Městský soud v Brně · Rozsudek

44 C 125/2022

č. j. 44 C 125/2022-20

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-01-17 · VYHOVENI · ECLI:CZ:MSBR:2023:44.C.125.2022.1

Citované zákony (5)

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobce: ; právnická osoba sídlem právnická osoba jméno anonymizována dvě slova příjmení jméno , země zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 15.440 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.440 Kč s ročním úrokem z prodlení z částky 15.000 Kč ve výši 7,05 % za dobu od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2017, ve výši 7,5 % za dobu od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, ve výši 8 % za dobu od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, ve výši 8,75 % za dobu od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, ve výši 9 % za dobu od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, ve výši 7,25 % za dobu od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, ve výši 7,5 % za dobu od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, ve výši 10,75 % za dobu od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, ve výši 14 % za dobu od 1. 7. 2022 do 17. 1. 2023 a za dobu od 18. 1. 2023 do zaplacení ve výši, která v každém kalendářním pololetí trvání prodlení žalovaného činí součet čísla sedm a procentní sazby pro dvoutýdenní repooperace stanovené Českou národní bankou a vyhlášenou ve věstníku České národní banky a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí trvání prodlení žalovaného, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 2.070,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 25. 2. 2022 domáhal zaplacení částky 15.440 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce ze dne 24. 9. 2008, na základě níž právní předchůdkyně žalobce poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč.

2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 24. 9. 2008 byla mezi právní předchůdkyní žalobce (společností [právnická osoba]) jakožto věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“), na základě níž byla žalovanému téhož dne poskytnuta v hotovosti půjčka ve výši 15.000 Kč, přičemž poskytnutí této půjčky žalovaný svým podpisem stvrdil. Žalovaný se zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobce jak půjčku ve výši 15.000 Kč, tak i souhrnný poplatek ve výši 10.440 Kč, tedy částku v celkové výši 25.440 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 480 Kč Smluvní strany sjednaly, že jakékoliv splátky zaplacené žalovaným se budou nejprve započítávat na souhrnný poplatek a teprve po úplném uhrazení částky souhrnného poplatku budou započítány na vlastní částku půjčky. Žalovaný právní předchůdkyni žalobce uhradil pouze částku 10.000 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 19. 6. 2015 mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jakožto postupníkem byla na [právnická osoba] [anonymizováno] postoupena pohledávka za žalovaným ve výši 15.440 Kč, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 24. 8. 2018 mezi [právnická osoba] S.á.r.l. jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 9. 2018. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzván dopisem ze dne 15. 2. 2022.

5. V souladu s § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, soud věc posoudil podle dosavadních právních předpisů.

6. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Dle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

8. Podle § 517 odst. 2 občanského zákoníku jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

9. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovaným byla uzavřena Smlouva o půjčce dle ustanovení § 657 a násl. občanského zákoníku (dále jen jako„ Smlouva“). Právní předchůdkyně žalobce se touto smlouvou zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 15.000 Kč, přičemž žalovaný svým podpisem stvrdil, že půjčka mu byla dne 24. 9. 2008 v hotovosti vyplacena. Žalovaný se touto smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobce jak půjčku ve výši 15.000 Kč, tak i souhrnný poplatek ve výši 10.440 Kč, a to prostřednictvím 53 týdenních splátek ve výši 480 Kč. Žalovaný však ve sjednaných splátkách celkovou částku půjčky řádně a včas neuhradil a porušil tak svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Vzhledem k postoupení pohledávky za žalovaným ze společnosti [právnická osoba] na [právnická osoba] S.á.r.l. a následně na žalobce, má pak žalovaný tuto povinnost nyní k žalobci. Pokud jde o výši a složení dlužné částky, tyto žalovaný nijak nerozporoval.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaný v rámci řízení neprokázal, že by žalobci zbývající dlužnou částku zaplatil, a netvrdil ani nedoložil jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti němu žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 15.440 Kč. Jelikož žalovaný nesplnil svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostal se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 517 odst. 2 občanského zákoníku povinen zaplatit i úrok z prodlení.

11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze dvou úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) a z jednoho úkonu právní služby po 150 Kč (jednoduchá výzva k plnění) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 a odst. 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; z částky 220,50 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč Celkem tak soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2.070,50 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.