44 C 133/2020

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného o zaplacení 32.017 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 32.017 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 32.017 Kč od 12. 1. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11.154,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2020 domáhala po žalovaném zaplacení částky 32.017 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že dne 18. 9. 2017 způsobil žalovaný vozidlem [název] [anonymizováno], [registrační značka], jehož je vlastníkem a provozovatelem, škodu ve výši 29.597 Kč na vozidle [název] [anonymizováno], [registrační značka], jehož vlastníkem je [jméno] [příjmení]. Žalovaný způsobil škodu tím, že narazil do zadní části vozidla poškozeného [jméno] [příjmení]. Žalovaný měl dle § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. povinnost uzavřít smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Žalovaný tuto svou povinnost k datu vzniku škody nesplnil. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. je Česká kancelář pojistitelů povinna poskytnout plnění za škodu způsobenou provozem vozidla, za kterou odpovídá osoba bez pojištění odpovědnosti. V daném případě odpovídá za vzniklou škodu žalovaný jako provozovatel vozidla podle § 2927 občanského zákoníku, a i jako řidič vozidla podle § 2910 občanského zákoníku Česká kancelář pojistitelů uhradila poškozenému [jméno] [příjmení] náhradu škody na vozidle ve výši 22.821 Kč a náhradu nákladů na nájem náhradního vozidla ve výši 6.776 Kč, a dále [právnická osoba] [anonymizováno] poplatek ve výši 2.420 Kč za prošetření škodní události. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. vzniká [obec] kanceláři pojistitelů nárok vůči tomu, kdo odpovídá za škodu, na náhradu toho, co za něho plnila, včetně nákladů na jinou osobu pověřenou vyřízením případu. Česká kancelář pojistitelů vyzvala žalovaného k náhradě toho, co za něho plnila, přípisem ze dne 12. 12. 2017 a stanovila lhůtu k plnění do 11. 1. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena z České kanceláře pojistitelů na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn přípisem ze dne 16. 3. 2018. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani přes předžalobní výzvu ze dne 17. 1. 2020.

2. Žalovaný se k nároku uplatněnému žalobou nevyjádřil.

3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání za použití ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlasili.

4. Soud provedl dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Z kupní smlouvy ze dne 13. 9. 2017 soud zjistil, že uvedeného dne žalovaný koupil vozidlo [název] [anonymizováno], [registrační značka], od [jméno] [příjmení] za 15.000 Kč. Dne 18. 9. 2017 v 18:40 hod. způsobil žalovaný jakožto řidič vozidla [název] [anonymizováno], [registrační značka], dopravní nehodu, kdy při rozjíždění se narazil do zadní části vozidla [název] [anonymizováno], [registrační značka], ve vlastnictví [jméno] [příjmení] (žalovaný v záznamu o dopravní nehodě sám potvrdil, že je viníkem dopravní nehody). Náklady na opravu vozidla [název] [anonymizováno], [registrační značka], činily 22.821 Kč (viz fotodokumentace, faktura [číslo] a posudek/kalkulace [číslo]). [jméno] [příjmení] měl na dobu od 9. 10. 2017 do 18. 10. 2017 pronajato náhradní vozidlo [příjmení] [jméno] od společnosti [právnická osoba] za nájemné ve výši 800 Kč bez DPH denně a dále za každý ujetý kilometr 3,70 Kč bez DPH (Smlouva o nájmu motorového vozidla [číslo] ze dne 9. 10. 2017, Protokol o zapůjčení motorového vozidla). Za pronájem vozidla [příjmení] [jméno] byla společností [právnická osoba] fakturována [jméno] [příjmení] částka 6.776 Kč včetně DPH (faktura [číslo]). Částky 22.821 Kč a 6.776 Kč byly dne 7. 11. 2017 zaplaceny Českou kanceláří pojistitelů na bankovní účet autoservisu [právnická osoba] Za zpracování škodní události byla dne 5. 12. 2017 Českou kanceláří pojistitelů zaplacena [právnická osoba] [anonymizováno]. částka 2.420 Kč. Žalovaný byl výzvou ze dne 12. 12. 2017 vyzván Českou kanceláří pojistitelů k úhradě částky 32.017 Kč, a to nejpozději do 11. 1. 2018 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2018 byla pohledávka za žalovaným postoupena z České kanceláře pojistitelů na žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn přípisem ze dne 16. 3. 2018. Předžalobní upomínkou ze dne 17. 1. 2020 byl žalovaný vyzván k úhradě žalované částky.

5. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění do 31. 12. 2017 (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“), Česká kancelář pojistitelů poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

6. Podle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaný byl jakožto vlastník vozidla [název] [anonymizováno], [registrační značka] (viz kupní smlouva ze dne 13. 9. 2017), povinen uzavřít pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 1 odst. 2 ve spojení s § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb.). Žalovaný tuto povinnost ke dni vzniku škody (dne 18. 9. 2017) nesplnil, resp. žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by vozidlo [registrační značka] pojistil. Soud má tedy za to, že vozidlo ke dni 18. 9. 2017 pojištěno nebylo. Dne 18. 9. 2017 došlo k dopravní nehodě, kterou způsobil žalovaný jakožto řidič nepojištěného vozidla [název] [anonymizováno], [registrační značka]. V důsledku dopravní nehody vznikla škoda [jméno] [příjmení], a to jednak škoda na jeho vozidle [název] [anonymizováno], [registrační značka], ve výši 22.821 Kč, a dále škoda ve výši 6.776 Kč spočívající v nákladech na zapůjčení náhradního vozidla. Česká kancelář pojistitelů tuto škodu poškozenému [jméno] [příjmení] v souladu s § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. nahradila (resp. uhradila za něj autoservisu fakturu za opravu vozidla a fakturu za zapůjčení náhradního vozidla) a dále zaplatila částku 2.420 Kč [právnická osoba] [anonymizováno] za vyřízení škodní události. V souladu s § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. má Česká kancelář pojistitelů nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů na vyřízení případu jinou osobou, tedy v projednávané věci měla Česká kancelář pojistitelů nárok na částku 32.017 Kč (22.821 Kč + 6.776 Kč + 2.420 Kč). Povinnost zaplatit tuto částku České kanceláři pojistitelů měl dle § 24 odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. žalovaný a to jednak jakožto provozovatel (a vlastník) vozidla a dále z toho titulu, že byl řidičem vozidla, který škodu způsobil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z České kanceláře pojistitelů na žalobkyni. Povinnost uhradit částku 32.017 Kč tak má žalovaný nyní vůči žalobkyni. Jelikož se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou dlužné částky, náleží žalobkyni taktéž úrok z prodlení z dlužné částky v zákonné výši (§ 1970 občanského zákoníku, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

8. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 32.017 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 32.017 Kč od 12. 1. 2018 do zaplacení.

9. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 1.281 Kč a náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou představovány sazbou mimosmluvní odměny dle § 7 bodu 5. vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši 2.420 Kč za jeden úkon právní služby, za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu) celkem 7.260 Kč, dále náhrada hotových výdajů po 300 Kč za 3 úkony právní služby podle § 13 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 900 Kč a 21 % DPH z částky 8.160 Kč ve výši 1.713,60 Kč Celkem tak soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11.154,60 Kč. Pokud se jedná o podání žalobkyně ze dne 4. 8. 2020, soud žalobkyni náhradu nákladů za tento úkon právní služby nepřiznal, neboť tímto podáním byly doplněny tvrzení, jež měly být obsaženy již v žalobě.