44 C 158/2022

Plný text

Městský soud v Brně rozhodl předsedou senátu JUDr. Ing. Danielem Bartoněm jako samosoudcem ve věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 21.772 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 21.772 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 21.772 Kč od 10. 5. 2022 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 13.794 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 17. 5. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 21.772 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že od 1. 1. 2021 užívá žalovaná na základě uzavřené smlouvy o nájmu byt [anonymizováno] v domě [číslo] nacházející se na ulici [ulice] v [obec], který se nachází ve vlastnictví žalobkyně. Dne 29. 4. 2021 se žalobkyně dozvěděla, že žalovaná způsobila vlastním zaviněním poškození vany sprchového koutu, kdy došlo k prošlápnutí sprchové vany. Po oznámení poškození sprchového koutu žalovanou jí žalobkyně upozornila na skutečnost, že podle čl. IV. odst. 6.7 smlouvy o nájmu je jakožto nájemkyně odpovědna za škodu jí v bytě způsobenou a dále žalovanou informovala, že podle předběžného vyčíslení by oprava sprchového koutu třetí osobou činila asi 17.000 Kč. Na to žalovaná žalobkyni oznámila, že o opravu poškozeného sprchového koutu třetí osobou nemá zájem, provede ji sama svépomoci a na vlastní náklad. Dne 20. 12. 2022 došlo k vytopení průchodu nad vjezdem do bytového domu, kdy žalobkyní bylo zjištěno, že k tomuto došlo neodbornou opravou vany sprchového koutu. Nová vana dodaná na místo poničené vany měla neodpovídající rozměry, jelikož byla menší než původní vana, čímž došlo evidentně také k neodbornému přesunutí přívodu a odtoku vody, to vše za zcela neodpovídajícího postupu upevnění vany, která byla usazena pouze na ztuhlou montážní pěnu. Vlivem tohoto neodborného postupu, usazení menší nové vany ve sprchovém koutě, došlo nejspíše také k pohybu vany při jejím používání a k pohybu odtokových trubek vany, ze kterých unikala odtoková voda až ke stropu průchodu nad vjezdem do bytového domu. Žalobkyně tak byla nucena vynaložit náklady za opětovnou opravu vany sprchového koutu, a to na základě objednání vany sprchového koutu a jeho instalací, celkem ve výši 21.772 Kč. K uvedenému žalobkyně poukázala na § 2267 občanského zákoníku. Vzhledem k popsanému a skutečnosti, že žalovanou došlo k odstranění poškození vany sprchového koutu neodborným a zcela neodpovídajícím způsobem, nedošlo tak ke skutečnému odstranění způsobené škody ve smyslu § 2267 občanského zákoníku. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady vzniklé v důsledku výměny poškozené vany sprchového koutu ve výši 21.772 Kč. Žalovaná dlužnou částku nezaplatila ani přes předžalobní výzvu.

2. Žalovaná k žalobě uvedla, že není pravdou, že užívá předmětný byt od 1. 1. 2021. Od 1. 1. 2021 je pouze účinná poslední nájemní smlouva, avšak žalovaná předmětný byt užívala již od 1. 4. 2014, a to nepřetržitě až do 30. 7. 2022. Nájemní vztah žalované zanikl ke dni 31. 7. 2022 na základě výpovědi žalované, byt žalovaná odevzdala žalobkyni dne 30. 7. 2022. Jak podle čl. 6 nájemní smlouvy, tak i podle § 2257 odst. 2 občanského zákoníku nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu. Podle § 4 písm. g) nařízení vlády č. 308/2015 Sb. se za drobnou opravu považuje oprava umyvadel a van, avšak podle § 6 odst. 1 tohoto nařízení se v případě překročení ročního limitu 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu ani takto věcně vymezená drobná oprava již nepovažuje za drobnou opravu, kterou hradí nájemce. Podlahovou plochu bytu žalovaná odhaduje na cca 75 m2 (žádná z nájemních smluv ji neuvádí); roční limit drobných oprav tak činí 7.500 Kč. Žalobkyní požadovaná částka za sprchový kout činí 21.772 Kč a tedy převyšuje uvedený roční limit. Žalovaná popírá, že by vlastním zaviněním způsobila poškození vany sprchového koutu, a byla povinna podle § 2267 občanského zákoníku hradit její opravu. Žalovaná naopak tvrdí, že k poškození vany sprchového koutu došlo vlivem stáří a běžného opotřebení. Prakticky již od 1. 4. 2014 žalovaná upozorňovala žalobkyni na špatný stav sprchového koutu, resp. jeho vany. Žalobkyně však odkládala její opravu (či výměnu), takže vlivem každodenního používání a stáří v něm došlo k prasklinám, k prolínání vody, ke vzniku plísní a k totální korozi ukotvení původní vany sprchového koutu, v důsledku čehož byla tato v havarijním stavu, a byla tak dlouhodobě téměř nepoužitelná. Dne 29. 4. 2021 došlo k jejímu totálnímu poškození. Žalobkyně odmítla opravu či výměnu původní vany či sprchového koutu zaplatit, přestože k tomu byla povinna. Žalovaná přitom byla v zájmu rychlého vyřešení věci dokonce ochotna se na opravě (výměně) podílet. Žalobkyně však požadovala, aby žalovaná zaplatila kompletní výměnu celého sprchového koutu, což ale nebylo vůbec nutné (stačila jen výměna vany), a zaslala jí v tomto směru i finanční nabídku; tu však žalovaná jako finančně nepřiměřenou odmítla. Aby vůbec mohla byt řádně užívat, byla žalovaná pasivitou žalobkyně donucena přikročit k výměně původní vany sprchového koutu za novou, a to na své náklady. Novou vanu sprchového koutu instalovala žalovaná někdy v květnu 2021 svépomocí, přičemž připouští, že tato instalace nemusela být řádná. Dne 22. 12. 2021 došlo k vytečení vody pod nově instalovanou vanou sprchového koutu, což žalovaná žalobkyni ihned nahlásila. Žalobkyně však, aniž by blíže zjišťovala příčinu, ihned přikročila ke koupi a následně i k instalaci celého nového sprchového koutu, který pak v bytě zůstal a je jeho součástí i poté, co jeho užívání žalovaná ukončila. Žalovaná tak rozhodně není povinna žalobkyni zaplatit celý nový sprchový kout ani náklady jeho instalace. Žalovaná kromě toho, že popírá svoji odpovědnost, popírá ještě i důvodnost i finanční rozsah provedené opravy, a to proto, že jednak stačila jen výměna vany (nikoli celého sprchového koutu), a jednak proto, že žalobkyní tvrzené náklady na koupi a instalaci celého sprchového koutu ve výši 21.772 Kč jsou nepřiměřené. Navíc [právnická osoba], která sprchový kout dodala, je ovládána synem žalobkyně [jméno] [příjmení], a vzhledem k jejich příbuzenskému vztahu mohlo dojít k účelovému vystavení daňového dokladu. Žalovaná z opatrnosti započítává v rozsahu částky 14.500 Kč, s účinky ke dni 31. 7. 2022, vůči žalobou uplatněné pohledávce svoji pohledávku za žalobkyní, kterou vůči ní má z titulu dosud stále nevrácené jistoty (kauce) ve výši 14.500 Kč. Nad rámec žalovaná uvedla, že až dosud neobdržela od žalobkyně vyúčtování služeb za rok 2022. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Žalobkyně v podání ze dne 31. 3. 2023 uvedla, že po dobu trvání nájemního vztahu nedocházelo k žádným stížnostem žalované ohledně stavu sprchového koutu. O jisté spokojenosti žalované se stavem bytu svědčí dlouhodobost užívání bytu žalovanou. Žalobkyně má za to, že doložená fotodokumentace prokazuje zavinění žalované na poškození vany sprchového koutu, kdy k tomuto muselo dojít vyvinutím určité síly. Dle žalobkyně byla nutná instalace celého sprchového koutu, neboť každá ze sprchových van má specifický systém uzavírání a kolejniček na dvířka. Sprchová dvířka navíc byla ve spodní části vylámaná. Žalovaná dále poukázala na to, že mezi stranami došlo k uzavření dohody ze dne 1. 8. 2022, kdy byly narovnány závazky z nájmu, včetně vyúčtování služeb a kauce. Kauce byla použita jako zápočet na dluh z doplatku za energie a dále na smluvní pokutu za pozdní úhradu nájmu. Ve zbytku 851 Kč byla kauce započtena na pohledávky za opravu vybavení bytu.

4. Na jednání dne 18. 4. 2023 soud vyzval a poučil podle § 118a o. s. ř. žalobkyni, aby doplnila skutková tvrzení, a to mimo jiné: a) jak přesně žalovaná vlastním zaviněním poškodila vanu sprchového koutu, z jakých konkrétních skutečností/okolností žalobkyně zavinění žalované dovozuje; žalobkyně v žalobě pouze stručně uvádí, že došlo k prošlápnutí vany sprchového koutu, vana sprchového koutu nicméně slouží k tomu, aby se na ní stálo/aby se po ní šlapalo; soudu tedy není zřejmé z jakých konkrétních okolností žalobkyně dovozuje, že došlo k poškození vany sprchového koutu právě zaviněním žalované (a nikoliv běžným používáním sprchového koutu; popř. běžným opotřebením/stářím vany sprchového koutu); b) jaká je podlahová plocha předmětného bytu 4+kk ([anonymizováno]) na adrese [adresa žalované]; c) kdy předmětnou poškozenou vanu sprchového koutu a další zařízení sprchového koutu (zástěna atd.) zakoupila, kdy byl sprchový kout nainstalován, o jaký konkrétní model vany a dalšího zařízení sprchového koutu se jednalo, jaký je výrobce; jaká je životnost této vany sprchového koutu a dalšího zařízení sprchového koutu; (u této odrážky je myšlena stará vana sprchového koutu, která měla být žalovanou poškozena, a taktéž staré zařízení sprchového koutu). Žalobkyně byla dále vyzvána, aby ke svým tvrzením označila důkazy.

5. Žalobkyně na výzvu reagovala podáním ze dne 18. 5. 2023, ve kterém uvedla, že předmětem žaloby není náhrada za poškození původního sprchového koutu, jelikož tato škodná událost byla žalovanou svépomocí opravena nahrazením za nový menší sprchový kout. Předmětem žaloby je škoda vzniklá v důsledku vytopení koupelny a prostoru nacházejícího se pod bytovou jednotkou. V důsledku toho byla žalobkyně nucena urgentně řešit havárii a rychle zajistit instalaci nového sprchového koutu. Odpovědnost žalované za poškození vany sprchového koutu zanikla v momentě nahrazení sprchového koutu jiným, menším sprchovým koutem. Povinnost žalované k náhradě způsobené škody pro žalobkyni proto z podstaty věci zanikla skrze naturální restituci. Žalobkyně v tomto směru odkázala na vyjádření žalované ze dne 6. 3. 2023, kde žalovaná uvedla, že v květnu 2021 svépomocí nainstalovala novou vanu sprchového koutu. Neodborná instalace sprchového koutu malého rozměru působila jako samostatná a výlučná příčina, která vyvolala vznik škody (vytopení koupelny a nutnost co nejrychleji zajistit žalované odpovídající sprchový kout k užívání), a to již tedy zcela bez ohledu na původní škodnou událost, kterou bylo poškození prvního sprchového koutu. Vzhledem k doplnění tvrzení a důkazů ohledně zániku odpovědnosti žalované k zavinění poškození původního sprchového koutu (prvního v pořadí), má poté žalobkyně uvedení výpočtu podlahové plochy k danému bytu za nadbytečnou, stejně jakožto uvedení dalších tvrzení a skutečností týkajících se stáří původního sprchového koutu a související výbavy, dobu instalace koutu, sdělení konkrétního modelu vany a souvisejícího zařízení, výrobce, životnosti apod. uváděných ve výzvě soudu na jednání dne 18. 4. 2023. Žalobkyně doplňuje, že žalovaná je povinna nahradit částku vynaloženou za instalaci nového třetího sprchového koutu a souvisejících nutných komponentů k jeho užívání, také z hlediska nesplnění prevenční povinnosti podle § 2903 občanského zákoníku, když sama neodvrátila následky vzniklé protečením vody z malého sprchového koutu (myšleno druhého v pořadí). Žalovaná částka představuje škodu vzniklou kvůli akutní potřebě řešení havarijního stavu vzniklého vytopením koupelny žalované.

6. Žalovaná v reakci ze dne 8. 6. 2023 uvedla, že žalobkyně ve svém podání z 18. 5. 2023 nově tvrdí, že ke škodě došlo neodbornou instalací rozměrově menšího (v pořadí druhého) sprchového koutu. Žalobkyně tak zcela účelově, při vědomí zjevné důkazní nouze i při vědomí značného stáří původního sprchového koutu, které záměrně odmítá specifikovat, rezignuje na původní tvrzení o vzniku škody prošlápnutím sprchové vany původního sprchového koutu, a vznik škody dovozuje až z jeho (neodborné a rozměrově nevhodné) výměny žalovanou za v pořadí druhý sprchový kout. Tato změna skutkových tvrzení však nemůže obstát pro rozpor s elementárními pravidly logiky i příčinné souvislosti o vzniku škody. Protože byl původní (v pořadí první) sprchový kout starý a k jeho poškození došlo z důvodu jeho stáří a přirozeného opotřebení, byla to žalobkyně, která byla vzhledem k jeho vyšší ceně povinna ho, a to na své náklady, vyměnit. Žalobkyně sama v návrhu na vydání EPR tvrdí, že za tuto výměnu chtěla po žalované odhadované náklady asi 17.000 Kč, což žalovaná (zcela po právu) odmítla. Byla to tedy žalobkyně, která tím, že odmítla splnit svoji zákonnou povinnost (viz § 2265 odst. 1 občanského zákoníku) vyměnit poškozený starý a opotřebovaný (v pořadí první) sprchový kout,„ donutila“ žalovanou k jeho výměně, protože ta by jinak nemohla koupelnu užívat pro potřebu svoji i své rodiny. I kdyby snad tato výměna za v pořadí druhý sprchový kout nebyla odborně a rozměrově správná, nic to nemění na tom, že ke škodě došlo v příčinné souvislosti již s jednáním, resp. s omisí, žalobkyně, která odmítla splnit svoji zákonnou povinnost k výměně v pořadí prvního sprchového koutu na náklady pronajímatele. Navíc je v této souvislosti nutno zohlednit i to, že žalobkyně jako pronajímatel má povinnost žalované jako nájemci zajistit řádné a plnohodnotné užívání pronajatého bytu, jehož příslušenstvím je i koupelna s funkčním sprchovým koutem (viz např. § 2257 odst. 1 občanského zákoníku). Protože žalobkyně nyní nově tvrdí, že důvodem vzniku škody byla neodborná a rozměrově nevhodná výměna (v pořadí druhého) sprchového koutu, provedená žalovanou, záměrně a v rozporu s tím, jaká tvrzení jí uložil doplnit soud, zcela mlčí o v pořadí prvním sprchovém koutu, o jeho stáří a době instalace do předmětného bytu či o tom, proč nebyl vyměněn na její náklady již předtím, než k jeho výměně přikročila (donuceně) žalovaná; totéž pak platí i o mlčení žalobkyně o podlahové výměře bytu, která má přitom zásadní vliv na výši nákladů na opravu bytu, které nese ze svého nájemce a které pronajímatel.

7. Z dokazování provedeného při jednání soud zjistil následující skutkový stav.

8. Smlouvou o nájmu bytu ze dne 17. 3. 2014 žalobkyně pronajala žalované byt 4+kk v domě [číslo] na ulici [ulice] v [obec], a to na dobu od 1. 4. 2014 do 31. 12. 2014. Následně byla mezi stranami uzavřena dne 17. 12. 2014 smlouva o nájmu předmětného bytu na období roku 2015. Následně byla mezi stranami uzavřena dne 30. 12. 2015 smlouva o nájmu předmětného bytu na období roku 2016. Následně byla mezi stranami uzavřena dne 30. 12. 2016 smlouva o nájmu předmětného bytu na období roku 2017. Následně byla mezi stranami uzavřena dne 28. 12. 2017 smlouva o nájmu předmětného bytu na období roku 2018. Následně byla mezi stranami uzavřena dne 1. 12. 2018 smlouva o nájmu předmětného bytu na období roku 2019. Následně byla mezi stranami uzavřena dne 1. 12. 2019 smlouva o nájmu předmětného bytu na období roku 2020.

9. Dne 1. 12. 2020 žalobkyně jako pronajímatel a žalovaná jako nájemce uzavřeli smlouvu o nájmu předmětného bytu na dobu neurčitou počínaje 1. 1. 2021. V čl. 6 se strany dohodly, že drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s běžnou údržbou hradí nájemce. Škody způsobené nájemcem hradí vždy nájemce v plné výši. Opravy většího rozsahu hradí pronajímatel, spoluúčast nájemce je 2.500 Kč. Nájemce je však povinen potřebu oprav pronajímateli oznámit a jejich provedení umožnit; jinak nájemce odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikne.

10. Fakturou č. 2021 ze dne 22. 12. 2021 spol. [právnická osoba] vyúčtovala žalobkyni za dodávku a nákup sprchového koutu do bytu [číslo] p. [celé jméno žalované], na adrese [adresa žalované], částku 13.722 Kč. Dle příjmového dokladu [číslo] byla uvedená částka žalobkyní spol. [právnická osoba] uhrazena. Fakturou [číslo] ze dne 29. 12. 2021 vyúčtoval [jméno] [příjmení], [IČO], žalobkyni za výměnu sprchového koutu v bytě [číslo] částku 8.050 Kč. Dle příjmového pokladního dokladu ze dne 29. 12. 2021 žalobkyně částku 8.050 Kč [jméno] [příjmení] zaplatila.

11. Z SMS komunikace mezi žalobkyní a žalovanou (na č.l. 12 spisu) soud zjistil, že SMS zprávou ze dne 29. 4. 2021 žalovaná sdělila žalobkyni, že jim řešení opravy přijde přijatelné, žádá o sdělení termínu, kdy pán přijde, a pokud by to bylo technicky možné rádi by zakoupili menší vanu. Žalobkyně reagovala, že děkuje za vyjádření a ozve se co nejdříve. Následně zprávou ze dne 4. 5. 2021 žalobkyně zaslala žalované telefonní číslo instalatéra pana [příjmení]. Následně SMS zprávou ze dne 5. 5. 2021 žalovaná sdělila žalobkyni, že o sprchový kout v této ceně nemají zájem. Žalobkyně reagovala dotazem:„ Tak jak chcete tuto situaci řešit?“. Následně na to žalovaná odpověděla, že jí pán poslal nacenění a tolik peněz nemají, řešení musí probrat s přítelem. Žalobkyně následně sdělila, že nacenění neviděla a požádala o jeho zaslání.

12. Z doložené fotografie na č.l. 15v spisu si soud učinil představu o stavu starého (původního) sprchového koutu a jeho vany. Z fotografie je zřejmé, že vana sprchového koutu byla poškozena a poškození bylo přelepeno lepicí páskou. Z dalších fotografií doložených žalobkyní společně s žalobou (na č.l. 13 až 15 spisu) je pak zřejmý stav koupelny po odmontování sprchového koutu a vany.

13. Předžalobní výzvou ze dne 25. 4. 2022 žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě žalované částky.

14. Žalovaná nájem bytu vypověděla výpovědí doručenou žalobkyni dne 4. 5. 2022 (výpověď na č.l. 88 spisu; shodná skutková tvrzení účastníků o doručení výpovědi žalobkyni – viz protokol o jednání ze dne 31. 10. 2023).

15. Z dalších provedených listinných důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti, které by byly relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.

16. Další navržené důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl. To platí pro žalobkyní navržený výslech [jméno] [příjmení] (důkazní návrh na jednání dne 18. 4. 2023 a v podání na č.l. 91 spisu), výslech [jméno] [příjmení] (důkazní návrh na jednání dne 18. 4. 2023 a v podání na č.l. 91 spisu) a účastnický výslech žalobkyně (důkazní návrh na jednání dne 18. 4. 2023). Skutečnosti, o nichž měli hovořit [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (viz důkazní návrhy), nejsou pro posouzení věci s ohledem na níže uvedené závěry soudu podstatné (tito svědci měli hovořit zejména k rozsahu jimi konaných prací, k obvyklé ceně koupelnových komponentů a dále k tomu, proč nebylo možné vyměnit pouze vanu sprchového koutu). Co se týče účastnického výslechu žalobkyně, tento byl na jednání dne 18. 4. 2023 navrhován, aby se žalobkyně vyjádřila k zavinění žalované ohledně poškození sprchového koutu, ke stáří sprchového koutu a jeho opotřebení. V tomto směru nicméně žalobkyně ani přes výzvu soudu na jednání dne 18. 4. 2023 nedoplnila skutková tvrzení, provádět účastnický výslech žalobkyně tudíž bylo nadbytečné (účastnický výslech slouží k prokázání tvrzených skutečností, nikoliv tomu, aby byly prostřednictvím účastnického výslechu doplňována absentující tvrzení).

17. Pro nadbytečnost soud rovněž neprovedl důkazy navrhované žalovanou. To platí pro navrhovanou prohlídku a přeměření bytu soudem, popř. geometrem či geodetem (důkazní návrh na č.l. 40 spisu; ohledně výměry podlahové plochy bytu tíží břemeno tvrzení a břemeno důkazní primárně žalobkyni jako pronajímatele, tato však na výzvu soudu požadované nesdělila), pro výslech žalované, [jméno] [příjmení], [jméno] [celé jméno žalované], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (důkazní návrh na č.l. 40 spisu; měli vypovídat ohledně stavu původní vany sprchového koutu), pro znalecký posudek ohledně životnosti původní vany sprchového koutu, popř. dotaz na výrobce (důkazní návrh na č.l. 40 spisu), pro kontrolní hlášení k DPH spol. [právnická osoba] (důkazní návrh na č.l. 40 spisu), pro znalecký posudek ohledně ceny obvyklé dodávky a instalace sprchového koutu (důkazní návrh na č.l. 40 spisu), i pro dotaz na Českou poštu ohledně doručení výpovědi nájmu (důkazní návrh na č.l. 87 spisu včetně vysvětlení na jednání dne 31. 10. 2023).

18. Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

19. Podle § 2235 odst. 1 občanského zákoníku zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

20. Podle § 2257 odst. 1 občanského zákoníku pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání.

21. Podle § 2257 odst. 2 občanského zákoníku nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.

22. Podle § 2265 odst. 1 občanského zákoníku pronajímatel odstraní poškození nebo vadu v přiměřené době poté, co mu nájemce poškození nebo vadu oznámil.

23. Podle § 2265 odst. 2 občanského zákoníku neodstraní-li pronajímatel poškození nebo vadu bez zbytečného odkladu a řádně, může poškození nebo vadu odstranit nájemce a žádat náhradu odůvodněných nákladů, popřípadě slevu z nájemného, ledaže poškození nebo vada nejsou podstatné.

24. Podle § 4 písm. g) nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu (dále jen„ nařízení vlády č. 308/2015 Sb.“), podle věcného vymezení se za drobné opravy považují g) opravy vodovodních výtoků, zápachových uzávěrek, odsavačů par, digestoří, mísicích baterií, sprch, ohřívačů vody, bidetů, umyvadel, van, výlevek, dřezů, splachovačů, kuchyňských sporáků, pečicích trub, vařičů, infrazářičů, kuchyňských linek, vestavěných a přistavěných skříní.

25. Podle § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 308/2015 Sb. přesáhne-li součet nákladů za drobné opravy uvedené v § 4 a 5 v kalendářním roce částku rovnající se 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu, další opravy v daném kalendářním roce se nepovažují za drobné opravy.

26. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná.

27. Soud předně pro úplnost uvádí, že žalobkyně v podání ze dne 18. 5. 2023 dezinterpretuje podanou žalobu a další svá dosavadní podání a vyjádření učiněná v řízení (zejména podání ze dne 31. 3. 2023 a vyjádření zástupce žalobkyně na jednání dne 18. 4. 2023). Z podané žaloby ani z dalších podání a vyjádření žalobkyně do doby podání ze dne 18. 5. 2023 nelze dovodit, že by žalobkyně žalovala„ škodu vzniklou v důsledku vytopení koupelny a prostoru nacházejícího se pod bytovou jednotkou“ (tedy škodu vzniklou v důsledku tvrzené nesprávně svépomocně nainstalované nové vany sprchového koutu žalovanou), jak začala žalobkyně nově tvrdit v podání ze dne 18. 5. 2023. Soudu se tudíž podání žalobkyně ze dne 18. 5. 2023 jeví jako snaha změnit žalobou uplatněná skutková tvrzení v návaznosti na výzvu soudu dle § 118a o. s. ř. učiněnou na jednání dne 18. 4. 2023.

28. Nicméně i když soud akceptuje tuto změnu skutkových tvrzení žalobkyně a bude vycházet z podání ze dne 18. 5. 2023, na výsledku to nic nezmění. Stěžejní je totiž ta skutečnost, že věcně se žalobkyně žalobou domáhá náhrady nákladů za zakoupení a instalaci nového sprchového koutu (včetně vany) ve výši 21.772 Kč. Věcně se tudíž žalobkyně nedomáhá náhrady škody za vytopení koupelny a prostoru pod bytovou jednotkou žalovanou (kdy dle tvrzení žalobkyně tuto škodu způsobila žalovaná nesprávnou svépomocnou instalací nové vany sprchového koutu). O náhradu škody způsobené vytopením koupelny a prostoru pod ním by se jednalo např. v případě, kdy by žalobkyně uhradila náklady na výmalbu vytopeného prostoru pod bytem a následně se po žalované domáhala náhrady těchto nákladů za výmalbu. To však není projednávaný případ. V projednávané věci se žalobkyně žalobou domáhá náhrady nákladů za zakoupení a instalaci nového sprchového koutu (včetně vany), tedy náhrady nákladů za opravu/výměnu zařízení pronajatého bytu.

29. Dle právní úpravy nájmu bytu v občanském zákoníku platí, že nájemce hradí pouze drobné opravy související s užíváním bytu (§ 2257 odst. 2 občanského zákoníku). Ostatní opravy (nikoliv drobné) hradí pronajímatel (podle § 2257 odst. 1 občanského zákoníku pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání). Za drobné opravy se dle § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 308/2015 Sb. nepovažují ty opravy, u nichž součet nákladů v kalendářním roce přesáhne částku 100 Kč/m2 podlahové plochy bytu.

30. V projednávané věci žalobkyně nereagovala na výzvu soudu dle § 118a o. s. ř. učiněnou na jednání dne 18. 4. 2023 a nedoplnila požadovaná tvrzení, v čem konkrétně spatřuje zavinění žalované na poškození vany sprchového koutu, ani jaká je podlahová plocha bytu, ani bližší informace ohledně stáří, modelu a životnosti dané vany sprchového koutu (viz podrobnější shrnutí výzvy v odstavci 4. tohoto rozsudku). Žalobkyně tedy v tomto směru neunesla své břemeno tvrzení (a ani břemeno důkazní) a soudu nezbylo než vycházet z toho, že k poškození původní vany sprchového koutu nedošlo zaviněním žalované. Jednalo se tedy o standartní vadu/poškození, kdy pokud by šlo o drobnou opravu, tuto by hradil nájemce, a pokud o nikoliv drobnou opravu pronajímatel. Žalobkyně však opět neunesla své břemeno tvrzení (ani břemeno důkazní), když nesdělila soudu podlahovou plochu předmětného bytu. Soudu tedy nezbylo než vycházet z toho, že podlahová plocha předmětného bytu nedosahuje takové podlahové plochy, aby výměna sprchového koutu v ceně 21.772 Kč byla drobnou opravou. Dle limitu v § 6 odst. 1 nařízení vlády č. 308/2015 Sb., aby se jednalo o drobnou opravu, by podlahová plocha bytu musela být přes 217,72 m2, což se ostatně u bytu 4+kk nejeví jako pravděpodobné (dle tvrzení žalované byla podlahová plocha bytu cca 75 m2).

31. Soud tedy uzavírá, že vzhledem k nedoplnění tvrzení žalobkyní na výzvu soudu, soudu nezbylo než vycházet z toho, že k poškození původní vany sprchového koutu nedošlo zaviněním žalované, a že podlahová plocha předmětného bytu je taková, že oprava/výměna sprchového koutu v ceně 21.772 Kč není drobnou opravou. Opravu/výměnu sprchového koutu tedy měla již na počátku provést na své náklady žalobkyně jako pronajímatel (viz § 2257 odst. 1 a § 2265 odst. 1 občanského zákoníku). Z doložené SMS komunikace mezi účastnicemi (na č.l. 12 spisu) pak plyne, že žalobkyně se k financování této opravy neměla a naopak požadovala, aby tuto zajistila žalovaná (SMS žalobkyně:„ Tak jak chcete tuto situaci řešit?“). Ze shodných tvrzení účastníků pak plyne, že vanu sprchového koutu následně opravila svépomocí na vlastní náklad žalovaná. Žalovaná tedy postupovala v souladu s § 2265 odst. 2 občanského zákoníku, který ji umožňuje vadu odstranit, pokud tak pronajímatel neučinil (žalovaná přitom nepožadovala po žalobkyni náhradu nákladů ani slevu z nájemného).

32. Následně zhruba za 7 měsíců dle shodných skutkových tvrzení účastníků došlo k vytečení vody pod nově instalovanou vanu sprchového koutu. Dle tvrzení žalobkyně byla příčinou neodborná a chybná instalace vany ze strany žalované, dle žalované se příčina vytečení ani blíže nezjišťovala (viz vyjádření žalované ze dne 10. 7. 2022 a ze dne 6. 3. 2023). Soud dospěl k závěru, že ať už bylo příčinou vytečení vody pod novou vanu sprchového koutu cokoliv, nemá to žádný vliv na to, že povinnost opravit/vyměnit sprchový kout má žalobkyně. Povinnost opravit/vyměnit sprchový kout měla žalobkyně již na počátku (při poškození první vany sprchového koutu – viz výše) a je tomu tak i po rozbití/poškození žalovanou svépomocně instalovaného sprchového koutu (ať už tento protékal v důsledku nesprávné instalace žalovanou či v důsledku něčeho jiného). Skutečnost, že žalovaná napoprvé sprchový kout opravila svépomocí na své náklady tudíž na povinnosti žalobkyně jakožto pronajímatele provést opravu sprchového koutu, která není drobná, nic nemění.

33. Ke skutečnosti, že strany si v nájemní smlouvě ze dne 1. 12. 2020 v čl. 6 sjednaly spoluúčast nájemce (žalované) na opravách většího rozsahu ve výši 2.500 Kč soud uvádí, že takovéto ujednání je v rozporu s § 2235 odst. 1 občanského zákoníku, neboť se jedná o ujednání zkracující nájemcova práva dle § 2257 občanského zákoníku. Nájemce totiž dle § 2257 odst. 2 občanského zákoníku hradí pouze drobné opravy (blíže vymezené v nařízení vlády č. 308/2015 Sb.), a v případě, kdy se o drobnou opravu nejedná, tuto dle občanského zákoníku hradí pronajímatel (bez jakékoliv spoluúčasti nájemce). Ujednání zakládající spoluúčast nájemce na nikoliv drobných opravách tedy zkracuje nájemcova práva dle občanského zákoníku a k takovému ujednání se nepřihlíží.

34. Vzhledem k výše uvedenému soud podanou žalobu jako nedůvodnou v plném rozsahu zamítl.

35. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci plně úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady právního zastoupení. Náklady právního zastoupení jsou tvořeny odměnou za zastoupení žalované advokátem podle § 11 odst. 1 ve spojení s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za pět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 6. 3. 2023, účast na jednání dne 18. 4. 2023, vyjádření ze dne 8. 6. 2023, účast na jednání dne 31. 10. 2023) po 1.980 Kč (tarifní hodnota 21.772 Kč), pěti paušálními částkami náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 této vyhlášky po 300 Kč a 21% DPH z částky 11.400 Kč, tj. 2.394 Kč Celkem tak soud přiznal žalované náhradu nákladů řízení ve výši 13.794 Kč.