44 C 104/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované o zaplacení 1.487 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 1.487 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 1.487 Kč od 13. 3. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 10. 1. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1.487 Kč s příslušenstvím. Návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 11. 5. 2018 pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Smlouva byla uzavřena pomocí prostředků komunikace na dálku na základě předložení návrhu pojistné smlouvy žalované, která jej přijala zaplacením první splátky pojistného. Splatnost prvního pojistného byla stanovena nejpozději do 18. 5. 2018. První splátka pojistného byla uhrazena dne 11. 5. 2018 na účet žalobkyně s příslušným variabilním symbolem. Zaplacením prvního pojistného došlo ke vzniku pojištění. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s ročním pojistným ve výši 4.424 Kč, splatným pololetně ve výši 2.212 Kč. Ke dni 12. 3. 2019 došlo k zániku pojištění pro neplacení pojistného. Za období od 11. 11. 2018 do 12. 3. 2019 dluží žalovaná na pojistném částku 1.487 Kč. Žalovaná dlužnou částku ani přes předžalobní výzvu neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobnímu návrhu písemně nevyjádřila.

3. Na základě dokazování provedeného při jednání soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná s žalobkyní uzavřela pojistnou smlouvu [číslo]. V Návrhu smlouvy pojištění vozidel [číslo] podepsaném žalobkyní je uvedeno následující:„ Pojišťovna Vám předkládá tento návrh pojistné smlouvy, jež můžete přijmout zaplacením pojistného ve výši uvedené v tomto návrhu do 18. 5. 2018 Smlouva bude uzavřena dnem zaplacení pojistného.“ Rovněž je v návrhu smlouvy uvedeno, že pojistné ve výši 2.212 Kč má být zaplaceno na účet č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Z předloženého výpisu z účtu žalobkyně (na č.l. 19 spisu) vyplývá, že na bankovní účet žalobkyně č. [bankovní účet] byla dne 11. 5. 2018 zaplacena částka 2.212 Kč pod variabilním symbolem [číslo], jako plátce je uvedena [jméno] [příjmení]. Z předložených listin soud nemá za prokázané, že by pojistné uhradila právě žalovaná (dle výpisu z účtu byla platba zaslána [jméno] [příjmení]). Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaná uzavřela předmětnou pojistnou smlouvu zaplacením prvního pojistného (neboť nebylo prokázáno, že by první pojistné zaplatila právě žalovaná). Soud k tomuto pro úplnost dodává, že není vyloučeno, že v rámci prostředků komunikace na dálku mohl osobní údaje žalované (jméno, rodné číslo, adresa, údaje o vozidle) žalobkyni sdělit někdo jiný, a tato jiná osoba pak mohla i zaplatit první pojistné (z provedeného dokazování neplyne, že by žalobkyně nějak ověřovala totožnost osoby, která s ní prostřednictvím komunikace na dálku jednala, resp. jednala se zprostředkovatelem pojištění [právnická osoba]).

4. Podle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.

5. Podle § 562 odst. 1 občanského zákoníku písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

6. Podle § 2758 odst. 1 občanského zákoníku pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle odstavce 2 téhož paragrafu není-li pojištění ujednáno na pojistnou dobu kratší než jeden rok, vyžaduje smlouva písemnou formu. Přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného, považuje se písemná forma smlouvy za zachovanou.

7. Podle § 2759 odst. 1 občanského zákoníku neurčí-li se v nabídce, do kdy má být přijata, vyžaduje se její přijetí do jednoho měsíce ode dne doručení nabídky druhé straně; je-li však uzavření smlouvy podmíněno lékařskou prohlídkou, vyžaduje se přijetí nabídky do dvou měsíců. Nabídku pojistitele může pojistník přijmout i včasným zaplacením pojistného ve výši uvedené v nabídce.

8. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Jak plyne z výše citované právní úpravy (zejména z § 2758 odst. 2 občanského zákoníku), pojistná smlouva uzavřená na dobu jednoho roku a delší vyžaduje písemnou formu, přičemž písemná forma je zachována, přijal-li pojistník nabídku včasným zaplacením pojistného. V případě nabídky a jejího přijetí zaplacením pojistného je tedy nezbytné, aby toto pojistné zaplatil pojistník. V projednávané věci nebylo prokázáno, že by první pojistné dle Návrhu smlouvy pojištění vozidel [číslo] zaplatil právě pojistník, tedy žalovaná. Vzhledem k nepřítomnosti žalobkyně na jednání dne 5. 1. 2021 pak soud nemohl žalobkyni v tomto směru vyzvat k označení důkazů a poučit dle § 118a o. s. ř. V řízení tedy nebylo prokázáno uzavření pojistné smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou. Žalobkyně tak nemá právo požadovat po žalované pojistné. Proto byla podaná žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

9. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10.000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšná žalovaná by měla nárok na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.