43 C 33/2023

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Leblochovou ve věci žalobce: ; celé jméno žalobce , narozený dne datum , bytem adresa žalobce proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalované , narozená dne datum , bytem adresa žalobce a žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení , sídlem adresa ; 2. celé jméno žalované , narozená dne datum , bytem adresa žalované o ochranu rušené držby

I. Žaloba, aby byla a) 1. žalované a 2. žalované uložena povinnost zdržet se dalšího rušení držby práva bydlení žalobce k bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo], [obec], spočívající v rušení jeho držby práva bydlení, zejména vypuzováním z držby práva bydlení, demontáží elektroměru a přívodů elektrické energie do bytu, zastavováním přívodu vody, demontáží prvků topení, neohlášenou výměnou zámků na vstupních dveřích bytu, a jakýchkoliv činností, které působí rušivě na bydlení žalobce, b) 1. žalované a 2. žalované uložena povinnost neodkladně zajistit a provést prostřednictvím dodavatele elektrické energie připojení bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo], [obec], k elektrické energii, osadit zpět topná tělesa regulačními ventily – termohlavicemi, a uvést tak držbu práva bydlení žalobce k bytu [číslo] na ulici [ulice a číslo], [obec], v předešlý stav, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit 1. žalované náhradu nákladů řízení ve výši 4 356 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupkyně 1. žalované.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a 2. žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou označenou jako žaloba z rušené držby doručenou soudu dne 21.2.2023 domáhal, aby byly 1. žalované a 2. žalované uloženy povinnosti uvedené ve výroku I. tohoto usnesení. Žalobu odůvodnil tak, že žalobce a 1. žalovaná uzavřeli manželství dne 20.5.2000, manželka podáním ze dne 18.5.2022 podala návrh na rozvod manželství, manželství však dosud trvá. Poslední společné bydlení manželů bylo v bytě [číslo] na adrese [ulice a číslo] v [obec] (dále též jen„ předmětný byt“) . 1. žalovaná je výlučnou vlastnicí družstevního podílu v bytovém družstvu [příjmení], stavební bytové družstvo, vlastnictví nabyla před uzavřením manželství se žalobcem. 1. žalované vzniklo v rámci vlastnictví družstevního podílu právo nájmu k předmětnému bytu, žalobci vzniklo právo bydlení. Žalobce se podílí na nájemném a službách měsíčně polovinou nákladů. Žalobce bydlel s 1. žalovanou v předmětném bytě po celou dobu manželství. 1. žalovaná se z bytu odstěhovala na podzim roku 2022 a bydlí se svým přítelem jinde. Žalobce v bytě nadále bydlí, neboť nemá jinou možnost bydlení. Žalobce a 1. žalovaná se na dalším bydlení žalobce nedohodli, 1. žalovaná nepodala soudu návrh na vypořádání bydlení žalovaného, ani na jeho vystěhování. Žalobce má za to, že jeho právo bydlení v předmětném bytě trvá a nebylo zrušeno. Obě žalované žalobcovo právo bydlení opakovaně ruší omezováním žalobce ve výkonu drženého práva. Dne 16.2.2023 byl k žádosti 1. žalované demontován elektroměr, a tedy přívod elektřiny do předmětného bytu, čímž 1. žalovaná znemožnila žalobci řádně byt užívat. Věc žalobce oznámil Policii České republiky. Dne 17.1.2023 1. žalovaná odcizila žalobci svazek klíčů včetně klíče od předmětného bytu, a to za účelem, aby žalobce nemohl byt dále užívat, věc prověřuje Policie ČR. Dne 18.1.2023 nechala 1. žalovaná bez souhlasu a vědomí žalobce vyměnit zámky na vstupní dveřích bytu, které musel žalobce večer za přítomnosti Policie ČR nechat demontovat, aby se dostal do bytu. Dne 4.2.2023 se obě žalované dostavily do bytu v doprovodu mužů, kteří na pokyn 1. žalované započali s demontáží a odvozem vybavení bytu, dále demontovali regulační ventily - termohlavice, aby zabránili žalobci v regulaci topení. Žalobci je v důsledku odpojení bytu od přívodu elektřiny znemožněno užívat přístroj ke kontrole dechu v době spánku potřebný z důvodu spánkového apnoe žalobce, a žalobce je tak ohrožen na zdraví či životě, žalobci je znemožněno užívat jakékoliv elektrické spotřebiče, včetně nabíjení, svítit, provádět osobní hygienu, užívat varnou desku i lednici, kde uskladňuje inzulin, který si z důvodu onemocnění cukrovkou aplikuje. Žalobce pečuje o operovanou kočku, k čemuž je také třeba využití elektřiny. Od bytového družstva se žalobce dozvěděl, že v únoru 2023 mělo dojít k převodu vlastnictví k družstevnímu podílu na 2. žalovanou, která je dcerou 1. žalované z předchozího manželství. 2. žalovaná se v řadě případů účastnila a byla přítomna jednání 1. žalované, které schvalovala. Lze předpokládat, že bude jako nový vlastník ohrožovat právo bydlení žalobce. Žalobce obě žalované vyzval dopisem ze dne 16.2.2023 k tomu, aby neomezovaly žalobce ve výkonu jím drženého práva bydlení a provedly opětovnou montáž elektroměru, což se nestalo a lze předpokládat, že k tomu nedojde. Jednáním obou žalovaných je žalobci znemožněno, aby řádně požíval právo bydlení, jehož je poctivým, řádným a pravým držitelem. Rušením držby práv je každé zamezení nebo ztížení výkonu práv. Rušení má základ v úmyslném konání obou žalovaných.

2. K žalobě se vyjádřila 1. žalovaná. Souhlasila s tvrzeními žalobce o uzavření manželství mezi žalobcem a 1. žalovanou dne 20.5.2000, o tom, že se před uzavřením manželství stala výlučnou členkou bytového družstva, s čímž bylo spojeno též právo nájmu předmětného bytu, jakož i o tom, že podala návrh na rozvod manželství a že řízení dosud nebylo ukončeno. Namítla však, že ve věci není pasivně legitimována. Členský podíl v bytovém družstvu převedla na 2. žalovanou, která je vlastníkem členského podílu a nájemcem předmětného bytu. Dále 1. žalovaná namítla, že právo manžela na bydlení je osobním právem, které nelze vynucovat podáním žaloby z rušené držby. Tvrzení žalobce stran jednání obou žalovaných jsou nadto zkreslená či nepravdivá. 1. žalovaná v bytě nebydlí, neboť ji žalobce svým chováním z bytu vypudil, což je důvodem pro zamítnutí žaloby. Žalobce byt opustil a vyklidil ke konci ledna 2023 a minimálně od té doby se v bytě nezdržuje a neužívá jej ke svému bydlení. Sám žalobce ve výzvě ze dne 16.2.2023 uvedl, že je nucen využít nájmu hotelového pokoje. Žalobce bez souhlasu a vědomí 1. žalované v bytě instaloval kamery, přesto žalobce záznamy z kamer nedoložil své tvrzení o odvozu vybavení bytu 1. žalovanou. Byl to naopak žalobce, kdo nejpozději k 18.1.2023 z bytu odvezl veškeré vybavení rodinné domácnosti, o čemž byl pořízen záznam 2. žalovanou, která doprovázela 1. žalovanou. 1. žalovaná po tomto zjištění na doporučení příslušníka Policie ČR nechala vyměnit zámky a stav zadokumentovala, jiná hlídka Policie ČR však žalobci opětovně umožnila přístup do bytu. Žalovaná si za přítomnosti svědků i Policie ČR odvezla dne 4.2.2023 toliko část ložnice a osobní věci z ní. Díky přítomnosti videokamer se žalobce do bytu dostavil asi 15-20 minut poté, co tam přišla 1. žalovaná, ačkoliv žalobce byt nejpozději od 18. ledna 2023 ke svému bydlení neužívá. K odpojení elektřiny 1. žalovaná uvedla, že v lednici se inzulin nenacházel, k dýchacímu přístroji poukázala na to, že dle výzvy žalobce ze dne 19.1.2023 měla 1. žalovaná přístroj z bytu odvézt a je vyzývána k jeho vrácení. Žalobce v bytě nebydlí, nemá tam ani postel, pak není důvod pro zapojování jakýchkoli elektrických zařízení v bytě, včetně dýchacího přístroje. 1. žalovaná při svých návštěvách bytu zjistila, že žalobce, byť se v bytě nenacházel, nechával v bytě otevřená okna a topení zapnuté na nejvyšší stupeň, v bytě se neustále svítilo, stalo se, že přes nepřítomnost žalobce tekla voda v koupelně a kuchyni. Spotřeba tepla a vody jen za měsíce leden a únor 2023 je vyšší než za celý rok 2022. Je tak zřejmé, že částka 4 378 Kč, kterou žalobce 1. žalované od dubna 2022 zasílá, nebude stačit ke krytí nákladů úmyslně žalobcem zvýšené spotřeby energií, tepla a vody. 1. žalovaná skutečně dne 4.2.2023 odmontovala hlavice topení ve snaze zabránit žalobci alespoň v plýtvání teplem, po konzultaci se správcem bytového družstva, že toto nevede k regulaci tepla, byly dne 9.2.2023 hlavice topení navráceny na své místo. S ohledem na vyklizení veškerého vybavení rodinné domácnosti žalobcem se v bytě již žádná rodinná domácnost nenachází. 1. žalovaná nedisponuje dostatkem finančních prostředků, aby mohla předmětný byt opět zařídit tak, aby jej bylo možné obývat, proto převedla členský podíl v bytovém družstvu na 2. žalovanou. S tím souvisí i ukončení smluvních vztahů 1. žalované s dodavateli médií do předmětného bytu. Přívod elektrické energie zůstane odpojen do doby, než se 2. žalovaná ujistí, že žalobce jí nebude způsobovat další škody na majetku. Žalobce jako laik před opuštěním bytu zřejmě odmontoval spotřebiče neprofesionálně, a proto bude nutné před obnovením přívodu elektrické energie provést revizi. 1. žalovaná uvedla, že pro chování žalobce byla z bytu vypuzena, že v důsledku odvozu vybavení žalobcem se stal byt neobyvatelným, a nenachází se tam tak žádná rodinná domácnost, že v bytě nejsou spotřebiče, které by mohl žalobce užívat, neboť je sám vystěhoval, že žalobce v bytě nebydlí a svůj přístup zneužívá pouze k tomu, aby monitoroval byt i 1. žalovanou a poškozoval ji úmyslným plýtváním teplem, vodou a elektrickou energií. 1. žalovaná se domnívá, že žalobci nesvědčí institut právní ochrany rušené držby, neboť především žalobce narušuje pokojný stav a zneužívá právních institutů k šikaně 1. žalované. Navrhla, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Z nesporných tvrzení žalobce a 1. žalované vyplývá, že tito uzavřeli manželství dne 2.5.2000 (což se podává též z předloženého oddacího listu), že 1. žalovaná podáním ze dne 18.5.2022 podala návrh na rozvod manželství (což vyplývá také z předloženého návrhu na rozvod manželství), a že 1. žalovaná byla před uzavřením manželství výlučnou členkou bytového družstva [příjmení], stavební bytové družstvo (tuto skutečnost soud zjistil z předloženého členského průkazu). Mezi žalobcem a 1. žalovanou nebylo rovněž sporu o tom, že jejich manželství dosud trvá.

5. Ze smlouvy o nájmu družstevního bytu ze dne 8.2.2023 soud zjistil, že uvedené bytové družstvo přenechalo předmětný byt do nájmu na dobu neurčitou člence družstva - 2. žalované s tím, že právo nájmu bytu vzniklo 2. žalované na základě smlouvy o převodu družstevního podílu. Z uvedené smlouvy soud dále zjistil, že byt je užíván (pronajímán) od 18.2.1993. Z uvedené smlouvy vyplývá, že členkou bytového družstva k 8.2.2023 již nebyla 1. žalovaná, ale že byl členský podíl převeden na 2. žalovanou.

6. Podle ustanovení § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o.z."), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

7. Podle ustanovení § 1007 o.z. byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil (odstavec 1). Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání (odstavec 2).

8. Podle ustanovení § 1008 o.z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé (odstavec 1). K námitce vypuzení z držby soud nepřihlédne, pokud ji žalovaný uplatní po uplynutí lhůt stanovených v odstavci 1 (odstavec 2).

9. Podle ustanovení § 988 o.z. držet lze právo, které lze právním jednáním převést na jiného a které připouští trvalý nebo opakovaný výkon. (odstavec 1). Osobní právo není předmětem držby ani vydržení. Kdo však vykonává osobní právo poctivě, je oprávněn své domnělé právo vykonávat a hájit (odstavec 2).

10. Podle ustanovení § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“, ustanovení § 177 až 180 se použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby. Žalobce žalobu označí jako žalobu z rušené držby. Ustanovení § 41 odst. 2 tím není dotčeno.

11. Řízení o žalobě z rušené držby podle ustanovení § 176 a násl. o.s.ř. je zvláštním řízením, jehož smyslem je poskytnout ochranu držbě. Jak vyplývá z ustanovení § 178 o.s.ř. soud se v řízení omezí na zjištění existence držby a jejího svémocného rušení.

12. Ustanovení § 176 a násl. o.s.ř. dopadá jen na situace, kdy dochází k rušení držby, nikoli na situace, kdy dochází k zásahu do jiného dosud pokojného stavu. Držba je svébytným institutem, který požívá zvláštní právní ochrany, která je ve srovnání s ochranou jiných užívacích práv (jako je třeba detence, právo bydlení) nadstandardní (srov. Svoboda, K., Smolík, P., Levý, J., Doležílek, J. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2021, komentář k ustanovení § 180).

13. Žalobce se domáhá ochrany držby práva bydlení. Právo bydlení však není způsobilým předmětem držby, a to již proto, že toto právo nelze samo o sobě právním jednáním převést na jiného (§ 988 odst. 1 o.z.). Žalobce se tak domáhá ochrany držby práva, které však držet nelze, a tudíž se nelze ani domáhat ochrany držby tohoto práva prostřednictvím žaloby z rušené držby podle ustanovení § 176 a násl. o.s.ř.

14. Žalobce se sice nedomáhá ochrany držby práva nájmu, soud však pro úplnost dodává, že pokud byla žalobkyně před uzavřením manželství dne 20.5.2000 výlučnou členkou bytového družstva a nájemkyní bytu, pak uzavřením manželství vznikl žalobci a 1. žalované společný nájem bytu (srov. § 3074 odst. 1 o.z., § 704 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31.12.2013). Protože však členství 1. žalované v bytovém družstvu nejpozději k 8.2.2023 zaniklo (bylo převedeno na 2. žalovanou), zaniklo i nájemní právo žalobce (srov. § 747 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích).

15. Se zřetelem ke shora uvedenému soud, aniž nařizoval jednání (§ 177 odst. 1 o.s.ř.), žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).

16. Výrokem II. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a 1. žalovanou. 1. žalovaná byla v řízení zcela procesně úspěšná, soud jí proto podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady sestávají z odměny za zastupování advokátkou za 2 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 3.3.2023) po 1 500 Kč (§ 7, § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), z náhrady hotových výdajů za tytéž úkony právní služby po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.), a z částky 756 Kč odpovídající 21 % dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o.s.ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

17. Výrokem III. rozhodl soud o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a 2. žalovanou. 2. žalované, která by rovněž měla podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na jejich náhradu, žádné náklady podle obsahu spisu nevznikly.