sobě nebrání stěhování žalobce, a pokud jde o zdravotní stav, žalobce uváděl, že je úměrný jeho věku a ani on sám nenamítal, že by mu snad zdravotní stav bránil ve stěhování. Z vyjádření žalobce se přitom podává, že žalobce vypomáhá dceři s rekonstrukcí bytu, kdy žalobce uváděl, že tam odpracoval stovky hodin, například při odstraňování tapet, obnově nátěrů 11 dveří, vstupních portálů a naposledy při zavedení nové elektroinstalace vysekal desítky metrů rýh, položil do nich kabely a zazdil je, s tím, že toto bylo dokončeno v týdnu před 1.10.2020, což dokládá, že zdravotní stav žalobce není takový, že by bránil či znemožňoval stěhování žalobce.

41. S ohledem na to, že žalobci nebyla přiznána náhrada za ztrátu práva nájmu, soud podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty za středníkem určil delší lhůtu k vyklizení bytu, a to v délce šesti měsíců od právní moci rozsudku, když takto stanovenou lhůtu má soud i s ohledem na stanovisko žalobce, pokud jde o volné byty, za dostatečnou k tomu, aby si žalobce zajistil náhradní bydlení, a současně zohledňující, že žalobci nebyla přiznána náhrada za ztrátu nájemního práva.

42. Pro úplnost soud uvádí, že pro rozhodnutí o tom, čí právo užívat byt zruší, nepokládal za významné, že přítel žalované vlastní byt či že sestra žalované vlastní dům, neboť není povinností ani právem žalované se do bytu přítele či domu své sestry nastěhovat. Obdobně u žalobce soud vycházel z toho, že žalobce nemá bez dalšího právo bydlet v bytě, jehož nájemkyní je dcera účastníků, byť v tomto bytě má uskladněny své věci.

43. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady procesně úspěšné žalované sestávají z odměny advokáta po 1.500 Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tarifní hodnota 10.000 Kč dle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) za sedm úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 8.9.2020, vyjádření ze dne 10.2.2021, účast u jednání před soudem dne 17.6.2021 přesahující dvě hodiny /2 úkony/, účast u jednání před soudem dne 29.7.2021 přesahující dvě hodiny /2. úkony/), z pěti paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za tytéž úkony (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.) a z částky 2.520 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z přiznané odměny a náhrad, celkem 14.520 Kč Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.