43 C 271/2014

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Janou Leblochovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: ; příjmení - právnická osoba , IČO , sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa proti žalovanému: ; právnická osoba , IČO , sídlem adresa , PSČ obec zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení , sídlem adresa o zaplacení 1.000.000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 728.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 541.000 Kč od 10.10.2013 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 187.000 Kč od 27.11.2019 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 272.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 272.000 Kč od 10.10.2013 do zaplacení a co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 187.000 Kč od 10.10.2013 do 26.11.2019 zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 124.694 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 5.640 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Městskému soudu v Brně na náhradě nákladů řízení částku 15.096 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal po žalovaném (poté, co vzal žalobu částečně zpět co do úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1.000.000 Kč od 14.8.2013 do 9.10.2013 a poté co byla připuštěna změna žaloby) zaplacení částky 1.000.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky od 10.10.2013 do zaplacení z titulu náhrady škody s odůvodněním, že žalovaný na základě objednávky žalobce pro žalobce prováděl demontáž posklizňové linky v zemědělské stavbě označované jako přístřešek pro technologii (dále též jen„ předmětná stavba“), bez čísla popisného nebo evidenčního na pozemcích parc. [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Při demontáži žalovaný zasáhl neoprávněně do střešní konstrukce budovy odstraněním příčných táhel železobetonových vazníků, která měla statickou funkci. Ke škodné události došlo dne 5.3.2013. Odstraněním táhel došlo k deformaci konstrukce střechy i sloupů, a žalobce musel nechat v průběhu řízení budovu odstranit. Žalobce požadoval náhradu škody spočívající v ceně budovy ve výši 710.970 Kč a v nákladech na odstranění stavby ve výši 187.000 Kč, které žalovaný uhradil dne 25.7.2016 za demoliční práce včetně likvidace odpadu společnosti [právnická osoba] Žalobce odmítl, že by žalovanému dal pokyn k odstranění táhel, a i kdyby tomu tak bylo, bylo povinností žalovaného upozornit jej na nevhodnost takového pokynu, což žalovaný neučinil.

2. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal. Namítal, že posklizňovou linku pro žalobce odstraňoval v létě 2011, nikoli v roce 2013, ke škodné události tak muselo dojít již v roce 2011. Vznesl námitku promlčení, o níž u jednání dne 2.9.2021 prohlásil, že ji bere zpět. Namítal, že není zřejmé, z jaké stavby byla linka odstraňována, neboť podobných přístřešků bylo v areálu žalobce více. Žalovaný platil žalobci za odkup šrotu, šlo tak o kupní smlouvu, a argumentace žalobce stran upozornění na nevhodnost pokynů je proto nesmyslná. Poukazoval též na to, že žalovaný od roku 2011, kdy došlo ke škodné události, až do roku 2016, kdy žalobce žádal soud o zajištění důkazu znaleckým posudkem ke zjištění stavu budovy, tuto nijak nezabezpečil, stavba byla také již asi 50 až 60 let stará, přičemž její části byly vybourávány, což mělo vliv na zřícení stavby. Navrhl, aby soud žalobu zamítl.

3. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný pro žalobce odstraňoval posklizňovou linku z přístřešku posklizňové linky ve středisku žalobce v [obec], [anonymizováno] [obec].

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, výslechy svědků a znaleckými posudky, z nichž učinil následující skutková zjištění.

5. Z dopisu ze dne 13.6.2013 soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k náhradě škody způsobené při demontáži technologie posklizňové linky ve výši 2.191.875 Kč s tím, že střešní konstrukce musí být demontována a následně musí být provedena montáž nové střešní konstrukce.

6. Z rozpočtu soud zjistil, že náklady na nový přístřešek byly kalkulovány ve výši 2.191.875 Kč.

7. Z výzvy ze dne 13.8.2013 soud zjistil, že zástupce žalobce vyzval žalovaného k zaujetí stanoviska k nároku na náhradu škody ve výši 2.191.875 Kč uplatněného žalobcem u žalovaného přípisem ze dne 13.6.2013. Žalovaný byl upozorněn na možnost soudního uplatnění nároku.

8. Z dopisu zástupkyně žalovaného ze dne 10.10.2013 ve spojení s plnou mocí ze dne 13.9.2013 soud zjistil, že žalovaný reagoval na výzvu žalobce k náhradě škody z důvodu neoprávněného zásahu do střešní konstrukce a jejímu následnému zborcení ze dne 13.8.2013, a to tak, že pracovníci žalovaného upozornili vedoucího střediska v [obec] na nutnost zásahu do střešní konstrukce, pokud má být dílo provedeno dohodnutým způsobem, tj. pokud má být posklizňová linka demontována. Z uvedeného důkazu soud zjistil, že do střešní konstrukce zasáhli pracovníci žalovaného a dále, že výzva ze dne 13.8.2013 byla přede dnem 10.10.2013 žalovanému doručena.

9. Z dopisu ze dne 14.10.2013 soud zjistil, že zástupce žalobce reagoval zejména na dopis ze dne 10.10.2013 s tím, že žalovaný se nemůže zprostit své odpovědnosti, neboť měl jako zhotovitel při vynaložení odborné péče zjistit, že v souvislosti s prováděnou demontáží dojde k zásahu do střešní konstrukce a následnému zborcení. K výši škody uvedl, že byla vyčíslena položkovým rozpočtem, ale žalobce je svolný k tomu, aby se žalovaný podílel na nákladech spojených s demontáží a provedením nové střešní konstrukce pouze přiměřenou částkou.

10. Z e-mailu ze dne 16.10.2013 soud zjistil, že zástupkyně žalovaného požádala v reakci na dopis ze dne 14.10.2013 o schůzku zúčastněných osob na místě samém.

11. Z faktur vystavených žalobcem žalovanému soud zjistil, že žalovaný vykupoval od žalobce železný šrot. Žalovaný žalobci vyúčtoval dne 29.8.2011 za železný šrot v množství 10.950 kg k úhradě částku 38.325 Kč, dne 29.8.2011 za železný šrot v množství 21.070 Kg částku 73.745 Kč, dne 30.1.2012 za železný šrot v množství 9.990 kg (4.040 kg a 5.950 kg) částku 39.005 Kč. Z výdajového pokladního dokladu soud zjistil, že žalovaný žalobci částku 39.005 Kč vyúčtovanou fakturou ze dne 30.1.2012 zaplatil.

12. I z vážních lístků soud zjistil, že žalovaný vykupoval od žalobce kovový odpad, dne 23.1.2012 byl vážen kombajn o váze 2980, dne 30.1.2012 vlek o váze 2,74, dne 24.1.2013 byl vážen kombajn, dne 28.7.2011 směs o váze 4,43 t, dne 4.8.2011 směs o váze 3,38 t, dne 4.8.2011 směs o váze 3,14 t, dne 8.3.2013 směs o váze 1,93 t.

13. Z faktury vystavené žalobcem žalovanému dne 29.3.2013 soud zjistil, že žalobce vyúčtoval žalovanému za železný šrot v množství 1.930 kg (1.290 kg a 640 kg) částku 8.360 Kč. Z výdajového pokladního dokladu ze dne 29.3.2013 soud zjistil, že žalovaný žalobci tuto částku uhradil.

14. Z dopisu ze dne 24.6.2013 soud zjistil, že žalobce předložil [právnická osoba] odborný posudek ke škodní události č. 4134024675.

15. Z e-mailové komunikace soud zjistil, že 25.6.2013 vyzvala [právnická osoba] žalobce k doplnění informací ke škodě na hale, kdy byla zahájena demontáž ocelových konstrukcí haly a kdy byla demontáž dokončena, doložit záznamy, zápisy. Žalobce dne 28.6.2013 přeposlal požadavek pojišťovny žalovanému a požádal jej o zaslání záznamů o demontáži. Dne 8.7.2013 žalovaný z adresy [email] odpověděl, že zasílá rozpis prací ve středisku žalobce při odstraňování posklizňové linky od 5.3. do 13.3.2013. V rozpisu bylo uvedeno: 5.

3. Prohlídka a upřesnění postupu práce (p. [příjmení], p. [příjmení]), 7.30 – 15.00 Zahájení likvidace ([příjmení], [příjmení] – zaměstnanci f. [anonymizováno]), 6. 3. 7.40 – 15.20 Pálení a likvidace technologických celků – výtahy + elektroinstalace ([příjmení], [příjmení]), 7. 3. 7.20 – 15.00 Rozpalování a likvidace násypek – vynášení ven k odvozu ([příjmení], [příjmení]), 8. 3. 7.30 – 15.00 Rozpalování a likvidace násypek, čističek a vyvážení k odvozu ([příjmení], [příjmení]), 11. 3. 7.40 – 15.00 Likvidace posklizňové linky a vyvážení konstrukcí ven k odvozu ([příjmení], [příjmení]), 12. 3. 7.20 – 15.00 Pálení horních dopravníků a držáků káblů, vynášení ven ([příjmení], [příjmení]), 13. 3. 7.20 – 14.00 Úklid, vynášení kovového odpadu ([příjmení], [příjmení]), předání haly po ukončení dohodnutých prací.

16. Z ručně psaného rozpisu prací soud zjistil, že obsahuje shodný rozpis prací jako byl uveden v e-mailu z 8.7.2021, rozpis byl nadepsán„ Likvidace posklizňové linky [obec] – [příjmení] [jméno] r. 2013“. Tento rozpis sepisoval bývalý jednatel žalovaného [jméno] [příjmení], což tento uvedl ve své výpovědi. Z uvedených rozpisů také vyplývá, že práce prováděli pánové [příjmení] a [příjmení].

17. Z vyjádření autorizovaného inženýra pro statiku a dynamiku staveb Ing. [jméno] [příjmení] ze dne 20.6.2013 soud zjistil ke střešní konstrukci předmětné stavby, že byla jednolodní obloukovou železobetonovou konstrukcí o čtyřech rámech, u dvou prostředních rámů byla odstraněna příčná táhla přebírající horizontální síly vzniklé nadvýšením hlavních obloukových rámů střechy a že docházelo ke značné vertikální deformaci obloukových rámů (poklesu) a také k závažné horizontální deformaci sloupů v důsledku přenášení horizontálního zatížení do obloukových rámů po odstranění táhla. Zjištěné vady a deformace byly za hranicí únosnosti konstrukce, její stav byl havarijní, statik se vyjádřil, že konstrukce není funkční a je nutno ji co nejdříve odstranit a okamžitě přijmout opatření k zamezení případných škod.

18. Ze znaleckého posudku a výslechu znalce [příjmení]. Ing. [celé jméno znalce], Ph.D., soud zjistil, že znalec předmětnou stavbu prohlédl dne 28.6.2016. Předmětná stavba byla umístěna v zástavbě několika na sebe navazujících hal s různými konstrukčními systémy, předmětná stavba však byla konstrukčně samostatná. Šlo o jednolodní železobetonovou halu o rozpětí 18 m. Nosnou konstrukci tvořil železobetonový obloukový vazník a s ocelovým táhlem. Celkem 4 vazníky byly kloubově uloženy na železobetonových sloupech o průřezu 450 x 400 mm a výšce 4,8 m. Vzdálenost sloupů v podélném směru haly byla 4 m. Sloupy byly vetknuty do základů. Před sloupy byly vně vlastní haly vyloženy železobetonové konzoly délky 3 m vytvářející přístřešky podél haly. Přístřešek na jihovýchodní straně byl z boku otevřený, přístřešek na severozápadní straně byl obezděný. Podlaha v hale byla betonová, obsahovala zabudovanou ocelovou násypku pro sila. Nad vazníky byla střešní konstrukce vytvořena z dřevěných příčných a podélných hranolů, konstrukce vytvářela nad obloukovým vazníkem sedlovou střechu, nad přístřešky šlo o pultovou střechu, krytina byla tvořena z vlnitých desek. Stáří haly odhadl s ohledem na typ haly a použité výztuže na 50 až 60 let. Táhla dvou vnitřních obloukových vazníků byla zcela odřezána, krajní vazníky táhla měly. Táhla plnila významnou statickou funkci - zachytávala vodorovné síly z obloukových vazníků. Následkem odstranění dvou táhel byly vlivem tření vodorovné síly z vazníku přenášeny přímo na sloupy, které na to nebyly navrženy a dimenzovány. Došlo k vodorovnému vybočení sloupů na jihovýchodní straně. Ve výšce 1 m činilo vybočení 60 mm, což v hlavě sloupu znamená celkové vybočení okolo 300 mm. V patách sloupů poté vznikly mohutné ohybové trhliny šířky až 5 mm. Vlivem vybočení sloupu následně došlo k destrukci tvaru (prolomení) oblouku středních vazníků. Vrchol oblouku středních vazníků poklesl oproti krajníkům vazníkům asi o 0,5 m. Z deformace oblouků vyplývalo i narušení střešního pláště. Vlastní střední vazníky byly narušeny četnými trhlinami, narušeny byly i krajní vazníky, do kterých se střední vazníky vyvěsily pomocí vaznic. Krajní vazníky byly půdorysně vyhnuté směrem k narušeným středním vazníkům, další trhliny se vyskytovaly v obvodovém zdivu přístavku, podlaha a základy nebyly narušeny. Znalec uzavřel, že hala byla v havarijním stavu. Došlo ke ztrátě tvaru (prolomení) dvou středních vazníků a masivnímu poškození dvou sloupů (vyklonění sloupu a ohybové trhliny). Příčinou destrukce haly bylo odstranění ocelových táhel dvou středních vazníků a uvolnění vodorovné vazby v úrovni vazby v patě vazníků. Jednalo se o kritické poškození hlavního nosného prvku haly. Celkové destrukci haly (pádu na zem) zabránilo vyvěšení narušených středních vazníků na sousední vazníky s táhly pomocí železobetonových vaznic. K poškození haly muselo dojít téměř okamžitě po odstranění táhel. Poškození ohrožovalo na životě osoby v hale a jejím okolí. Stačil malý impuls a konstrukce mohla spadnout. Znalec se vyjádřil, že halu bylo třeba co nejdříve zbourat, sanace sloupů a vazníků byla nemožná a zbourat bylo třeba všechny vazníky, sloupy a přilehlé přístřešky. Šlo o poškození celé nadzemní části haly. Z poškození nelze zjistit, zda k odstranění táhel došlo v roce 2011 nebo 2013. V příloze znaleckého posudku jsou fotografie předmětné haly a zakreslení umístění haly do mapy z www.mapy.cz.

19. Z objednávky ze dne 17.6.2016 soud zjistil, že žalobce objednal u společnosti [právnická osoba] provedení demoličních prací včetně likvidace veškerých odpadů objektu haly ve středisku [obec] s tím, že zahájení prací bylo oznámeno na stavební úřad v [obec].

20. Z faktury [číslo] ze dne 7.7.2016 soud zjistil, že [právnická osoba] vyúčtoval žalobci dle objednávky ze dne 17.6.2016 za provedení demoličních prací objektu haly částku 187.000 Kč.

21. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalobce částku vyúčtovanou fakturou [číslo] uhradil dne 25.7.2016. Žalovaný prohlásil nesporným, že šlo o platbu z účtu žalobce.

22. Z dopisu ve věci demolice objektu p. [číslo] soud zjistil, že žalobce oznámil Úřadu městyse Drnholec, stavebnímu úřadu, zahájení demoličních prací předmětné stavby s tím, že objekt je po neodborném zásahu do konstrukce staticky narušen, jeho stav je havarijní. Z datové zprávy soud zjistil, že žalobce oznámení o zahájení demolice odeslal stavebnímu úřadu dne 14.6.2016 a bylo doručeno dne 15.6.2016.

23. Z ortofotomap z katastru nemovitostí zachycujících stav v letech 2012, 2014 a 2016 soud zjistil, že předmětná stavba byla v mapách zobrazena, z ortofotomapy zachycující rok 2018 a nahlédnutím do katastru nemovitostí dne 17.1.2020 soud zjistil, že předmětná stavba byla odstraněna. [obec] stavby odpovídá zákresu předmětné stavby ve snímku z www.mapy.cz ve znaleckém posudku znalce doc. Ing. [celé jméno znalce], Ph.D.

24. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobce, soud zjistil, že on objednával za žalobce u žalovaného odstranění posklizňové linky z předmětné budovy. Nedokázal časově zařadit, kdy k odstranění došlo, odhadl, že asi před 5 až 7 lety (tj. v letech 2015 až 2017) neboť žalobce se žalovaným spolupracovali dlouhodobě, ale byla to jediná akce, kdy žalovaný šrot i demontoval, jinak jej jen odvážel. Nepamatoval si, kdo a kdy zjistil odstranění příčných táhel. Posklizňová linka byla pouze v tomto jednom objektu v areálu. Odstranění linky objednával asi týden předem u žalovaného telefonicky, hovořil s panem panem [příjmení], zadal, aby bylo odstraněno vše, co bylo v objektu, celá linka, která byla až po střechu. S pracovníky žalovaného na místě běžně komunikoval, vždy byl u vážení šrotu. Nevybavil si, že se by dal někomu pokyn, že může odstranit něco z konstrukce střechy, ani že se ho někdo na zásah do konstrukce střechy ptal, nikdo jej neupozornil, že něco brání zadanému požadavku na odstranění linky. Jistě nedal pokyn k odstranění táhel z konstrukce střechy či k zásahu do konstrukce střechy. Svědek ztotožnil stavbu, ze které žalovaný odstraňoval posklizňovou linku se stavbou posuzovanou znalcem doc. Ing. [celé jméno znalce], Ph.D. Pracovníci žalovaného linku z objektu zcela odstranili, veškerý šrot odvezli. Poškození konstrukce se hned po odstranění linky nezjistilo, záležitost řešili na poradě, že to jde k soudu, a to minimálně rok po likvidaci linky. Uvedl, že jeho pracovní život je hektický a nedokáže úseky časově ohraničit. Objekt byl zcela zdemolován firmou z [obec], která současně s tím žádnou jinou stavbu pro žalobce nedomolovala, v areálu nebyla jiná stavba odstraňována, pouze sila, ale k tomu došlo několik let před demolicí předmětné budovy.

25. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení], zaměstnance žalobce, soud zjistil, že vyřizoval demolici předmětné stavby. Bylo mu známo, že posklizňová linka z předmětné stavby byla odstraněna, on jako investiční technik s tím neměl nic společného, nevybavil si, kdy byla posklizňová linka odstraňována, někdy kolem roku 2012, spíše později. Poškození se řešilo na poradě, asi čtvrt až půl roku po odstranění linky byl přivolán statik, neboť se prohýbaly sloupy, propadala střecha, a na základě stanoviska statika dostal svědek od zaměstnavatele úkol zajistit demolici předmětné stavby. Stavbu poškodil podle svědka zřejmě ten, kdo odstraňoval posklizňovou linku, když při vyřezání dopravníku odstranil i táhla. Svědek nevěděl, kdo a kdy zjistil poškození stavby. Demolice předmětné stavby byla provedena včetně odvozu sutě, žalobci zůstal volný prostor. Svědek ztotožnil demolovanou stavbu se stavbou posuzovanou znalcem doc. Ing. [celé jméno znalce], Ph.D. Z výpovědi svědka soud také zjistil, že fakturou [číslo] [právnická osoba] vyúčtoval žalobci cenu ve výši 187.000 Kč za demolici předmětné stavby, jinou halu pro žalobce uvedená společnost nedemolovala.

26. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že svědek byl zaměstnancem žalovaného, v areálu žalobce v [obec] něco dělal, nevybavil si nic bližšího, uvedl, že byl dělník, a tudíž nic neprobíral s nikým za žalobce, to byla otázka šéfa.

27. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení], bývalého zaměstnance žalovaného, soud zjistil, že svědek osobně spolu s kolegou [jméno] [příjmení] pracoval na odstranění posklizňové linky z předmětné stavby, tuto ztotožnil se stavbou uvedenou ve znaleckém posudku znalce doc. Ing. [celé jméno znalce], Ph.D. Pracovali tam asi 14 dnů. Uvedl, že to v roce 2011. Posklizňovou linku odstranili, vyklidili, v odstranění linky nic nebránilo, nic nepřekáželo, ani žádná stavební či střešní konstrukce, na nikoho za žalobce, a to ani na Ing. [příjmení] se neobracel se žádným problémem při odstraňování linky. Odstraňoval pouze posklizňovou linku, střešní táhla neodstraňoval. Dělal, co mu ukázal Ing. [příjmení], na nevhodnost požadavků jej nikdy neupozorňoval. Pan [anonymizováno] byl jeho nadřízený, současně přítomní na místě v době odstraňování posklizňové linky nebyli.

28. Z výslechu [jméno] [příjmení], jednatele žalovaného od 12.11.2010 do 9.1.2018, soud zjistil, že žalovaný odstraňoval pro žalobce posklizňovou linku a že při tom odstranili i příčná táhla střešní konstrukce. Vyslýchaný uvedl, že to bylo v únoru či březnu roku 2011, bylo to asi půl roku poté, co se stal jednatelem žalovaného. Žalovaný pracoval pro žalobce asi jednou až dvakrát ročně až do roku 2015. Na likvidaci posklizňové linky pracoval zaměstnanec pan [příjmení] a vedle něj se střídali zaměstnanci pan [příjmení] a pan [příjmení]. [jméno] [příjmení] byl osobně přítomen u přebrání staveniště a předání zpět. Vyslýchaný uvedl, že rozebrání linky bránila zpevňovací kulatina, k níž byly přimontovány komponenty linky s tím, že zaměstnanci mu zavolali a on zavolal Ing. [příjmení], aby přišel na stavbu a Ing. [příjmení] dal pokyn, aby zaměstnanci žalovaného odpálili i ty kulatiny. Vyslýchaný si nepamatoval, který zaměstnanec mu uvedenou překážku oznámil. To se stalo asi po 4 až 5 dnech po zahájení prací, při převzetí místa na to žalovaný žalobce neupozornil, asi si toho nevšimli. Uvedl, že byl osobně přítomen na místě, když Ing. [příjmení] uvedený pokyn udělil, a to jistě panu [příjmení] a vedle něho panu [příjmení] nebo panu [příjmení]. Kulatin bylo asi čtyři až šest, některé byly součástí linky, ke každé z nich bylo něco z linky připojeno. Vyslýchaný uvedl, že Ing. [příjmení] upozorňovali, že hala může spadnout, pokud se upálí kulatiny, nepamatoval si, kdo konkrétně na to upozorňoval, on určitě ne. Vyslýchaný uvedl, že stavba uvedená ve znaleckém posudku doc. Ing. [celé jméno znalce], Ph.D., je jednou ze staveb, z nichž odstraňoval žalovaný posklizňovou linku. Vyslýchaný uvedl, že ručně psaný soupis prací sepisoval on, sepisoval jej v roce 2011, nevěděl, proč uvedl rok 2013, asi se spletl. Posklizňová linka vážila asi 40 až 60 tun, žalobce žalovanému předem dohodnutou cenu za šrot vyfakturoval, žalovaný zaplatil, žalobce žalovanému za práce neplatil, o to byla ponížena cena za šrot.

29. Ze znaleckého posudku doc. Ing. [celé jméno znalce], CSc., Ph.D., [příjmení], soud zjistil, že před poškozením předmětné stavby v březnu 2013 činila její obvyklá cena 541.000 Kč a po poškození činila 0 Kč.

30. Z listinného důkazu - znaleckého posudku znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, výslech tohoto znalce navržený žalobcem soud pro nadbytečnost neprovedl, neboť ze znaleckého posudku je zřejmé, že znalec se zabýval úkolem určení nikoli obvyklé, nýbrž administrativní (vyhláškové) ceny předmětné stavby.

31. Soud pro nadbytečnost neprovedl důkaz výslechem svědka [jméno] [příjmení] navržený žalobcem, neboť skutečnosti, k jejichž prokázání byl výslech navržen, má soud za prokázány provedenými důkazy. Pro nadbytečnost soud neprovedl ani žalobcem navržený důkaz výslechem statika Ing. [jméno] [příjmení], neboť soud provedl dokazování písemným vyjádřením uvedeného statika. Pro nadbytečnost neprovedl ani žalovaným navržený důkaz výslechem předsedy představenstva žalobce k tomu, kdy bylo na poradě žalobce rozhodnuto, že se bude stavba bourat a zda ke škodné události došlo v roce 2011 nebo v roce 2013, neboť otázka, kdy se žalobce rozhodl pro zbourání předmětné stavby je pro posouzení věci bez významu a skutečnost, že k události došlo v roce 2013, má soud za prokázánu provedenými důkazy.

32. Na základě nesporných skutečností a provedeného dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Ing. [příjmení] za žalobce objednal ústně u žalovaného, za kterého jednal Ing. [příjmení], odstranění posklizňové linky z předmětné stavby a žalovaný na základě objednávky posklizňovou linku odstranil a odebral odstraněný šrot, žalobce žalovanému za práce neplatil, žalovaný vyúčtoval žalobci cenu za šrot. Zaměstnanci žalovaného při odstraňování linky odřezali také táhla dvou vnitřních obloukových vazníků, která plnila významnou statickou funkci, a po jejich odřezání došlo ihned k poškození střešní konstrukce a celé předmětné stavby, kterou nebylo možné opravit, jak vyplývá ze znaleckého posudku doc. Ing. [celé jméno znalce]. Havarijní stav předmětné stavby vyplývá i z vyjádření statika [jméno] [příjmení]. Žalobce si 17.6.2016 objednal demolici předmětné stavby, kterou provedla společnost [právnická osoba] a žalobce jí dne 25.7.2016 uhradil za demolici předmětné stavby částku 187.000 Kč. Skutečnost, že byla stavba odstraněna vyplývá z výpovědí svědků [příjmení] [příjmení] a Ing. [příjmení], z ortofotomap zobrazujících místo, kde byla umístěna stavba dle znaleckého posudku doc. Ing. [celé jméno znalce], Ph.D., jakož i ze znaleckého posudku znalce doc. Ing. [celé jméno znalce], CSc., PH.D., [příjmení], který provedl místní šetření 27.4.2021, a také z ohlášení stavebnímu úřadu a objednávky demolice včetně odvozu veškeré sutě ve spojení s fakturou společnosti [právnická osoba] Skutečnost, že táhla uřezali zaměstnanci žalovaného má soud za prokázány již dopisem zástupkyně žalovaného ze dne 10.10.2013, z toho, že žalovaný zaslal žalobci rozpisy prací v reakci na žádost pojišťovny řešící poškození předmětné stavby a také z výslechu [jméno] [příjmení] se podává, že do střešní konstrukce zasáhli pracovníci žalovaného. Žalovaný, respektive jeho zaměstnanci, nebyli oprávněni táhla ze stavby odstranit, bylo sjednáno odstranění posklizňové linky, jak vyplývá z výpovědí Ing. [příjmení] a pana [příjmení]. Žalovanému nedal pokyn k odstranění táhel Ing. [příjmení], který výslovně uvedl, že takový pokyn nedal. Pokud pan [příjmení] vypověděl, že mu asi po čtyřech až pěti dnech prací volali zaměstnanci, že brání odstranění linky zpevňovací kulatina, k níž byly přimontovány komponenty linky a že na místo přijel a za jeho přítomnosti Ing. [příjmení] dal zaměstnancům žalovaného pokyn k jejich odpálení, pak v tomto směru je výpověď pana [příjmení] jednak v rozporu s výpovědí Ing. [příjmení], ale také v rozporu s výpověďmi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří na místě pracovali, což vyplývá i ze soupisu prací. Svědek [jméno] [příjmení] si sice téměř nic nevybavil, vypověděl však, že on jako zaměstnanec žalovaného nic s nikým za žalobce neprobíral. Svědek [jméno] [příjmení] pak vypověděl, že žádná střešní konstrukce v odstranění linky nepřekážela, na nic takového neupozorňoval. V tomto směru tak soud [jméno] [příjmení] neuvěřil, stejně tak jako v tom, že upozorňovali Ing. [příjmení], že po odřezání táhel hrozí, že hala spadne, když pouze pan [příjmení] vypověděl, že pokyn byl Ing. [příjmení] dán, a pan [příjmení] také vypověděl, že on osobně na nevhodnost pokynu určitě neupozorňoval s tím, že to musel být jeden z jeho pracovníků, z výpovědí [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se však podává, že [jméno] [příjmení] s nikým za žalobce nic neřešil a [jméno] [příjmení] uvedl, že na nevhodnost požadavků Ing. [příjmení] neupozorňoval. Soud má dále za prokázáno, že k odstranění táhel došlo v březnu 2013, což má za prokázáno rozpisem prací, který byl sepsán jednak ručně a je v něm uveden rok 2013 a dále byl žalovaným žalobci zasílán i e-mailem dne 8.7.2013 v reakci na žádost pojišťovny a i v e-mailu je uveden rok 2013, dále z výpovědi svědka [příjmení] [příjmení] vyplynulo, že statik byl volán asi čtvrt až půl roku po odstranění linky, přičemž vyjádření statika je datováno 20.6.2013, což časově odpovídá demontáži linky v březnu 2013, jak bylo dvakrát uvedeno i v rozpisech prací. Pan [anonymizováno] při svém výslechu sice uvedl, že k události došlo v roce 2011, nedokázal však vysvětlit, proč do ručně sepsaného rozpisu prací, o němž prohlásil, že jej sepisoval, uvedl rok 2013, a v tomto směru tak jeho výpověď považuje soud za nevěrohodnou, stejně jako výpověď svědka [jméno] [příjmení], pokud uvedl, že na odstraňování linky pracovali v roce 2011, když tyto údaje jsou v rozporu s tím, že ve dvou písemných rozpisech prací vyhotovených žalovaným je vždy uveden rok 2013. Pokud žalovaný předložil faktury za šrot, pak v žádné z těchto listin ani ve vážních lístcích není uvedeno, že jde o šrot z posklizňové linky, hmotnost fakturovaného šrotu nedokládá původ šrotu, navíc když žalovaný uvedl zcela konkrétně ve vztahu k odstraňování posklizňové linky v rozpisech prací dvakrát březen 2013.

33. Právním posouzením zjištěného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že žaloba je zčásti důvodná.

34. Soud v souladu s ustanovením § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, posuzoval věc podle právních předpisů účinných do 31.12.2013.

35. Podle ustanovení § 373 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen "obch. zák."), kdo poruší svou povinnost ze závazkového vztahu, je povinen nahradit škodu tím způsobenou druhé straně, ledaže prokáže, že porušení povinností bylo způsobeno okolnostmi vylučujícími odpovědnost.

36. Soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena nepojmenovaná smlouva podle ustanovení § 269 odst. 2 obch. zák., na základě které měl žalovaný pro žalobce z předmětné stavby odstranit posklizňovou linku. Mezi účastníky se jedná o obchodní závazkový vztah ve smyslu ustanovení § 261 odst. 1 obch. zák., jelikož žalobce i žalovaný byli v době uzavření smlouvy podnikateli a uzavřená smlouva se týkala jejich podnikatelské činnosti. Žalovaný porušil svou povinnost z uzavřené smlouvy splnit závazek řádně, když při odstraňování posklizňové linky zaměstnanci žalovaného odřezali v předmětné stavbě ocelová táhla dvou vnitřních obloukových vazníků, která plnila významnou statickou funkci, což bylo příčinou destrukce předmětné stavby, jejíž oprava byla nemožná a bylo ji třeba zbourat. Poškozením předmětné stavby vznikla žalobci škoda ve smyslu § 373 obch. zák, kterou je žalovaný povinen žalobci nahradit. Jedná se o skutečnou škodu v smyslu ustanovení § 379 obch. zák. spočívající ve zmenšení majetkového stavu žalobce, která se vyjadřuje srovnáním majetkového stavu poškozeného před vznikem škody a po poškození. Žalobci vznikla jednak škoda spočívající v poškození předmětné stavby, přičemž zmenšením majetkového stavu je již samotné poškození věci. Žalovaný je povinen ve smyslu ustanovení § 378 obch. zák. nahradit škodu v penězích již proto, že žalobce o nahrazení škody uvedením v předešlý stav nežádal. Při poškození věci je třeba určit náhradu škody jako rozdíl obvyklé ceny věci před a po poškození. Dle znaleckého posudku činila obvyklá cena předmětné stavby před poškozením 541.000 Kč, po poškození 0 Kč. Žalobci tak vznikla škoda ve výši 541.000 Kč. Žalobci vznikla dále škoda tím, že předmětnou stavbu bylo třeba zbourat, za což žalobce zaplatil částku 187.000 Kč, a žalobce tak má ve smyslu ustanovení § 379 a 380 obch. zák. právo i na náhradu této škody. Žalobce vyzval žalovaného k náhradě škody spočívající v poškození předmětné budovy dopisem, na který zástupkyně žalovaného reagovala (namísto plnění) dopisem ze dne 10.10.2013, od uvedeného data je tak žalovaný v prodlení s náhradou uvedené škody (§ 365 obch. zák.) a je podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. povinen hradit úroky z prodlení, jejichž výše je dána nařízením vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31.12.2013. Za výzvu k náhradě škody spočívající v nákladech na demolici předmětné stavby ve výši 187.000 Kč je třeba považovat podání žalobce ze dne 18.10.2019, které bylo zástupkyni žalovaného doručeno dne 26.11.2019, a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení i s úhradou této náhrady škody, a je tak povinen hradit úroky z prodlení i z uvedené částky.

37. Soud proto žalobě co do částky 728.000 Kč (541.000 Kč + 187.000 Kč) s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 541.000 Kč od 10.10.2013 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 187.000 Kč od 27.11.2019 do zaplacení vyhověl (výrok I.) a ve zbytku žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

38. Nedůvodnou shledal soud námitku žalovaného, že škoda mohla být nižší, pokud by žalobce učinil nějaká preventivní opatření, neboť ze znaleckého posudku doc. Ing. [celé jméno znalce] se podává, že k poškození stavby muselo dojít okamžitě po odstranění táhel.

39. Pro úplnost soud uvádí, že nedůvodnou soud shledal i námitku promlčení, neboť na promlčení nároku žalobce na náhradu škody se použije ustanovení § 397 obch. zák., podle kterého nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky, a ustanovení § 398 obch. zák., podle kterého u práva na náhradu škody běží promlčecí doba ode dne, kdy se poškozený dozvěděl nebo mohl dozvědět o škodě a o tom, kdo je povinen k její náhradě; končí však nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy došlo k porušení povinnosti. Žalobce se o škodě mohl dozvědět nejdříve v březnu 2013, kdy došlo k poškození stavby, žaloba byla podána 20.10.2014, a tedy před uplynutím subjektivní čtyřleté promlčecí doby, náklady na odstranění stavby byly vynaloženy 25.7.2016, a nárok na jejich náhradu žalobce uplatnil podáním doručeným soudu dne 19.10.2019, tedy rovněž před uplynutím čtyřleté subjektivní promlčecí doby.

40. Výrok III. o náhradě nákladů řízení mezi účastníky se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný co do částky 728.000 Kč, tj. co do 72,8 %, žalovaný co do částky 272.000 Kč, tj. co do 27,2 %, žalobce tak má po odečtení neúspěchu od úspěchu právo na náhradu nákladů řízení ve výši 45,6 % Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 50.000 Kč, použité zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem k určení rozsahu škod ve výši 9.269,81 Kč (žalobce zaplatil zálohu ve výši 10.000 Kč, zbytek mu bude soudem vrácen), použité zálohy na náklady důkazu znaleckým posudkem k určení obvyklé ceny ve výši 8.000 Kč, odměny advokáta po 12.300 Kč (§ 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., tarifní hodnota 1.000.000 Kč) za třináct úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, písemné vyjádření ze dne 25.1.2016, účast na prvním setkání s mediátorem, účast na jednání před soudem dne 26.7.2016, dne 20.9.2019, dne 17.1.2020 /přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony/, dne 16.7.2020 /přesahující 2 hodiny, tj. 2 úkony/, dne 15.10.2020, dne 2.9.2021), z jedenácti paušálních náhrad hotových výdajů po 300 Kč za tytéž úkony (§ 13 odst. 1 a 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), náhrady za promeškaný za čas strávený cestami k jednání soudu a na první setkání s mediátorem, tj. za sedm cest, ze sídla advokáta ve Žďáře nad Sázavou do Brna a zpět vždy za šest půlhodin po 100 Kč, tj. celkem 4.200 Kč za sedm cest tam a zpět (§ 14 odst. 1 písm. a/, odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a z částky 38.781 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad, tj. celkem 273.450,81 Kč, z toho 45,6 % činí 124.694 Kč. Soud žalobci nepřiznal náhradu za podání ze dne 25.8.2016 a ze dne 18.10.2019, jimiž žalobce doplnil rozhodující skutečnosti a označení důkazů, čímž kompenzoval nedostatky žaloby (srov. ustanovení § 79 odst. 1 a 2 o.s.ř.), a za podání ze dne 27.9.2020, jímž se žalobce písemně vyjádřil k dokazování, a za písemný závěrečný návrh, neboť tyto náklady nebyly potřebnými k účelnému uplatňování práva. Dále soud nepřiznal žalobci náhradu za zastoupení u mediačního řízení následujícího po soudem nařízeném prvním setkání s mediátorem, a za uhrazenou odměnu za mediační řízení, když součástí nákladů řízení je odměna za zastupování a odměna mediátora za první setkání s mediátorem (§ 137 odst. 1 o.s.ř.). Soud žalobci dále nepřiznal náhradu za cestovné, neboť nebyl předložen technický průkaz použitého vozidla. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

41. V řízení vznikly státu náklady na znalečném ve výši 20.736 Kč, které jsou účastníci povinni státu uhradit podle výsledku řízení (§ 148 odst. 1 o.s.ř.). Soud proto uložil žalobci a žalovanému povinnost nahradit náklady státu podle poměru neúspěchu ve věci. Žalobce je povinen nahradit 27,2 % nákladů státu, tj. 5.640 Kč, a žalovaný 72,8 % nákladů státu, tj. 15.096 Kč.